infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 28.06.2011, sp. zn. II. ÚS 1334/11 [ usnesení / NYKODÝM / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2011:2.US.1334.11.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2011:2.US.1334.11.1
sp. zn. II. ÚS 1334/11 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké o ústavní stížnosti J. S., zastoupeného Mgr. Alešem Váňou, advokátem Aleš Váňa advokátní kanceláře, s. r. o., se sídlem v Karlových Varech, proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Sokolově č. j. ZT 79/2011-21 ze dne 18. března 2011, a usnesení policejního orgánu č. j. KRPK-8938-62/TČ-2010-190981 ze dne 24. února 2011, za účasti 1) Okresního státního zastupitelství v Sokolově a 2) Policie České republiky, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Ústavní stížností podanou do datové schránky dne 9. května 2011, a na výzvu doplněnou podáním ze dne 17. června 2011, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí a vyslovení, že jimi byla porušena ustanovení čl. 2 odst. 2, čl. 2 odst. 3 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Z uvedených rozhodnutí bylo proti němu usnesením policejního orgánu zahájeno trestní stíhání pro přečin neoprávněného podnikání podle §251 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že od ledna do října 2010 převzal v Sokolově za úplatu zastupování celkem osmi subjektů v různých právních věcech, ačkoliv není zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou. Usnesením státní zástupkyně pak byla jako nedůvodná zamítnuta jeho stížnost. 2. Stěžovatel v ústavní stížnosti konkrétně namítá, že vytýkané jednání konal i podle skutkové věty usnesení o zahájení trestního stíhání sporadicky. Vedle toho je činil i bezúplatně a jen pro své známé či pro osoby, které se něj obrátily s prosbou o pomoc. Jednal tedy v režimu §27 a násl. občanského soudního řádu. Pokud od někoho přijímal peníze, nebylo to v souvislosti s poskytovanou pomocí, ale ve prospěch své družky k náhradě administrativních nákladů její živnosti. O tom všem a o tom, že na údajné poškozené činila Policie České republiky nátlak, předložil důkazy. S ohledem na uvedené má zato, že jeho jednání nemůže v žádném případě být společensky škodlivé. Z hlediska §12 odst. 2 trestního zákoníku jsou napadená rozhodnutí nepřezkoumatelná, neboť z nich nevyplývá, proč je jeho jednání hodnoceno jako společensky nebezpečné. Dovolává se rovněž právního názoru obsaženého v nálezu sp. zn. III. ÚS 511/02 (N 105/30 SbNU 471). 3. Ústavní soud předesílá, že v §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), je rozeznávána zvláštní kategorie návrhů, a to návrhy zjevně neopodstatněné. Tímto ustanovením dává zákon Ústavnímu soudu v zájmu racionality a efektivity jeho řízení, pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu před tím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem. V této fázi řízení je zpravidla možno rozhodnout bez dalšího jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti, případně ze spisu obecného soudu. Jen pro pořádek je třeba upozornit, že jde v této fázi o specifickou a relativně samostatnou část řízení, která nedostává charakter kontradiktorního řízení. 4. Ústavní soud, vycházeje z principu subsidiarity ústavní stížnosti, se ve svém rozhodování řídí zásadou zdrženlivosti a minimalizace zásahů do rozhodovací činnosti jiných orgánů veřejné moci. Tuto zásadu uplatňuje o to důrazněji ve vztahu k řízením, v nichž doposud nebylo příslušným orgánem meritorně rozhodnuto. Do přípravného řízení v rámci trestního procesu proto Ústavní soud zasahuje zcela mimořádně, a to pouze za účelem nápravy extrémních vybočení z rámce zákonnosti, majících zpravidla za následek porušení ústavně zaručených práv. Jinak ponechává na orgánech činných v trestním řízení, aby se v dalším průběhu tohoto řízení s namítaným porušením práv obviněného vypořádaly. 5. Usnesení, kterým se zahajuje trestní stíhání, je úkonem se závažnými důsledky pro osobu obviněného a k jeho vydání smí dojít jedině v zákonných mezích (čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky, čl. 2 odst. 2 Listiny). Toto rozhodnutí má však ve své podstatě toliko předběžný charakter a jeho smyslem ve vztahu k obviněnému je oznámení, že je stíhán pro určitý skutek, což je podmínkou dalších procesních úkonů v trestním řízení. 6. Zdrženlivost v zásazích proti usnesení o zahájení trestního stíhání Ústavní soud prolomil jen za naprosto mimořádných okolností, pro něž je charakteristická existence zjevné libovůle v rozhodování. I tehdy však Ústavní soud setrval na stanovisku, že mu nepřísluší jakkoli přezkoumávat rozhodnutí o zahájení trestního stíhání po věcné stránce, neboť to náleží do pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Důvodnost obvinění je totiž předmětem celého trestního řízení a Ústavní soud je v této souvislosti povolán zabývat se otázkou ochrany základních práv a svobod zásadně až po jeho ukončení, po vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práv podle trestního řádu (srov. sp. zn. I. ÚS 615/08, U 8/50 SbNU 443; aj.). 7. Podstatou ústavní stížnosti je polemika stěžovatele s názorem orgánů veřejné žaloby, zda skutek, vymezený v usnesení o zahájení trestního stíhání, naplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu, resp. zda je dáno důvodné podezření, že byl skutečně spáchán a není možné aplikovat materiální korektiv. Již z usnesení policejního orgánu přitom vyplývá, že se věcí důsledně zabýval a úvahy o důvodnosti podezření ze spáchání přečinu podrobně popsal na necelých čtyřech stranách odůvodnění, přičemž vyšel i ze sdělení stěžovatelovy družky. V odůvodnění usnesení státní zástupkyně je pak přesvědčivě vyloženo, proč je podle dosavadních zjištění naplněn znak, že se jednalo o činnost ve větším rozsahu, jedná se o vybočení z režimu §724 an. občanského zákoníku, a §27 občanského soudního řádu, a není dán prostor pro materiální korektiv. Při respektování výše vymezených mantinelů ústavněprávního přezkumu nezbylo než konstatovat, že tato rozhodnutí nevykazují znaky zjevné libovůle, a z hlediska ústavněprávního proto obstojí. Jinými slovy státní zástupkyně dostála limitům vymezeným v nálezu sp. zn. III. ÚS 511/02, jehož se stěžovatel dovolává. Výše uvedeným konstatováním ovšem Ústavní soud nikterak nemíní předjímat další průběh trestního stíhání, pouze neshledal existenci intenzivního zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele, aby bylo namístě porušit zásadu zdrženlivosti v zásazích do rozhodovací kompetence jiných orgánů veřejné moci. Stěžovatel stále může veškeré své námitky uplatnit v rámci své obhajoby ve všech následujících fázích trestního řízení a popřípadě rovněž i u Ústavního soudu poté, co bude trestní stíhání ukončeno. 8. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou dle §43 odst. 2 písm. a) zákona. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 28. června 2011 Jiří Nykodým, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2011:2.US.1334.11.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 1334/11
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 28. 6. 2011
Datum vyhlášení  
Datum podání 9. 5. 2011
Datum zpřístupnění 29. 7. 2011
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - OSZ Sokolov
POLICIE
Soudce zpravodaj Nykodým Jiří
Napadený akt rozhodnutí jiné
jiný zásah orgánu veřejné moci
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb., čl. 39, čl. 40, čl. 2 odst.3, čl. 2 odst.2
Ostatní dotčené předpisy
  • 141/1961 Sb., §160
  • 40/1964 Sb., §724
  • 40/2009 Sb., §251
  • 99/1963 Sb., §27
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení základní práva a svobody/svoboda osobní/obvinění a stíhání
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík obviněný
trestný čin/stupeň nebezpečnosti pro společnost
trestný čin
trestní stíhání/zahájení
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-1334-11_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 70800
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-23