ECLI:CZ:US:2018:3.US.3990.18.1
sp. zn. III. ÚS 3990/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele Petra Bartheldiho, proti usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 2. listopadu 2018 č. j. 15 C 120/2018-16, ze dne 9. listopadu 2018 č. j. 10 C 247/2017-59, ze dne 9. listopadu 2018 č. j. 10 C 366/2017-56 a ze dne 9. listopadu 2018 č. j. 10 C 191/2018-20, za účasti Okresního soudu v Hradci Králové, jako účastníka řízení, a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2 - Nové Město, a JUDr. Marcely Dvořáčkové, sídlem U Soudu 276, Hradec Králové, jako vedlejších účastnic řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Dne 6. 12. 2018 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelova stížnost, kterou se domáhal zrušení v záhlaví označených usnesení Okresního soudu v Hradci Králové (dále jen "okresní soud") vydaných ve čtyřech různých řízeních o zaplacení specifikovaných peněžních částek vedlejšími účastnicemi (pozn. jde o řízení vedená u okresního soudu pod sp. zn. 15 C 120/2018, sp. zn. 10 C 247/2017, sp. zn. 10 C 366/2017 a sp. zn. 10 C 191/2018). Napadenými usneseními okresní soud rozhodl, že vyšší soudní úřednice Bc. Kateřina Rosůlková není vyloučena z provedení úkonů v každé z uvedených věcí. Současně stěžovatel v petitu ústavní stížnosti požádal o umožnění euthanasie.
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.
3. Návrh stěžovatele trpí zjevnými vadami; stěžovatel především není zastoupen advokátem (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se již mnohokrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 3759/15, sp. zn. II. ÚS 292/16, sp. zn. II. ÚS 293/16, sp. zn. I. ÚS 879/16, sp. zn. II. ÚS 1616/16, sp. zn. I. ÚS 1778/16, sp. zn. II. ÚS 1779/16). Stěžovatel i nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byl soudem mnohokrát poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti.
5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický. V nyní posuzované věci Ústavní soud doplňuje, že stěžovatel v ústavní stížnosti žádné konkrétní argumenty k postupu okresního soudu při rozhodování o jeho námitkách podjatosti vůči uvedené vyšší soudní úřednici neformuluje.
6. Stejně jako ve věcech vedených pod sp. zn. IV. ÚS 2127/16, sp. zn. II. ÚS 2506/16, sp. zn. II. ÚS 2997/16, sp. zn. II. ÚS 3787/16, sp. zn. III. ÚS 3875/16, sp. zn. II. ÚS 114/17, sp. zn. II. ÚS 302/17, sp. zn. IV. ÚS 303/17, sp. zn. III. ÚS 304/17, sp. zn. I. ÚS 712/17, sp. zn. III. ÚS 1057/17, sp. zn. III. ÚS 1358/17, sp. zn. III. ÚS 2424/17, sp. zn. III. ÚS 2766/17, sp. zn. III. ÚS 2968/17, sp. zn. III. ÚS 3276/17, sp. zn. III. ÚS 3477/17, sp. zn. III. ÚS 3708/17, sp. zn. III. ÚS 3720/17, sp. zn. III. ÚS 3990/17, sp. zn. III. ÚS 136/18, sp. zn. III. ÚS 313/18, sp. zn. III. ÚS 325/18, sp. zn. III. ÚS 514/18, sp. zn. III. ÚS 838/18, sp. zn. III. ÚS 853/18, sp. zn. III. ÚS 865/18, sp. zn. III. ÚS 1177/18, sp. zn. III. ÚS 1189/18, sp. zn. III. ÚS 1527/18, sp. zn. III. ÚS 1878/18, sp. zn. III. ÚS 2229/18, sp. zn. III. ÚS 2619/18, sp. zn. III. ÚS 2997/18, sp. zn. III. ÚS 3321/18, sp. zn. III. ÚS 3640/18 (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz), jakož i v mnoha a mnoha dalších, se z výše uvedených důvodů Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. prosince 2018
Josef Fiala v. r.
soudce zpravodaj