infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 23.01.2019, sp. zn. I. ÚS 163/19 [ usnesení / LICHOVNÍK / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2019:1.US.163.19.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2019:1.US.163.19.1
sp. zn. I. ÚS 163/19 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudce Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudce Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti J. S., zastoupeného JUDr. Josefem Sedláčkem ml., advokátem se sídlem nám. Míru 9, 787 01 Šumperk, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 1 To 458/2018-43 ze dne 20. 11. 2018 a usnesení Okresního soudu v Šumperku č. j. 0 Nt 2627/2018-7 ze dne 15. 10. 2018, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení §34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, jimiž mělo dojít zejména k porušení čl. 8 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Z napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že shora označeným usnesením Okresní soud v Šumperku vzal stěžovatele, stíhaného pro pokus zločinu vraždy podle §21 odst. 1, §140 odst. 2 trestního zákoníku, do vazby z důvodů uvedených v §67 písm. a) a c) trestního řádu (dále též "tr. ř.") s tím, že počátek vazby počíná okamžikem zadržení dne 12. 10. 2018 ve 21:45 hod. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel stížnost, kterou Krajský soud v Ostravě v záhlaví uvedeným usnesením zamítl jako nedůvodnou. Proti rozhodnutím trestních soudů brojí stěžovatel ústavní stížností, domáhaje se jejich kasace. Stěžovatel namítl nezákonnost svého výslechu jako osoby zadržené, neboť se jej od počátku neúčastnil jeho obhájce, ač byl přítomen a ohlášen v budově policie. Kontakt s obhájcem mu byl umožněn teprve po více než hodině konání výslechu, takřka na jeho samém konci. Stěžovatel rovněž vyjádřil nesouhlas s oběma vazebními důvody, maje za to, že soudy jednak nevyšly ze správné právní kvalifikace skutku, jednak při úvahách o předstižné vazbě se blíže nezabývaly osobností stěžovatele podle výsledků aktuálního znaleckého posudku. Tuto argumentaci stěžovatel v ústavní stížnosti dále přiblížil. Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatele i obsah naříkaných soudních aktů a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Námitkám stěžovatele ohledně porušení práva na obhajobu nelze přisvědčit. Z přiloženého protokolu o výslechu osoby zadržené se výslovně podává, že po úvodním poučení o možnosti zvolit si obhájce ještě před zahájením samotného výslechu stěžovatel prohlásil, že si obhájce v téhle chvíli nevolí a bude vypovídat bez něj (str. 2 in fine). Tuto skutečnost stvrdil svým vlastnoručním podpisem s tím, že nežádá provedení oprav ani doplnění protokolu. Bylo jen na rozhodnutí samotného stěžovatele, jak se hodlá ve své trestní věci obhajovat. Porušení základních práv stěžovatele zde Ústavní soud neshledal. Co se týče námitek směřujících proti jednotlivým vazebním důvodům, pokládá Ústavní soud za vhodné uvést, že stěžovatel se v rámci svého výslechu k činu fakticky doznal, podrobně popsal celý incident i okolnosti, jež mu předcházely. Stěžovatel po zahájení trestního stíhání však využil svého práva nevypovídat, a to i během vazebního zasedání. Za této situace se nejeví nepřiměřenou úvaha soudce okresního soudu, že stěžovatel je ohrožen vysokým trestem odnětí svobody, není dosud přesně znám motiv jeho jednání, stěžovatel je obeznámen se zacházením se střelnými zbraněmi, takže není vyloučeno, že by nějakou střelnou zbraň mohl mít ještě k dispozici a svůj čin případně dokonat. Znalecký posudek, na který stěžovatel v ústavní stížnosti poukazuje, byl vypracován až 21. 12. 2018, tedy již po vydání rozhodnutí krajského soudu, k němuž soudy logicky přihlédnout ani nemohly. Ze všech shora vyložených důvodů tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost dle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). V Brně dne 23. ledna 2019 David Uhlíř v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2019:1.US.163.19.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka I. ÚS 163/19
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 23. 1. 2019
Datum vyhlášení  
Datum podání 15. 1. 2019
Datum zpřístupnění 8. 2. 2019
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - KS Ostrava
SOUD - OS Šumperk
Soudce zpravodaj Lichovník Tomáš
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 37 odst.2, čl. 8 odst.2
Ostatní dotčené předpisy
  • 141/1961 Sb., §67 písm.a, §67 písm.c
  • 40/2009 Sb., §140
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /specifika trestního řízení /právo na obhajobu
základní práva a svobody/svoboda osobní/vazba /zajišťovací předstižná vazba
základní práva a svobody/svoboda osobní/vazba /zajišťovací útěková vazba
Věcný rejstřík trestný čin/vražda
trestní řízení
vazba/důvody
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-163-19_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 105417
Staženo pro jurilogie.cz: 2019-02-10