infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 17.12.2020, sp. zn. II. ÚS 3140/20 [ usnesení / TOMKOVÁ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2020:2.US.3140.20.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2020:2.US.3140.20.1
sp. zn. II. ÚS 3140/20 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudce Davida Uhlíře a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti P. G., zastoupeného Mgr. Ladislavem Kudrnou, MBA, advokátem, sídlem Mírové náměstí 157/30, Litoměřice, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. července 2020 č. j. 96 Co 97/2020-236 a rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 11. února 2020 č. j. 28 Nc 1501/2018-209, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, neboť tvrdí, že jimi došlo k porušení jeho práv zaručených čl. 10 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a spisu Okresního soudu v Litoměřicích sp. zn. 28 Nc 1501/2018, stěžovatel se domáhal změny příjmení svého nezletilého syna tak, aby nesl jméno stěžovatele. V rámci stejného řízení matka nezletilého také navrhla změnu příjmení, a to tak, aby nesl její současné příjmení. Nezletilý se narodil v roce XXXX matce A. K., jejíž jméno nesl, a neuvedenému otci. V roce 2018 podal stěžovatel návrh na určení otcovství, kterému bylo vyhověno. V roce 2019 matka nezletilého, do jejíž péče je nezletilý svěřen, uzavřela manželství a přijala jméno nového manžela. Stěžovatel následně podal předmětný návrh na změnu příjmení nezletilého. Ústavní stížností napadeným rozsudkem okresní soud zamítl návrh otce (výrok I) i návrh matky (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III). Okresní soud připustil, že situace, kdy nezletilý nenese jméno ani jednoho z rodičů není ideální, z psychologického vyšetření nicméně vyplývá, že tuto skutečnost nevnímá úkorně, na své příjmení je zvyklý, slyší na něj a identifikuje ho se svou osobou. Pokud by v budoucnu začal pociťovat potřebu nést jméno jednoho ze svých rodičů, bude již starší a bude moci i lépe zhodnotit, zda by chtěl nést jméno matky nebo otce. V současnosti by ale změna příjmení nebyla v jeho nejlepším zájmu. Ústavní stížností napadeným rozsudkem Krajský soud v Ústí nad Labem k odvolání stěžovatele (matka nezletilého odvolání nepodala) výrok I rozsudku soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II). Krajský soud se ztotožnil se závěry okresního soudu. Poukázal též na to, že stěžovatel dlouhodobě akceptoval, že nezletilý jeho jméno nenese, neboť o svém biologickém otcovství byl přesvědčen již od narození nezletilého, přesto původně o zapsání do rodného listu neusiloval, ačkoli o nezletilého spolu s matkou pečovali ve společné domácnosti. Krajský soud dále poznamenal, že v souladu s judikaturou se zpravidla určuje jméno toho z rodičů, který má dítě v péči. Krajský soud poukázal i na závěry psychologického vyšetření s tím, že nezletilý si je vědom, že nese původní příjmení své matky, a vnímá sounáležitost s její širší rodinou. Odvolací soud nepovažoval za nutné ani vhodné nezletilého dále vyslýchat, neboť jeho názor byl řádně zjištěn a nezletilý byl při pohovoru s psychologem v tenzi. Porušení svých práv stěžovatel spatřuje zejména v tom, že odvolací soud rezignoval na zjištění názoru nezletilého, ačkoli právě na jeho přání své rozhodnutí postavil. V této souvislosti stěžovatel zdůraznil, že závěr psychologického vyšetření byl pouze takový, že nezletilý o změně jména neuvažuje a jeho identifikace s příjmením je dobrá, nikoli však silná. Své příjmení totiž neumí ani napsat a oslovován je křestním jménem. Dle psychologa by navíc nezletilý byl schopen změnu jména akceptovat. Stěžovatel dále uvádí, že nezletilý není s ohledem na svůj věk schopen zcela do důsledků pochopit závažnost otázky příjmení pro svůj budoucí život či vyhodnotit dosah případné změny svého rodného příjmení. Stěžovatel poznamenává, že během vyšetření např. nezletilý zcela pominul, že na fotbale má přezdívku "G.". Stěžovatel má pochybnosti, zda si vůbec nezletilý uvědomuje, že tato přezdívka má původ ve stěžovatelově příjmení. Učinit jakýkoli závěr o přání nezletilého však dle stěžovatele nejde bez toho, aby odvolací soud s nezletilým hovořil a učinil si sám kvalifikovaný názor na jeho duševní a rozumový vývoj v této otázce. Postup soudu tak stěžovatel shledává rozporným s čl. 12 Úmluvy o právech dítěte. Stěžovatel také poukazuje na to, že s matkou nezletilého vedl společnou domácnost, byl dokonce i u porodu nezletilého. Matka však určení otcovství souhlasným prohlášením podmiňovala uzavřením sňatku, což stěžovatel odmítl. Jelikož ale spolu fungovali jako rodina, akceptoval, že nezletilý nese její příjmení, což už neplatí. Stěžovateli tak údajně nemůže být včítáno, že neusiloval o zapsání do rodného listu, neboť tak činil ve snaze o zachování rodiny. O rodinné soužití s matkou a nezletilým měl stěžovatel údajně "enormní zájem", ač uzavření sňatku odmítal. Stěžovatel považuje za sobecké, že matka přijala jméno svého manžela, ačkoli si mohla zároveň ponechat i příjmení své. To stěžovatele utvrdilo, že je důvod ke změně příjmení nezletilého. Nebylo zjištěno, že by tato změna byla pro nezletilého jakkoli negativní, a stěžovatel je přesvědčen, že je v zájmu nezletilého, aby nesl příjmení svého otce, jak je v naší společnosti obvyklé. Stěžovatel ústavní stížností napadl oba rozsudky obecných soudů v plném rozsahu, nicméně výrok II rozsudku okresního soudu (kterým byl zamítnut návrh matky nezletilého) nebyl napaden odvoláním a nabyl samostatně právní moci. Ve vztahu k němu tedy nebyly vyčerpány všechny prostředky ochrany ve smyslu §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost je v této části nepřípustná. Ve zbývajícím rozsahu je ústavní stížnost zjevně neopodstatněná. Ústavní soud úvodem poznamenává, že stěžovatelova argumentace je poněkud rozporná, neboť na jednu stranu odvolacímu soudu vyčítá, že dostatečně nezjistil názor nezletilého, na stranu druhou argumentuje tím, že nezletilý ve svém věku není schopen pochopit závažnost otázky příjmení. Pochybnosti v tomto směru ostatně stěžovatelův právní zástupce vyjádřil již na jednání před okresním soudem dne 17. 12. 2019. Na tomto jednání se řešila také otázka toho, jakým způsobem by měl být názor nezletilého zjištěn, přičemž nakonec byla zvolena forma pohovoru s psychologem, proti čemuž stěžovatel nikterak neprotestoval. Pohovor nezletilého přímo se soudcem stěžovatel nepožadoval ani poté, co byl s výsledky pohovoru seznámen na jednání dne 11. 2. 2020, na němž jeho právní zástupce zopakoval, že nezletilý je příliš malý na to, aby byl schopen se k dané otázce vyjádřit. V každém případě je dle Ústavního soudu podstatné, že v řízení byl názor nezletilého zjištěn, a to způsobem odpovídajícím jeho věku (s nímž nadto, jak poukázal i krajský soud, rodiče souhlasili). Zatímco však matka výsledek akceptovala, stěžovatel nikoli. V ústavní stížnosti se stěžovatel zaštiťuje nejlepším zájmem nezletilého, z řízení nicméně vyplynulo, že nezletilého současný stav nikterak netrápí, se svým jménem se identifikuje a nepociťuje potřebu ho měnit. Naopak při pohovoru u psychologa byl v tenzi. Za této situace není závěru krajského soudu, že změna příjmení ani opakované vyslýchání nezletilého k této otázce není v jeho nejlepším zájmu, z ústavněprávního hlediska co vytknout. Pokud se na pocitech či zájmech nezletilého v budoucnu cokoli změní, může být pochopitelně ke změně příjmení přistoupeno, a to případně k takové změně, kterou bude nezletilý preferovat. Ústavní soud proto ústavní stížnost zčásti podle §43 odst. 1 písm. e) a zčásti podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 17. prosince 2020 Ludvík David v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2020:2.US.3140.20.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 3140/20
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 17. 12. 2020
Datum vyhlášení  
Datum podání 6. 11. 2020
Datum zpřístupnění 26. 1. 2021
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - KS Ústí nad Labem
SOUD - OS Litoměřice
Soudce zpravodaj Tomková Milada
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nepřípustnost
odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 10 odst.2, čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 89/2012 Sb., §862 odst.1
  • 99/1963 Sb., §201
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík jméno a příjmení
odvolání
opravný prostředek - řádný
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-3140-20_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 114650
Staženo pro jurilogie.cz: 2021-01-31