ECLI:CZ:US:2019:1.US.1734.19.1
sp. zn. I. ÚS 1734/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o návrhu T. R., zastoupeného Mgr. Václavem Hebkým, advokátem sídlem Sokolská 1802/32, Praha 2, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se v podání doručeném Ústavnímu soudu dne 27. 5. 2019 domáhá rozhodnutí, kterým by Ústavní soud vyslovil, že usnesením Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2019 sp. zn. 7 Tdo 90/2019, jakož i předcházejícími rozhodnutími Okresního soudu Praha-západ sp. zn. 14 T 7/2014 a v navazujících řízeních vedených pod sp. zn. 13 To 112/2018 u Krajského soudu v Praze a pod sp. zn. 7 Td 7/2016, 7 Td 36/2016, 7 Td 53/2016, 7 Td 7/2018 u Nejvyššího soudu, bylo porušeno základní ústavní právo stěžovatele na zákonného soudce; dále aby Ústavní soud vyslovil, že soudce Mgr. Jitka Drábková nebyla v předmětné věci přidělena stěžovateli v souladu se zákonem a ústavním pořádkem; a zrušil Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2019 sp. zn. 7 Tdo 90/2019, rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 13 To 112/2018-3586 ze dne 30. 4. 2018 a rozsudek Okresního soudu Praha-západ č. j. 14 T 7/2014 ze dne 14. 2. 2018.
Vzhledem k tomu, že podání navrhovatele nesplňovalo náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl právní zástupce navrhovatele dne 10. 6. 2019 vyzván k předložení dokladu, že ústavní stížnost byla podána včas, tj. v zákonem stanovené lhůtě (§72 odst. 3 až 5 zákona) a k předložení kopií všech (předchozích) rozhodnutí, jejichž zrušení se domáhá tak, aby se Ústavní soud mohl jeho podáním na základě dostatečných údajů, náležitostí a podkladů zabývat. K odstranění vad návrhu byla stanovena lhůta 10 dnů od doručení výzvy s tím, že neodstranění vad v uvedené lhůtě je podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu důvodem k odmítnutí návrhu.
Právní zástupce navrhovatele k výzvě Ústavního soudu dne 1. 7. 2019 sdělil, že doklad o doručení nemá k dispozici a nemůže jej Ústavnímu soudu předložit. Stejně tak nemá k dispozici stejnopisy předcházejících rozhodnutí soudů. Žádá proto, aby související listiny byly získány z příslušných soudních spisů, kde se dozajista budou nacházet.
Ústavní soud zdůrazňuje, že je orgánem ochrany ústavnosti, a jako takový má Ústavou a zákonem o Ústavním soudu striktně vymezené kompetence. V souvislosti s řízením o ústavní stížnosti proto nemůže nahrazovat aktivitu jejího navrhovatele a namísto něj vyhledávat a dokládat nezbytné údaje a podklady, z nichž by bylo možné dovodit přijatelnost, případně opodstatněnost ústavní stížnosti. Náležitosti podání k Ústavnímu soudu jsou přitom navrhovateli, který u Ústavního soudu uplatnil již 179 podání, notoricky známé a Ústavní soud z tohoto důvodu v řadě případů ani nepřistupuje k výzvám k odstranění vad, neboť setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení je neefektivní a formalistické. V projednávané věci, přestože byl navrhovatel zastoupen advokátem a opět poučen o náležitostech návrhu, výzvě Ústavního soudu k odstranění vad, bez jejichž nápravy se není možné návrhem zabývat, nehodlá vyhovět a naopak své povinnosti v podstatě přenáší na Ústavní soud.
Na základě výše uvedeného Ústavní soud návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl, neboť navrhovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě k tomu určené.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. července 2019
JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.
soudce zpravodaj