ECLI:CZ:US:2011:3.US.2512.10.1
sp. zn. III. ÚS 2512/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 27. 12. 2011 v senátě složeném z předsedkyně čtvrtého senátu Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného ve věci stěžovatelky STEELMAT spol. s r. o., Těchobuzice 1, Litoměřice, právně zastoupené advokátem JUDr. Martinem Kopeckým, Revoluční 24, Praha 1, vedené pod sp. zn. III. ÚS 2512/2010, takto:
Soudce Vladimír Kůrka není z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 2512/10 vyloučen.
Odůvodnění:
I.
Ve shora uvedené věci byl v souladu s ustanovením §40 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, podle rozvrhu práce Ústavního soudu, v platném a účinném znění, ustanoven soudcem zpravodajem JUDr. Jan Musil.
II.
Dne 4. 10. 2011 byl Ústavnímu soudu doručen přípis stěžovatelky, v němž namítá podjatost soudce Vladimíra Kůrky. Důvodem je pak především ta skutečnost, že jmenovaný soudce je, obdobně jako ve věci rozhodující předsedkyně senátu Nejvyššího soudu Ivana Štenglová, členem redakční rady časopisu Soudní judikatura. Jmenovaná soudkyně rozhodovala např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2009 č. j. 29 Cdo 4277/2007-146 a které odkazovalo na publikaci z uvedeného časopisu. Citované usnesení Nejvyššího soudu bylo zrušeno nálezem Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2117/09 a předcházelo věci, která je nyní projednávána Ústavním soudem pod sp. zn. III. ÚS 2512/10.
Přípisem ze dne 28. 11. 2011 se k námitce podjatosti vyjádřil soudce Vladimír Kůrka, který se v dané věci necítí být podjatým, neboť nemá vztah ani k dané věci ani k účastníkům řízení nebo jejich právním zástupcům. Okolnost, že působí spolu s rozhodující soudkyní Nejvyššího soudu Ivanou Štenglovou v redakční radě časopisu soudní judikatura, podle jeho názoru není významná. Nic nenaznačuje, že nyní napadené dovolací rozhodnutí, případně stěžovatelkou zmiňované rozhodnutí dřívější, bylo předmětem redakčního posouzení pro účely publikace v časopise. V souvislosti s uvedeným Vladimír Kůrka podotýká, že právní názor vyjádřený v rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 4277/2007, jak je obecně známo, nikdy nezastával, a nic nelze vytěžit z toho, že v tomto rozhodnutí se odkazuje na jiné rozhodnutí v časopise kdysi publikované. Vladimír Kůrka se rovněž necítí být subjektivně podjatý.
III.
Podle §36 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti; dále též tehdy, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Tyto podmínky v posuzovaném případě naplněny nejsou.
Osobní vztah soudce ke stěžovatelce, resp. jiným účastníkům řízení nebo jejich zástupcům, dán není. Vznesené námitky jsou neseny toliko na vlně subjektivních názorů stěžovatelky, které však nejsou podloženy žádnou objektivní skutečností, z níž by bylo lze dovodit jakýkoli vztah soudce Vladimíra Kůrky ke stěžovatelce či předmětu řízení. Sama skutečnost, že soudce Vladimír Kůrka je členem stejné redakční rady jako ve věci rozhodující soudkyně Nejvyššího soudu, bez dalšího podjatost nezakládá. Navíc, není-li věc odmítnuta v souladu s ustanovením §43 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, tak ústavní stížnosti jsou zásadně projednávány tříčlennými senáty, přijímající své rozhodnutí na principu většiny.
Lze tedy uzavřít, že o nestrannosti jmenovaného soudce není jakékoli legitimní pochybnosti (srov. kupříkladu rozhodnutí Ústavního soudu ve věcech sp. zn. I. ÚS 167/94, I. ÚS 370/04, II. ÚS 105/01, II. ÚS 105/01 a další). Stěžovatelkou vznesené námitce podjatosti proto rozvrhem práce Ústavního soudu určený senát IV. Ústavního soudu nevyhověl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. prosince 2011
Michaela Židlická
předsedkyně senátu Ústavního soudu