ECLI:CZ:US:2019:1.US.4237.18.1
sp. zn. I. ÚS 4237/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti Thomase Marii Miklase, zastoupeného Mgr. Janem Soukupem, advokátem se sídlem v v Praze, Konviktská 12, proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 17 Co 127/2018-61 ze dne 25. září 2018 a usnesení Okresního soudu Praha-západ č. j. 23 EXE 1002/2017-26 ze dne 6. prosince 2017, za účasti Krajského soudu v Praze a Okresního soudu Praha-západ jako účastníků řízení a vedlejší účastnice řízení Jany Buschbeck, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatel se v řízení před Okresním soudem Praha-západ odvolal proti opravnému usnesení, jímž tento soud opravil jméno stěžovatele jako povinného v usnesení, jímž prohlásil vykonatelným částečný rozsudek obvodního soudu ve Freisingu. Okresní soud toto odvolání odmítl jako opožděné.
2. Krajský soud rozhodnutí obvodního soudu k odvolání stěžovatele potvrdil s tím, že datum doručení opravného usnesení nepochybně plyne z doručenky i dalších důkazů. Stěžovatel neprokázal, že mu zásilka nebyla doručena řádně a že podal své odvolání v zákonné lhůtě.
3. Proti rozhodnutí okresního i krajského soudu stěžovatel brojil ústavní stížností, neboť se domníval, že jimi došlo k porušení jeho práva na přístup k soudu a soudní ochranu. Porušení stěžovatel spatřoval v tom, že údaje na doručované obálce jsou vnitřně rozporné - oprávněně očekával, že obálka nebude vhozena do schránky, ale připravena k vyzvednutí na poště. Stěžovatel z těchto matoucích údajů nesprávně vyhodnotil běh odvolací lhůty a odmítnutím pro opožděnost mu byla upřena ochrana jeho práv v odvolacím řízení.
4. Ústavní soud se seznámil s ústavní stížností a napadenými rozhodnutími; dospěl k závěru, že se jedná o návrh nepřípustný podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, neboť stěžovatel dosud nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
5. Podle §229 odst. 4 občanského soudního řádu může účastník řízení napadnout žalobou pro zmatečnost mimo jiné i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání. V souzené věci ústavní stížnost směřuje právě proti takovému výroku rozhodnutí odvolacího soudu a tomu odpovídajícímu výroku soudu prvého stupně (shodně usnesení sp. zn. III. ÚS 202/17 ze dne 6. 6. 2017, sp. zn. I. ÚS 2711/18 ze dne 14. 11. 2018), a to aniž by stěžovatel doložil, že vyčerpal žalobu pro zmatečnost, a rozhodnutí o takové žalobě také napadl dostupnými procesními prostředky ochrany práva. Vyčerpání žaloby pro zmatečnost je však před podáním ústavní stížnosti nezbytné [stanovisko pléna sp. zn. Pl.ÚS-st. 26/08 ze dne 16. 12. 2008 (ST 26/51 SbNU 839; 79/2009 Sb.)].
6. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. e) ve spojení s §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. ledna 2019
David Uhlíř v. r.
soudce zpravodaj