ECLI:CZ:US:2019:1.US.163.19.1
sp. zn. I. ÚS 163/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudce Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudce Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti J. S., zastoupeného JUDr. Josefem Sedláčkem ml., advokátem se sídlem nám. Míru 9, 787 01 Šumperk, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 1 To 458/2018-43 ze dne 20. 11. 2018 a usnesení Okresního soudu v Šumperku č. j. 0 Nt 2627/2018-7 ze dne 15. 10. 2018, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení §34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, jimiž mělo dojít zejména k porušení čl. 8 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Z napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že shora označeným usnesením Okresní soud v Šumperku vzal stěžovatele, stíhaného pro pokus zločinu vraždy podle §21 odst. 1, §140 odst. 2 trestního zákoníku, do vazby z důvodů uvedených v §67 písm. a) a c) trestního řádu (dále též "tr. ř.") s tím, že počátek vazby počíná okamžikem zadržení dne 12. 10. 2018 ve 21:45 hod. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel stížnost, kterou Krajský soud v Ostravě v záhlaví uvedeným usnesením zamítl jako nedůvodnou.
Proti rozhodnutím trestních soudů brojí stěžovatel ústavní stížností, domáhaje se jejich kasace. Stěžovatel namítl nezákonnost svého výslechu jako osoby zadržené, neboť se jej od počátku neúčastnil jeho obhájce, ač byl přítomen a ohlášen v budově policie. Kontakt s obhájcem mu byl umožněn teprve po více než hodině konání výslechu, takřka na jeho samém konci. Stěžovatel rovněž vyjádřil nesouhlas s oběma vazebními důvody, maje za to, že soudy jednak nevyšly ze správné právní kvalifikace skutku, jednak při úvahách o předstižné vazbě se blíže nezabývaly osobností stěžovatele podle výsledků aktuálního znaleckého posudku. Tuto argumentaci stěžovatel v ústavní stížnosti dále přiblížil.
Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatele i obsah naříkaných soudních aktů a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Námitkám stěžovatele ohledně porušení práva na obhajobu nelze přisvědčit. Z přiloženého protokolu o výslechu osoby zadržené se výslovně podává, že po úvodním poučení o možnosti zvolit si obhájce ještě před zahájením samotného výslechu stěžovatel prohlásil, že si obhájce v téhle chvíli nevolí a bude vypovídat bez něj (str. 2 in fine). Tuto skutečnost stvrdil svým vlastnoručním podpisem s tím, že nežádá provedení oprav ani doplnění protokolu. Bylo jen na rozhodnutí samotného stěžovatele, jak se hodlá ve své trestní věci obhajovat. Porušení základních práv stěžovatele zde Ústavní soud neshledal.
Co se týče námitek směřujících proti jednotlivým vazebním důvodům, pokládá Ústavní soud za vhodné uvést, že stěžovatel se v rámci svého výslechu k činu fakticky doznal, podrobně popsal celý incident i okolnosti, jež mu předcházely. Stěžovatel po zahájení trestního stíhání však využil svého práva nevypovídat, a to i během vazebního zasedání. Za této situace se nejeví nepřiměřenou úvaha soudce okresního soudu, že stěžovatel je ohrožen vysokým trestem odnětí svobody, není dosud přesně znám motiv jeho jednání, stěžovatel je obeznámen se zacházením se střelnými zbraněmi, takže není vyloučeno, že by nějakou střelnou zbraň mohl mít ještě k dispozici a svůj čin případně dokonat. Znalecký posudek, na který stěžovatel v ústavní stížnosti poukazuje, byl vypracován až 21. 12. 2018, tedy již po vydání rozhodnutí krajského soudu, k němuž soudy logicky přihlédnout ani nemohly.
Ze všech shora vyložených důvodů tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost dle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 23. ledna 2019
David Uhlíř v. r.
předseda senátu