ECLI:CZ:US:2012:3.US.1059.12.1
sp. zn. III. ÚS 1059/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaje) a Jiřího Muchy ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky společnosti Interchalet, spol. s r. o., se sídlem ve Veselí nad Lužnicí, Horusice č. p. 65, zastoupené JUDr. Ivem Danielowitzem, advokátem se sídlem v Táboře, Smetanova 664, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 7. 2008 č. j. 9 Cmo 119/2008-70, takto:
Vykonatelnost směnečného platebního rozkazu vydaného Krajským soudem v Českých Budějovicích dne 15. 2. 2007 č. j. Sm 19/2007-7, se odkládá.
Odůvodnění:
Ve včas podané ústavní stížnosti napadla stěžovatelka v záhlaví uvedené usnesení Vrchního soudu v Praze vydané v její obchodněprávní věci (o obnovu řízení), neboť jím mělo dojít k porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").
Z ústavní stížnosti, připojených listin a vyžádaných spisů Ústavní soud zjistil následující.
Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 10. 12. 2007 č. j. 13 Cm 1430/2007-55, "zamítl návrh, aby soud povolil obnovu pravomocně skončeného řízení v právní věci žalobce EXEKUTORSKÉ CENTRUM s. r. o. (v řízení před Ústavním soudem vedlejší účastnici) proti žalovanému Interchalet, spol. s r. o. (v řízení před Ústavním soudem stěžovatelce) o vydání směnečného platebního rozkazu, jímž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši 1 650 000 Kč s 6% úrokem p. a. z částky 1 650 000 Kč od 9. března 2004 do zaplacení (spis Sm 19/2007 Krajského soudu v Českých Budějovicích)". Rozhodnutím ve věci samé byl v původním řízení směnečný platební rozkaz vydaný Krajským soudem v Českých Budějovicích dne 15. 2. 2007 č. j. Sm 19/2007-7.
Vrchní soud v Praze ústavní stížností napadeným usnesením k odvolání stěžovatelky rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení "změnil" tak, že "v řízení účastníků: žalobce EXEKUTORSKÉ CENTRUM, s. r. o., Mikulovice 67, IČ 26112655, proti žalovanému Interchalet, spol. s r. o., Veselí nad Lužnicí, Horusice 65, IČ 47217464, o žalobě žalovaného na obnovu řízení, se žaloba na obnovu řízení vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. Sm 19/2007 zamítá".
Nejvyšší soud usnesením ze dne 30. 11. 2011 č. j. 29 Cdo 824/2010-121, stěžovatelčino dovolání odmítl pro nepřípustnost, neboť rozhodnutí odvolacího soudu neshledal zásadně významným ve smyslu (zde - přes nesprávné označení výroku odvolacího soudu coby "měnícího" - jedině použitelného) ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Podle §79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), Ústavní soud může na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
Podle §63 zákona o Ústavním soudu platí, že pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení.
Ustanovení §235c o. s. ř. předepisuje, že je-li pravděpodobné, že žalobě (též žalobě na obnovu řízení) bude vyhověno, může soud nařídit odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí o věci. Soud je přitom povolán rozhodnout o odkladu též bez návrhu.
Vycházeje z obsahu ústavní stížnosti ve spojení se závěry vyvozenými judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, jakož i judikaturou vlastní, tj. z toho, že "soudy se musejí při aplikaci procesních pravidel vyhnout jak přehnanému formalismu, který by zasahoval do zásad spravedlivého procesu, tak i přílišné pružnosti, která by naopak vedla k odstranění procesních podmínek stanovených zákonem" (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 25. 5. 2004 ve věci Kadlec a další v. Česká republika, stížnost č. 49478/99, publikovaný též v časopisu Soudní judikatura. Přehled rozsudků ESLP pod č. 4/2004, resp. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 687/04 ze dne 5. 10. 2005 a usnesení sp. zn. Pl. ÚS 24/09 ze dne 1. 9. 2009), dospěl Ústavní soud k závěru, že logice věci - resp. požadavku, aby odklad nepostrádal způsobilost zamezit zmaření účelu případného zrušovacího nálezu ve věci sp. zn. III. ÚS 1059/12 a současně nalezl spolehlivou oporu v zákoně o Ústavním soudu a subsidiárně aplikovatelném občanském soudním řádu - rekurs v mezích §63 zákona o Ústavním soudu k ustanovení §235c o. s. ř. odpovídá.
Odlišný výkladový závěr (trvající v intencích §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu na podmínce zahrnutí rozhodnutí, které je předmětem odkladu, do petitu ústavní stížnosti, byť jeho přezkum může být posléze otevřen v řízení jiném, a sice rozhodnutím obecného soudu o žalobě na obnovu řízení) by vykazoval znaky přepjatého formalismu, proti němuž se Ústavní soud již vícekrát vyslovil (není totiž pochyb, že ústavní stížnost sp. zn. III. ÚS 1059/12 by v části směřující proti inkriminovanému směnečnému platebnímu rozkazu, je-li pravomocný a vykonatelný, bylo třeba kvalifikovat jakožto opožděnou, srov. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
Vzhledem k výše rekapitulovaným dispozicím vycházejícím z ustanovení §235c o. s. ř. procesní překážku rozhodnutí o odkladu vykonatelnosti nepředstavuje ani absence jemu odpovídajícího stěžovatelčina návrhu.
Ústavní soud dospěl rovněž k názoru (který by byl relevantní též z hledisek §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu), že vzhledem k proporci mezi rozsahem nároků přiznaných shora specifikovaným směnečným platebním rozkazem a uváděnou celkovou hodnotou majetku stěžovatelky by výkon tohoto rozhodnutí ve věci samé zakládal velmi nepříznivé (existenční) a obtížně reparovatelné (srov. zejm. důsledky prodeje nemovitostí v rámci výkonu rozhodnutí) dopady do její ekonomické sféry, přičemž újma stěžovatelky by byla nepoměrně větší než újma třetích subjektů.
S ohledem na tyto důvody Ústavní soud podle §63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s ustanovením §235c o. s. ř vykonatelnost směnečného platebního rozkazu vydaného Krajským soudem v Českých Budějovicích dne 15. 2. 2007 č. j. Sm 19/2007-7, odložil, aniž by tím jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. července 2012
Jan Musil v. r.
předseda senátu