infUsTakto, infUsVec2, errUsPouceni, errUsDne,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 24.10.2017, sp. zn. II. ÚS 1616/17 [ nález / ZEMÁNEK / výz-3 ], paralelní citace: N 195/87 SbNU 211 dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2017:2.US.1616.17.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)

Vyhodnocení elektronického podpisu jako uznávaného

Právní věta Pokud stížnostní soud na základě neúplného spisového materiálu a mylné informace dozorující státní zástupkyně a policejního orgánu vyhodnotil sporné elektronické podání stěžovatele jako podání bez uznávaného elektronického podpisu ve smyslu §6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, a dospěl k závěru o neúčinnosti tohoto podání, aniž by relevantní skutečnosti sám ověřil, jeho rozhodnutí nelze považovat za ústavně konformní.

ECLI:CZ:US:2017:2.US.1616.17.1
sp. zn. II. ÚS 1616/17 Nález Nález Ústavního soudu - senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Zemánka (soudce zpravodaj) a soudců Ludvíka Davida a Vojtěcha Šimíčka - ze dne 24. října 2017 sp. zn. II. ÚS 1616/17 ve věci ústavní stížnosti M. Z., advokáta, proti usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 5 To 28/2017 ze dne 12. dubna 2017, kterým byla zamítnuta stěžovatelova stížnost proti usnesení o zajištění peněžních prostředků, za účasti Vrchního soudu v Praze jako účastníka řízení a Vrchního státního zastupitelství v Praze jako vedlejšího účastníka řízení. I. Usnesením Vrchního soudu v Praze sp. zn. 5 To 28/2017 ze dne 12. dubna 2017 bylo porušeno právo stěžovatele zaručené článkem 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 5 To 28/2017 ze dne 12. dubna 2017 se ruší. Odůvodnění: I. 1. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 23. května 2017 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Vrchního soudu v Praze s tvrzením, že jím bylo porušeno jeho ústavní právo zaručené čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Z obsahu ústavní stížnosti a příslušného spisového materiálu se podává, že usnesením Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru závažné hospodářské trestné činnosti, 2. oddělení v Praze 5 - Zbraslav, č. j. NCOZ-1668-426/TČ-2016-412202 ze dne 27. března 2017 ve věci podezření ze spáchání trestných činů podvodu podle §209 odst. 1 a odst. 5 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, (dále jen "tr. zákoník") a legalizace výnosů z trestné činnosti podle §216 odst. 1 písm. a) a odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, kterých se mohl dopustit podezřelý J. K. v souvislosti s prodejem licence k automatickému obchodnímu systému prostřednictvím skupiny společností WSM, kdy tento systém má zhodnocovat investice klientů na komoditním trhu a trhu s měnami - forexu, bylo po předchozím souhlasu státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze podle §79a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "tr. řád") rozhodnuto o zajištění peněžních prostředků na bankovním účtu vedeném na stěžovatele (a blíže označeném ve výroku usnesení), a to ve výši 56 984 000 Kč včetně příslušenství, s tím, že zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že tyto peněžní prostředky jsou výnosem z trestné činnosti. 3. Proti usnesení o zajištění peněžních prostředků podal stěžovatel stížnost, kterou Vrchní soud v Praze napadeným usnesením podle §148 odst. 1 písm. b) tr. řádu zamítl. Vyšel ze zjištění, že předmětné usnesení bylo stěžovateli jakožto osobě, jíž byla věc zajištěna, doručeno do datové schránky dne 29. března 2017, přičemž dne 31. března 2017 bylo odesláno sekretariátu ředitele Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu (ncoz.sekretariat@pcr.cz) podání z emailové adresy X označené předmětem č. j. NCOZ-1668-426/TČ-2016-412202, jehož obsahem uvedeným v těle zprávy byla stížnost proti předmětnému usnesení s podpisem M. Z. Toto podání však nebylo dle vrchního soudu opatřeno uznávaným elektronickým podpisem dle §6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, neboť podle odstavce 2 citovaného ustanovení uznávaným elektronickým podpisem se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Vrchní soud konstatoval, že stěžovatel odeslal stížnost policejnímu orgánu běžnou elektronickou poštou (e-mailem) bez uznávaného elektronického podpisu a tento nedostatek ve lhůtě k podání stížnosti ani po jejím uplynutí nenapravil. Protože tedy podání bylo učiněno v elektronické podobě bez splnění uvedených podmínek, nejsou s ním spojeny účinky řádného podání. Vzhledem k tomu, že připojení uznávaného elektronického podpisu je nezbytným zákonným předpokladem pro závěr, že podání v elektronické podobě bylo učiněno v souladu se zákonnými požadavky §59 odst. 1 tr. řádu, dospěl k závěru, že stížnost stěžovatele tyto předpoklady nesplňuje. II. 4. Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdí, že napadeným usnesením vrchního soudu bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces, neboť mu bylo svévolně odňato procesní právo využití opravného prostředku proti rozhodnutí, s nímž nesouhlasí. Poukazuje na skutečnost, že podání (stížnost) ze dne 31. března 2017 bylo řádně opatřeno platným zaručeným elektronickým podpisem. Mělo tedy všechny náležitosti stížnosti, a mělo proto být vrchním soudem řádně projednáno. Pokud se tak nestalo, napadené usnesení bylo učiněno na podkladě vadného procesního postupu porušujícího zákon. III. 5. Vzhledem k argumentaci stěžovatele uplatněné v ústavní stížnosti byl policejní orgán požádán o zapůjčení příslušné části spisu týkající se zajištění peněžních prostředků na účtu stěžovatele a obsahující e-mailové podání stěžovatele a doklad o doručení tohoto podání včetně vyhodnocení připojeného elektronického podpisu podatelnou. K uvedené žádosti policejní orgán uvedl, že podání stěžovatele obsahující stížnost bylo dne 31. března 2017 doručeno na e-mailovou adresu sekretariátu ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu (ncoz.sekretariat@pcr.cz) a dne 3. dubna 2017 bylo přeposláno na e-mailovou adresu podatelny Národní centrály proti organizovanému zločinu (ncoz.podatelna@pcr.cz) a téhož dne na Odbor závažné hospodářské trestné činnosti přímo na e-mailovou adresu zpracovatele spisu. Konečný adresát obdržel e-mailovou zprávu bez údajů o případném elektronickém podpisu odesílatele. Dne 8. června 2017 byl učiněn telefonický dotaz na sekretariát ředitele, zda k přijatému e-mailovému podání byl připojen nějaký soubor s elektronickým podpisem nebo byl opatřen značkou umožňující identifikaci odesílatele. Sekretariát ředitele po vyhledání příslušného e-mailu sdělil, že je označen značkou, po jejímž otevření vystupují dialogová okna, ve kterých je uvedeno, že digitální podpis této zprávy je platný, je považován za důvěryhodný a podepsaným je M. Z. Sekretariát ředitele věc konzultoval s vedoucím odboru informatiky, který sdělil, že přeposláním e-mailu došlo ke ztrátě této značky, tedy podatelna Národní centrály proti organizovanému zločinu obdržela e-mail bez značky a takto jej přeposlala zpracovateli spisu, který se tímto nezříká odpovědnosti za nastalou situaci. Podatelna vyhodnocení připojených elektronických podpisů k e-mailovým zprávám neprovádí. IV. 6. Uvedené stanovisko policejního orgánu včetně připojených příloh bylo zasláno spolu s ústavní stížností k vyjádření účastníku řízení Vrchnímu soudu v Praze a vedlejšímu účastníku řízení Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. 7. Vrchní soud v Praze ve vyjádření poukázal na to, že stížnost stěžovatele podaná elektronicky prostřednictvím e-mailové zprávy z e-mailové adresy stěžovatele do e-mailové schránky sekretariátu ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu byla stížnostnímu soudu předložena státní zástupkyní Vrchního státního zastupitelství v Praze bez dokladu o opatření této zprávy zaručeným elektronickým podpisem. Doklad o zaručeném elektronickém podpisu nebyl založen ani ve spisu, který byl soudu spolu se stížností předložen. Z předkládací zprávy státní zástupkyně ze dne 6. dubna 2017 však vyplynulo, že podání stěžovatele nebylo opatřeno zaručeným elektronickým podpisem. 8. Vrchní státní zástupkyně ve vyjádření uvedla, že předmětný e-mail obsahující stížnost stěžovatele byl policejním orgánem postoupen dozorové státní zástupkyni, aby byla jejím prostřednictvím v souladu s §146a odst. 2 tr. řádu stížnost předložena k rozhodnutí Vrchnímu soudu v Praze. Z listiny, kterou měla dozorová státní zástupkyně k dispozici, bylo patrné, že uvedený e-mail ze dne 31. března 2017 byl "přeposlán" mezi několika policejními součástmi. Nic však nenasvědčovalo tomu, že by byl opatřen zaručeným elektronickým podpisem, což bylo ověřeno i u zpracovatelky spisu. V návaznosti na to pak dozorová státní zástupkyně navrhla, aby stížnost byla zamítnuta jako opožděná. I v případě řádného podání by navrhovala stížnost zamítnout jako nedůvodnou, neboť se s postupem policejního orgánu ztotožňuje. 9. V replice na podaná vyjádření stěžovatel setrval na argumentaci uplatněné v ústavní stížnosti. Uvedl, že z vyjádření zcela jednoznačně vyplývá zásadní pochybení policejního orgánu, státní zástupkyně i soudu. Stížnost podal na e-podatelnu příslušného policejního útvaru, která je zveřejněna na webových stránkách Policie České republiky, tedy na oficiálně stvrzeném komunikačním centru. To, že jeho personál není schopen doručovanou elektronickou korespondenci vyhodnocovat, označil za smutné. Z vyjádření policejního orgánu však vyplývá, že předmětný e-mail byl označen značkou, po jejímž otevření vystupují dialogová okna, ve kterých je uvedeno, že digitální podpis této zprávy je platný, je považován za důvěryhodný a podepsaným je M. Z. Jde tedy o první přiznání toho, že skutečně stížnost byla opatřena elektronickým zaručeným podpisem. Za úsměvné pak považuje vyjádření vrchní státní zástupkyně, která mimo jiné uvedla, že z telefonického hovoru s policejním orgánem bylo zjištěno, že e-mail nebyl opatřen zaručeným elektronickým podpisem, respektive, že tomu nic nenasvědčovalo. Ani vyjádření vrchního soudu nepovažuje za pravdivé, když tomuto soudu dne 26. dubna 2017 zaslal důkazy svědčící o tom, že stížnost byla opatřena náležitým podpisem. V. 10. Ústavní soud, dříve než přistoupí k meritornímu projednání ústavní stížnosti, zkoumá, zda tato splňuje všechny formální předpoklady podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V dané věci je zřejmé, že ústavní stížnost byla podána včas (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu), stěžovatel je advokátem, tedy osobou práva znalou, a nemusí být zastoupen jiným advokátem, a ústavní stížnost je přípustná (75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu); proto Ústavnímu soudu nic nebránilo v projednání věci, a to bez nařízení jednání, neboť by to nevedlo k dalšímu objasnění věci (§44 zákona o Ústavním soudu). 11. Ústavní soud posuzoval ústavní stížnost z hlediska kompetencí daných mu Ústavou České republiky, tj. z pozice soudního orgánu ochrany ústavnosti, který není další instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem nadřízeným obecným soudům a obdobně orgánům veřejné moci a jako takový je oprávněn do jejich rozhodovací pravomoci zasahovat pouze za předpokladu, že tyto nepostupují v souladu s principy obsaženými v hlavě páté Listiny. 12. Z ustálené judikatury Ústavního soudu vyplývá, že zasahování do rozhodování orgánů činných v trestním řízení v přípravném řízení Ústavní soud považuje, s výjimkou situací mimořádných, za všeobecně nepřípustné, případně nežádoucí [srovnej např. nález sp. zn. III. ÚS 62/95 ze dne 30. 11. 1995 (N 78/4 SbNU 243), usnesení sp. zn. IV. ÚS 316/99 ze dne 6. 9. 1999, usnesení sp. zn. I. ÚS 486/01 ze dne 11. 12. 2001, usnesení sp. zn. IV. ÚS 213/03 ze dne 21. 11. 2003, usnesení sp. zn. IV. ÚS 262/03 ze dne 30. 6. 2003 a další; všechna rozhodnutí dostupná na http://nalus.usoud.cz]. Možnost ingerence Ústavního soudu do přípravného řízení je pojímána restriktivně, s omezením jen na ta vybočení z hranic podústavního práva, jež jsou povahy extrémní. Jinak řečeno, "kasační intervence má své místo pouze v případech, kdy se postup orgánů činných v trestním řízení zcela vymyká ústavnímu, resp. zákonnému procesněprávnímu rámci a jím založené vady, případně jejich důsledky, nelze v soustavě orgánů činných v trestním řízení, zejména obecných soudů, již nikterak odstranit" (srovnej usnesení sp. zn. III. ÚS 674/05 ze dne 25. 1. 2006). 13. S ohledem na zjištěné skutečnosti Ústavní soud dospěl k závěru, že v případě stěžovatele jde o onu "mimořádnost", opravňující kasační zásah Ústavního soudu. 14. Za zásadní pochybení s ústavněprávním přesahem stěžovatel označuje omyl stížnostního soudu při posouzení, zda bylo či nebylo elektronické podání stěžovatele obsahující stížnost proti usnesení o zajištění věci opatřeno uznávaným elektronickým podpisem, který byl vyvolán mylnou informací dozorující státní zástupkyně a předtím policejního orgánu. 15. Ústavní soud zdůrazňuje, že kromě zjevného a neodůvodněného vybočení z výkladového nebo aplikačního standardu, jenž je v soudní praxi obecně respektován, a představuje tím nepředvídatelnou libovůli, jde o protiústavnost i tehdy, jestliže procesní postup soudu či jiného orgánu veřejné moci vybočuje ze zákonných pravidel, jež řízení před ním upravují, a toto vybočení je způsobilé se negativně promítnout do jeho výsledku. Tak je tomu rovněž v případě pochybení při vyhodnocení náležitostí podání podle §59 odst. 1 tr. řádu. Z pohledu práva na spravedlivý proces Ústavní soud (v ústavní stížností předestřených souvislostech) také konstatuje, že pohyb písemností uvnitř příslušného orgánu veřejné moci (včetně vyhodnocení jejich relevance) musí být organizován tak, aby nedošlo k odepření práva na přístup k soudu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny [srov. nálezy sp. zn. IV. ÚS 2040/12 ze dne 12. 12. 2012 (N 203/67 SbNU 599), sp. zn. IV. ÚS 518/10 ze dne 23. 11. 2010 (N 233/59 SbNU 375), sp. zn. I. ÚS 634/13 ze dne 15. 5. 2013 (N 85/69 SbNU 369)]. 16. Podle §59 odst. 1 tr. řádu lze v trestním řízení učinit podání mimo jiné i v elektronické podobě. Problematiku podání učiněných v elektronické podobě upravuje zákon č. 297/2016 Sb. Při jednání vůči veřejnoprávnímu subjektu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti lze k podepisování elektronickým podpisem použít pouze uznávaný elektronický podpis ve smyslu §6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb. [dříve §11 odst. 3 zákona č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu)], kterým se dle odstavce druhého uvedeného ustanovení rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis (viz Draštík, A., Fenyk, J. a kol. Trestní řád. Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2017, s. 477). Uznávaný elektronický podpis musí být platný v době, kdy podání v elektronické podobě bylo doručeno soudu. Okolnost, zda je podání vskutku opatřeno uznávaným elektronickým podpisem a zda jde o platný podpis, soud (jiný orgán veřejné moci) zkoumá již při přijetí elektronického dokumentu. 17. V projednávané věci nevznikají pochybnosti o tom, že stěžovatel učinil písemné podání v elektronické podobě ze své e-mailové adresy X, které adresoval sekretariátu ředitele Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu, jehož obsahem byla stížnost proti usnesení o zajištění věci. Na rozdíl od stížnostního soudu, který uvedené podání vyhodnotil jako podání, které nebylo opatřeno uznávaným elektronickým podpisem, však stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdí, že podání takový podpis obsahovalo. 18. Při hodnocení relevance argumentace stěžovatele vycházel Ústavní soud ze stanoviska policejního orgánu a vyjádření stížnostního soudu a státního zastupitelství, kterým byly zaslány listiny, jimiž stěžovatel své tvrzení prokazoval. Z těchto vyjádření totiž vyplývá, že stížnostní soud vyšel při hodnocení náležitostí podpisu připojeného k elektronickému podání pouze z informace podané dozorující státní zástupkyní, která se však v tomto směru spolehla na neúplný spisový materiál poskytnutý jí policejním orgánem. Policejní orgán jako zpracovatel spisu ve zprávě podané Ústavnímu soudu pak vysvětlil, proč došlo k nedostatečnému vyhodnocení elektronického podpisu stěžovatele. Z jeho vysvětlení je podstatné, že jako konečný adresát (zpracovatel spisu) sám či jeho podatelna podpis stěžovatele nevyhodnocoval a ani tak činit nemohl, neboť ze sekretariátu obdržel e-mailovou zprávu obsahující stížnost stěžovatele bez údajů o případném elektronickém podpisu odesílatele. Ani sekretariát ředitele jako adresát elektronického podání stěžovatele však okolnost, zda je podání vskutku opatřeno uznávaným elektronickým podpisem a zda jde o platný podpis, při přijetí tohoto elektronického dokumentu nezkoumal, neboť až dodatečně na podnět zpracovatele spisu mu po vyhledání příslušného e-mailu sdělil, že je označen značkou, po jejímž otevření vystupují dialogová okna, ve kterých je uvedeno, že digitální podpis této zprávy je platný, je považován za důvěryhodný a podepsaným je M. Z., přičemž věc konzultoval s vedoucím odboru informatiky, který sdělil, že přeposláním e-mailu došlo ke ztrátě této značky, a že tedy podatelna Národní centrály proti organizovanému zločinu obdržela e-mail bez značky a takto jej přeposlala zpracovateli spisu. 19. Pokud tedy stížnostní soud na základě neúplného spisového materiálu a mylné informace dozorující státní zástupkyně a policejního orgánu vyhodnotil sporné elektronické podání stěžovatele jako podání bez uznávaného elektronického podpisu ve smyslu §6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb. a dospěl k závěru o neúčinnosti tohoto podání, aniž by relevantní skutečnosti sám ověřil, jeho rozhodnutí nelze považovat za ústavně konformní. 20. Bude tedy na stížnostním soudu, aby se po řádném vyhodnocení všech dostupných informací znovu zabýval náležitostmi podpisu stěžovatele, jímž je opatřeno jeho elektronické podání obsahující stížnost proti zajištění věci. 21. Lze uzavřít, že postupem stížnostního soudu, který při posuzování účinků elektronického podání stěžovatele vycházel z neúplného obsahu trestního spisu a z mylné informace orgánů činných v přípravném řízení, bylo stěžovateli odepřeno právo na přístup k soudu, které je součástí práva na spravedlivý proces zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny. 22. Pouze nad rámec uvedeného Ústavní soud poukazuje na to, že i podání stěžovatele určená pro Ústavní soud byla učiněna elektronicky ze stejné e-mailové adresy stěžovatele a byla podepsána elektronickým podpisem, který byl podatelnou Ústavního soudu vyhodnocen jako uznávaný elektronický podpis s tím, že připojený certifikát je platný a je vydán akreditovaným poskytovatelem. S ohledem na platnost certifikátu (od 12.08.2016 11:15:22 do 01.09.2017 11:15:22) musel být podpis platný i v den podání stížnosti dne 31. března 2017. 23. Z výše vyložených důvodů Ústavní soud napadené usnesení Vrchního soudu v Praze podle ustanovení §82 odst. 1 a odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu zrušil.

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2017:2.US.1616.17.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 1616/17
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení) N 195/87 SbNU 211
Populární název Vyhodnocení elektronického podpisu jako uznávaného
Datum rozhodnutí 24. 10. 2017
Datum vyhlášení 8. 11. 2017
Datum podání 23. 5. 2017
Datum zpřístupnění 16. 11. 2017
Forma rozhodnutí Nález
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 3
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO - advokát
Dotčený orgán SOUD - VS Praha
STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - VSZ Praha
Soudce zpravodaj Zemánek Jiří
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku vyhověno
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 141/1961 Sb., §148 odst.1 písm.b, §59 odst.1
  • 297/2016 Sb., §6 odst.1
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na přístup k soudu a jeho ochranu, zákaz odepření spravedlnosti
Věcný rejstřík elektronický podpis
podání
stížnost
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-1616-17_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 99593
Staženo pro jurilogie.cz: 2019-12-31