ECLI:CZ:US:2020:1.US.2307.19.1
sp. zn. I. ÚS 2307/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Simply You Pharmaceuticals a.s., Roháčova 188/37, Praha 3, zastoupené JUDr. Tomášem Vymazalem, advokátem se sídlem Wellnerova 1322/3C, Olomouc, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 12. 2018, č.j. 3 Cmo 229/2017-772 v části, kterou byl změněn výrok IV. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2017, č. j. 15 Cm 72/2013-709 a v části, ve které bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
1. Ústavnímu soudu byl dne 15. 7 2019 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených částí rozsudku Vrchního soudu v Praze, a to pro jejich rozpor s čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
2. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost se týkala nákladů řízení a stěžovatel v dané věci podal dovolání k Nejvyššímu soudu, Ústavní soud vyčkal se svým rozhodnutím do skončení dovolacího řízení.
3. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2020, č.j. 23 Cdo 3500/2019 vyplynulo, že jmenovaný soud zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 12. 2018, č. j. 3 Cmo 229/2017-772 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2017, č. j. 15 Cm 72/2013-709 ve výrocích I. - IV. a VI. Věc byla vrácena Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.
II.
4. Ústavní stížnost je nepřípustná.
5. Z výše vyloženého plyne, že shora citovaným rozsudkem Nejvyššího soudu byl zrušen napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze a rovněž některé části rozsudku Městského soudu v Praze. Z řečeného je zjevné, že v nyní projednávaném případě odpadla základní podmínka pro uplatnění ústavní stížnosti, jejímž prostřednictvím lze podle ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu napadnout pouze pravomocné rozhodnutí orgánu veřejné moci. Stěžovatelka brojí ústavní stížností proti rozhodnutím obecných soudů, které formálně právně již neexistují. Rozhodnutí, které právně neexistuje, není způsobilé vyvolat vůči stěžovatelce jakékoliv účinky a nemůže být ani předmětem ústavního přezkumu [srov. usnesení sp. zn. Pl. ÚS 38/10 ze dne 9. 2. 2011 (U 1/60 SbNU 759), sp. zn. III. ÚS 1999/08 ze dne 27. 11. 2009, sp. zn. II. ÚS 2570/11 ze dne 8. 11. 2012, sp. zn. II. ÚS 1826/13 ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. II. ÚS 1303/13 ze dne 15. 4. 2014 a další, dostupná na http://nalus.usoud.cz].
6. Ústavní soud proto postupoval dle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu a předložený návrh, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, odmítl jako nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. října 2020
Tomáš Lichovník v. r.
soudce zpravodaj