infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 28.04.2011, sp. zn. IV. ÚS 695/11 [ usnesení / VÝBORNÝ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2011:4.US.695.11.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2011:4.US.695.11.1
sp. zn. IV. ÚS 695/11 Usnesení Ústavní soud rozhodl dne 28. dubna 2011 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného ve věci ústavní stížnosti Ing. J. O., zastoupeného Mgr. Ditou Křápkovou, advokátkou, AK se sídlem v Brně, Obilní trh 4, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 11. 2010 čj. 17 Co 247/2010-34 a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 15. 4. 2010 čj. 66 E 56/2010-14 takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Návrhem doručeným Ústavnímu soudu osobně dne 7. 3. 2011 se Ing. J. O. (dále jen "povinný", případně "stěžovatel") domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů vydaná v řízení ve věci výkonu rozhodnutí Statutárního města Brna, Městské části Brno-střed (dále jen "oprávněný") ze dne 27. 6. 2008, ve spojení s rozhodnutím Magistrátu města Brna, odboru územního a stavebního řízení, ze dne 28. 8. 2008. II. Z ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí vyplývají následující skutečnosti. Dne 15. 4. 2010 Městský soud v Brně (dále jen "exekuční soud") ve věci výkonu rozhodnutí uložením pokuty povinnému k vynucení povinností odstranit specifikované nedostatky a závady na domu v Brně, Renneská tř. 26/404, mj. povinnému uložil pokutu ve výši 50.000 Kč (výrok I.). Dne 26. 11. 2010 Krajský soud v Brně (dále jen "odvolací soud") k odvolání povinného rozhodnutí exekučního soudu ze dne 15. 4. 2010 potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.). III. V odůvodnění ústavní stížnosti stěžovatel tvrdil, že napadenými rozhodnutími obecných soudů byl porušen čl. 4 odst. 4, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy a čl. 90 a čl. 96 Ústavy České republiky. V části III. ústavní stížnosti stěžovatel popsal skutkové okolnosti týkající se užívání bytů nájemníky v domě, který vlastní, a v části IV. uvedl, že rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 27. 6. 2008, které bylo podkladem pro nařízení exekuce, bylo dle jeho názoru vadné a nebylo způsobilým exekučním titulem. K těmto skutečnostem, které uvedl a náležitě odůvodnil ve svém odvolání proti rozhodnutí exekučního soudu ze dne 15. 4. 2010, odvolací soud nepřihlédl a s odvolacími námitkami se uspokojivě nevypořádal. Dále stěžovatel polemizoval s podkladovým rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 27. 6. 2008 a tvrdil, že postupem stavebního úřadu byl porušen čl. 2 odst. 2, čl. 4 a čl. 11 Listiny. V části VI. ústavní stížnosti stěžovatel shrnul a opakoval, že napadenými rozhodnutími obecných soudů byla porušena především jeho práva dle čl. 10 odst. 2 Listiny a čl. 11 odst. 1 Úmluvy, "neboť jimi došlo k výraznému a nedůvodnému zásahu do vlastnického práva spočívajícího v uložení pokuty ve výši 50.000 Kč." IV. Ústavní soud se seznámil s obsahem ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je třeba odmítnout z následujících důvodů. Stěžovatelem podaná ústavní stížnost je specifická tím, že nesměřuje proti vlastnímu pravomocnému rozhodnutí ve věci, nýbrž je podávána ve stadiu výkonu rozhodnutí, kde - přísně vzato - nejde o rozhodnutí o právu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny, resp. čl. 6 odst. 1 Úmluvy, ale o jeho výkon. Ústavní soud v této souvislosti připomíná, že podle jeho ustálené judikatury principy spravedlivého procesu vyplývající z hlavy páté Listiny, resp. čl. 6 Úmluvy, plně dopadají i na exekuční řízení (srov. např. nález ze dne 4. 4. 2007 II. ÚS 417/06, Sb. n. u., sv. 43, str. 45, dle něhož oprávněný a povinný mají i v tomto řízení přiměřeně obdobná práva jako účastníci). Evropský soud pro lidská práva (dále jen "Evropský soud") standardně ve své judikatuře opakuje, že právo na přístup k soudu dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy by bylo iluzorní, pokud by konečné rozhodnutí zůstalo neúčinné k újmě oprávněné strany; na výkon rozhodnutí tedy musí být pohlíženo jako na nedílnou součást "procesu" pro účely článku 6 Úmluvy (srov. mj. rozsudek Evropského soudu ze dne 19. 3. 1997 ve věci Hornsby proti Řecku, stížnost č. 18357/91, odst. 40., dostupný na http://cmiskp.echr.coe.int). Stěžovatel se svojí ústavní stížností domáhal zrušení rozhodnutí vydaných obecnými soudy v exekučním řízení s tvrzením, že jejich vydáním obecné soudy porušily základní práva a svobody, na jejichž ústavní zakotvení v Listině a Úmluvě poukázal. Z argumentace ústavní stížnosti ovšem nijak nevyplývá, v čem by tvrzená neústavnost napadených rozhodnutí obecných soudů měla spočívat; jinak řečeno, své tvrzení o porušení základního práva stěžovatel nepodložil jakoukoliv relevantní ústavněprávní argumentací. Ústavní soud v této souvislosti připomíná, že z vymezení obsahu ústavní stížnosti v ustanovení §34 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), nutno dovodit, že z hlediska naplnění jejich náležitostí nepostačuje pouhé formální uvedení některého z ustanovení zaručujících základní právo či svobodu odkazem na toto ustanovení, ale tento důvod musí být také skutečně v podané ústavní stížnosti tvrzen a odůvodněn konkrétními skutečnostmi, které jsou stěžovatelem spatřovány jako porušující základní právo či svobodu. Těmto požadavkům ústavní stížnost stěžovatele nedostála, avšak vytýkat takto naznačené vady ústavní stížnosti s požadavkem jejich odstranění pod případnou pohrůžkou odmítavého rozhodnutí dle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu za daných okolností nepovažoval Ústavní soud za potřebné. Dle přesvědčení Ústavního soudu není žádného podkladu pro úsudek, že napadená rozhodnutí obecných soudů vybočují z mezí ustálené soudní praxe; Ústavní soud navíc nemá důvod pochybovat o ústavnosti zákonné úpravy, na které byla tato rozhodnutí založena; z toho je pak nutné dovodit, že tvrzení stěžovatele o porušení základních práv a svobod napadenými rozhodnutími obecných soudů bylo zjevně neopodstatněné. Pokud stěžovatel svojí ústavní stížností vyjádřil současně i nesouhlas s podkladovým rozhodnutím, tj. výše citovaným rozhodnutím oprávněného ze dne 27. 6. 2008, ve spojení s rozhodnutím Magistrátu města Brna, odboru územního a stavebního řízení, ze dne 28. 8. 2008, což z jejího obsahu zřetelně vyplývá, nelze než poukázat na ustálenou judikaturu obecných soudů potvrzovanou standardní judikaturou Nejvyššího soudu (srov. dále mj. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 8. 2008 20 Cdo 4548/2007, dostupné na http://www.nsoud.cz), dle které v exekučním řízení není soud oprávněn přezkoumávat věcnou správnost podkladového rozhodnutí, jeho obsahem je vázán a je povinen z něho vycházet. Stejně tak ve stadiu nařízení výkonu rozhodnutí soud nezjišťuje, zda povinný uloženou povinnost splnil; v tomto směru vychází z tvrzení oprávněného. Jestliže povinný uloženou povinnost splnil, může se bránit jen návrhem na zastavení výkonu rozhodnutí, případně žádat náhradu škody. Pro uvedené a též s odkazem na odůvodnění stěžovaných rozhodnutí, která považuje Ústavní soud za ústavně konformní, nezbylo, než návrh podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněný odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 28. dubna 2011 Michaela Židlická, v. r. předsedkyně senátu Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2011:4.US.695.11.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 695/11
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 28. 4. 2011
Datum vyhlášení  
Datum podání 7. 3. 2011
Datum zpřístupnění 12. 5. 2011
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - KS Brno
SOUD - MS Brno
Soudce zpravodaj Výborný Miloslav
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §351
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík exekuce
stavební úřad
rozhodnutí
pokuta
výkon rozhodnutí
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-695-11_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 70000
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-30