ECLI:CZ:US:2019:2.US.3571.19.1
sp. zn. II. ÚS 3571/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele T. R., zastoupeného Mgr. Václavem Hebkým, advokátem se sídlem Sokolská 1802/32, Praha 2, týkající se řízení vedeného u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 VSPH 713/2018-P-7-9, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatel v ústavní stížnosti podané dne 6. 11. 2019 poukazuje na údajné porušení svého práva na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Uvádí, že napadá rozhodnutí, učiněné "v rámci řízení stiženého vadami a zmatečností".
2. Dne 8. 11. 2019 byl tento návrh doplněn podáním, kde byl uveden jako právní zástupce stěžovatele v tomto řízení Mgr. Václav Hebký. K ústavní stížnosti však nebyla přiložena plná moc pro zastupování před Ústavním soudem v rozporu s §30 odst. 1 a §31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Z obsahu tohoto doplnění se podává, že stěžovatel údajně podal "ve všech řízeních, týkajících se totožné majetkové podstaty", dovolání, současně se však domáhá vyslovení porušení práva stěžovatele na projednání věci, neboť údajně došlo k odmítnutí předložit a projednat řádně a včas podané odvolání.
3. Proto Ústavní soud Mgr. Hebkého přípisem ze dne 20. 11. 2019 vyzval k doložení plné moci a k předložení (případných) napadených rozhodnutí.
4. Dne 22. 11. 2019 Mgr. Hebký požadovanou plnou moc doložil s tím, že stížnost se týká odmítnutí předložit Krajským soudem v Praze odvolání stěžovatele a projednat je Vrchním soudem v Praze, ovšem bez jakékoliv bližší argumentace.
5. V reakci na toto doplnění Ústavní soud vyzval právního zástupce stěžovatele k vymezení petitu, z něhož bude jednoznačně patrno, čeho se stěžovatel v tomto řízení domáhá, a k doplnění ústavněprávní argumentace, která v návrhu zcela chybí. K odstranění těchto vad návrhu Ústavní soud určil lhůtu 5 dnů s upozorněním, že nebudou-li tyto vady ve stanovené lhůtě odstraněny, bude návrh odmítnut.
6. Na tuto výzvu právní zástupce stěžovatele nijak nezareagoval. Proto soudce zpravodaj podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu návrh z důvodu neodstranění vad návrhu v určené lhůtě odmítl, jelikož v této podobě je věcně neprojednatelný. Podle ustanovení §34 odst. 1 cit. zákona totiž z návrhu musí být patrno, které věci se týká a co sleduje, má obsahovat pravdivé vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů a musí z něj být patrno, čeho se navrhovatel domáhá. V případě ústavní stížnosti je nezbytné předestřít relevantní ústavněprávní argumentaci, ze které je patrno, porušení kterých základních práv stěžovatele je namítáno, zda se stěžovatel např. dovolává judikatury, právních názorů doktríny atp. Nic takového však stěžovatel v projednávané věci neučinil.
7. Jen pro úplnost Ústavní soud dodává, že nepřihlížel ke (značně nesrozumitelnému) přípisu stěžovatele ze dne 2. 12. 2019, kterým byla - mimo jiné - namítnuta podjatost hned devíti soudců Ústavního soudu, a to jednak proto, že tento úkon nebyl učiněn prostřednictvím právního zástupce stěžovatele, a také proto, že za situace, kdy stěžovatel namítá podjatost většiny soudců Ústavního soudu, nemá o této námitce prakticky ani kdo rozhodovat. Nemluvě o tom, že se stěžovatel musí rozhodnout a buď Ústavnímu soudu jako celku důvěřuje a potom se na něj má obracet se žádostí o odpovídající ochranu svých ústavních práv, anebo mu bude a priori vyslovovat nedůvěru, nicméně pak je namístě otázka, z jakého důvodu mu vlastně adresuje svoje podání, kterých bylo přitom jen v posledních letech mnoho desítek.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. prosince 2019
Vojtěch Šimíček v. r.
soudce zpravodaj