infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 30.01.2019, sp. zn. II. ÚS 4047/18 [ usnesení / ŠIMÁČKOVÁ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2019:2.US.4047.18.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2019:2.US.4047.18.1
sp. zn. II. ÚS 4047/18 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka, soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové a soudce Ludvíka Davida o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Tomáše Matouška, Ph.D., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2018 č. j. 69 Co 297/2018-138 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 27. 7. 2018 č. j. 25 C 38/2017-120, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, jimiž mělo dojít k porušení jeho ústavně zaručených práv, a to konkrétně práv podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, čl. 1, čl. 2 odst. 3, čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 47 Listiny základních práv EU. 2. Napadená rozhodnutí byla vydána v řízení o žalobě stěžovatele proti České republice - Ministerstvu spravedlnosti na zaplacení 10 miliard Kč s příslušenstvím. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. 1. 2018 č. j. 25 C 38/2017-77 bylo žalobě vyhověno v rozsahu částky 118 750 Kč s příslušenstvím a žalované bylo uloženo tuto částku stěžovateli zaplatit; ve zbytku byla žaloba zamítnuta a dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Proti zamítavému výroku ve věci samé a proti výroku o nákladech řízení stěžovatel podal odvolání, načež byl vyzván k zaplacení soudního poplatku z odvolání ve výši 2 milionů Kč. Stěžovatel posléze požádal o osvobození od soudních poplatků. Poté, co stěžovatel ani na výzvu soudu nijak neprokázal své nepříznivé poměry, Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 27. 7. 2018, napadeným ústavní stížností, stěžovateli nepřiznal osvobození od soudního poplatku. Dne 30. 7. 2018 stěžovatel předložil prohlášení o svých poměrech. K jeho odvolání pak Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 9. 2018, napadeným ústavní stížností, potvrdil usnesení obvodního soudu ve znění, že stěžovateli se nepřiznává osvobození od soudních poplatků. Městský soud připomněl, že stěžovatel obvodnímu soudu nijak nedoložil své poměry, a tak obvodnímu soudu nezbylo než uzavřít, že stěžovatel předpoklady pro osvobození od soudních poplatků nesplňuje. Vzhledem k tomu, že však stěžovatel své poměry doložil následně, do rozhodnutí odvolacího soudu o jeho odvolání, odvolací soud se předloženými podklady zabýval a dospěl k závěru, že stěžovatel neprokázal, že by jeho poměry byly nepříznivé, naopak bylo zjištěno, že stěžovatel není nemajetný. Městský soud tak shledal usnesení obvodního soudu věcně správné. Závěrem podotkl, že byť výše soudního poplatku není v daném případě malá, odpovídá výši částky uplatněné stěžovatelem v žalobě; přitom ovšem výše odškodnění za nemajetkovou újmu závisí na úvaze soudu a stěžovateli jako advokátovi je jistě známo, v jakých částkách bývá toto odškodnění obvykle přiznáváno (dle ustálené judikatury). Mimoto požadavek na nepřiměřené odškodnění vede podle městského soudu i k závěru o zjevné bezdůvodnosti takového žalobního požadavku. 3. Stěžovatel je přesvědčen, že napadená rozhodnutí, respektive rozhodnutí městského soudu je založeno na formalistickém a selektivním hodnocení, se snahou co nejvíce oddálit konečné rozhodnutí sporu, navíc v něm schází vypořádání stěžejních argumentů stěžovatele a jde o rozhodnutí ve věci, kterou obecné soudy i soudy jiných členských zemí EU posuzují odlišně. Konkrétně pak stěžovatel rozporuje závěr městského soudu o své nemajetnosti a uvádí, že nemá majetek dostatečné hodnoty a nedosahuje výraznějších příjmů; přitom jestli o tomto tvrzení městský soud pochyboval, měl si sám vyžádat daňové přiznání stěžovatele. Dále stěžovatel namítá, že zatímco vývoj práva odškodnění nemajetkové újmy obecně směřuje k širšímu a pro poškozené rychlejšímu a snazšímu odškodnění, Česká republika oddaluje konečné rozhodnutí o odškodnění a ponižuje poškozené, a to také v případu stěžovatele. Závěrem stěžovatel poukazuje na další (jiná) řízení o svých návrzích na náhradu nemajetkové újmy proti státu, v nichž soudy postupují chybně a dochází k nedůvodným průtahům. 4. Ústavní soud zvážil obsah ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. 5. Podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. Podle §43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu musí být usnesení o odmítnutí návrhu písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá, a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné. 6. Ústavní soud ustáleně opakuje, že podle čl. 83 Ústavy České republiky je soudním orgánem ochrany ústavnosti, není tedy součástí soustavy obecných soudů a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Jeho pravomoc je založena výlučně k přezkumu rozhodnutí z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. zda v řízení nebo v rozhodnutí jej završujícím nebyly porušeny ústavními předpisy chráněné práva a svobody účastníka řízení, zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy a zda je lze jako celek pokládat za spravedlivé. 7. Specificky ve vztahu k rozhodování o osvobození od soudních poplatků pak Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že rozhodnutí o splnění zákonem stanovených předpokladů přiznání osvobození od soudních poplatků (dle §138 odst. 1) v konkrétním případě spadá do rozhodovací sféry obecných soudů; s ohledem na ústavně zaručený princip nezávislosti soudů (čl. 82 Ústavy) Ústavnímu soudu zásadně nepřísluší přehodnocovat jejich závěry v tomto ohledu. Případy, kdy Ústavní soud otevřel ústavní stížnosti ve věci osvobození od soudních poplatků věcnému posouzení, jsou relativně výjimečné, a buď se týkají specifických otázek, nebo se jedná o extrémní případy, v nichž došlo ke svévolnému výkladu obecných soudů, například nerespektováním kogentním normy, či interpretaci v extrémním rozporu s principy spravedlnosti. Neboli, takový extrémní případ může v souvislosti s rozhodnutím soudu ve věci osvobození od soudních poplatků založit toliko svévolná aplikace §138 odst. 1 občanského soudního řádu, spočívající buď v absenci jakéhokoli odůvodnění rozhodnutí, anebo v rozhodnutí obsahujícím odůvodnění vybočující v extrémní míře z rámce vymezeného principy spravedlnosti [srov. usnesení sp. zn. IV. ÚS 271/2000 ze dne 17. 8. 2000 (U 28/19 SbNU 275), nález sp. zn. IV. ÚS 121/11 ze dne 17. 5. 2011 (N 96/61 SbNU 489), usnesení sp. zn. I. ÚS 1117/12 ze dne 13. 12. 2012 či usnesení sp. zn. I. ÚS 2894/12 ze dne 9. 7. 2013; všechna rozhodnutí Ústavního soudu citovaná v tomto usnesení jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz]. 8. Projednávaný případ však takové extrémnosti nedosahuje. Zvláště rozhodnutí městského soudu je řádně odůvodněno a dostatečně vypořádává podklady předložené stěžovatelem a informace z nich plynoucí. Závěry městského soudu pak nijak nevybočují z mezí ústavnosti a spravedlnosti, a Ústavnímu soudu proto nepřísluší je přehodnocovat. Nad rámec uvedeného lze podotknout, že městský soud nebyl povinen si žádat o stěžovatelovo daňové přiznání, a to i s ohledem na svá další zjištění o majetku stěžovatele a na závěry ohledně zjevné bezdůvodnosti uplatňování žalobního požadavku (v takové výši). Městský soud se věnoval též přímo otázce, zda stěžovateli nebude znemožněn přístup k soudu, což neshledal. 9. Stížnostní námitky celkově nesvědčí o tom, že by byla porušena jeho ústavně zaručená práva. Stěžovatel namnoze uvádí obecné fráze, aniž by je dokládal na konkrétním postupu obecných soudů a jejich rozhodnutích, která jsou napadena podanou ústavní stížností. Zcela bezpředmětnými jsou pak námitky stěžovatele týkající se patrně zcela odlišných řízení o jeho dalších návrzích proti České republice, která stěžovatel blíže nespecifikuje a nijak nepropojuje s petitem ústavní stížnosti, požadujícím zrušení rozhodnutí obvodního soudu a městského soudu o stěžovatelově žádosti o osvobození od soudních poplatků. Totéž platí o stěžovatelových výtkách vůči dotčenému řízení o náhradu nemajetkové újmy obecně, včetně kritiky údajného oddalování odškodnění stěžovatele ze strany státu - tyto námitky nijak nedokládají protiústavnost samotných napadených rozhodnutí, respektive neodůvodňují kasaci napadených rozhodnutí. 10. Z uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo než podanou ústavní stížnost odmítnout jako návrh zjevně neopodstatněný podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 30. ledna 2019 Vojtěch Šimíček, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2019:2.US.4047.18.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 4047/18
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 30. 1. 2019
Datum vyhlášení  
Datum podání 10. 12. 2018
Datum zpřístupnění 19. 2. 2019
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - MS Praha
SOUD - OS Praha 2
Soudce zpravodaj Šimáčková Kateřina
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1, čl. 36 odst.3
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §138 odst.1
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na odškodnění za rozhodnutí nebo úřední postup
Věcný rejstřík poplatek/osvobození
poplatek/soudní
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-4047-18_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 105469
Staženo pro jurilogie.cz: 2019-02-22