Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího soudu s právní větou v roce 2005

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
29 Odo 851/2003 21. 12. 2005 A Zástavní právo lze platně zřídit k zajištění pohledávky vůči jen některému z více dlužníků.
29 Odo 921/2003 21. 12. 2005 A Jestliže poddlužník povinného nesplnil povinnost vyplatit pohledávku řádně a včas oprávněnému, je poddlužnická žaloba podle §315 o. s. ř. způsobem provedení výkonu rozhodnutí nebo exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky. Zákaz provedení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§14 odst. 1 písm. e/ zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) v tomto případě znamená, že o žalobě podle §315 o. s. ř., nemůže soud rozhodnout, dokud trvají účinky prohlášení konkursu. Doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky povinného nebrání poddlužníku ukončit s povinným smluvní vztah, z nějž měly povinnému v budoucnu postupně vznikat z téhož právního důvodu dílčí pohledávky.
5 Tdo 1466/2005 21. 12. 2005 A Spolupachatelství ve smyslu §9 odst. 2 tr. zák. jako společné jednání dvou nebo více osob musí naplňovat znaky jednání popsaného v příslušné skutkové podstatě téhož trestného činu. Naproti tomu pomoc podle §10 odst. 1 písm. c) tr. zák. není součástí společného jednání, které tvoří objektivní stránku téže skutkové podstaty a které přímo směřuje k provedení činu, tedy k porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem, ale je to pouze jednání podporující činnost pachatele. Z hlediska subjektivní stránky pomoc předpokládá, že pomocník ví o úmyslu pachatele trestného činu a sám úmyslně jedná (ve formě usnadnění nebo umožnění jednání pachatele) tak, aby byl uskutečněn jemu známý úmysl pachatele. Protože pomoc k trestnému činu je vždy podmíněna úmyslem směřujícím k takové účasti na konkrétním úmyslném trestném činu, musí být čin pomocníka charakterizován konkrétními skutkovými okolnostmi, nikoliv jen znaky skutkové podstaty. Samotné poskytnutí prostor bytu k výrobě omamné ...
11 Tcu 158/2005 16. 12. 2005 A I. Překážka stanovená podle §393 odst. 1 písm. g) tr. ř. je vyjádřením možnosti vyplývající z ustanovení čl. 7 odst. 1 Evropské úmluvy o vydávání (uveřejněné pod č. 549/1992 Sb.). Po novele trestního řádu provedené zák. č. 539/2004 Sb. s účinností od 1. 11. 2004 již nenáleží posuzování této otázky ministru spravedlnosti v souvislosti s jeho postupem podle §399 odst. 1, odst. 2 tr. ř. (v tomto rozsahu je už nepoužitelný právní názor vyjádřený v rozhodnutí pod č. 24/1996 Sb. rozh. tr.). Proto je povinností soudu, který rozhoduje o přípustnosti vydání osoby do ciziny, aby řešil jako právní otázku, zda existuje uvedená překážka vydání, jež spočívá v tom, že trestný čin, který má být důvodem vydání, byl spáchán na území České republiky. II. Z hlediska posouzení, zda jde o trestný čin spáchaný na území České republiky, je v řízení o vydání do ciziny rozhodující obsah extradiční žádosti cizího státu, neboť jen v tomto rozsahu může soud rozhodovat o přípustnosti vydání. Ve vztahu ...
33 Odo 563/2004 15. 12. 2005 A Dojde-li projev vůle, jímž se dárce domáhá vrácení darované věci, obdarovanému až poté, co předmět daru zcizil, je obdarovaný, pokud jsou splněny podmínky §630 obč. zák., povinen poskytnout dárci peněžitou náhradu daru podle zásad o bezdůvodném obohacení.
21 Cdo 59/2005 15. 12. 2005 A Jednání zaměstnance ke škodě na majetku zaměstnavatele může představovat porušení povinnosti stanovené ustanovením §73 odst. 1 písm. d) zák. práce i v případě, že se tohoto jednání zaměstnanec dopustil mimo stanovenou pracovní dobu. O tom, zda řízení před soudy nižších stupňů je postiženo zmatečností podle §229 odst. 3 o. s. ř., nelze v dovolacím řízení provádět dokazování.
21 Cdo 568/2005 15. 12. 2005 A Pracovní poměr na dobu určitou se změní v pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou (§56 odst. 2 zák. práce) nejen tehdy, jestliže zaměstnanec pokračuje v konání prací s vědomím nejbližšího nadřízeného zaměstnance, nýbrž i tehdy, koná-li práci s vědomím jiné fyzické osoby, která není ve vztahu k zaměstnavateli v pracovním poměru, ale jedná jménem zaměstnavatele jako jeho zástupce na základě dohody o plné moci (§14 odst. 1 zák. práce).
25 Cdo 1956/2004 15. 12. 2005 A Obchodní společnost nemá podle zákona č. 58/1969 Sb. ve znění účinném před 15. 5. 1998 právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, která jí vznikla v důsledku trestního stíhání jejího jednatele.
29 Odo 149/2005 14. 12. 2005 A Likvidátor je orgánem společnosti, ale není jejím statutárním orgánem. I po vstupu společnosti do likvidace trvá její povinnost podle §194 odst. 2 obch. zák. zvolit do 3 měsíců poté, co zanikla funkce člena představenstva, nového člena. To, že ustanovení §181 odst. 2 obch. zák. určuje, že představenstvo není oprávněno měnit pořad valné hromady svolané na žádost akcionáře, neznamená, že by nemohlo svolat valnou hromadu k projednání jen těch bodů navrženého programu, které spadají do působnosti valné hromady. Body, které nespadají do působnosti valné hromady, představenstvo do jejího programu nezařadí.
21 Cdo 525/2005 13. 12. 2005 A Pro posouzení, zda zaměstnanec svým jednáním porušil pracovní kázeň [§46 odst. 1 písm. f/ a §53 odst. 1 písm. b/ zák. práce], nemá právní význam případné zjištění, že své povinnosti porušil jako prokurista.
29 Odo 1005/2003 13. 12. 2005 A V konkursu vedeném na majetek banky se osoba, která bance svěřila peněžní prostředky za účelem uskutečnění platebního styku, nebo osoba, která bance svěřila peněžní prostředky jako vklad, nemůže domáhat vrácení těchto peněz vylučovací žalobou podle §19 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, z titulu vlastnického práva jde o pohledávku, která musí být přihlášena do konkursu postupem podle §20 a násl. uvedeného zákona.
29 Odo 951/2003 13. 12. 2005 A Je-li předmětem neplatné nájemní smlouvy věc, je nájemce povinen vydat majetkový prospěch, který získal užíváním věci, a pronajímatel prospěch, nabytý zaplacením nájemného (§457 obč. zák.) tyto povinnosti jsou povinnostmi vzájemně podmíněnými (§560 obč. zák.). Povinnost nájemce vrátit (vydat) pronajímateli věc, kterou užíval na základě neplatné smlouvy, není povinností vzájemně podmíněnou povinností pronajímatele vrátit nájemci úhradu (nájemné), které pronajímateli podle takové smlouvy zaplatil za užívání věci.
31 Cdo 1529/2004 7. 12. 2005 A Oprávněný držitel práva osobního užívání pozemku měl k 1. 1. 1992 stejná práva jako osobní uživatel pozemku proto se jeho právo k uvedenému datu změnilo podle §872 odst. 1 a 2 obč. zák. v právo vlastnické.
3 Tdo 816/2005 7. 12. 2005 A Aktuální právní kvalifikace stíhaného skutku jako trestného činu, na který se jinak vztahuje aboliční ustanovení čl. I písm. a) rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 3. 2. 1998 (č. 20/1998 Sb.), ještě bez dalšího nezakládá nepřípustnost trestního stíhání podle §11 odst. 1 písm. a) tr. ř. Z hlediska případné aplikace tohoto aboličního ustanovení amnestie není orgán činný v trestním řízení vázán stávající právní kvalifikací skutku, ale je oprávněn a povinen posoudit správnost takové právní kvalifikace sám jako předběžnou otázku ve smyslu ustanovení §9 odst. 1 tr. ř. Může tak dospět k právnímu posouzení skutku jako trestného činu, na který se nevztahuje aboliční ustanovení amnestie prezidenta republiky, třebaže v době jejího vyhlášení byl skutek právně kvalifikován tak, že by se na něj amnestie vztahovala.
29 Odo 47/2005 30. 11. 2005 A Nastane-li v průběhu řízení opakovaně právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dosavadní žalobce navrhnout, aby do řízení na místo dosavadního účastníka vstoupil poslední z nabyvatelů práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde (§107a o. s. ř.). Jestliže soud podle §107a odst. 2 o. s. ř. usnesením vyhoví návrhu na vstup nového účastníka do řízení na místo dosavadního účastníka, stává se osoba, jejíž vstup do řízení je takto navržen, účastníkem řízení až právní mocí takového usnesení.
29 Odo 760/2003 30. 11. 2005 A Jestliže trvá zástavní právo k nemovitosti, nemůže být znovu zřízeno zástavní právo k zajištění téže pohledávky stejnou zástavou.
25 Cdo 1325/2004 30. 11. 2005 A Obviněný, který byl trestně stíhán pro více samostatných skutků (trestných činů ve vícečinném souběhu) a pravomocně uznán vinným pouze ze spáchání některých z nich, má zásadně vůči státu právo na náhradu škody spočívající v nákladech obhajoby v rozsahu odpovídajícím části odměny advokáta, která se vztahuje ke skutkům (trestným činům), pro které nebyl obviněný pravomocně uznán vinným.
30 Cdo 2567/2004 29. 11. 2005 A "Osobou nevidomou“ ve smyslu ustanovení §476e obč. zák. se rozumí osoba, jíž zrakové postižení (nekompenzovatelné technickými či jinými pomůckami) zcela znemožňuje, popřípadě podstatně snižuje možnost v celém rozsahu vnímat okolnosti pořízení závěti, o nichž má svědčit.
29 Odo 396/2003 29. 11. 2005 A Je-li prohlášen konkurs na majetek zástavního dlužníka odlišného od osobního dlužníka a zajištěná pohledávka dosud není splatná, má zástavní věřitel právo od osobního dlužníka žádat, aby zajištění bez zbytečného odkladu přiměřeně doplnil jinak se ta část pohledávky, která není v důsledku konkursu zajištěna, stane splatnou (§163 odst. 2 obč. zák.). Jestliže osobní dlužník bez zbytečného odkladu zajištění takové pohledávky přiměřeně doplní, nepřísluší zástavnímu věřiteli právo dožadovat se uspokojení zajištěné pohledávky v konkursu vedeném na majetek zástavního dlužníka jinak než formou přihlášky pohledávky vázané na podmínku (§20 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Není-li zástavou pohledávka a je-li zajištěná pohledávka splatná, je zástavní věřitel oprávněn přihlásit ji jako peněžitou pohledávku s právem na oddělené uspokojení jak v konkursu vedeném na majetek osobního dlužníka, tak i v konkursu vedeném na majetek dlužníka zástavního. Pohledávka zá ...
29 Odo 706/2004 29. 11. 2005 A Účastníky řízení o určení neplatnosti usnesení členské schůze družstva o vyloučení manželů (společných členů družstva) z družstva (§231 obch. zák.) jsou oba manželé, i když návrh na zahájení takového řízení podal jen jeden z nich (§200e odst. 3 a §94 odst. 1, věta první, o. s. ř.).
21 Cdo 2939/2004 25. 11. 2005 A Zástavní právo vznikne (při splnění ostatních zákonem stanovených podmínek) i tehdy, je-li jím zajištěna jen část pohledávky.
26 Cdo 1865/2004 24. 11. 2005 A Za hrubé porušení dobrých mravů v domě zakládající důvod výpovědi pronajímatele z nájmu bytu podle §711 odst. 1 písm. c) obč. zák. ve znění účinném do 30. března 2006*) lze pokládat jen takové jednání nájemce (osob, jež s ním bydlí), které se vztahuje k soužití v domě, v němž se nachází pronajatý byt může jít např. o obtěžování ostatních nájemců nad míru přiměřenou poměrům různými imisemi, např. nadměrným hlukem, pachem, hmyzem, nečistotami, neadekvátním chovem zvířat, nebo o slovní či dokonce fyzické útoky vůči ostatním nájemcům nebo vůči pronajímateli. Na hrubé porušení dobrých mravů lze usoudit např. z vážnosti následku způsobeného jednáním nájemce a z délky jeho trvání či opětování. Předchozí písemná výstraha ve smyslu §711 odst. 1 písm. c) obč. zák. ve znění účinném do 30. března 2006*) musí obsahovat nejen upozornění nájemce na jeho konkrétní závadné jednání (popřípadě na jednání osob, jež s ním bydlí), ale i na to, že může být z tohoto důvodu vypovězen nájem bytu. ...
5 Tdo 1367/2005 16. 11. 2005 A Trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle §125 odst. 2, alinea třetí, tr. zák. lze spáchat i tím, že pachatel nepodá návrh na zápis zákonem stanoveného údaje do obchodního rejstříku, ač tak byl povinen učinit za obchodní společnost (např. jako její statutární orgán), pokud tím ohrozí nebo omezí na právech věřitele této obchodní společnosti. Právo věřitele na to, aby dosáhl uspokojení své splatné pohledávky, však může být takto ohroženo, např. když věřitel skutečně vymáhá plnění z této pohledávky v exekučním řízení. K trestní odpovědnosti za uvedený trestný čin nepostačuje, jestliže pachatel sice nepodal návrh na zápis změny sídla obchodní společnosti, za kterou jednal, aniž to ovšem mělo vliv na postup jejích věřitelů při vymáhání pohledávek vůči této společnosti. K tomu, aby věřitel dosáhl uspokojení své pohledávky vůči obchodní společnosti, totiž není vždy nezbytný soulad údaje o jejím skutečném sídle s údajem o sídle zapsaným v obchodním rejstříku.
21 Cdo 2845/2004 15. 11. 2005 A Dobu "čekání" řidiče autobusu v pravidelné hromadné dopravě nařízenou schváleným rozvrhem směn (turnusem) mezi ukončením jednoho a započetím příštího spoje nelze považovat za pracovní pohotovost jde o výkon práce, za který zaměstnanci náleží mzda. Jde-li o přerušení řízení autobusu v rámci jedné směny na dobu delší jedné hodiny, během níž řidič může volně nakládat se svým časem, lze dobu "čekání" považovat za odpočinek, který není pracovní dobou, za předpokladu, že jde o časový úsek mezi dvěma či více částmi téže směny, jejíž pracovní dobu zaměstnavatel v dopravě po projednání s příslušným odborovým orgánem rozdělil na dvě nebo více částí.
25 Cdo 1269/2004 27. 10. 2005 A Osobě, která splňuje nárok na výplatu důchodu, nenáleží úrok z prodlení podle §517 odst. 2 obč. zák. za dobu od splnění podmínek stanovených zákonem pro přiznání důchodu do doby, kdy bylo její žádosti vyhověno.
25 Cdo 279/2004 27. 10. 2005 A Poškozenému, jehož náhrada za ztrátu na výdělku upravená podle ustanovení §447 obč. zák. v návaznosti na ustanovení §195 zák. práce ve znění účinném od 1. 6. 1994 je méně příznivá než náhrada, která mu náležela podle právní úpravy účinné do tohoto data, přísluší i nadále náhrada za ztrátu na výdělku v rozsahu vyplývajícím z dosavadní úpravy, tedy v takové výši, aby se spolu s připočtením invalidního důchodu rovnala jeho průměrnému (valorizovanému) výdělku před vznikem škody, aniž by přitom bylo přihlíženo ke zvýšení invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení. Zároveň však se při výpočtu uplatní limit daný ustanoveními §447 odst. 2 obč. zák. a §195 odst. 2 zák. práce ve znění účinném do 31. 5. 1994.
20 Cdo 443/2005 27. 10. 2005 A Je-li listina prokazující, že pohledávka je vymahatelná nebo zajištěná zástavním právem, založena do exekučního spisu do zahájení dražebního jednání, soud k ní přihlédne, i když ji nepředložil přihlašovatel pohledávky.
29 Odo 663/2003 27. 10. 2005 A Spočívá-li rozsudek, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno, nebo jestliže ohledně některé z těchto otázek není splněna podmínka zásadního právního významu napadeného rozhodnutí ve věci samé.
29 Odo 327/2004 26. 10. 2005 A Důvodností žaloby o určení pravosti nebo výše nevykonatelné pohledávky popřené správcem konkursní podstaty se soud zabývá, i když dospěje k závěru, že přihlášená pohledávka žalujícího konkursního věřitele je pohledávkou vykonatelnou v takovém případě však důkazní břemeno o tom, že uplatněná pohledávka není pohledávkou pravou nebo že v konkrétním rozsahu není důvodná co do výše, nese žalovaný správce konkursní podstaty.
20 Cdo 884/2005 20. 10. 2005 A Tím, že oprávněný podal žádost podle §259 nebo §260 odst. 2 o. s. ř., nedochází ke stavení běhu promlčecí doby práva přiznaného exekučním titulem.
5 Tdo 1330/2005 20. 10. 2005 A I. Pro vyhodnocení, zda obviněný naplnil všechny znaky skutkové podstaty trestného činu poškozování věřitele podle §256 odst. 1 písm. d) tr. zák., je nezbytné vyřešení otázky, zda povinnému (resp. jiné osobě jednající za povinného) bylo řádně doručeno předvolání k jeho výslechu k prohlášení o majetku ve smyslu §260d odst. 2 občanského soudního řádu. Podle §260d odst. 2 občanského soudního řádu musí být předvolání k výslechu k prohlášení o majetku povinného doručeno nejméně 10 dnů přede dnem konání výslechu předvolání se doručuje předvolanému do vlastních rukou. Zmíněnou 10denní lhůtu je třeba zachovat i při opakovaném předvolání k výslechu, pokud se první výslech nekonal např. v důsledku omluvené nepřítomnosti předvolaného. II. Pokud by obviněný nebyl objektivně schopen vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dostavit se na předvolání k výslechu u soudu k prohlášení o svém majetku podle §260d odst. 2 občanského soudního řádu, pak by sice samotná skutečnost, že obviněný řádně neom ...
5 Tdo 1254/2005 12. 10. 2005 A Za dobu, kdy byl čin spáchán ve smyslu §16 odst. 1 tr. zák., se zásadně považuje okamžik dokonání trestného činu, kterým se u trestného činu porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle §152 odst. 1 tr. zák. rozumí okamžik, kdy došlo k následku, tedy k porušení zájmu na ochraně vědecké, literární a jiné umělecké tvůrčí činnosti a jejich výsledků v podobě autorských děl, uměleckých výkonů, zvukových a zvukově obrazových záznamů, rozhlasového a televizního vysílání a po účinnosti autorského zákona č. 121/2000 Sb. výslovně i databáze. U díla, kterým je neoprávněně zasahováno do autorských práv k jinému dílu, popř. do práv k databázi, a které je vytvořeno s cílem jeho vydání, má zásadní význam zejména doba jeho vydání, poněvadž teprve tímto okamžikem je dovršeno porušení nebo ohrožení zájmu chráněného tímto ustanovením (porušení individuálního objektu tohoto trestného činu), ke kterému směřovala všechna předchozí stadia trestného čin ...
35 Odo 653/2004 5. 10. 2005 A Na základě smlouvy o prodeji podniku dochází k přechodu závazků souvisejících s prodávaným podnikem z prodávajícího na kupujícího ze zákona, i když tyto závazky nejsou ve smlouvě identifikovány. Zajištění takových závazků trvá, i když třetí osoby nedaly souhlas ke změně v osobě dlužníka.
29 Odo 908/2003 30. 9. 2005 A Na základě ustanovení §14 odst. 3 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném od 1. května 2000 může správce konkursní podstaty vypovědět i nájemní smlouvy, které pozdější úpadce uzavřel jako pronajímatel před tímto datem na dobu určitou. Předběžným opatřením, kterým soud ve smyslu §76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. účastníku řízení zakáže určitou věc zcizit nebo zatížit, není účastník omezen v právu vypovědět (jako pronajímatel) smlouvu o nájmu této věci.
4 Tz 134/2005 20. 9. 2005 A Stížnost pro porušení zákona nelze podat proti témuž rozhodnutí ohledně stejného obviněného opakovaně, byť by se tak stalo proti jiným výrokům a na podkladě jiných důvodů, než byly uvedeny v původní stížnosti. Není rozhodné, že v původním řízení o stížnosti pro porušení zákona nemohl Nejvyšší soud o nově vytýkaných vadách rozhodnout vzhledem ke své vázanosti obsahem původní stížnosti pro porušení zákona (§267 odst. 3 tr. ř.).
8 Tdo 1172/2005 15. 9. 2005 A I. Protože objekt trestného činu ohrožování pohlavní nemocí podle §226 tr. zák. je zúžen na ochranu života a zdraví jen před konkrétně vymezenou skupinou pohlavních chorob, jde o speciální skutkovou podstatu ve vztahu k trestnému činu šíření nakažlivé choroby podle §189 tr. zák. II. Nemoc označovaná jako AIDS (syndrom získané imunodeficience) ani nosičství viru HIV nepatří mezi pohlavní nemoci, nýbrž jde o nakažlivou lidskou chorobu ve smyslu §195 odst. 2 tr. zák. a přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 114/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto jednání pachatele, který si je vědom toho, že je tzv. HIV pozitivní, a nerespektuje předepsané bezpečnostní opatření při pohlavním styku (např. při něm nepoužívá ochranné prostředky), může vykazovat zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu šíření nakažlivé choroby podle §189 tr. zák., a nikoliv trestného činu ohrožování pohlavní nemocí podle §226 tr. zák. III. I v případě, že se u poškozeného neprojevily konkrétní účinky nákaz ...
8 Tdo 1019/2005 15. 9. 2005 A Smrtí poškozeného, který má proti obviněnému nárok na náhradu škody způsobené trestným činem ve smyslu §43 odst. 3 tr. ř., zaniká jeho způsobilost k právům a povinnostem podle §7 odst. 2, věty první, obč. zák. Poškozenému, který zemřel, proto nelze přiznat nárok na náhradu škody způsobené trestným činem podle §228 tr. ř., třebaže ho před svou smrtí včas a řádně uplatnil v trestním řízení. Úmrtím poškozeného přechází takový nárok na náhradu škody na jeho dědice, a to v rozsahu, v jakém náležel poškozenému v okamžiku jeho smrti. Před rozhodnutím o nároku na náhradu škody v adhezním řízení podle §228 a §229 tr. ř. je třeba objasnit, zda a popřípadě v jakém rozsahu přešel tento nárok na právního nástupce poškozeného ve smyslu §45 odst. 3 tr. ř.
3 Tdo 1160/2005 14. 9. 2005 A Pod pojmem „týrání“ osob uvedených v ustanovení §215a odst. 1 tr. zák. je třeba rozumět takové jednání pachatele, které se vyznačuje zlým nakládáním buď s blízkou osobou (§89 odst. 8 tr. zák.), nebo i jinou osobou, s níž pachatel žije ve společném bytě či domě, a současně se vyznačuje i určitou mírou trvalosti a dosahuje takové intenzity, aby bylo způsobilé vyvolat stav, který pociťuje postižená osoba jako těžké příkoří, resp. psychické nebo i fyzické útrapy. Zákon přitom nevyžaduje, aby týrání mělo povahu fyzického násilí, popřípadě též spojeného s následky na zdraví týrané osoby. Použití fyzického násilí může mít v takovém případě vliv na stupeň nebezpečnosti činu pro společnost (§3 odst. 4 tr. zák.), popřípadě /dojde-li k zákonem předpokládanému následku (účinku)/ i na právní závěr o souběhu trestného činu podle §215a tr. zák. s některým dalším trestným činem.
21 Cdo 688/2005 13. 9. 2005 A Je-li v jednom areálu umístěno několik zaměstnavatelů, je pro posouzení, kdy končí cesta zaměstnance do zaměstnání ve smyslu ustanovení §190 odst. 2 zák. práce, rozhodující závěr, od kterého okamžiku po vstupu do areálu začal být zaměstnanec povinen podrobit se pokynům zaměstnavatele usměrňujícím jeho jednání z tohoto hlediska není významné, zda jde o pokyny udělované přímo zaměstnavatelem, anebo zprostředkovaně subjektem, který v rámci areálu zajišťuje ostrahu společnou pro všechny zaměstnavatele.
4 Tz 112/2005 13. 9. 2005 A I. Protože trestní stíhání se zahajuje vždy pro konkrétní skutek, a nikoli pro jeho právní kvalifikaci (§160 odst. 1 tr. ř.), případná změna právní kvalifikace stíhaného skutku v průběhu trestního stíhání bez dalšího neodůvodňuje postup odvolacího soudu podle §260 tr. ř., tj. vrácení věci státnímu zástupci k došetření, neboť v takovém případě se nejedná o neodstranitelnou procesní vadu. O uvedenou vadu však jde tehdy, je-li podána obžaloba pro jiný skutek, než pro který bylo zahájeno trestní stíhání, a v takovém případě je nutno podle §260 tr. ř. vrátit věc státnímu zástupci k došetření. Naproti tomu důvod pro vrácení věci státnímu zástupci ze stadia odvolacího řízení od účinnosti zák. č. 265/2001 Sb. (tj. od 1. 1. 2002) již nezakládá požadavek náležitého objasnění věci, a to ani tehdy, jestliže by se jednalo např. o rozsáhlé a před soudem obtížně proveditelné dokazování. II. Čin pachatele spáchaný před účinností zák. č. 537/2004 Sb. (tj. před 22. 10. 2004), který vykazuje ...
7 Tdo 851/2005 1. 9. 2005 A Důvod nutné obhajoby podle §36 odst. 3 tr. ř. spočívající v konání řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje 5 let, je založen i tím, že v probíhajícím trestním řízení bude třeba rozhodnout o uložení společného trestu za pokračování v trestném činu podle §37a tr. zák., pokud po zrušení dřívějšího rozhodnutí o vině a trestu odůvodňuje souhrn všech dílčích útoků pokračujícího trestného činu takové jeho právní posouzení, které je spojeno s uložením společného trestu podle sazby trestu odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje 5 let. Proto jsou orgány činné v trestním řízení povinny řešit jako předběžnou otázku podle §9 odst. 1 tr. ř., zda další stíhané útoky tvoří spolu s již projednanou trestnou činností téhož pachatele pokračující trestný čin (§89 odst. 3 tr. zák) a zda postupem podle §37a tr. zák. přichází v úvahu uložení společného trestu za pokračování v trestném činu podle sazby trestu odnětí svobody, jehož horn ...
30 Cdo 1943/2004 31. 8. 2005 A Věřitel nemá naléhavý právní zájem na určení, že ručitel je vlastníkem nemovitostí, ohledně nichž je tvrzeno, že ručitelem byly převedeny neplatným právním úkonem na třetí osobu, jestliže vůči ručiteli nemá ke dni rozhodování soudu vymahatelnou pohledávku.
29 Odo 390/2003 31. 8. 2005 A Nešlo-li o majetek, na který byl předložen privatizační projekt, nebo o majetek vymezený v zakládací listině státního podniku, mohl státní podnik před 1. 1. 2001 platně uzavřít smlouvu o zřízení zástavního práva k majetku státu, k němuž měl právo hospodaření, a to i bez souhlasu zakladatele. Konkursní věřitel, jehož právo na oddělené uspokojení bylo popřeno, musí v žalobním petitu, jímž se domáhá určení tohoto práva, uvést jednak řádnou identifikaci věřitelovy zajištěné pohledávky (včetně označení dlužníka - úpadce), jednak identifikaci majetku sepsaného v konkursní podstatě úpadce, z jehož zpeněžení má být zajištěná pohledávka tohoto věřitele uspokojena. Těmto požadavkům vyhovuje v případech, kdy jde o pohledávku ze smlouvy, žalobní petit v tomto znění: "Určuje se, že u pohledávky za úpadcem X (nezaměnitelné označení úpadce) ze smlouvy (označení smlouvy) ze dne ..., ve výši ... Kč, má žalobce právo na oddělené uspokojení ze zpeněžení nemovitosti Y (nezaměnitelné označení ne ...
22 Cdo 2317/2004 30. 8. 2005 A Soud může ve prospěch vlastníka stavby zřídit právo cesty přes cizí pozemek ve smyslu §151o odst. 3 obč. zák., i když je tato stavba obklopena pozemky vlastníka stavby.
25 Cdo 1612/2004 30. 8. 2005 A Náhrady nákladů vynaložených na odstranění vad předmětu kupní smlouvy se nelze domáhat z titulu náhrady škody.
7 Tdo 1103/2005 30. 8. 2005 A Okolnost, zda obviněný uvedl jako svědek v jiné věci nepravdu, musí soud, který rozhoduje o trestném činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle §175 odst. 2 písm. a) tr. zák. vyřešit samostatně jako předběžnou otázku ve smyslu §9 odst. 1 tr. ř., neboť se jedná o posouzení viny obviněného, a to na podkladě srovnání výpovědi svědka se skutečností a bez ohledu na to, zda v uvedené jiné věci byla orgány činnými v trestním řízení tato výpověď vyhodnocena jako nepravdivá nebo nevěrohodná. Posouzení svědecké výpovědi orgány činnými v trestním řízení jako nevěrohodné ještě nemusí znamenat, že se zároveň jedná o výpověď nepravdivou, protože nevěrohodnost vyjadřuje jen pochybnosti o pravdivosti takové výpovědi, zatímco nepravdivost znamená jistotu, že tvrzení obsažené ve výpovědi je v rozporu se skutečností.
21 Cdo 2664/2004 25. 8. 2005 A Občan se změněnou pracovní schopností není zabezpečen důchodem ve smyslu ustanovení §47 odst. 2 zák. práce, jestliže mu nárok na tuto dávku důchodového pojištění buď vůbec nevznikl, anebo jestliže pobírá částečný invalidní důchod, který je nižší, než společensky uznaná minimální hranice příjmů občana, pod níž nastává stav jeho hmotné nouze.
29 Odo 1053/2004 17. 8. 2005 A Směnka, na které je určitě a srozumitelně vyznačeno sídlo prvního věřitele (remitenta) a údaj o tom, že sídlo věřitele je místem, kde má být placeno, není neplatná pro neurčitost platebního místa.
8 Tdo 833/2005 17. 8. 2005 A I. Podvodné jednání prodávajícího spočívající v zamlčení podstatných skutečností není vyloučeno v souvislosti s prodejem bytu ani tehdy, když sice prodávající umožní kupujícímu (poškozenému) prohlídku prodávaného bytu, při níž ovšem objektivně nelze zjistit takové závažné vady (např. zdravotní závadnost bytu), pro které by ke koupi bytu nedošlo vůbec, anebo by se uskutečnila za odlišných podmínek, přičemž prodávající tyto skutečnosti poškozenému neuvede, popřípadě za účelem jejich zatajení učiní i zásah do určitých písemností příslušných orgánů státní správy (např. odstraní údaje o zdravotní závadnosti bytu obsažené ve sdělení příslušného stavebního úřadu). II. Jestliže úmysl pachatele trestného činu podvodu směřoval ke způsobení značné škody na cizím majetku, pak i v případě, že skutečně vzniklá škoda přesáhla hranici škody nikoli nepatrné, ale nedosáhla značné škody (§89 odst. 11 tr. zák.), je nutno takový čin za splnění dalších podmínek posoudit jako pokus trestného činu p ...
29 Odo 691/2003 27. 7. 2005 A Závazek kupujícího ze smlouvy o prodeji podniku zaplatit prodávajícímu kupní cenu podniku, není závazkem souvisícím s tímto podnikem proto při dalším prodeji podniku nepřechází na kupujícího podle ustanovení §476 odst. 1 obch. zák.

Za rok 2005 bylo zveřejněno 112 rozhodnutí Nejvyššího soudu s právní větou,
zobrazena strana 1 z celkem 3 stran v čase 0,099 ms (z toho 0,028 ms NoSQL).