ECLI:CZ:US:2019:4.US.4266.18.2
sp. zn. IV. ÚS 4266/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky V. S., zastoupené opatrovníkem J. H., právně zastoupené JUDr. Janem Vavruškou, advokátem, sídlem Rumjancevova 696/3, Liberec 1, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 21. listopadu 2000 č. j. 35 Co 541/2000-21 a rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 20. června 2000 č. j. 10 C 413/2000-10, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci a Okresního soudu v Liberci, jako účastníků řízení, o návrhu stěžovatelky na opravu odůvodnění usnesení Ústavního soudu ze dne 9. dubna 2019 č. j. IV. ÚS 4266/18-52, opravným usnesením, takto:
Odůvodnění usnesení Ústavního soudu ze dne 9. dubna 2019 č. j. IV. ÚS 4266/18-52 se opravuje tak, že jeho body 5 a 6 zní takto:
5. Podáním ze dne 30. 1. 2017 (doplněným podáními ze dne 4. 5. 2017, 29. 8. 2018 a 19. 10. 2018) stěžovatelka napadla v záhlaví označené rozsudky žalobou pro zmatečnost, a to z důvodu uvedeného v §229 odst. 1 písm. c) o. s. ř., kterou však okresní soud usnesením ze dne 14. 12. 2018 č. j. 10 C 413/2000-233 zamítl, a to z důvodu uplynutí tříleté lhůty, jež je pro podání žaloby stanovena v §234 odst. 2 o. s. ř. Jak vyplynulo ze sdělení okresního soudu ze dne 27. 3. 2019, stěžovatelka podala v této věci odvolání, o kterém dosud nebylo rozhodnuto.
6. Proti v záhlaví označeným rozsudkům brojila stěžovatelka u okresního soudu žalobou pro zmatečnost podanou také z důvodu uvedeného v §229 odst. 3 o. s. ř. V této věci rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 6. 2. 2019 č. j. Ncp 1013/2018-31 podle §104a o. s. ř. tak, že k projednání a rozhodnutí věci je v prvním stupni příslušný soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno, a že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Ze sdělení krajského soudu ze dne 4. 4. 2019 vyplynulo, že tato věc je vedena u tohoto soudu pod sp. zn. 30 Co 68/2019 a že dosud v ní nebylo rozhodnuto.
Odůvodnění:
1. Návrhem ze dne 18. 4. 2019 se stěžovatelka domáhala opravy zjevné nesprávnosti v odůvodnění usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 4. 2019 č. j. IV. ÚS 4266/18-52, spočívající v tom, že v bodě 5 větě první a bodě 6 větě první byla namísto správných slov "rozsudky" užita slova "usnesení".
2. Podle §63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení.
3. Podle §164 občanského soudního řádu předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci. Podle §167 odst. 2 občanského soudního řádu, není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku.
4. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud na základě tohoto návrhu zjistil, že odůvodnění výše uvedeného usnesení obsahuje zjevnou nesprávnost v psaní, stěžovatelce vyhověl a danou nesprávnost opravil.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. května 2019
Jan Filip v. r.
soudce zpravodaj