ECLI:CZ:US:2019:3.US.3872.19.1
sp. zn. III. ÚS 3872/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Josefa Fialy (soudce zpravodaje) a soudců Radovana Suchánka a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Pavla Ticháčka, advokáta, sídlem Dolní náměstí 13/13, Opava, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. srpna 2019 č. j. 13 Co 242/2019-194, za účasti Krajského soudu v Ostravě, jako účastníka řízení, takto:
I. Řízení o ústavní stížnosti se přerušuje.
II. Plénu Ústavního soudu se navrhuje zrušit §9 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve slovech "jmenovaného soudem podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní".
Odůvodnění:
I.
Průběh řízení před obecnými soudy
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení výše uvedeného rozhodnutí, neboť má za to, že jím byla porušena jeho základní práva, a to právo zaměstnance na spravedlivou odměnu za práci podle čl. 28 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), resp. na stejnou odměnu za práci stejné hodnoty podle čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, podle čl. 7 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a podle čl. 23 odst. 2 Všeobecné deklarace lidských práv, právo na ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), princip rovnosti podle čl. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny a čl. 14 Úmluvy, jakož i právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy, když tato práva zahrnují též princip rovnosti účastníků řízení, a právo podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny.
2. Z ústavní stížnosti, jakož i z ústavní stížností napadeného rozhodnutí se podává, že stěžovatel byl usnesením Okresního soudu v Opavě (dále jen "okresní soud") ze dne 18. 5. 2018 č. j. 14 Nc 1707/2018-4 jmenován opatrovníkem nezletilého D. P. pro řízení o vydání předběžného opatření podle §469 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o zvláštních řízeních soudních"). Usnesením ze dne 2. 7. 2019 č. j. 14 P 347/2018-183 mu okresní soud přiznal odměnu za zastupování ve výši 6 492 Kč, která se skládala z odměny za 5 úkonů právní služby v celkové výši 2 000 Kč, 5x režijní paušál, náhrady za promeškaný čas a cestovné.
3. Proti usnesení okresního soudu podal stěžovatel odvolání, na jehož základě je Krajský soud v Ostravě (dále jen "krajský soud") usnesením ze dne 28. 8. 2019 č. j. 13 Co 242/2019-194 změnil tak, že stěžovateli přiznal odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 9 428 Kč (jejich součástí byla odměna ve výši 2 400 Kč za 6 úkonů právní služby a 400 Kč).
4. Oba obecné soudy při rozhodování o odměně stěžovatele využily §9 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, podle něhož se při výkonu funkce opatrovníka jmenovaného soudem podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní považuje za tarifní hodnotu částka 1 000 Kč, tudíž podle §7 bod 2. advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny 500 Kč a podle §12a odst. 1 advokátního tarifu byla sazba mimosmluvní odměny snížena o 20 %.
II.
Argumentace stěžovatele
5. Porušení svých základních práv a svobod zaručených ústavním pořádkem spatřuje stěžovatel v použití §9 odst. 5 advokátního tarifu při rozhodování o odměně ustanoveného opatrovníka, ačkoli by toto ustanovení podle nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 9. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 4/19 (302/2019 Sb.) mělo být posouzeno i v tomto případě jako protiústavní a nemělo být obecnými soudy aplikováno. Podle stěžovatele měla odměna za jeden úkon právní služby činit 800 Kč.
6. Ústavněprávní rozměr přesahující bagatelnost věci stěžovatel dokládá odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 31. 3. 1999 sp. zn. IV. ÚS 15/99 (N 50/13 SbNU 359), na jehož základě posunuje věc, pokud jde o výši částky, jež by mohla být považována za bagatelní, do ústavněprávní roviny i ta okolnost, že by mohlo dojít k ohrožení práva na právní pomoc poskytnutou advokátem opatrovanci.
III.
Hodnocení senátu Ústavního soudu
7. Ústavní soud konstatuje, že v nyní posuzované věci bylo rozhodnuto podle §9 odst. 5 advokátního tarifu, podle něhož v době rozhodování platilo: "Při výkonu funkce opatrovníka ustanoveného správním orgánem účastníku řízení, ustanoveného soudem podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob, jmenovaného soudem podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní nebo ustanoveného soudem účastníku řízení, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat, se považuje za tarifní hodnotu částka 1 000 Kč."
8. Ústavní soud nálezem ze dne 24. 9. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 4/19 zrušil část §9 odst. 5 advokátního tarifu ve slovech "jehož pobyt není znám,", a to dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů, neboť dovodil, že daná část citovaného ustanovení je rozporná se zásadou rovnosti ve vztahu k právu získávat prostředky pro životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 3 Listiny a s právem na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny, a to z důvodů, které v nálezu podrobně rozvedl. Zároveň dodal, že důvody neústavnosti uvedené v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 4/19 mohou dopadat i na ostatní části hypotézy §9 odst. 5 advokátního tarifu. Shledají-li proto obecné soudy v jiných řízeních, že důvody neústavnosti dopadají i na další část §9 odst. 5 advokátního tarifu, nebudou ji v konkrétním případě aplikovat, neboť jsou vázány jen zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu. Třetí senát Ústavního soudu má přitom za to, že výše uvedenou diskrepanci vykazuje i část hypotézy §9 odst. 5 advokátního tarifu ve slovech "jmenovaného soudem podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní", která byla použita i v řízení před okresním soudem sp. zn. 14 P 347/2018, a jež vyústila až v řízení o ústavní stížnosti Mgr. Pavla Ticháčka (ustanoveného opatrovníka) evidované pod sp. zn. III. ÚS 3872/19.
9. Z popsaných důvodů rozhodl III. senát Ústavního soudu podle §78 odst. 2 zákona o Ústavním soudu o přerušení řízení o ústavní stížnosti a navrhuje zrušení §9 odst. 5 advokátního tarifu ve slovech "jmenovaného soudem podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní", a to kvůli rozporu se zásadou rovnosti zakotvenou v čl. 3 odst. 1 Listiny v návaznosti na právo získávat prostředky pro životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 3 Listiny, a to ať již formou závislé činnosti anebo formou podnikání ve smyslu čl. 26 odst. 1 Listiny. Zrušení citované části §9 odst. 5 advokátního tarifu III. senát navrhuje kontextuálně rovněž pro rozpor s právem na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny.
10. V řízení o ústavní stížnosti bude pokračováno po rozhodnutí pléna Ústavního soudu o návrhu senátu Ústavního soudu na zrušení uvedené části §9 odst. 5 advokátního tarifu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. prosince 2019
Josef Fiala v. r.
předseda senátu