ECLI:CZ:US:2014:4.US.3674.14.1
sp. zn. IV. ÚS 3674/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ve věci ústavní stížnosti Martina Heřmana, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 1. prosince 2011 č. j. 18 C 329/2009-106, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížnost stěžovatele v první části směřuje proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5, který potvrdil odvolací soud. Stěžovatel byl prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5 vyzván, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení splnil podmínku povinného zastoupení dovolatele v řízení o dovolání advokátem nebo notářem stanovenou v ustanovení §241 odst. 1, 2 o. s. ř. a podmínku sepisu dovolání advokátem nebo notářem stanovenou v ustanovení §241 odst. 4 o. s. ř., popřípadě ve stejné lhůtě doložil existenci svého právnického vzdělání [ustanovení §241 odst 1 písm. a) o. s. ř.]. V ústavní stížnosti stěžovatel brojil proti povinnému právnímu zastoupení v dovolacím řízení, ustanovení §241 o. s. ř. považuje za nespravedlivé. Rozhodnutí soudů jsou dle přesvědčení stěžovatele nepředvídatelná a poškozují víru stěžovatele v právní stát a nenaplňují požadavky právní jistoty.
V druhé části ústavní stížnosti stěžovatel poukázal na neskončené řízení, ve kterém se u Obvodního soudu pro Prahu 5 (sp. zn. 4 C 264/2012) domáhá náhrady škody při poskytování právních služeb advokátem, aniž by vznesl návrh, jak má Ústavní soud rozhodnout. Stěžovatel požaduje zaplacení vzniklé škody, která má příčinu ve zmeškání lhůty pro podání ústavní stížnosti. Advokátka určená Českou advokátní komorou ústavní stížnost nepodala s odůvodněním, že lhůta již marně uplynula.
Stěžovatel spatřuje porušení práva na spravedlivý proces v nemožnosti zajistit si kvalitní a dostupné právní služby. Stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud umožnil účastníkům řízení vystupovat v soudním řízení bez právnického vzdělání a povinného zastupování advokáty a notáři.
Podle §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Ústavní soud připomíná, že jde o lhůtu kogentní, jejíž nedodržení nelze prominout. Jak Ústavní soud ověřil dotazem u Obvodního soudu pro Prahu 5, napadené rozhodnutí bylo stěžovateli doručeno datovou zprávou dne 9. prosince 2011. Návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem byl doručen datovou zprávou dne 21. listopadu 2014. Vzhledem k tomu, že lhůta k podání ústavní stížnosti uplynula, byla předmětná ústavní stížnost podána opožděně.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě. Ústavní soud již ale v projednávané věci nevyzýval stěžovatele k odstranění vad podání, neboť ani případné odstranění této vady by nemohlo nic změnit na výsledku řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. prosince 2014
Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj