ECLI:CZ:US:2012:2.US.3751.12.1
sp. zn. II. ÚS 3751/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o návrhu stěžovatele P. Č., advokátem nezastoupeného, směřujícím proti rozhodnutím Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 96/2012-46 ze dne 20. 9. 2012 a č. j. 2 As 96/2012-38 ze dne 10. 7. 2012, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se dne 1. 10. 2012 obrátil na Ústavní soud s podáním, jímž se s odvoláním na zásah do svého práva na spravedlivý soudní přezkum dožaduje zrušení dvou v záhlaví označených usnesení Nejvyššího správního soudu. V pořadí druhým napadeným rozhodnutím byla zamítnuta stěžovatelova žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení, prvým usnesením pak byla odmítnuta pro nesplnění podmínek řízení jeho kasační stížnost proti specifikovanému rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích.
Návrh nemá náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), meritorně se jím nelze zabývat. Stěžovatel návrh podal sám, nikoliv prostřednictvím advokáta, jak bezpodmínečně vyžaduje §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Splnění této procesní povinnosti ignoruje záměrně, ačkoliv o následcích nesplnění této podmínky řízení byl Ústavním soudem v minulosti poučen v rámci řízení o mnoha desítkách svých návrhů prezentovaných jako ústavní stížnost (např. věc sp. zn. I. ÚS 257/09, sp. zn. III. ÚS 291/09, sp. zn. IV. ÚS 424/09, sp. zn. III. ÚS 765/09, III. ÚS 1204/10, II. ÚS 1778/10, II. ÚS 289/11, atd.). Totéž platí i o dalších formálních náležitostech podání (rozsahu a kvalitě tvrzení, formulaci petitu, atd.) a povinnosti přiložit kopii napadeného rozhodnutí, resp. rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva. Přes opakovaná poučení je i nynější návrh koncipován zcela v duchu podání předchozích, tedy nesplňuje ani základní formální požadavky zákona o Ústavním soudu. Vůči usnesení č. j. 2 As 96/2012-38 je navíc návrh podán evidentně opožděně (sám stěžovatel uvedl, že rozhodnutí mu bylo doručeno 30. 7. 2012).
V řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení - zejména o povinném zastoupení - dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než prostřednictvím advokáta, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem formalistickým a neefektivním.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti soudce zpravodaj návrh za přiměřeného užití ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. prosince 2012
Jiří Nykodým, v. r.
soudce zpravodaj