infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26.04.2012, sp. zn. III. ÚS 1271/12 [ usnesení / KŮRKA / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2012:3.US.1271.12.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2012:3.US.1271.12.1
sp. zn. III. ÚS 1271/12 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaje) a Jiřího Muchy ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. Ch., zastoupeného Mgr. Radkem Matoulkem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké nám. 147, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 1. 2012 č. j. 11 To 13/2012-108, a rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 23. 11. 2011 č. j. 1 T 75/2011-96, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Ústavní stížností, vycházející z ustanovení §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí, neboť je názoru, že jimi došlo k zásahu do jeho ústavně zaručených práv, zakotvených v čl. 1 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"), čl. 8 odst. 2 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). Z ústavní stížnosti a přiložených rozhodnutí se podává, že stěžovatel byl v záhlaví označeným rozsudkem okresního soudu uznán vinným přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 odst. 1 a 2 písm. a) a c) tr. zákoníku a přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Za tyto trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin a trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 4 roků a 6 měsíců. O odvolání stěžovatele krajský soud ústavní stížností napadeným usnesením rozhodl tak, že je podle §256 tr. řádu zamítl. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že obecné soudy rozhodly "v rozporu se základními zásadami, na kterých je vybudováno celé české trestní řízení", jejich rozhodnutí jsou "nepřezkoumatelná, nejasná a neúplná" ve svých skutkových zjištěních, "nevypořádávají se se všemi významnými okolnostmi", nerespektují zásadu in dubio pro reo a nevyplývá z nich "jednoznačně a nepochybně", že se dopustil přečinů, pro něž byl odsouzen. V jednotlivostech stěžovatel poukazuje, že: 1/ od "počátku" uváděl, že "vozidlo neřídil", "pouze logicky nechtěl uvádět do problémů" svého otce Mi. Ch., jenž posléze přiznal, že byl řidičem, který jemu způsobil "nehodu a zranění". Přítomnost jeho otce v obci potvrdil svědek P. V. 2/ začal "volat o pomoc" až poté, co se jeho otec z místa nehody vzdálil, aby vyhledal "pomoc", a tudíž - oproti názoru soudů - výpověď svědkyně K. D., že na místo nehody "doběhla" s manželem přibližně "2 minuty" poté, co jej uslyšela, a další (čtvrtá) osoba zde přítomna nebyla, nestojí v rozporu s jeho tvrzením, že mu otec "asi 3 minuty" po nehodě pomáhal. V nastalé situaci nelze považovat za překvapivé, že se otec vydal "pro pomoc" k jeho bydlišti, a ne k domu svědkyně K. D., nacházejícímu se blíže místa nehody. 3/ lékařskou zprávou "prokázal", že jeho zdravotní stav neumožňoval v kritickou dobu řízení motorového vozidla. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu jejího čl. 87 odst. 1 písm. d) rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Jestliže ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí vydanému v soudním řízení, není však samo o sobě významné, je-li namítána jeho věcná nesprávnost; pravomoc Ústavního soudu je založena výlučně k přezkumu z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. zda v řízení (rozhodnutím v něm vydaným) nebyly dotčeny předpisy ústavního pořádku chráněná práva nebo svobody jeho účastníka, zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy, a zda lze řízení jako celek pokládat za spravedlivé. Do hodnocení provedených důkazů obecnými soudy není Ústavní soud zásadně oprávněn zasahovat, a to i kdyby mohl mít za to, že přiléhavější by bylo hodnocení jiné; důvodem k jeho zásahu je až stav, kdy hodnocení důkazů a tomu přijaté skutkové závěry jsou výrazem zjevného faktického omylu či excesu logického (vnitřního rozporu), a tím vybočují ze zásad spravedlivého procesu. Zásadám spravedlivého procesu (čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy) odpovídá též požadavek, aby soudy učiněná skutková zjištění a přijaté právní závěry byly řádně (dostatečně) a srozumitelně odůvodněny. Maje na zřeteli uvedené zásady, dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost stěžovatele, resp. námitky v ní obsažené, neobstojí. Co do posouzení stěžovatelem tvrzených vad při hodnocení důkazů a vytváření celkového obrazu o průběhu trestné činnosti je namístě úsudek, že z obsahu napadených rozhodnutí se nepodává dostatečný podklad pro závěr, že obecné soudy pochybily ve smyslu zjevného, resp. extrémního vybočení ze standardů, jež pro režim získání potřebných skutkových zjištění předepisují příslušné procesní předpisy. Především soud prvního stupně předestřel detailní popis a interpretaci jednání stěžovatele, jež založil na dostatečně důkladném dokazování (zejména výpověďmi svědků D., D., H., K., M. a S.), jakož i adekvátním hodnocení provedených důkazů. Přijaté skutkové závěry v nich mají věcné i logické zakotvení, a k závěru, že skutková zjištění jsou naopak s nimi v extrémním nesouladu, dospět nelze. Výhrady stěžovatele k posouzení průběhu kritického skutku nejsou ničím jiným než pokračující polemikou s obecnými soudy, které se s námitkami stěžovatele již adekvátně vypořádaly. Jestliže učiněné skutkové závěry jsou ve svém celku dostatečně důkazně podložené, pak není místo ani pro námitku, že soudy nepřihlížely k zásadě in dubio pro reo. Obecné soudy se též přesvědčivě (a v souladu se svojí ustálenou rozhodovací praxí) vyjádřily k právnímu posouzení věci, a uplatněným právním názorům není důvod (z ústavněprávního hlediska) cokoli vytýkat. Na základě řečeného nezbývá než uzavřít, že výše předestřené podmínky, za kterých hodnocení důkazů a potažmo skutková zjištění učiněná obecnými soudy překračují hranice ústavnosti, v dané věci splněny nejsou. Nelze dovodit ani excesivní odklon od zákonných zásad ovládajících postupy obecných soudů v trestním řízení ani od pravidel ústavnosti, traktovaných v judikatuře Ústavního soudu. Ústavní soud tudíž posoudil ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný, který podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu senát (bez jednání) usnesením odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 26. dubna 2012 Jan Musil v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2012:3.US.1271.12.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka III. ÚS 1271/12
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 26. 4. 2012
Datum vyhlášení  
Datum podání 6. 4. 2012
Datum zpřístupnění 9. 5. 2012
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - KS Hradec Králové
SOUD - OS Rychnov nad Kněžnou
Soudce zpravodaj Kůrka Vladimír
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1
  • 209/1992 Sb./Sb.m.s., čl. 6 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 141/1961 Sb., §2 odst.5, §2 odst.6, §2 odst.2, §125 odst.1
  • 40/2009 Sb., §274, §337
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /opomenuté důkazy a jiné vady dokazování
Věcný rejstřík trestný čin
in dubio pro reo
odůvodnění
důkaz/volné hodnocení
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-1271-12_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 74074
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-23