infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 25.04.2017, sp. zn. IV. ÚS 1032/17 [ usnesení / JIRSA / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2017:4.US.1032.17.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2017:4.US.1032.17.1
sp. zn. IV. ÚS 1032/17 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Musila o ústavní stížnosti České provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě se sídlem v Opavě, Rybí trh 185/16, zastoupené JUDr. Ondřejem Rathouským, advokátem se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 1096/8, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2017. č. j. 21 Nd 446/2016-482, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Návrhem ze dne 23. 11. 2016 se stěžovatelka (církevní právnická osoba) domáhala přikázání věci o určení vlastnictví k nemovitým věcem, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 17 C 195/2015, k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, v jehož obvodu má sídlo její advokát, který musí často cestovat k nařízenému jednání z Prahy až do Bruntálu. Tím vznikají podle stěžovatelky na její straně v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení zbytečné náklady, neboť údajně vede dalších 48 obdobných restitučních řízení v Olomouci a Opavě. Přikázání věci se proto domáhala z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. (tzv. delegace vhodná). Nejvyšší soud usnesením ze dne 26. 1. 2017. č. j. 21 Nd 446/2016-482, nepřikázal věc Obvodnímu soudu pro Prahu 1 s odůvodněním, že se řízení týká práva k nemovitým věcem, a proto místně příslušným k projednání a rozhodnutí této věci není obecný soud žalovaného, ale soud, v jehož obvodu jsou nemovité věci, k nimž má být určeno vlastnické právo podle §88 písm. b) o. s. ř., kterým je Okresní soud v Bruntále. Nejvyšší soud uvedl, že s přikázáním věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 vedlejší účastníci (žalovaní) nesouhlasí; přikázáním věci nemůže být dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího, po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci. Proti napadenému rozhodnutí se stěžovatelka brání ústavní stížností a namítá porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a na rovnost účastníků řízení podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"); porušení svých ústavních práv spatřuje v tom, že vzhledem k četnosti sporů je pro jejího právního zástupce nereálné téměř každý den cestovat z Prahy do Bruntálu (a dalších měst). Soudní jednání jsou navíc často nařízena na osmou nebo devátou hodinu ranní, což znamená, že právní zástupce musí cestovat již o den dříve. Tvrdí, že vzhledem ke složitosti případu si stěžovatelka nemohla k zastupování zvolit žádnou místní advokátní kancelář. Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a řádně zastoupenou advokátem podle §30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"); rovněž není nepřípustná podle §75 odst. 1 téhož zákona, je však zjevně neopodstatněná podle §43 odst. 2 písm. a) téhož zákona. Ústavní soud poznamenává, že obdobnou ústavní stížnost totožné stěžovatelky již dříve odmítl usnesením ze dne 11. 4. 2017, sp. zn. I. ÚS 959/17, takže pro stručnost a v podrobnostech odkazuje na odůvodnění tohoto rozhodnutí. Z citovaného usnesení mj. vyplývá, že: "pokud ústavní stížností napadeným rozhodnutím návrhu na vhodnou delegaci vyhověno nebylo, lze si zrušení takového rozhodnutí Ústavním soudem představit jen ve skutečně zcela mimořádných případech." Nyní souzená věc takovým výjimečným případem zjevně není. Přikázání věci z důvodu vhodnosti (delegace vhodná) je výjimečný procesní institut, a to zejména proto, že při delegaci dochází k průlomu do ústavního práva na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny. Delegaci by musely odůvodnit mimořádné skutečnosti, mezi které rozhodně nepatří vzdálenost sídla advokátní kanceláře od příslušného soudu, už jen proto, že profesionál poskytující právní služby musí s podobnými situacemi počítat a má k dispozici i možnost substituce. Nejvyšší soud přitom dostatečně přezkoumal, zda jsou naplněny předpoklady pro delegaci, uzavřel, že nikoliv a svůj závěr jasně a srozumitelně odůvodnil. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 25. dubna 2017 Vladimír Sládeček v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2017:4.US.1032.17.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 1032/17
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 25. 4. 2017
Datum vyhlášení  
Datum podání 4. 4. 2017
Datum zpřístupnění 22. 5. 2017
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - PO - církev
Dotčený orgán SOUD - NS
Soudce zpravodaj Jirsa Jaromír
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 38 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §88 písm.b, §12 odst.2, §157 odst.2
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na zákonného soudce
Věcný rejstřík soud/odnětí/přikázání věci
odůvodnění
příslušnost/místní
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-1032-17_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 97229
Staženo pro jurilogie.cz: 2017-06-06