ECLI:CZ:US:2019:3.US.3199.19.1
sp. zn. III. ÚS 3199/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti Gabriely Rosické, zastoupené JUDr. Kateřinou Tráge Šťastnou, advokátkou, sídlem Palackého třída 195/33, Brno, proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 7. srpna 2006 č. j. 42 C 209/2005-39, za účasti Městského soudu v Brně, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti Heineken Česká republika, a. s., sídlem U Pivovaru 1, Krušovice, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím bylo porušeno její právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i právo jednat před soudem podle čl. 38 odst. 2 Listiny.
2. Městský soud v Brně (dále jen "městský soud") rozsudkem ze dne 7. 8. 2006 č. j. 42 C 209/2005-39 uložil stěžovatelce (žalované) zastoupené opatrovnicí Marcelou Kratochvílovou (pracovnicí městského soudu) povinnost zaplatit právní předchůdkyni vedlejší účastnice řízení (žalobkyni) částku ve výši 268 450 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a nahradit náklady řízení ve výši 46 493 Kč (výrok II.).
3. Stěžovatelka podává proti uvedenému rozsudku ústavní stížnost s tím, že městský soud postupoval nesprávně, neboť opatrovnici ustanovil, aniž by ke stěžovatelce měla jakýkoliv vztah, přičemž svoji funkci vykonávala zcela formálně a nehájila řádně zájmy stěžovatelky.
4. Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti, a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V posuzované věci k takovému závěru nedospěl.
5. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje. Takovým procesním prostředkem se ve smyslu §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Z uvedeného vyplývá, že pojmovým znakem ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje ve zmíněném požadavku předchozího vyčerpání všech poskytovaných procesních prostředků a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.
6. Ústavní soud písemným dotazem u městského soudu ověřil, že stěžovatelka podala proti rozsudku městského soudu žalobu pro zmatečnost, o níž, jak vyplývá i z databáze ministerstva spravedlnosti dostupné na https://infosoud.justice.cz, dosud nebylo rozhodnuto. Ostatně samotné námitky stěžovatelky jsou námitkami, které představují typický důvod zmatečnosti.
7. V této souvislosti Ústavní soud připomíná, že žaloba pro zmatečnost patří mezi opravné prostředky, které jsou stěžovatelé povinni před podáním ústavní stížnosti uplatnit [srov. stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 26/08 ze dne 16. 12. 2008 (ST 26/51 SbNU 839); rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná rovněž na http://nalus.usoud.cz]. Pokud tedy stěžovatelka svého práva podat mimořádný opravný prostředek využila, je nezbytné tuto podanou žalobu pro zmatečnost považovat za poslední procesní prostředek, který zákon k ochraně jejího práva poskytuje, přičemž ústavní stížnost bude možné podat, až o žalobě pro zmatečnost bude rozhodnuto.
8. Ústavní soud s ohledem na výše uvedené považuje ústavní stížnost stěžovatelky za nepřípustnou a jako takovou ji musel soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 19. prosince 2019
Jiří Zemánek v. r.
soudce zpravodaj