infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 18.12.2014, sp. zn. III. ÚS 3696/14 [ usnesení / KŮRKA / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2014:3.US.3696.14.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2014:3.US.3696.14.1
sp. zn. III. ÚS 3696/14 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Filipa a soudců Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaje) a Jana Musila ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Město Loket se sídlem T G. Masaryka 1/69, zastoupeného JUDr. Janou Wenigovou, advokátkou se sídlem v Karlových Varech, Vítězná 10, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 8. 2014 č. j. 12 Co 212/2014-75, ve znění opravného usnesení ze dne 30. 10. 2014 č. j. 12 Co 212/2014-97, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: V ústavní stížnosti stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud pro porušení čl. 89 odst. 2 a čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, zrušil v záhlaví uvedené usnesení Krajského soudu v Plzni, vydané v jeho občanskoprávní věci. Okresní soud v Sokolově rozsudkem ze dne 14. 4. 2014 č. j. 12 C 221/2012-61, ve znění opravného usnesení ze dne 23. 5. 2014 č. j. 12 C 221/2012-65, v řízení o určení vlastnického práva k nemovitostem proti žalovanému Lesy České republiky s. p. určil, že stěžovatel je vlastníkem v rozhodnutí identifikovaném pozemku, a uložil žalovanému zaplatit stěžovateli na nákladech řízení 67 409 Kč. Ústavní stížností napadeným rozhodnutím Krajský soud v Plzni změnil rozsudek okresního soudu ve výroku o nákladech řízení tak, že žalovaný je povinen zaplatit stěžovateli na nákladech řízení před soudem prvního stupně 34 052 Kč. Podle soudu nelze za účelně vynaložený náklad uznat náklady na pořízení geometrického plánu v částce 14 410 Kč, neboť geometrický plán byl vypracován již v srpnu 2011 pro účely uplatnění nároku stěžovatele u žalovaného, a nepochybně by byl povinnou přílohou, pokud by došlo k jejich souhlasnému prohlášení, na jehož základě by katastrální úřad provedl zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí. Za nesprávně přiznané náklady označil též náklady na pořízení znaleckého posudku za účelem ocenění předmětu sporu pro výpočet odměny advokáta a zčásti i odměny za zastupování advokátem. Oproti tomu stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že nechal-li již před podáním žaloby zpracovat geometrický plán, byl odvolacím soudem oproti jiným žalobcům (kteří plán nechali zpracovat až v průběhu řízení) znevýhodněn, jestliže mu soud náklady na jeho pořízení nepřiznal, a to přesto, že byl využit jen pro účely soudního řízení. Tím, že z hlediska účelně vynaložených nákladů rozlišil mezi geometrickými plány zpracovanými před a po podání žaloby, založil soud mezi účastníky nerovné postavení, když nepřiznáním nákladů "trestal" ty, jež svoji procesní povinnost řádně splnily a spolu s žalobou přeložily plány, bez nichž nemohl soud rozhodnout. Odkázal i na paralelu mezi zákonem č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, podle něhož majetek "nárokoval" a §19 odst. 2 zákona č. 428/2012 Sb. o církevních restitucích, dle nějž náklady na vypracování geometrického plánu hradí stát, s tím, že i zák. č. 172/1991 Sb. je svojí povahou zákonem restitučním; dovozuje proto, že i jemu měly být jako procesně úspěšnému účastníku náklady na pořízení plánů jako účelně vynaložené přiznány. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy České republiky soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Jestliže ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí vydanému v soudním řízení, není samo o sobě významné, je-li namítána jeho věcná nesprávnost; Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Jeho pravomoc je založena výlučně k přezkumu z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. zda v řízení (rozhodnutím v něm vydaným) nebyly dotčeny předpisy ústavního pořádku chráněná práva nebo svobody jeho účastníka, zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy, a zda je lze jako celek pokládat za spravedlivé. Jmenovitě k otázce náhrady nákladů řízení, o niž jde v dané věci, se Ústavní soud v rozhodovací praxi opakovaně vyjadřuje rezervovaně tak, že spor o náhradu nákladů řízení, i když se může dotknout některého z účastníků řízení, zpravidla nedosahuje intenzity opodstatňující porušení základních práv a svobod (sp. zn. IV. ÚS 10/98, II. ÚS 130/98, I. ÚS 30/02, IV. ÚS 303/02, III. ÚS 255/05); povaha - jen procesní - soudem konstituovaného práva, resp. povinnosti povýtce způsobuje, že zde není zjevné reflexe ve vztahu k těm základním právům a svobodám, které jsou chráněny prameny ústavního pořádku. Východisko pro připouštěnou výjimku představují situace, kdy se rozhodnutí obecného soudu vyznačuje "kvalifikovanými vadami" (excesem, nepředvídatelností, libovůlí, absencí rozumného odůvodnění apod.) značné intenzity, aby bylo dosaženo ústavněprávní roviny problému. Silněji než jinde se tudíž uplatňuje zásada, že pouhá nesprávnost není referenčním hlediskem ústavněprávního přezkumu. Tyto podmínky pro zásah Ústavního soudu stěžovatelově ústavní stížnosti nesvědčí. Úsudek, že náklady na pořízení geometrických plánů nebyly náklady v řízení účelně vynaloženými (stěžovatel je musel uhradit i tehdy, pokud by k zahájení soudního řízení nedošlo), z nějž odvolací soud vycházel, nepředstavuje ústavněprávně relevantní vadu nejen proto, že jde o závěr věcně obhajitelný, nýbrž - a to především - že platí, že posuzování toho kterého vynaloženého nákladu z hlediska jeho účelnosti před Ústavní soud zásadně (s výjimkou výše "kvalifikovaných vad") nepatří, a to zásadně vůbec. Odvolací soud své závěry adekvátně odůvodnil, lze je zastávat, a to je v daném kontextu - přezkumu toliko nákladového rozhodnutí - postačující. Ústavní stížnost stěžovatele je tudíž návrhem zjevně neopodstatněným, který Ústavní soud podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, v senátu a mimo ústní jednání usnesením odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 18. prosince 2014 Jan Filip v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2014:3.US.3696.14.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka III. ÚS 3696/14
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 18. 12. 2014
Datum vyhlášení  
Datum podání 24. 11. 2014
Datum zpřístupnění 7. 1. 2015
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel OBEC / ZASTUPITELSTVO OBCE
Dotčený orgán SOUD - KS Plzeň
Soudce zpravodaj Kůrka Vladimír
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §142 odst.1
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík náklady řízení
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-3696-14_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 86666
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-18