ECLI:CZ:US:2019:3.US.1148.19.1
sp. zn. III. ÚS 1148/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatelek 1) K. A., 2) K. A., zastoupených zákonnou zástupkyní L. V., právně zastoupených JUDr. Václavem Kaskou, advokátem, sídlem Žižkova tř. 1321/1, České Budějovice, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. ledna 2019 č. j. 7 Co 1585/2018-144, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelky domáhají zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím byla porušena jejich ústavně zaručená práva podle čl. 32 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
2. Napadeným usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen "krajský soud") bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního soudu v Českých Budějovicích (dále jen "okresní soud") ze dne 4. 9. 2018 č. j. 19 E 114/2014-120, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 20. 9. 2018 č. j. 19 E 114/2014-123, ve výroku v odstavci I. v části týkající se částečného zastavení výkonu rozhodnutí pro běžné výživné za září 2018. Podle tvrzení v ústavní stížnosti, korespondujícího s obsahem spisu okresního soudu sp. zn. 19 E 114/2014, který si Ústavní soud vyžádal, bylo uvedené usnesení doručeno zákonné zástupkyni stěžovatelek dne 4. 2. 2019.
3. Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému přezkumu napadených rozhodnutí, je vždy povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny podmínky kladené na ni zákonem o Ústavním soudu, tedy mj. i to, zda byla podána včas.
4. Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu má právo podat ústavní stížnost fyzická nebo právnická osoba, pokud tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Ústavní stížnost musí být podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu podána v rámci lhůty dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, se kterým je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
5. Posledním opravným prostředkem ve věci bylo odvolání matky nezletilých stěžovatelek (oprávněných) jako jejich zákonné zástupkyně proti usnesení okresního soudu v části týkající se částečného zastavení výkonu rozhodnutí pro běžné výživné za měsíc září v celkové výši 3 000 Kč, o kterém krajský soud rozhodl napadeným usnesením. Toto usnesení (které je rozhodnutím o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovatelkám k ochraně práva poskytuje) bylo zákonné zástupkyni stěžovatelek doručeno dne 4. 2. 2019 (viz doručenka na č. l. 145 soudního spisu), což je potvrzeno i v ústavní stížnosti. Posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání ústavní byl čtvrtek dne 4. 4. 2019. Byla-li ústavní stížnost podána až dne 5. 4. 2019, stalo se tak po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Uvedená dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti, podmiňující vedle dalších požadavků možnost jejího věcného projednání, je nepřekročitelná a její marné uplynutí zákon o Ústavním soudu neumožňuje jakkoliv zhojit.
6. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako opožděně podanou.
7. Vzhledem k výsledku řízení nepovažoval Ústavní soud za potřebné ustanovit nezletilým stěžovatelkám, zastoupeným matkou a na základě jí udělené plné moci advokátem, opatrovníka, neboť jeho ustanovení by nemohlo opožděnost ústavní stížnosti nijak zvrátit a bylo by pouze formálním úkonem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. května 2019
Jiří Zemánek v. r.
soudce zpravodaj