ECLI:CZ:US:2022:4.US.1666.22.1
sp. zn. IV. ÚS 1666/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Josefa Fialy (soudce zpravodaje) a soudců Jana Filipa a Radovana Suchánka o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti A, zastoupené JUDr. Katarzynou Krzysztyniak, Ph.D., advokátkou, sídlem Karlovo náměstí 555/31, Praha 2 - Nové Město, proti předvolání Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci k hlavnímu líčení ze dne 25. dubna 2022 č. j. 56 T 3/2017-24570 a proti jinému zásahu Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci v řízení vedeném pod sp. zn. 56 T 3/2017, a s ní spojeným návrhem na zrušení §10 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, jako účastníka řízení, a Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění:
I.
Skutkové okolnosti věci a obsah napadeného předvolání
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného předvolání a navrhuje, aby Ústavní soud zakázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočce v Liberci (dále jen "krajský soud"), "aby v řízení vedeném pod sp. zn. 56 T 3/2017 pokračoval bez dalšího se stěžovatelkou jako obžalovanou, a to zejména rozhodováním o vině a trestu ve vztahu ke stěžovatelce", s tvrzením, že je zasahováno do jejích práv zaručených v čl. 4 Ústavy, čl. 8 odst. 2, čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 a čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. S ústavní stížností stěžovatelka spojila návrh, aby senát Ústavního soudu přerušil řízení o ústavní stížnosti a předložil věc plénu Ústavního soudu s návrhem na zrušení §10 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob (dále jen "zákon o TOPO") pro rozpor s čl. 8 a čl. 36 odst. 1 Listiny.
2. Z ústavní stížnosti a její přílohy se podává, že stěžovatelce bylo doručeno v záhlaví specifikované předvolání k hlavnímu líčení v trestní věci proti M. P. a spol. na konkrétní dny v měsících červnu, srpnu, září a říjnu 2022.
II.
Argumentace stěžovatelky
3. Stěžovatelka připomíná, že trestní řízení je vedeno, mimo jiné, i vůči její ovládající osobě, obchodní společnosti B a že je předvolána jako obžalovaná a je s ní v tomto řízení takto jednáno, neboť krajský soud již předběžně učinil závěr o tom, že na ni jako na právní nástupkyni podle §10 odst. 1 zákona o TOPO přešla trestní odpovědnost obžalované obchodní společnosti B, aniž by k tomu bylo vedeno jakékoliv dokazování. Hlavní problém spatřuje v tom, že je s ní jednáno jako s obžalovanou, aniž by jí bylo sděleno obvinění či podána obžaloba. Je tak vtažena do řízení vedeného pro trestný čin, který měl být spáchán v době, kdy se žádným způsobem nepodílela na majetku obchodní společnosti B.
4. V dalších částech ústavní stížnosti stěžovatelka polemizuje s právními následky §10 odst. 1 zákona o TOPO a formuluje argumenty na podporu svého názoru o jeho neústavnosti.
III.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
5. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která je účastnicí řízení, v němž byla předvolána napadeným předvoláním k hlavnímu líčení. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s §29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost však není přípustná.
6. Z vlastní rozhodovací činnosti Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka v době nedávno minulé podala tři obsahově i argumentačně velmi podobné ústavní stížnosti (se třetí z nich spojila i návrh na zrušení §10 zákona o TOPO), které Ústavní soud odmítl podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrhy nepřípustné [viz usnesení ze dne 24. 1. 2022 sp. zn I. ÚS 118/22, ze dne 27. 4. 2022 sp. zn. IV. ÚS 2707/21 a ze dne 15. 6. 2022 sp. zn. IV. ÚS 436/22 (rozhodnutí Ústavního soudu jsou veřejně dostupná na http://nalus.usoud.cz)]. Tato usnesení se vypořádala se stěžovatelčinou argumentací obdobnou argumentaci obsažené v nyní posuzované stížnosti (např. body 16. a násl. usnesení sp. zn. IV. ÚS 2707/21, body 12. a násl. usnesení sp. zn. IV. ÚS 436/22), tudíž Ústavní soud na ně odkazuje s tím, že není důvod odchýlit se od závěrů v nich uvedených.
7. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný.
8. Akcesorický návrh na zrušení §10 zákona o TOPO sdílí osud ústavní stížnosti, proto jej Ústavní soud odmítl podle §43 odst. 2 písm. b) ve spojení s §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. července 2022
Josef Fiala v. r.
předseda senátu