ECLI:CZ:US:2021:1.US.3239.21.1
sp. zn. I. ÚS 3239/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti stěžovatele Dopravního podniku hlavního města Prahy, a. s., se sídlem v Praze 9, Sokolovská 42/217, zaslané Mgr. et. Ing. Petrem Prchalem, advokátem se sídlem v Praze 1, Hybernská 1012/30, proti usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 4 To 38/2021 ze dne 1. září 2021, za účasti Vrchního soudu v Praze, jako účastníka řízení, a Vrchního státního zastupitelství v Praze, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Vrchní soud v Praze (dále jen "odvolací soud") napadeným usnesením zamítl (I) odvolání státního zástupce, (II) stěžovatele a další osoby.
2. Stěžovatel ve své včas podané ústavní stížnosti splňující požadavky zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), namítá, že odvolací soud rozhodoval ve věci v nesprávně složeném senátu, čímž porušil jeho právo na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Proto navrhuje, aby Ústavní soud napadené usnesení zrušil.
3. Stěžovatel uvádí, že v rozvrhu práce odvolacího soudu od 1. září 2021 jsou (str. 9) u senátu 4 To uvedena čtyři jména soudců, v jeho věci senát rozhodl za účasti prvních dvou (pověřeni vedením senátu), třetí soudce je členem senátu 3 To, který byl určen předsedou zastupujícího senátu. Podle stěžovatele právě toto určení (čl. VII. na str. 16 rozvrhu práce) neodpovídá požadavku na rozhodování nezávislého a nestranného soudu (čl. 36 odst. 1 Listiny). Rozvrh práce neobsahuje žádné pravidlo eliminující libovůli předsedy zastupujícího senátu v určení zastupujícího soudce, například způsobem, jak je zastupování upraveno pro civilní úsek (viz str. 28 rozvrhu práce). Stěžovatel odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3011/20 ze dne 31. srpna 2021 (všechna rozhodnutí na http://nalus.usoud.cz), který vyžaduje jisté kvalitativní požadavky k vyloučení ústavně nesouladné diskrece ohledně výběru rozhodujících soudců. Podle stěžovatele rozvrh práce nesplňoval požadavky dané citovaným nálezem; jiné obsazení senátu by mohlo vyústit v odlišné právní závěry s bezprostředním dopadem na jeho práva jako poškozeného v trestním řízení.
4. Předmětný rozvrh práce upravuje, že pro zastupování chybějících členů senátu 4 To je příslušný senát 3 To - s tím, že "[v] případě nemoci nebo jiné překážky v práci člena senátu jej zastupuje ten soudce ze senátu zastupujícího uvedeného na prvním místě zastoupení, kterého určí předseda tohoto senátu. Pokud žádný z těchto soudců zastupování vykonávat nemůže, určí zástup předseda zastupujícího senátu uvedený na druhém místě ze soudců tohoto senátu". Odvolací soud rozhodoval ve veřejném zasedání konaném ve dnech 31. srpna a 1. září 2021; předseda senátu v úvodu veřejného zasedání vyslovil důvody nepřítomnosti členů senátu 4 To a nahrazení soudcem ze senátu 3 To, současně je v protokolu z veřejného zasedání konstatována nepřítomnost zmocněnce stěžovatele. U veřejného zasedání druhého dne již zmocněnec přítomen byl. Ani z ústavní stížnosti ani z napadeného usnesení však není patrné, že by stěžovatel (jeho zmocněnec) se složením rozhodujícího senátu vyslovil nesouhlas, případně se obrátil na vedení soudu.
5. Podle stěžovatele byla jeho základní práva porušena nesouladem rozvrhu práce s požadavky nálezu sp. zn. IV. ÚS 3011/20, který byl veřejně vyhlášen dne 7. září 2021, tedy týden po rozhodnutí odvolacího soudu, a tedy i po vytvoření rozvrhu práce platného od 1. září 2021. Do budoucna lze očekávat, že rozvrhy práce budou obsahovat pravidla, zohledňující uvedený nález, nelze je však očekávat u rozvrhů tomuto nálezu předcházející. V projednávané věci přitom nešlo o nečekanou změnu v obsazení soudu a vyřazení z rozhodování soudce bez zákonného důvodu a v rozporu s rozvrhem práce jako v judikované věci, ale o důsledek rozvrhem práce předpokládaných okolností (dlouhodobé pracovní neschopnosti, jiná překážka). Na projednávanou věc proto nelze citovaný nález ani jeho závěry aplikovat. Ústavní soud konstatuje, že v projednávaném případě splňovala pravidla ustavení/zastupování soudců odvolacího soudu požadavky kladené čl. 38 odst. 1 Listiny.
6. Pro posouzení ústavní stížnosti je rovněž podstatná skutečnost, že odvolání stěžovatele bylo zamítnuto, neboť bylo podáno osobou neoprávněnou. Stěžovatel podal odvolání proti zprošťujícímu rozsudku Městského soudu v Praze, přičemž poškozenému přísluší (§246 odst. 1 písm. d) trestního řádu) podat odvolání výhradně do výroku o náhradě škody, o kterém bylo v projednávané věci rozhodnuto podle §229 odst. 3 trestního řádu, tedy odkazem poškozených s jejich nároky na řízení ve věcech občanskoprávních. Podal-li stěžovatel odvolání nad rámec svých zákonných možností, nelze očekávat, že by jiné složení senátu mohlo jeho opravný prostředek posoudit pro něj příznivěji. Za dané situace Ústavní soud nesdílí přesvědčení stěžovatele, že jej stížnostní soud zkrátil v právu na zákonného soudce.
7. S ohledem na uvedené okolnosti Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti, aniž by vyzýval k odstranění vad podání, spočívající v absenci plné moci advokáta, z jehož datové schránky byla ústavní stížnost doručena.
8. Podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu proto senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. prosince 2021
Tomáš Lichovník v. r.
předseda senátu