ECLI:CZ:US:2019:1.US.3496.19.1
sp. zn. I. ÚS 3496/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu M. V., toho času ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Stráž pod Ralskem, na přezkum usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 662/2019 ze dne 12. 6. 2019 a usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 6 To 10/2019 ze dne 29. 1. 2019 a na rozhodnutí ve věci samé takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 30. 10. 2019 došlo Ústavnímu soudu podání navrhovatele označené jako ústavní stížnost směřující proti v záhlaví citovaným soudním rozhodnutím. Uvedený návrh však nesplňuje požadavky kladené na takovou ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu. Navrhovatel zejména není právně zastoupen a ani zmíněné podání není advokátem sepsáno, nýbrž vlastní rukou navrhovatele. Tohoto nedostatku si je ostatně navrhovatel sám dobře vědom, žádaje o poskytnutí přiměřené lhůty k odstranění vad návrhu. Ústavní soud je však toho názoru, že navrhovateli se již v souvislosti s rozhodováním o jiných jeho dřívějších návrzích opakovaně dostalo podrobného poučení o bezvadné ústavní stížnosti, včetně informací o možnosti zajištění právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem, konkrétně naposledy v řízeních ve věcech sp. zn. I. ÚS 661/17 a sp. zn. I. ÚS 2071/19. V obou případech Ústavní soud poskytl navrhovateli přiměřené lhůty k odstranění vytýkaných vad (v trvání 30, resp. 40 dnů). Navrhovatel ovšem ve všech případech výzvu a poučení Ústavního soudu ponechal bez jakékoli odezvy, což přirozeně vedlo k odmítnutí těchto návrhů jako vadných.
Ústavní soud ve své ustálené rozhodovací praxi vychází z toho, že není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení dostávalo navrhovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé navrhovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým (srov. kupř. usnesení sp. zn. I. ÚS 3327/19 ze dne 21. 10. 2019, dostupné na adrese http://nalus.usoud.cz). K témuž závěru Ústavní soud dospěl i v nynější věci, a to právě tím spíše, když stěžovatel na dřívější poučení nereagoval a Ústavní soud o svých krocích směřujících k odstranění vad dále nezpravil. Ze všech těchto důvodů Ústavní soud bez dalšího přikročil k odmítnutí návrhu jako vadného za přiměřeného použití ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. listopadu 2019
Tomáš Lichovník v. r.
soudce zpravodaj