ECLI:CZ:US:2020:Pl.US.16.17.1
sp. zn. Pl. ÚS 16/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Pavla Šámala, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaj) o návrhu skupiny poslanců Parlamentu České republiky, zastoupených doc. JUDr. Zdeňkem Koudelkou, Ph.D., advokátem, sídlem Optátova 874/46, Brno, na zrušení §78 odst. 1 písm. c) a odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 178/2016 Sb., a nařízení vlády č. 445/2016 Sb., o stanovení oborů vzdělávání, v nichž je matematika zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky, ve znění nařízení vlády č. 71/2017 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky, jako účastníků řízení, a vlády České republiky a skupiny senátorů Parlamentu České republiky, zastoupených doc. JUDr. Zdeňkem Koudelkou, Ph.D., advokátem, jako vedlejších účastníků, takto:
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
I.
Rekapitulace návrhu na zahájení řízení
1. Skupina 42 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen "navrhovatelé") se návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 17. 7. 2017 domáhala zrušení §78 odst. 1 písm. c) a odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 178/2016 Sb. (dále jen "zákon č. 561/2004 Sb."), a dále zrušení nařízení vlády č. 445/2016 Sb., o stanovení oborů vzdělávání, v nichž je matematika zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky, ve znění nařízení vlády č. 71/2017 Sb. (dále jen "nařízení vlády č. 445/2016 Sb."). Dle navrhovatelů jsou ke zrušení navržená ustanovení v rozporu s čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 4 a čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a zasahují i do práv zaručených čl. 1, čl. 2 odst. 4, čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 1 a 2, čl. 11 odst. 5 a čl. 33 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod.
2. Ústavní soud - s ohledem na jeho odůvodnění - spatřuje ratio návrhu v požadavku na odstranění povinnosti absolvovat maturitní zkoušku i z matematiky oborů, které jsou stanoveny nařízením vlády pro studenty, nikoliv nutně - přestože to návrh neuvádí výslovně - ve vyloučení matematiky jako povinně volitelné součásti maturitní zkoušky, která by neomezovala možnost, aby studenti nadaní v humanitních či jiných netechnických oborech místo ní prokázali své schopnosti v jiném předmětu, který je blíže jejich profesnímu zájmu. V tom směru je proto třeba rozumět návrhu tak, že jako vyhovující připouští i novou úpravu, která povinnou zkoušku z matematiky nahradí volbou mezi ní a jiným předmětem jako součástí maturitní zkoušky.
3. Ustanovení §78 odst. 1 písm. c) školského zákona v podobě, jak je navrhovatelé navrhli ke zrušení, je podle části třetí, čl. IV. zákona č. 178/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 178/2016 Sb."), účinné od dne 1. 11. 2020. Zmocnění vlády k vydání nařízení stanovujícího obory vzdělání, v nichž je matematika zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky (nový §78 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb.), je účinné od dne 1. 9. 2016.
II.
Vyjádření účastníků a vedlejších účastníků k obsahu návrhu
4. Ústavní soud podle §69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), vyzval Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky (dále jen "Poslanecká sněmovna") a Senát Parlamentu České republiky (dále jen "Senát") jako účastníky řízení a vládu České republiky (dále jen "vláda") a Veřejnou ochránkyni práv jako vedlejší účastníky řízení, aby se vyjádřili k obsahu návrhu.
5. Poslanecká sněmovna ve svém vyjádření ze dne 20. 9. 2017 uvedla, že návrh novely školského zákona (sněmovní tisk č. 611) byl Poslaneckou sněmovnou dne 9. 3. 2016 schválen ve znění přijatých pozměňovacích návrhů jako usnesení č. 1105 (42. schůze). Schválený vládní návrh zákona byl dne 24. 3. 2016 postoupen Senátu, který jej dne 20. 4. 2016 projednal a následně schválil (22. schůze Senátu). Zákon byl doručen dne 26. 4. 2016 prezidentovi republiky, který jej nepodepsal a dne 4. 5. 2016 vrátil zpět Poslanecké sněmovně. Stanovisko prezidenta bylo uvedeno ve sněmovním tisku 611/8. Poslanecká sněmovna hlasovala o zákonu vráceném prezidentem republiky dne 24. 5. 2016 na své 47. schůzi a setrvala na původním návrhu zákona. Poslanecká sněmovna tedy vyslovila s návrhem zákona souhlas ústavně předepsaným postupem, zákon byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a řádně vyhlášen pod č. 284/2020 Sb.
6. Senát ve vyjádření ze dne 2. 10. 2017 uvedl, že problematika maturitní zkoušky byla při rozpravě na 22. schůzi Senátu dne 20. 4. 2016 zmiňována jen zřídka a okrajově, a žádné z vystoupení senátorů nezpochybnilo ústavní konformitu navrhované právní úpravy, a to ani z pohledu vymezení příslušných oborů vzdělávání v podzákonném právním předpisu (nařízení vlády). Senát návrh zákona schválil, a to v hlasování, při kterém se 39 senátorů z 67 přítomných vyslovilo pro a 9 senátorů bylo proti.
7. Vláda ve svém vyjádření ze dne 23. 10. 2017 konstatovala nesouhlas s názorem navrhovatelů, a vyjádřila přesvědčení, že §78 odst. 1 písm. c) a odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb. a nařízení vlády č. 445/2016 Sb. neodporují ústavnímu pořádku.
8. Veřejná ochránkyně práv Ústavnímu soudu dne 11. 9. 2017 sdělila, že do řízení nevstupuje.
9. V průběhu řízení obdržel Ústavní soud dne 21. 7. 2017 návrh skupiny 18 senátorů, kteří se rovněž domáhali zrušení §78 odst. 1 písm. c) a odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb. a nařízení vlády č. 445/2016 Sb. Jejich návrh byl podle §43 odst. 2 písm. b) ve spojení s §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnut usnesením sp. zn. Pl. ÚS 23/17 ze dne 12. 9. 2017 a skupině senátorů bylo podle §35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu přiznáno v řízení o nyní projednávaném návrhu postavení vedlejšího účastníka řízení.
III.
Dikce a obsah napadených ustanovení
III. a) napadená ustanovení školského zákona
10. Ústavní soud pro přehlednost a doplnění potřebného kontextu uvádí všechna bezprostředně související ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., přičemž zvýraznil ustanovení, které navrhovatelé napadají:
§78
Společná část maturitní zkoušky
(1) Zkušebními předměty společné části maturitní zkoušky jsou
a) český jazyk a literatura,
b) cizí jazyk, který si žák zvolí z nabídky stanovené prováděcím právním předpisem; žák může zvolit pouze takový cizí jazyk, který je vyučován ve škole, jíž je žákem, a
c) matematika, v případě oborů, které jsou stanoveny v nařízení vlády.
(2) Povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky tvoří zkušební předměty podle odstavce 1.
(3) Zkouška ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura a zkouška ze zkušebního předmětu cizí jazyk se skládají z dílčích zkoušek konaných
a) formou didaktického testu,
b) formou písemné práce a
c) ústní formou před zkušební maturitní komisí.
(4) Zkouška ze zkušebního předmětu matematika se koná formou didaktického testu. Didaktickým testem se pro potřebu tohoto zákona rozumí písemný test, který je jednotně zadáván a centrálně vyhodnocován, a to způsobem a podle kritérií stanovených prováděcím právním předpisem.
(5) Žák se může ve společné části dále přihlásit až ke dvěma nepovinným zkouškám z předmětů podle odstavce 1 písm. b) a c).
(6) Vláda stanoví nařízením obory vzdělání, v nichž je matematika zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky.
III. b) znění napadeného nařízení vlády č. 445/2016 Sb.
Vláda nařizuje podle §78 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 370/2012 Sb. a zákona č. 178/2016 Sb.:
§1
Předmět úpravy
Toto nařízení stanoví obory vzdělání, v nichž je matematika zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky. Obory vzdělání podle věty první jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení.
§2
Přechodné ustanovení
V oborech vzdělání uvedených v příloze k tomuto nařízení v části I. je matematika zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky pro žáky, kteří úspěšně ukončí poslední ročník středního vzdělávání s maturitní zkouškou po 30. září 2020.
§3
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.
IV.
Aktivní legitimace navrhovatelů
11. Podle §64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je oprávněna podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů. V posuzované věci návrh podala skupina 42 poslanců, podmínku aktivní legitimace podle §64 odst. 5 zákona o Ústavním soudu tedy navrhovatelé splňují. Uvedené platí i pro skupinu 18 senátorů Senátu Parlamentu České republiky, kterým náleží postavení vedlejších účastníků řízení. Obě skupiny navrhovatelů vyhovují i vymezení aktivní legitimace pro podání návrhu na zrušení nařízení vlády jako "jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení" podle §64 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
V.
Podmínky řízení
12. Dne 26. 6. 2020 byl v částce 108 Sbírky zákonů publikován zákon č. 284/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 178/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 284/2020 Sb.").
13. Podle části první, čl. I, bodu 11 zákona č. 284/2020 Sb. byl mj. změněn i §78 zákona č. 561/2004 Sb. tak, že zní následovně:
§78
Společná část maturitní zkoušky
(1) Zkušebními předměty společné části maturitní zkoušky jsou
a) český jazyk a literatura,
b) cizí jazyk, který si žák zvolí z nabídky stanovené prováděcím právním předpisem; žák může zvolit pouze takový cizí jazyk, který je vyučován ve škole, jíž je žákem, a
c) matematika.
(2) Společná část maturitní zkoušky se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury a druhé zkoušky, pro kterou si žák na přihlášce k maturitní zkoušce zvolí jeden ze zkušebních předmětů uvedených v odstavci 1 písm. b) a c).
(3) Zkoušky společné části maturitní zkoušky se konají formou didaktického testu. Didaktickým testem se pro účely tohoto zákona rozumí písemný test, který je jednotně zadáván a centrálně vyhodnocován, a to způsobem a podle kritérií stanovených prováděcím právním předpisem.
(4) Žák se může ve společné části dále přihlásit až ke dvěma nepovinným zkouškám ze zkušebních předmětů podle odstavce 1 písm. b) a c) a ze zkušebního předmětu matematika rozšiřující.
14. Podle části třetí, čl. IV. zákona č. 284/2020 Sb. se zrušují nařízení vlády č. 445/2016 Sb. a nařízení vlády č. 71/2017 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 445/2016 Sb., o stanovení oborů vzdělání, v nichž je matematika zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky.
15. Podle části čtvrté, čl. V, bodu 1 zákona č. 284/2020 Sb. tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. 10. 2020, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodů 6, 81 a 83, které nabývají účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení.
16. Původní znění §78 zákona č. 561/2004 Sb., jehož odst. 1 písm. c) a odst. 6 navrhovatelé a vedlejší účastníci považovali za neústavní a domáhali se jeho zrušení, tedy bylo nahrazeno novým textem, v němž již není obsažen požadavek zkoušky z matematiky jako povinné součásti společné části maturitní zkoušky ani zmocnění ke stanovení oborů vzdělání nařízením vlády. Důsledkem nově přijaté právní úpravy (po nabytí její účinnosti) je stav, kdy se podle §78 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. společná část maturitní zkoušky skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury a druhé zkoušky, pro kterou si žák na přihlášce k maturitní zkoušce zvolí jeden ze zkušebních předmětů uvedených v odstavci 1 písm. b) a c); což značí, že maturitní zkouška z matematiky je nyní volitelnou, nikoli povinnou součástí společné části maturitní zkoušky. Současně bylo bez náhrady z textu zákona č. 561/2004 Sb. vypuštěno (rovněž napadené) ustanovení §78 odst. 6, zmocňující vládu stanovit obory vzdělání, v nichž je matematika zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky. Zákonodárce tím odstranil důvod, jenž vedl navrhovatele k podání ústavní stížnosti.
V. Závěr
17. Ustavení §67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu stanoví, že pozbudou-li zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž zrušení je navrhováno, platnosti před skončením řízení před Ústavním soudem, řízení se zastaví.
18. Ze shora uvedeného plyne, že po podání návrhu na zrušení §78 odst. 1 písm. c) a §78 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb. bylo s účinností ke dni 1. 10. 2020 první ustanovení podstatně změněno - zčásti zrušeno, což ve spojení s novým zněním odst. 2 znamená návrat k původní úpravě a v materiálním smyslu se rovná pozbytí platnosti napadené úpravy; druhé ustanovení bylo ze školského zákona vypuštěno. Současně došlo k témuž datu podle čl. IV zákona č. 284/2020 Sb., ke zrušení nařízení vlády č. 445/2016 Sb. Lze tak uzavřít, že dnem 1. 10. 2020 pozbyla návrhem napadená ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., stejně jako nařízení vlády č. 445/20016 Sb., platnosti.
19. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud konstatuje, že v posuzované věci došlo k naplnění podmínek pro zastavení řízení podle §67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než řízení v posuzované věci zastavit.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. října 2020
Pavel Rychetský v. r.
předseda Ústavního soudu