ECLI:CZ:US:2020:Pl.US.101.20.1
sp. zn. Pl. ÚS 101/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje), Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Pavla Šámala, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Ing. Martina Ioana Košťála, ve věci usnesení vlády České republiky č. 957 ze dne 30. září 2020, o vyhlášení nouzového stavu pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky na dobu od 00:00 hodin dne 5. října 2020 na dobu 30 dnů, zveřejněného pod č. 391/2020 Sb., takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
1. Navrhovatel podal dne 5. října 2020 "ústavní stížnost proti vyhlášení nouzového stavu vládou ČR ode dne 5. 10. 2020. V textu tohoto návrhu navrhovatel uvádí, že podává "ústavní stížnost a zároveň podnět na obecné řízení o ústavní stížnosti proti zásahu orgánu veřejné moci (vlády ČR) do ústavně zaručených základních lidských práva a svobod v rozporu se zákonem". Navrhovatel namítl, že k zásahu do lidských práv a svobod v rozporu se zákonem došlo tím, že nouzový stav byl vyhlášen bez splnění podmínek stanovených v čl. 5 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. Navrhovatel má za to, že dosavadní poznatky a statistické údaje vztahující se k onemocnění COVID-19 nevedou k závěru o naplnění podmínek pro vyhlášení nouzového stavu, které zmíněný ústavní zákon předvídá. Tyto své úvahy ve svém návrhu blíže rozvedl a na podporu své argumentace odkázal na zdroje, z nichž při formulaci svých výhrad vycházel. Konkrétní zásah do vlastních základních práv a svobod navrhovatel neuvedl.
2. Ústavní soud se podaným návrhem zabýval nejprve z hlediska splnění procesních podmínek pro jeho věcné projednání, tedy zda vyhovuje požadavkům zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") na něj kladeným, a dospěl k závěru, že nikoli. Návrh byl totiž podán zjevně neoprávněným navrhovatelem, protože ten ani netvrdil nějaké konkrétní porušení svých základních práv a svobod.
3. Proto Ústavní soud odmítl návrh navrhovatele podle §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným. Za této situace již navrhovatele nevyzýval k odstranění vady podání spočívající v absenci povinného právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem, neboť ani její zhojení by nemohlo vést k jinému výsledku řízení o tomto návrhu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. října 2020
Pavel Rychetský v. r.
předseda Ústavního soudu