infUsTakto, infUsVec2, errUsPouceni, errUsDne,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 06.10.2011, sp. zn. I. ÚS 3171/09 [ nález / DUCHOŇ / výz-3 ], paralelní citace: N 175/63 SbNU 45 dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2011:1.US.3171.09.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)

Hrazení nákladů exekuce v případě jejího zastavení pro nemajetnost povinného

Právní věta Ve vztahu k ústavněprávní interpretaci §89 exekučního řádu Ústavní soud připomíná, že větu druhou §89 exekučního řádu je nutno interpretovat v návaznosti na větu první téhož ustanovení, tj. že v případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného je povinnost oprávněného hradit paušálně určené či účelně vynaložené výdaje exekutorovi závislá na posouzení míry jeho zavinění na zastavení exekuce. Jinými slovy, rozhodujícím kritériem je tedy skutečná existence zavinění na zastavení exekuce na straně oprávněného, nikoli nutnost zajistit soudnímu exekutorovi odměnu za jeho činnost.

ECLI:CZ:US:2011:1.US.3171.09.1
sp. zn. I. ÚS 3171/09 Nález Nález Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu Ivany Janů a soudců Vojena Güttlera a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) - ze dne 6. října 2011 sp. zn. I. ÚS 3171/09 ve věci ústavní stížnosti 1. J. N. a 2. E. N. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 9. 2009 č. j. 22 Co 2432/2009-43, kterým byla stěžovatelům coby oprávněným v exekučním řízení uložena povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi náklady exekuce. Výrok I. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 9. 2009 č. j. 22 Co 2432/2009-43 bylo porušeno základní právo stěžovatelů na spravedlivý proces, zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Označené rozhodnutí se proto ruší. III. Návrh na zrušení části ustanovení §89 zákona č. 120/2001 Sb. a §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 330/2001 Sb. se zamítá. Odůvodnění: Stěžovatelé ve včasné ústavní stížnosti navrhli zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, kterým Krajský soud v Českých Budějovicích změnil výrok II usnesení Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 23. 7. 2009 č. j. 4 Nc 337/2003-35 tak, že oprávněným (stěžovatelům) uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně soudnímu exekutorovi JUDr. P. V. na náhradě nákladů exekuce částku 4 165 Kč. Dále navrhli zrušení věty druhé ustanovení §89 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, v platném znění, a §13 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů. V ústavní stížnosti uvedli, že na jejich návrh nařídil Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen "okresní soud") exekuci proti povinnému J. K. a jejím provedením pověřil soudního exekutora JUDr. P. V. Ten jim, po 4 letech nečinnosti, sdělil (dopisy ze dne 24. 10. 2007 a 21. 4. 2008), že povinný ukončil ke dni 30. 3. 2004 zdravotní pojištění v České republice a je na dočasném pobytu v zahraničí. V roce 2008 navrhl zastavení exekuce jako neúčinné. V návrhu žádal o přiznání nákladů exekuce ve výši 4 165 Kč, představujících paušální náhradu ve výši 3 500 Kč a DPH. Podle §89 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění novely provedené zákonem č. 347/2007 Sb., navrhl, aby povinnost k úhradě nákladů exekuce soud uložil stěžovatelům jako oprávněným. Okresní soud exekuci zastavil a povinnému uložil povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi na nákladech exekuce 4 165 Kč a oprávněným na nákladech řízení 5 301,50 Kč. K odvolání exekutora Krajský soud v Českých Budějovicích (dále též "odvolací soud") změnil usnesení okresního soudu tak, že (oprávněným) stěžovatelům uložil povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi náklady exekuce ve výši 4 165 Kč. Podle stěžovatelů poslední věta §89 zákona č. 120/2001 Sb., ve spojení s ustanovením §13 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 330/2001 Sb., zvýhodňuje soudního exekutora, protože mu zajišťuje zisk v každém případě, tedy i když neprovede v exekučním řízení ani jeden úkon. Tak má jako podnikatel zajištěn příjem ve výši 3 500 Kč, aniž by prokázal, za jaké úkony mu tato částka náleží. Exekutor tak není motivován k řádnému výkonu při své exekuční činnosti. Označená ustanovení nekorespondují se zásadami volné hospodářské soutěže ve smyslu §41 obchodního zákoníku. Stěžovatelé jsou přesvědčeni, že zmíněným usnesením odvolacího soudu bylo porušeno jejich základní právo vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Z obsahu připojeného spisu Okresního soudu v Českém Krumlově sp. zn. 4 Nc 337/2003 Ústavní soud zjistil, že usnesením ze dne 23. 6. 2009 č. j. 4 Nc 337/2003-35 zmíněný soud zastavil exekuci nařízenou dne 11. 9. 2003. Povinnému J. K. uložil povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi JUDr. P. V. na náhradě nákladů exekuce 4 165 Kč a dále mu uložil zaplatit oprávněným náhradu nákladů řízení 5 301,50 Kč. Exekuce byla zastavena, neboť podle zjištění soudního exekutora je povinný zcela nemajetný, tedy bez příjmů, které by bylo možno exekucí postihnout. O nákladech exekučního řízení rozhodl okresní soud podle §89 exekučního řádu účinného do 31. 12. 2007. Jejich výši stanovil podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a jejich náhradu soud oprávněným přiznal vůči povinnému. K odvolání soudního exekutora Krajský soud v Českých Budějovicích usnesení okresního soudu v bodě II výroku změnil tak, že oprávněným, tj. stěžovatelům, uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně soudnímu exekutorovi JUDr. P. V. náklady exekuce v částce 4 165 Kč. Tuto změnu odůvodnil tím, že pro použitelnost civilněprocesních norem z hlediska časového platí zásada, že ode dne účinnosti nového zákona se již v probíhajících řízeních postupuje podle nové právní úpravy, avšak právní účinky procesních úkonů, které byly uskutečněny do té doby, zůstávají zachovány. Poukázal na ustanovení §89 exekučního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2008, podle něhož, dojde-li k zastavení exekuce, hradí náklady exekuce ten, který zastavení zavinil. V případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného hradí paušálně určené nebo účelně vynaložené výdaje exekutorovi oprávněný. Novela exekučního řádu provedená zákonem č. 347/2007 Sb. žádnou odchylku od uvedené zásady neupravuje, proto uznal správným názor soudního exekutora, že soud prvního stupně se měl řídit právním předpisem účinným v době, kdy o zastavení exekuce a jejích nákladech rozhodoval. Ústavní soud na tomto místě opětovně připomíná, že jeho úkolem je výlučně ochrana ústavnosti podle čl. 83 Ústavy České republiky. Ústavní soud je tak vyčleněn ze soustavy obecných soudů, není jim nadřízen, a proto mu nepřísluší přehodnocovat jimi vedené řízení, pokud v něm nedojde k porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatele. Po přezkoumání napadeného usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je důvodná. Krajský soud odůvodnil své usnesení, jímž změnil výrok II soudu prvního stupně tím, že okresní soud měl postupovat podle §89 exekučního řádu účinného od 1. 1. 2008, a nikoliv podle znění účinného do 31. 12. 2007. Svůj názor opřel o zásadu, podle které "ode dne účinnosti zákona se již v probíhajících řízeních postupuje podle nové právní úpravy, avšak právní účinky právních úkonů, které byly uskutečněny do té doby, zůstávají zachovány", s tím, že všechny odchylky od této zásady musí být v přechodných ustanoveních výslovně upraveny, přičemž novela exekučního řádu, zákon č. 347/2007 Sb., ve svých přechodných ustanoveních žádnou odchylku neupravuje. Ústavní soud konstatuje, že totožnou právní otázku, kterou Krajský soud v Českých Budějovicích řešil, posuzoval již v řadě předchozích nálezů, např. sp. zn. IV. ÚS 314/09 ze dne 5. 5. 2009 (N 110/53 SbNU 375), sp. zn. I. ÚS 969/09 ze dne 4. 6. 2009 (N 132/53 SbNU 665), I. ÚS 1851/09 ze dne 29. 7. 2009 (N 172/54 SbNU 181) a dalších, dostupných na http://nalus.usoud.cz. Ve výše označených i dalších nálezech dospěl Ústavní soud k závěru, že z pohledu ústavně konformní interpretace důsledků založených zákonem č. 347/2007 Sb., ve vztahu k ustanovení §89 exekučního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2007, je nutno pro posouzení intertemporality, založené předmětnou novelou, analogicky vycházet z maximy vyjádřené v §129 exekučního řádu a výkon rozhodnutí uskutečňovaný na základě usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí vydaného před účinností zákona č. 347/2007 Sb. posoudit podle exekučního řádu ve znění platném a účinném do 31. 12. 2007. Tento závěr se plně vztahuje i na předmětnou věc, neboť čl. 89 odst. 2 Ústavy dopadá i na Ústavní soud, je tudíž i pro něj závazný. Ústavní soud proto v podrobnostech odkazuje na svá, shora označená rozhodnutí. V jejich světle, i z dalších v nich uvedených důvodů, napadené rozhodnutí odvolacího soudu zjevně neobstojí. Ve vztahu k ústavněprávní interpretaci §89 exekučního řádu Ústavní soud dále připomíná svoje stanovisko, vyjádřené v předchozích rozhodnutích, že větu druhou §89 exekučního řádu je nutno interpretovat v návaznosti na větu první téhož ustanovení, tj. že v případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného je povinnost oprávněného hradit paušálně určené či účelně vynaložené výdaje exekutorovi závislá na posouzení míry jeho zavinění na zastavení exekuce. Jinými slovy, rozhodujícím kritériem je tedy skutečná existence zavinění na zastavení exekuce na straně oprávněného, nikoli nutnost zajistit soudnímu exekutorovi odměnu za jeho činnost. K tomu ještě Ústavní soud dodává, že k problematice náhrady nákladů exekuce se rovněž vyjádřil ve svém stanovisku pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 23/06 ze dne 12. 9. 2006 (ST 23/42 SbNU 545), kde pod bodem 5 poukázal na usnesení sp. zn. II. ÚS 150/04 ze dne 31. 8. 2004 (dostupné na http://nalus.usoud.cz), v němž vyslovil základní premisu, že exekutor vystupuje při své činnosti v postavení podnikatele podle obchodního zákoníku, čemuž odpovídá jako základní charakteristika postavení podnikatele soustavná činnost prováděná za účelem dosažení zisku a ve vztahu k oprávněnému na vlastní riziko. Exekutor má z úspěšného provedení exekuce zisk (odměnu), ale současně nese i riziko spočívající v tom, že majetek povinného nebude dostačovat k uspokojení oprávněného, ale i nákladů exekuce, přičemž toto riziko nelze bezdůvodně přenášet na osobu oprávněnou. V posuzované věci nebylo nikým tvrzeno ani ze spisového materiálu zjištěno, že by stěžovatelé nesli jakoukoliv vinu za zastavení exekuce. Na základě výše uvedených skutečností Ústavní soud konstatuje, že Krajský soud v Českých Budějovicích svým usnesením porušil základní práva stěžovatelů zakotvená v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Na základě uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnosti stěžovatelů vyhověl a napadené usnesení krajského soudu zrušil podle §82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Rozhodl tak po upuštění od ústního jednání ve věci v souladu s ustanovením §44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Stěžovatelé podali podle §74 zákona o Ústavním soudu zároveň s ústavní stížností i návrh na zrušení věty druhé ustanovení §89 exekučního řádu a ustanovení §13 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 330/2001 Sb., upravující náhradu hotových výdajů exekutora. Vzhledem k výše uvedené judikatuře Ústavního soudu (srov. zejména nález sp. zn. IV. ÚS 314/09), která řeší otázku interpretace §89 exekučního řádu, ve spojení s ustanovením §13 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 330/2001 Sb., Ústavní soud neshledal tento návrh důvodným, a proto jej zamítl.

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2011:1.US.3171.09.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka I. ÚS 3171/09
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení) N 175/63 SbNU 45
Populární název Hrazení nákladů exekuce v případě jejího zastavení pro nemajetnost povinného
Datum rozhodnutí 6. 10. 2011
Datum vyhlášení 27. 10. 2011
Datum podání 8. 12. 2009
Datum zpřístupnění 1. 11. 2011
Forma rozhodnutí Nález
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 3
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - KS České Budějovice
Soudce zpravodaj Duchoň František
Napadený akt rozhodnutí soudu
zákon; 120/2001 Sb.; o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů; §89 věta druhá
jiný právní předpis; 330/2001 Sb.; vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem; §13/1, §13/2
Typ výroku vyhověno
zamítnuto
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 120/2001 Sb., §89, §129
  • 330/2001 Sb., §13 odst.1, §13 odst.2
  • 347/2007 Sb.
  • 513/1991 Sb., §41
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík výkon rozhodnutí/náklady řízení
exekutor
hospodářská soutěž
řízení/zastavení
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-3171-09_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 71786
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-23