infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 28.04.2011, sp. zn. III. ÚS 1002/11 [ usnesení / MUSIL / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2011:3.US.1002.11.2

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2011:3.US.1002.11.2
sp. zn. III. ÚS 1002/11 Usnesení Ústavní soud rozhodl dne 28. dubna 2011 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jiřího Muchy a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti M. O., zastoupeného JUDr. Ing. Pavlem Novákem Ph.D., advokátem se sídlem Komunardů 36, 170 00 Praha 7, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. ledna 2011 č. j. 25 Co 446/2010-117, za účasti Krajského soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. V ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 5. 4. 2011, napadá stěžovatel usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. 1. 2011 č. j. 25 Co 446/2010-117 (stěžovatelem nesprávně označené jako "rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 5. 11. 2011 č. j. 25 Co 446/2010-117"), kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu Praha - západ ze dne 29. 3. 2010 č. j. 11 P 123/2009-80, ve znění obou opravných usnesení, jímž tento soud zastavil řízení o způsobilosti stěžovatele k právním úkonům a žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Okresní soud Praha - západ předmětné řízení zahájil z podnětu Okresního soudu v Prostějově v souvislosti s jím vedeným řízením o úpravu práv a povinností ke dvěma nezletilým dětem stěžovatele, neboť stěžovatel svými postoji v průběhu řízení vzbudil pochybnost o své způsobilosti k právním úkonům. Okresní soud Praha - západ nechal ohledně duševního stavu posuzovaného zpracovat znalecký posudek znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie MUDr. M. H. Ze závěrů znaleckého posudku ze dne 30. 11. 2009, přibrané konzultantky psycholožky a výslechu výše jmenovaného znalce vzal soud za prokázané, že stěžovatel netrpí duševní poruchou ve vlastním smyslu, "je jedincem s poruchovou skladbou osobnosti a intelektem v pásmu slaboduchosti. Na bázi těchto dispozic reaguje neuroticky, některé projevy a symptomy agravuje". Po provedení dalších důkazů, svědeckých výpovědí, a to manželky a sestry stěžovatele a z listiny o psychologickém vyšetření vystavené Psychiatrickou léčebnou v Kroměříži, dospěl Okresní soud Praha - západ k závěru, že nebylo zjištěno, že by stěžovatel trpěl trvalou léčebně neodstranitelnou duševní poruchou ani chorobou, která by mu soustavně bránila rozhodovat o jeho věcech. Neshledal proto důvod omezit, natož zbavit stěžovatele způsobilosti k právním úkonům. K odvolání stěžovatele Krajský soud v Praze přisvědčil skutkovým závěrům soudu prvního stupně, považoval je za správné a úplné a zdůraznil, že ani stěžovatelem, resp. jeho zmocněncem - JUDr. J. J., Ph.D., manželem sestry stěžovatele předložený posudek o invaliditě stěžovatele posouzené k datu 29. 11. 2010, není důvodem ke změně napadeného rozsudku, neboť "pokles možností výdělečné činnosti má dopad na posouzení výdělkových schopností stěžovatele, nikoliv na posouzení jeho způsobilosti k právním úkonům". II. Stěžovatel považuje napadené usnesení odvolacího soudu za porušení práva na soudní a jinou právní ochranu ve smyslu článku 36 Listiny základních práv a svobod. Podle jeho názoru k porušení práva na spravedlivý proces došlo především tím, že oba obecné soudy se prý nevypořádaly s rozpory mezi závěry znaleckého zkoumání a dalšími ve věci provedenými důkazy. Další námitky stěžovatele spadají svým charakterem do polemiky se závěry znaleckého posudku, s nimiž stěžovatel nesouhlasí a tvrdí, že u něj jde o duševní poruchu nikoliv přechodného rázu, jak to má na mysli ustanovení §10 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "obč. zák."), neboť není schopen správně rozpoznat a zhodnotit důsledky spojené s konkrétními právními úkony, což ho znevýhodňuje oproti jiným osobám s alespoň průměrnými intelektuálními schopnostmi. Stěžovatel s odkazem na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 4. 2007 sp. zn. III. ÚS 299/06 (in: N 73/45 SbNU 149), týkající se hodnocení závěrů znaleckého posudku v situaci, v níž v trestním řízení kromě znaleckého posudku neexistují jiné usvědčující důkazy, zdůrazňuje povinnost soudu se vypořádat při hodnocení důkazů se znaleckým posudkem jako s každým jiným důkazem provedeným v řízení. III. Ústavní soud po přezkoumání námitek stěžovatele a napadeného usnesení odvolacího soudu dospěl k závěru, že ústavní stížnost není opodstatněná. Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou splnění podmínek, které podmiňují oprávnění fyzické či právnické osoby k podání ústavní stížnosti podle článku 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, resp. podle ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Podle ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu platí, že oprávnění podat ústavní stížnost přísluší subjektu, který o sobě tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byl účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno jeho základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podmínkou tedy je, aby stěžovatel tvrdil porušení svých subjektivních práv, nikoliv práv třetích osob. Tato skutečnost má význam v případě námitky stěžovatele vztahující se k údajnému porušení procesních práv jeho nezletilých dětí (v průběhu pravomocně skončeného řízení zastoupených opatrovníkem) a jeho manželky, kteří ústavní stížnost nepodali. Z tohoto důvodu je část ústavní stížnosti týkající se údajného porušení procesních práv těchto fyzických osob návrhem podaným někým zjevně neoprávněným podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu. V projednávané věci je těžištěm tvrzení, že soudy správně nezjistily skutkový stav věci, neboť dostatečně nezohlednily všechny ve věci relevantní skutečnosti, které mohly v konečném důsledku "přehodnotit" závěry znaleckého posudku ze dne 30. 11. 2009, vyznívající ve prospěch zachování (plné) způsobilosti stěžovatele k právním úkonům. Způsobilost mít práva je součástí kvality člověka, součástí jeho osobnostní integrity a je podle preambule Listiny základních práv a svobod přirozeným právem člověka. Z tohoto důvodu je řízení, vedené soudem podle ustanovení §186 a následujících o. s. ř., třeba pokládat za řízení nesporné, v němž z povahy věci veřejný zájem převažuje nad zájmem jednotlivce. Soud v takovém řízení musí zkoumat právní předpoklady zbavení způsobilosti k právním úkonům - existenci duševní poruchy, která není jen přechodná, a zda jde o duševní poruchu, která zakládá celkovou neschopnost činit právní úkony či omezení způsobilosti k právním úkonům. Ve stěžovatelem zmiňovaném nálezu sp. zn. III. ÚS 299/06 Ústavní soud pro účely trestního řízení požaduje, aby orgán činný v trestním řízení hodnotil mj. též odbornou správnost znaleckého zkoumání a odbornou odůvodněnost závěrů znaleckého posudku, přitom však zdůrazňuje, že orgán činný v trestním řízení nemůže sám nahrazovat odborné závěry znalce svými laickými závěry. Při rozhodování soudu podle ustanovení §187 o. s. ř. je zásadní stanovisko odborného lékařského posouzení. Tento důkaz však není jediným důkazem k prokázání způsobilosti k právním úkonům. Soud si může učinit úsudek a ověřit odborné závěry soudního znalce také z jiných skutkových okolností, např. z dosavadního způsobu života vyšetřovaného, z jeho chování při navazování běžných mezilidských vztahů apod. V řízení byl stěžovatel soudem vyslechnut, jako svědci byly slyšeny i jeho manželka a sestra, u které v době rozhodování soudu bydlel, vyslechnut byl i soudem ustanovený znalec, přičemž stěžovateli bylo umožněno klást mu ohledně výsledků znaleckého zkoumání otázky. Z hlediska ochrany procesních práv stěžovatele jako účastníka řízení, u něhož bylo podezření, že trpí duševní poruchou omezující nebo vylučující jeho svéprávnost, byla tak dostatečným způsobem zajištěna ochrana jeho zájmů a základních práv. Obecné soudy vzaly za prokázané, že stěžovatelovy intelektové schopnosti se pohybují v pásmu slaboduchosti, nejsou však slabší, než často sám na veřejnosti (a rovněž v průběhu psychologického vyšetření) prezentuje. Neurotické reakce a přehánění závažnosti jeho skutečných obtíží s ohledem na tíživost jeho aktuální životní situace, při absenci dřívější či současné trvalé duševní poruchy nebyly podle názoru obecných soudů (a příslušného státního zastupitelství, jakož i jeho manželky) důvodem pro rozhodnutí soudu o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům ve smyslu ustanovení §10 obč. zák. Snížený intelekt a psychické problémy spojené se zvýšenou zátěží či obtížnou životní situací nejsou bez spolehlivé indikace nikoli přechodné duševní poruchy důvodem pro tak citelný zásah soudu do osobních práv. Těmto závěrům obecných soudů nelze z ústavněprávních hledisek ničeho vytknout. Ústavní soud z výše uvedených důvodů ústavní stížnost odmítl podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, jako návrh zjevně neopodstatněný. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 28. dubna 2011 Jiří Mucha předseda senátu Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2011:3.US.1002.11.2
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka III. ÚS 1002/11
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 28. 4. 2011
Datum vyhlášení  
Datum podání 5. 4. 2011
Datum zpřístupnění 9. 5. 2011
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - KS Praha
Soudce zpravodaj Musil Jan
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
odmítnuto pro neoprávněnost navrhovatele
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 40/1964 Sb., §10 odst.1
  • 99/1963 Sb., §186, §132, §127
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /opomenuté důkazy a jiné vady dokazování
Věcný rejstřík způsobilost k právním úkonům/omezení/zbavení
znalecký posudek
důkaz/formální posouzení
duševní porucha
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-1002-11_2
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 69984
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-30