infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 30.05.2013, sp. zn. III. ÚS 314/13 [ usnesení / KŮRKA / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2013:3.US.314.13.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2013:3.US.314.13.1
sp. zn. III. ÚS 314/13 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaje) a soudců Jana Filipa a Jana Musila ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. Ing. Markéty Tykvové, zastoupené JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 28, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2012 č. j. 16 Co 437/2012-168, spojené s návrhem na zrušení ustanovení §55c odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, takto: Ústavní stížnost a návrh na zrušení ustanovení zákona se odmítají. Odůvodnění: V ústavní stížnosti, vycházející z ustanovení §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud - pro porušení ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") - zrušil v záhlaví označené usnesení Městského soudu v Praze; ústavní stížnost spojila s návrhem na odklad vykonatelnosti téhož usnesení Městského soudu v Praze a usnesení soudního exekutora Mgr. Richarda Bednáře ze dne 27. 8. 2012 č. j. 003 Ex 11/04-164 a ze dne 15. 1. 2013 č. j. 003 EX 11/04-171, a dále navrhla, aby Ústavní soud zrušil i ustanovení §55c odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že Městský soud v Praze k odvolání stěžovatelky potvrdil usnesení ze dne 27. 8. 2012 č. j. 003 Ex 11/04-164, jímž soudní exekutor Mgr. Richard Bednář určil cenu konkretizovaných nemovitostí ve vlastnictví povinných (Ing. Michala Haĺka a Ing. Lucie Vrňákové), nestanovil cenu jednotlivých práv a závad s nemovitostmi spojených, uvedl, že nebyly zjištěny závady, které prodejem v dražbě nezaniknou, a konečně stanovil výslednou cenu předmětných nemovitostí. V ústavní stížnosti stěžovatelka namítá, že výrok, jímž nebyla stanovena cena jednotlivých práv a závad s nemovitostmi spojených, koliduje s ústavněprávními normami svým základem v úvaze, že sporné nájemní smlouvy (uzavřené stěžovatelkou coby nájemkyní a povinným jakožto pronajímatelem) jsou neplatné z důvodu neexistence předmětu nájmu a rozporu s dobrými mravy. Stěžovatelka dovozuje, že existenci předmětu nájmu dokládá výpis z katastru nemovitostí a závěry ohledně rozporu s dobrými mravy vycházejí jen z "domněnek o finanční nevýhodnosti". Zdůrazňuje, že dva byty byly "podrobeny rekonstrukci v hodnotě 1 270 000,- Kč", což implikuje jejich "skutečné využívání", a dovozuje, že regulérnímu závěru o neplatnosti smluv by muselo předcházet pravomocné rozhodnutí o určovací žalobě. Závěrem stěžovatelka upozorňuje na délku exekučního řízení přesahující devět let a odtud plynoucí nejistotu nájemců ohledně investic a rekonstrukčních prací. Ústavní soud je podle ustanovení čl. 83 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu ustanovení čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Jestliže ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí vydanému v soudním řízení, není samo o sobě významné, je-li namítána jeho věcná nesprávnost; Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Jeho pravomoc je založena výlučně k přezkumu z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. zda v řízení (rozhodnutím v něm vydaným) nebyly dotčeny předpisy ústavního pořádku chráněná práva nebo svobody jeho účastníka a zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy. V mezích takto limitovaného přezkumu Ústavní soud porušení ústavních práv a svobod stěžovatelky neshledal. Z hledisek ústavněprávního přezkumu nelze ničeho vytknout úvaze Městského soudu v Praze (vycházející z obsahu předmětné smlouvy, jakož i zjištění znalce, že oceňovaná nemovitost je "v mimořádně špatném technickém stavu", který de facto neumožňuje její užívání, přičemž "minimálně tři roky" užívána není), že si stěžovatelka pronajala veškeré prostory nacházející se v nemovitosti za účelem přestavby na bytové jednotky, a rozhodný právní vztah není nájmem bytu podle §685 a násl. obč. zák., nýbrž podléhá obecné úpravě nájmu ve smyslu §663 a násl. obč. zák. (tj. nájem části budovy, resp. specifikovaných prostor, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 1999 sp. zn. 20 Cdo 255/99). Tento nájemní vztah přitom závadu předvídanou §336a odst. 1 písm. c) o. s. ř., v rozhodném znění, s důsledky podle §336a odst. 2 téhož zákona nepředstavuje. Oproti názoru stěžovatelky tudíž jest mít rozhodnutí Městského soudu v Praze i za adekvátně odůvodněné. Shrnutím uvedeného nelze než dospět k závěru, že námitky uplatněné stěžovatelkou nejsou způsobilé posunout věc její ústavní stížnosti do ústavněprávní roviny; že Ústavní soud není běžnou přezkumnou instancí, bylo vyloženo již v předchozím. Stěžovatelce se tedy zásah do základních práv doložit nepodařilo. Návrhy zjevně neopodstatněné jsou zvláštní kategorií návrhů zakotvenou v ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu; podle tohoto ustanovení přísluší Ústavnímu soudu v zájmu racionality a efektivity jeho řízení odmítnout návrh, který sice splňuje všechny zákonem stanovené procesní náležitosti, nicméně je bez jakýchkoli důvodných pochybností a bez nutnosti dalšího podrobného zkoumání zřejmé, že mu nelze vyhovět. Hlavním účelem možnosti odmítnout návrh pro jeho zjevnou neopodstatněnost zjednodušenou procedurou řízení je vyloučit z řízení návrhy, které z hlediska svého obsahu zjevně nesplňují samotný smysl řízení před Ústavním soudem. Ústavní soud jen pro pořádek upozorňuje, že jde v této fázi o specifickou a relativně samostatnou část řízení, která nemá charakter řízení kontradiktorního. Z řečeného vyplývá, že tak je tomu v dané věci. Ústavní soud proto ústavní stížnost v senátu usnesením (bez jednání) odmítl podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Je-li ústavní stížnost odmítnuta proto, že je zjevně neopodstatněná, není logického podkladu ani pro projednání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení [§64 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu], a takový návrh (směřující proti §55c odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů) proto musí být (senátem) odmítnut rovněž [§43 odst. 2 písm. a) a b) zákona o Ústavním soudu]. Návrh na odklad vykonatelnosti označených rozhodnutí pak sdílí osud ústavní stížnosti a zvláštního (negativního) výroku již netřeba. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 30. května 2013 Vladimír Kůrka v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2013:3.US.314.13.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka III. ÚS 314/13
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 30. 5. 2013
Datum vyhlášení  
Datum podání 23. 1. 2013
Datum zpřístupnění 10. 6. 2013
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - MS Praha
Soudce zpravodaj Kůrka Vladimír
Napadený akt rozhodnutí soudu
zákon; 120/2001 Sb.; o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů ; §55c/2
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 120/2001 Sb., §55c odst.2
  • 40/1964 Sb., §663
  • 99/1963 Sb., §336a
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík výkon rozhodnutí/prodejem nemovitostí
exekuce
nájem
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-314-13_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 79439
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-22