infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 30.07.2019, sp. zn. II. ÚS 2063/19 [ usnesení / FENYK / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2019:2.US.2063.19.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2019:2.US.2063.19.1
sp. zn. II. ÚS 2063/19 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatelky Terezie Regnardové, bez právního zastoupení, směřující proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 4. 2019, č.j. Nco 3/2019-826, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Dne 24. 6. 2019 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatelky označené: "Dovolání (k celému řízení). Ústavní stížnost (taktéž k celému řízení).", kterým se domáhá zrušení usnesení uvedeného v záhlaví a kterým zároveň žádá "o přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení jednoho nezávislého a kvalifikovaného právního zástupce k dovolání a následně i k ústavní stížnosti (prodloužení lhůty k právním náležitostem)". Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě. Neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené, podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne. Návrh stěžovatelky trpí zjevnými vadami. Stěžovatelka především není zastoupena advokátem (§30 odst. 1, §31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu) a její podání nelze považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem. Stěžovatelka se již v minulosti obrátila na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami, tj. především neexistencí povinného zastoupení advokátem. Na tyto nedostatky byla stěžovatelka upozorňována s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (srov. namátkou např. řízení evidovaná pod sp. zn. I. ÚS 3062/16, IV. ÚS 1118/17, II. ÚS 3864/17, IV. ÚS 4117/17 nebo I. ÚS 605/18; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou v elektronické podobě dostupná na http://nalus.usoud.cz). V řízení o ústavních stížnostech však není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem a dalších náležitostech ústavní stížnosti dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat též další náležitosti, pak se setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jeví jako postup neefektivní a formalistický. Stěžovatelka přitom postup, kterým ignoruje povinné zastoupení advokátem, volí opakovaně, ačkoli byla Ústavním soudem už mnohokrát poučena o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti. Za dané situace lze považovat za neúčelné, aby byla opětovně vyzývána k odstranění vad podání, neboť účelem výzvy a stanovení lhůty k odstranění vad podání podle ustanovení §41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem. Obdobný postup (odmítnutí ústavní stížnosti pro vady návrhu bez vyzývání stěžovatelky k jejich odstranění) byl ostatně zvolen například již ve věcech stěžovatelky vedených pod sp. zn. II. ÚS 317/19, I. ÚS 1340/19, II. ÚS 1668/19, I. ÚS 1916/19, III. ÚS 1917/19. Ústavní soud proto z důvodu nenaplnění formálních podmínek pro podání ústavní stížnosti přistoupil k přiměřené aplikaci ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh stěžovatelky soudcem zpravodajem mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 30. července 2019 Jaroslav Fenyk v. r. soudce Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2019:2.US.2063.19.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 2063/19
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 30. 7. 2019
Datum vyhlášení  
Datum podání 24. 6. 2019
Datum zpřístupnění 15. 8. 2019
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - VS Olomouc
Soudce zpravodaj Fenyk Jaroslav
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro neodstraněné vady
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy  
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-2063-19_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 108051
Staženo pro jurilogie.cz: 2019-08-17