infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 18.12.2019, sp. zn. II. ÚS 3758/19 [ usnesení / ŠIMÁČKOVÁ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2019:2.US.3758.19.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2019:2.US.3758.19.1
sp. zn. II. ÚS 3758/19 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka, soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové a soudce Ludvíka Davida o ústavní stížnosti stěžovatele M. Š., zastoupeného JUDr. Martinem Krumichem, advokátem se sídlem Politických vězňů 19, Kolín III, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 13 Co 134/2019-626 ze dne 21. 8. 2019 a usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. 17 P 3/2013-593 ze dne 21. 3. 2019, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Vymezení věci a dosavadní průběh řízení 1. Okresní soud v Ústí nad Labem napadeným usnesením č. j. 17 P 3/2013-593 ze dne 21. 3. 2019 rozhodl tak, že návrh stěžovatele (otce) na výkon rozhodnutí odnětím dítěte zamítl (výrok I.). Dále uložil matce, otci a nezletilé povinnost účastnit se rodinné terapie v krizovém centru X, po dobu tří měsíců od nabytí právní moci daného usnesení (výrok II.). Matce a otci soud uložil povinnost kontaktovat do 5 dnů od doručení daného usnesení krizové centrum X, za účelem sjednání termínů rodinné terapie (výrok III.). Matce a otci soud uložil povinnost zajistit účast nezletilé na rodinné terapii v krizovém centru X, za účelem sjednání termínů rodinné terapie (výrok IV.). Současně matce a otci uložil povinnost podávat soudu písemné zprávy o průběhu rodinné terapie, a to do 30. 4. 2019, do 31. 5. 2019 a do 30. 6. 2019 (výrok V.). Své rozhodnutí odůvodnil okresní soud zejména tím, že mezi rodiči panuje dlouhotrvající a závažný konflikt a rodiče spolu nedokáží komunikovat. Nezletilá se v posledních téměř dvou letech se stěžovatelem nestýká, jejich kontakt je minimální. Nezletilá má ke stěžovateli odpor, který se časem stupňuje a nezletilá začíná mít před stykem s ním psychosomatické problémy. U nezletilé dlouhodobě přetrvává negativistický postoj ke styku se stěžovatelem, a proto byly i zrušeny asistované kontakty nezletilé se stěžovatelem. Dosud nebylo zjištěno, že by matka stykům nezletilé se stěžovatelem bránila, zároveň však styk aktivně nepodporuje. Je v zájmu nezletilé využít všechny dostupné prostředky k nápravě nynějšího nežádoucího stavu. 2. Citované rozhodnutí okresního soudu bylo usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 13 Co 134/2019-626 ze dne 21. 8. 2019 ve vztahu k výroku I. potvrzeno a odvolání stěžovatele proti výrokům II., III., IV. a V. bylo odmítnuto. K odvolacím námitkám stěžovatele krajský soud upozornil, že zařízení, kde k asistovaným kontaktům mělo docházet, v dané věci spolupráci odmítá pro svůj na věc vytvořený názor, že se jedná o traumatizaci nezletilé. Nelze tak dovodit, že by aktuální nepředání nezletilé za účelem realizace asistovaného kontaktu bylo způsobeno toliko jednáním nebo opomenutím matky. Pokud by za dané situace došlo k odnětí dítěte za účelem naplnění rozhodnutí soudu o realizaci asistovaného styku, tak by se jednalo o nesmyslné a neplnící opatření bez zákonem předvídatelného účelu, tj. zajištění splnění povinnosti. V kontextu uvedených skutečností je rozhodnutí okresního soudu o zamítnutí odnětí dítěte v rámci výkonu rozhodnutí v této věci shledáno jako konformní a krajský soud se s ním ztotožnil. 3. Ve vztahu k odvolání otce proti výrokům II. až V. napadeného usnesení, vyhodnotil krajský soud odvolání otce jako nepřípustné, neboť výroky II. až V. napadeného usnesení, jsou výroky, jimiž se vede řízení, proti nimž zákon odvolání nepřipouští. II. Argumentace účastníků řízení 4. Podle stěžovatele bylo napadenými rozhodnutími porušeno jeho právo na spravedlivý proces a na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Dále namítá porušení čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 4 Listiny zaručujících právo na rodinný život a právo rodičů na péči o děti. 5. Stěžovatel namítá, že obecné soudy i OSPOD se měly zabývat tím, zda dítě dokáže vysvětlit své názory, jak a od koho tyto názory dítě získalo, zda si je vytvořilo samo, případně od koho je převzalo. Po tomto zjištění se soudy měly z úřední povinnosti zabývat i tím, jak zamezit tomuto dalšímu poškozovaní nezletilé. Rezignace soudů na tento stav představuje podle něj velmi hrubé zanedbání povinností, neboť došlo ke vzniku syndromu zavrženého rodiče u nezletilé, čemuž soudy nezabránily. Stěžovatel je přesvědčen, že se po celou dobu soudních jednání snažil podávat soudům včasné, důvodné a smysluplné návrhy, které, pokud by jim bylo vyhověno, by věc byly dávno vyřešily. 6. Podle stěžovatele státní úřady, a především soudy, nesou za tuto situaci plnou odpovědnost, neboť (již dříve a v samém počátku) nezajistily účinnou právní ochranu na návrhy otce a utvrdily matku pocitem nepostižitelnosti a beztrestnosti. Tím, že situaci neřešily a de facto rezignovaly na svou funkci poskytnout ochranu subjektivním právům stěžovatele, tak podle stěžovatele zapříčinily zásah do jeho práva na rodinný život a práva na péči o děti. 7. Stěžovatel se domnívá, že lze z napadeného rozhodnutí dovodit tyto zcela absurdní závěry, že (i) je zcela běžné a soudy přípustné, aby otec zcela nedůvodně přišel o právo podílet se na výchově své dcery, že (ii) obecné soudy nemusí respektovat a poskytovat ochranu práva otci na rodinný život a práva na péči o děti, že (iii) právo na rodinný život a právo na péči má výhradně matka a konečně, že (iv) jím popsané jednání matky a soudů je v nejlepším zájmu nezletilé a (v) otec se musí smířit s tím, že ve vztahu k dceři jsou jeho práva zcela vyprázdněna a zbyla jen povinnost hradit výživné. III. Hodnocení Ústavního soudu 8. Ústavní soud zvážil obsah ústavní stížnosti i napadených rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. 9. Podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. Podle §43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu musí být usnesení o odmítnutí návrhu písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá, a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné. 10. Ústavní soud zdůrazňuje, že je podle čl. 83 Ústavy České republiky soudním orgánem ochrany ústavnosti, není tedy součástí soustavy obecných soudů a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Směřuje-li ústavní stížnost proti rozhodnutí soudu vydanému v soudním řízení, není samo o sobě významné, je-li namítána jeho věcná nesprávnost. Pravomoc Ústavního soudu je založena výlučně k přezkumu rozhodnutí z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. zda v řízení nebo v rozhodnutí jej završujícím nebyly porušeny ústavními předpisy chráněné práva a svobody účastníka řízení, zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy a zda je lze jako celek pokládat za spravedlivé. 11. V projednávaném případě Ústavní soud žádné pochybení ústavněprávní relevance v napadených rozhodnutích neshledal. 12. Ústavní soud se ve své judikatuře opakovaně vyjádřil k problematice úpravy výchovných poměrů k nezletilým dětem z ústavněprávní perspektivy. Ve vztahu k přezkumu rozhodnutí obecných soudů týkajících se této problematiky je úkolem Ústavního soudu především posoudit, zda obecné soudy neporušily základní práva a svobody stěžovatele, kupříkladu tím, že by excesivním způsobem nerespektovaly již samotná ustanovení podústavního práva, přičemž nerespektování obsahu a smyslu příslušných zákonných ustanovení znamená přesah do ústavní roviny i proto, že příslušnou podústavní úpravou je právě ústavní úprava realizována a konkretizována [srov. např. nález sp. zn. III. ÚS 1206/09 ze dne 23. 2. 2010 (N 32/56 SbNU 363); či nález sp. zn. I. ÚS 266/10 ze dne 18. 8. 2010 (N 165/58 SbNU 421); všechna rozhodnutí Ústavního soudu citovaná v tomto usnesení jsou dostupná rovněž na http://nalus.usoud.cz]. V rámci tohoto přezkumu Ústavní soud také vždy posuzuje, zda řízení před soudy bylo konáno a přijatá opatření byla činěna v nejlepším zájmu dítěte (ve smyslu čl. 3 Úmluvy o právech dítěte), zda byly za účelem zjištění nejlepšího zájmu dítěte shromážděny veškeré potřebné důkazy, přičemž důkazní aktivita nedopadá na samotné účastníky, ale na soud, a zda byla veškerá rozhodnutí vydaná v průběhu řízení v tomto smyslu náležitě odůvodněna [srov. např. nález sp. zn. I. ÚS 2482/13 ze dne 26. 5. 2014 (N 105/73 SbNU 683)]. 13. Ústavní soud ve svých rozhodnutích setrvale upozorňuje, že není povolán k tomu, aby v další instanci revidoval závěry opatrovnických soudů; dle své dosavadní rozhodovací praxe Ústavní soud zasahuje v rodinněprávních věcech pouze v případech skutečně extrémních. Rozhodování v citlivých rodinněprávních věcech musí být doménou zejména obecných soudů, které se znalostí spisu, vývoje rodinné situace a bezprostředního kontaktu s účastníky řízení mohou proniknout do mnohdy spletité a těžko jednoduše řešitelné situace a učinit konečné rozhodnutí, které bude odrážet nejen zájmy jednotlivých účastníků, zejména nezletilých dětí, ale současně bude účastníky považováno za spravedlivé. Ústavní soud zde s ohledem na své postavení nemůže hrát roli konečného univerzálního "rozhodce", ale jeho úkolem může být pouze posoudit vzniklý stav z hlediska ochrany základních práv toho účastníka, jemuž byla obecným soudem eventuálně upřena [nález sp. zn. I. ÚS 1708/14 ze dne 18. 12. 2014 (N 235/75 SbNU 617), bod 27; nález sp. zn. I. ÚS 823/16 ze dne 6. 12. 2016 (N 233/83 SbNU 637), bod 48]. Jsou to právě obecné soudy, které mají ke všem účastníkům řízení nejblíže, provádějí a hodnotí v zásadní míře důkazy, komunikují s účastníky a osobami dalšími relevantními pro řízení, z čehož si vytvářejí racionální úsudek, a vynášejí tak relevantní skutkové závěry z bezprostřední blízkosti jádra řešené věci (srov. např. usnesení sp. zn. III. ÚS 971/18 ze dne 11. 9. 2018, bod 7 ; či usnesení sp. zn. III. ÚS 2912/19 ze dne 30. 9. 2019, bod 7). 14. Ústavní soud bere na vědomí rozhořčení stěžovatele, že příslušné orgány měly zapříčinit rozvoj syndromu zavrženého rodiče nezletilé vůči němu. I kdyby však k něčemu takovému došlo, Ústavní soud je povolán přezkoumávat, zda na tuto situaci reagovaly obecné soudy adekvátně v aktuálním skutkovém stavu. I s ohledem na to, že na závažnou situaci soudy napadenými rozhodnutími reagovaly aktivním pokusem o rodinnou terapii vedoucí k nápravě problematického vztahu nezletilé k otci, není možno jim vytknout zásah do stěžovatelových základních práv. Obecné soudy přesvědčivě odůvodnily, proč nemohly stěžovatelovu návrhu na odnětí dítěte z péče matky vyhovět a proč by to bylo v rozporu s nejlepším zájmem dítěte. 15. S ohledem na shora uvedené Ústavní soud uzavírá, že napadenými rozhodnutími nebyla porušena namítaná ústavně zaručená práva stěžovatele. Podaná ústavní stížnost proto byla odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 18. prosince 2019 Vojtěch Šimíček, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2019:2.US.3758.19.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 3758/19
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 18. 12. 2019
Datum vyhlášení  
Datum podání 20. 11. 2019
Datum zpřístupnění 14. 1. 2020
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - KS Ústí nad Labem
SOUD - OS Ústí nad Labem
Soudce zpravodaj Šimáčková Kateřina
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1, čl. 32 odst.4
Ostatní dotčené předpisy
  • 292/2013 Sb., §501
  • 99/1963 Sb., §132
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení hospodářská, sociální a kulturní práva/právo na ochranu rodičovství, rodiny a dětí /práva rodičů ve vztahu k dětem
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /opomenuté důkazy a jiné vady dokazování
Věcný rejstřík styk rodičů s nezletilými dětmi
dokazování
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-3758-19_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 109955
Staženo pro jurilogie.cz: 2020-01-17