errUsPouceni, errUsDne,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 18.02.2020, sp. zn. I. ÚS 3767/19 [ nález / RYCHETSKÝ / výz-3 ], paralelní citace: N 30/98 SbNU 338 dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2020:1.US.3767.19.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)

K povinnosti sepsání dovolání advokátem

Právní věta Jestliže byl dovolatel v dovolacím řízení zastoupen advokátem, podané dovolání však v rozporu s §241 odst. 4 občanského soudního řádu nebylo sepsáno jím, ale dovolatelem samotným, pak měl soud prvního stupně podle §241b odst. 2 ve spojení s §104 odst. 2 občanského soudního řádu učinit vhodná opatření k odstranění nedostatku této podmínky, zejména jej vyzvat k jeho odstranění a za tímto účelem mu určit přiměřenou lhůtu. V souladu s §241b odst. 3 občanského soudního řádu by tím dovolateli vznikl prostor k dodatečnému splnění uvedené podmínky, a to bez ohledu na to, zda v mezidobí již uplynula lhůta k dovolání podle §240 občanského soudního řádu. Zastavení řízení usnesením dovolacího soudu bez toho, aby stěžovatel měl možnost uvedený nedostatek odstranit, ačkoliv jinak dovolání mohlo být věcně projednáno (tj. nebyl by u něj dán jiný důvod odmítnutí či zastavení řízení o něm, jehož posouzení by nezáviselo na uvážení soudu, který o něm rozhoduje), má za následek porušení základního práva dovolatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

ECLI:CZ:US:2020:1.US.3767.19.1
sp. zn. I. ÚS 3767/19 Nález Nález Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Vladimíra Sládečka, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Tomáše Lichovníka o ústavní stížnosti Ing. Zbyňka Vlacha, zastoupeného Mgr. Petrou Wölflovou, advokátkou, sídlem Otakarova 1159/57, České Budějovice, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. září 2019 č. j. 20 Cdo 2852/2019-822, usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. května 2019 č. j. 8 Co 697/2019-770 a usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. března 2019 č. j. 0 E 1169/94-700, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Českých Budějovicích jako účastníků řízení, takto: I. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 17. září 2019 č. j. 20 Cdo 2852/2019-822 bylo porušeno základní právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Toto usnesení se ruší. III. Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 21. 11. 2019, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených usnesení z důvodu tvrzeného porušení jeho základního práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). II. Shrnutí řízení před obecnými soudy 2. V posuzované věci rozhodoval Okresní soud v Českých Budějovicích (dále jen "okresní soud") o podáních stěžovatele ze dne 14. 5. 2016 a ze dne 4. 10. 2017, obou doplněných podáním ze dne 11. 2. 2019. Tato podání byla učiněna v návaznosti na již v roce 2008 zastavený výkon rozhodnutí, jenž byl nařízen usnesením okresního soudu ze dne 8. 8. 1994 č. j. E 1169/94-11, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen "krajský soud") ze dne 29. 6. 1995 č. j. 8 Co 687/95-34 podle vykonatelného platebního rozkazu okresního soudu ze dne 17. 2. 1994 č. j. 14 E 325/93-20 ve věci oprávněného TONSTAV, s. r. o., a později také dalšího oprávněného Ing. Jiřího Vraje, jenž na základě částečného postoupení pohledávky vstoupil do řízení, pro zaplacení částky 680 000 Kč, nákladů řízení ve výši 27 000 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 5 620 Kč prodejem nemovitostí stěžovatele jako povinného. 3. Usnesením okresního soudu ze dne 22. 3. 2019 (v usnesení nesprávně datované dnem 22. 3. 2017) č. j. 0 E 1169/94-700 bylo podání stěžovatele ze dne 14. 5. 2016 podle §254 odst. 1 ve spojení s §43 odst. 2 občanského soudního řádu odmítnuto (výrok I), neboť ani k výzvě soudu nebyl odstraněn nedostatek tohoto podání spočívající v jeho neúplnosti, nesrozumitelnosti a neurčitosti. Podání ze dne 4. 10. 2017, doplněné podáním ze dne 11. 2. 2019, v části, kterou stěžovatel podal žalobu pro zmatečnost, okresní soud rovněž odmítl (výrok II). Z podání nebylo zřejmé, proti kterému rozhodnutí žaloba směřuje, přičemž tato vada nebyla ani k výzvě odstraněna. V části podání ze dne 4. 10. 2017, doplněného podáním ze dne 11. 2. 2019, ve které stěžovatel navrhl zastavit výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí, okresní soud řízení zastavil podle §254 odst. 1 ve spojení s §103 a §104 odst. 1 občanského soudního řádu (výrok III). Neodstranitelný nedostatek podmínky řízení zde spočíval v překážce věci pravomocně rozhodnuté podle §159a odst. 4 občanského soudního řádu. Stěžovateli nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV). 4. K odvolání stěžovatele bylo uvedené usnesení potvrzeno usnesením krajského soudu ze dne 13. 5. 2019 č. j. 8 Co 697/2019-770, načež stěžovatel podal dne 23. 7. 2019 prostřednictvím advokátky dovolání. V průběhu dovolacího řízení stěžovatel nebyl vyzván k odstranění nedostatku některé z podmínek řízení. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2019 č. j. 20 Cdo 2852/2019-822 bylo řízení o jeho dovolání zastaveno. Stěžovatel byl sice v dovolacím řízení zastoupen advokátkou, své podání si ale sepsal sám, aniž by jeho advokátka toto podání nahradila, respektive doplnila. Ustanovení §241 odst. 4 občanského soudního řádu zakládá zvláštní podmínku dovolacího řízení, že dovolání musí být sepsáno zástupcem dovolatele. Sepsáním se přitom rozumí též situace, kdy tento zástupce již učiněné podání dovolatele nahradí nebo doplní vlastním podáním, popřípadě sdělí soudu, že se s dovolatelem učiněným podáním ztotožňuje. Nedostatek této podmínky lze odstranit, bez jejího splnění však nelze ve věci rozhodnout. Protože v posuzovaném případě nedošlo ke zhojení nedostatku povinného zastoupení před uplynutím lhůty k dovolání, dovolací soud dovolací řízení podle §241b odst. 2 ve spojení s §104 odst. 2 občanského soudního řádu zastavil. III. Argumentace stěžovatele 5. Stěžovatel má za to, že pokud Nejvyšší soud měl pochybnost ohledně toho, kdo sepsal dovolání, pak měl vyzvat právní zástupkyni stěžovatele, aby se vyjádřila, zda se ztotožňuje s obsahem dovolání. Tato právní zástupkyně byla při sepisování dovolání přítomna (sepisovali ho společně) a plně se ztotožnila s jeho obsahem. Její souhlas je zřejmý i z toho, že k podání dovolání došlo prostřednictvím její datové schránky. Zastavením dovolacího řízení tak měla být stěžovateli odňata možnost, aby došlo k napravení nedostatků usnesení soudů nižších stupňů v rámci rozhodování obecných soudů. Ve zbylých částech ústavní stížnosti stěžovatel namítá nesprávnost závěrů soudů nižších stupňů, na jejichž základě byla podání, o nichž bylo rozhodováno napadenými usneseními, odmítnuta, případně o nich bylo zastaveno řízení. IV. Řízení před Ústavním soudem 6. Ústavní soud si pro účely tohoto řízení vyžádal spis vedený u okresního soudu pod sp. zn. E 1169/94. Vzhledem k tomu, že - jak bude vysvětleno níže - ústavní stížnost je nepřípustná v části směřující proti usnesením krajského soudu a okresního soudu, požádal o vyjádření z účastníků řízení pouze Nejvyšší soud. Obchodní společnost TONSTAV, s. r. o., která byla jedním z oprávněných, ještě před zahájením řízení o ústavní stížnosti zanikla bez právního nástupce. Jako vedlejší účastník tak byl požádán o vyjádření se k ústavní stížnosti pouze druhý oprávněný Ing. Jiří Vraj. 7. Nejvyšší soud ve svém vyjádření ze dne 8. 1. 2020 zopakoval důvod zastavení dovolacího řízení, jímž byla skutečnost, že dovolání bylo sepsáno a vlastnoručně podepsáno přímo stěžovatelem, nikoli jeho právní zástupkyní, a tedy nesplňovalo podmínku dovolacího řízení uvedenou v §241 odst. 4 občanského soudního řádu. Po uplynutí lhůty k dovolání se měl stát nedostatek této podmínky neodstranitelným. Nejvyšší soud je přesvědčen, že svým rozhodnutím nebo postupem, jenž mu předcházel, ústavně zaručené právo stěžovatele neporušil. Stěžovatel pouze polemizuje s výkladem textu občanského soudního řádu o povinnosti sepsání dovolání zástupcem z řad advokátů a možnosti zhojení tohoto nedostatku po jeho zjištění dovolacím soudem po uplynutí lhůty k dovolání. Tento nedostatek nemůže být napraven pouhým tvrzením právní zástupkyně, že sepisu dovolání byla osobně přítomna a že dovolání bylo odesláno z její datové schránky. Sepsání dovolání zástupcem může být splněno pouze tehdy, jestliže je jím i podepsáno, popřípadě je na ně v replice k dovolání plně odkazováno. Ústavní stížnost by podle Nejvyššího soudu měla být odmítnuta jako zjevně neopodstatněná. 8. Vedlejší účastník Ing. Jiří Vraj se k ústavní stížnosti ve stanovené lhůtě nevyjádřil, přestože mu byla výzva k vyjádření doručena, a tudíž se má za to, že se postavení vedlejšího účastníka podle §28 odst. 2 a §63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve spojení s §101 odst. 4 občanského soudního řádu vzdal. 9. Na vyjádření účastníka řízení reagoval stěžovatel podáním ze dne 6. 2. 2020. Zdůraznil, že dovolání bylo elektronicky podepsáno jeho právní zástupkyní, která se s ním seznámila a odsouhlasila je. Dovolání bylo podáno v listinné formě i elektronicky, přičemž vždy k němu byla přiložena plná moc. Byly tedy splněny podmínky podle §241 odst. 1 a 4 občanského soudního řádu. 10. Dle §44 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") rozhodl Ústavní soud ve věci bez konání ústního jednání, neboť od něj nebylo lze očekávat další objasnění věci. V. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 11. Ústavní soud je příslušný k projednání návrhu. Ústavní stížnost je v části, ve které směřuje proti usnesení Nejvyššího soudu, přípustná (stěžovatel neměl k dispozici další zákonné procesní prostředky k ochraně práva dle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), byla podána včas a osobou k tomu oprávněnou a splňuje i všechny zákonem stanovené náležitosti, včetně povinného zastoupení advokátem (§29 až 31 zákona o Ústavním soudu). 12. Závěr o přípustnosti ústavní stížnosti již ale nelze vztáhnout k té její části, kterou se stěžovatel domáhá zrušení usnesení krajského soudu a okresního soudu. K zastavení řízení totiž došlo z důvodu, že podle Nejvyššího soudu nebylo sepsáno advokátem, a tudíž nesplňovalo podmínku podle §241 odst. 4 občanského soudního řádu. K věcnému přezkumu uvedených usnesení by proto mohlo dojít pouze tehdy, jestliže by Ústavní soud v tomto řízení zrušil napadené usnesení dovolacího soudu. Teprve v takovém případě by se otevřel prostor pro jejich posouzení jednak v dovolacím řízení, jednak v případném následném řízení o ústavní stížnosti. VI. Vlastní posouzení 13. Poté, co se Ústavní soud seznámil s argumentací stěžovatele, vyjádřením účastníka řízení a obsahem příslušného spisu, zhodnotil, že ústavní stížnost je v části, ve které je přípustná, také důvodná. 14. V řízení o ústavních stížnostech [čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"), §72 a násl. zákona o Ústavním soudu] se Ústavní soud jako soudní orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy) omezuje na posouzení, zda rozhodnutími orgánů veřejné moci nebo postupem předcházejícím jejich vydání nebyla porušena ústavně zaručená základní práva a svobody. 15. Ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny zaručuje každému možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu (případně u jiného orgánu), podmínkou ovšem je, že se tak musí stát "stanoveným postupem". Odpověď na otázku, co přesně se rozumí tímto postupem, se odvíjí od příslušné zákonné procesní úpravy, která musí uplatnění práva na soudní ochranu (spravedlivý proces) reálně umožňovat. Jsou-li přitom v konkrétním případě splněny podmínky pro projednání určitého návrhu a rozhodnutí o něm, je povinností soudu odpovídající uvedenému základnímu právu, aby k projednání tohoto návrhu přistoupil a ve věci rozhodl. 16. Za "stanovený postup" je třeba považovat i včasné a, co do zákonem stanovených formálních a obsahových náležitostí, řádné uplatnění procesního prostředku k ochraně práva. Nesprávné posouzení, jež by mělo za následek odmítnutí včas a řádně podaného návrhu, který by jinak mohl být věcně projednán (tj. u něhož by nebyl dán jiný důvod odmítnutí či zastavení řízení o něm, jehož posouzení by nezáviselo na uvážení soudu, který o něm rozhoduje), by mělo vůči osobě, která jej podala, bez dalšího za následek odepření přístupu k soudu, a tím odepření spravedlnosti [srov. nález ze dne 6. června 2007 sp. zn. I. ÚS 750/06 (N 93/45 SbNU 335), nález ze dne 5. prosince 2013 sp. zn. III. ÚS 281/12 (N 210/71 SbNU 477) nebo nález ze dne 15. března 2016 sp. zn. III. ÚS 681/16 (N 45/80 SbNU 555), body 12 a 13]. Rozhodnutím, kterým by byl takovýto procesní prostředek z uvedeného důvodu odmítnut, nebo by o něm bylo zastaveno řízení, by bylo porušeno základní právo této osoby na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny. 17. Podle §241 odst. 4 občanského soudního řádu dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21, 21a, 21b, anebo v §26a odst. 3, která má právnické vzdělání. 18. Toto ustanovení navazuje na §241 odst. 1 až 3 občanského soudního řádu, v němž je stanovena, zjednodušeně řečeno, povinnost dovolatele být v dovolacím řízení zastoupen advokátem, notářem či některou z osob v tomto ustanovení uvedených, jež má právnické vzdělání, ledaže má dovolatel, který je fyzickou osobou, sám právnické vzdělání. 19. Následky nesplnění uvedených podmínek jsou upraveny v §241b odst. 2 a 3 občanského soudního řádu. Podle odstavce 2, není-li splněna podmínka uvedená v §241, postupuje se obdobně podle §104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle §238 přípustné. Odstavec 3 ve své druhé a třetí větě zase stanoví, že nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první (tj. lhůta k dovolání podle §240 občanského soudního řádu) znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto. Nebyl-li nedostatek podmínky uvedené v §241 ani ve lhůtě určené ke splnění této podmínky odstraněn, předseda senátu soudu prvního stupně dovolací řízení zastaví. 20. Z citovaných ustanovení se podává, že §241 občanského soudního řádu stanoví pro dovolatele, kteří nejsou fyzickými osobami majícími právnické vzdělání, dvě podmínky dovolání, a to podmínku zastoupení (odstavce 1 až 3) a podmínku sepsání dovolání zástupcem (odstavec 4). Postup předvídaný v §241b odst. 2 a 3 občanského soudního řádu se proto uplatní vždy, není-li alespoň jedna z těchto podmínek splněna. Jestliže tedy stěžovatel byl v dovolacím řízení zastoupen advokátkou, podané dovolání však v rozporu s §241 odst. 4 občanského soudního řádu nebylo sepsáno jí, ale stěžovatelem samotným, pak měl soud prvního stupně podle §241b odst. 2 ve spojení s §104 odst. 2 občanského soudního řádu učinit vhodná opatření k odstranění nedostatku této podmínky, zejména jej vyzvat k jeho odstranění a za tímto účelem mu určit přiměřenou lhůtu. V souladu s §241b odst. 3 občanského soudního řádu by tím stěžovateli vznikl prostor k dodatečnému splnění uvedené podmínky, a to bez ohledu na to, zda v mezidobí již uplynula lhůta k dovolání podle §240 občanského soudního řádu. V tomto případě by byla určující právě lhůta určená ke splnění této podmínky. 21. Ústavní soud nesouhlasí se závěrem Nejvyššího soudu, podle něhož se uplynutím lhůty k dovolání stal nedostatek podmínky sepsání dovolání advokátem podle §241 odst. 4 občanského soudního řádu neodstranitelným, neboť tento závěr neodpovídá výše shrnuté zákonné úpravě. Aniž by sám hodnotil, zda tato podmínka byla v případě dovolání stěžovatele splněna, v dovolacím řízení měl být stěžovateli poskytnut prostor k odstranění Nejvyšším soudem vytýkaného nedostatku. Teprve v případě jeho neodstranění ve lhůtě k tomu určené by Nejvyšší soud mohl podle §241b odst. 3 občanského soudního řádu řízení zastavit. Protože v případě dovolání stěžovatele takto postupováno nebylo, byl mu napadeným usnesením Nejvyššího soudu v rozporu se zákonem odepřen přístup k dovolacímu soudu, čímž bylo porušeno jeho základní právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny. VII. Závěr 22. Z těchto důvodů Ústavní soud podle §82 odst. 1, odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu částečně vyhověl ústavní stížnosti stěžovatele (výrok I) a podle §82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu zrušil napadené usnesení Nejvyššího soudu (výrok II). Ve zbylé části ústavní stížnost odmítl podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustnou (výrok III). Bude povinností obecných soudů, aby v pokračujícím řízení, vázány právním názorem Ústavního soudu (čl. 89 odst. 2 Ústavy), poskytly stěžovateli prostor k tomu, aby odstranil Nejvyšším soudem vytčený nedostatek dovolání.

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2020:1.US.3767.19.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka I. ÚS 3767/19
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení) N 30/98 SbNU 338
Populární název K povinnosti sepsání dovolání advokátem
Datum rozhodnutí 18. 2. 2020
Datum vyhlášení 4. 3. 2020
Datum podání 21. 11. 2019
Datum zpřístupnění 6. 3. 2020
Forma rozhodnutí Nález
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 3
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - NS
SOUD - KS České Budějovice
SOUD - OS České Budějovice
Soudce zpravodaj Rychetský Pavel
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku vyhověno
odmítnuto pro nepřípustnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §241, §241b, §104 odst.2, §240
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na přístup k soudu a jeho ochranu, zákaz odepření spravedlnosti
Věcný rejstřík dovolání/náležitosti
řízení/zastavení
advokát
zastoupení
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka po nálezu I. ÚS 3767/19 z 18. 2. 2020 následuje usnesení I. ÚS 2349/20 z 16. 9. 2020
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-3767-19_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 110960
Staženo pro jurilogie.cz: 2022-08-08