infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 20.12.2012, sp. zn. II. ÚS 3364/12 [ usnesení / RYCHETSKÝ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2012:2.US.3364.12.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2012:2.US.3364.12.1
sp. zn. II. ÚS 3364/12 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti E. Š., zastoupen JUDr. Petrem Vackem, advokátem se sídlem v Praze 4, Pod Rovinou 15, proti jinému zásahu Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. srpna 2012 sp. zn. 40 Spr 1171/2012, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Stěžovatel napadl obšírnou ústavní stížností postup Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. srpna 2012 sp. zn. 40 Spr 1171/2012 s tím, že jím bylo porušeno jeho právo na zákonného soudce ve smyslu čl. 4 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Dále bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces garantované čl. 36 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). Stěžovatel konkrétně namítal, že jeho věc, vedená Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp. zn. 14 Nc 328/2012, byla nesprávně a protiústavně přidělena senátu 26 P a Nc 85/2012 a přidělena soudci Mgr. Liboru Stočesovi. Proti tomuto postupu stěžovatel brojil již v tomto řízení, avšak místopředsedkyně tohoto soudu svým přípisem č. j. 40 Spr 1171/2012 jeho námitku odmítla jako nedůvodnou, přičemž konstatovala, že přidělení věci proběhlo v souladu jak s rozvrhem práce, tak obecným způsobem přidělování. Stěžovatel uvedl, že svou ústavní stížnost považuje za přípustnou, neboť námitka porušení práva na zákonného soudce by byla podle jeho názoru v odvolání uplatněna opožděně. II. Dříve, než se Ústavní soud začal zabývat věcnou stránkou návrhu, přezkoumal, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž shledal, že tomu tak není. Návrh trpěl závažnou formální vadou, která zároveň znemožňovala jakékoli hmotněprávní posouzení. Stěžovatel nerespektoval ustanovení §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jež ukládá fyzickým i právnickým osobám v řízení před Ústavním soudem povinné zastoupení advokátem. Po doplnění, učiněném dne 2. října 2012 k výzvě Ústavního soudu, formálně bezvadná ústavní stížnost byla podána včas osobou oprávněnou a řádně zastoupenou. K jejímu projednání je Ústavní soud příslušný; jde však o návrh nepřípustný. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi opakovaně dovodil, že ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu jsou vybudovány především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených (kasace pravomocných rozhodnutí), v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky vyplývajícími z příslušných procesních norem. Tento princip subsidiarity vyplývá z ustanovení čl. 4 Ústavy, podle kterého je ochrana základních práv a svobod úkolem soudní moci obecně, nikoliv úkolem pouze Ústavního soudu. Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů ani součástí soustavy ostatních orgánů veřejné moci, a proto do činnosti orgánů veřejné moci zasahuje toliko v případě, kdy náprava tvrzené protiústavnosti v rámci systému ostatních orgánů veřejné moci již není možná. Tato zásada je vyjádřena v ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, podle něhož je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Výjimky, které z tohoto pravidla Ústavní soud připustil, se týkaly přezkumu rozhodnutí, která uzavírají určitou část řízení nebo která řeší dílčí procesní otázku, přestože řízení ve věci samé dosud neskončilo; to však pouze pokud jsou taková rozhodnutí způsobilá bezprostředně a citelně zasáhnout do ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatele a pokud je námitka porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod koncentrována jen do tohoto stádia řízení a nemohla by již být v rámci dalšího řízení (např. při uplatňování procesních prostředků proti meritorním rozhodnutím) efektivně uplatněna. Takovou výjimku však projednávaný případ nepředstavuje. V projednávané věci stěžovatel brojí proti zásahu Obvodního soudu pro Prahu 4, jímž mělo dojít k zásahu do práva na zákonného soudce v důsledku postupu podle protiústavního rozvrhu práce. Tuto námitku však stěžovatel může řádně a efektivně uplatnit v případném odvolání proti meritornímu rozhodnutí soudu prvního stupně. Ze shora uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout soudcem zpravodajem, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci a vyjadřovat se k odůvodněnosti ústavní stížnosti. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 20. prosince 2012 Pavel Rychetský v. r. soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2012:2.US.3364.12.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 3364/12
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 20. 12. 2012
Datum vyhlášení  
Datum podání 30. 8. 2012
Datum zpřístupnění 10. 1. 2013
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - OS Praha 4
Soudce zpravodaj Rychetský Pavel
Napadený akt jiný zásah orgánu veřejné moci
Typ výroku odmítnuto pro nepřípustnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb., čl. 38 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §201
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík soud/rozvrh práce
odvolání
opravný prostředek - řádný
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-3364-12_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 77299
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-22