Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího soudu s právní větou v roce 2006

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
21 Cdo 972/2005 9. 3. 2006 A Proti usnesení, kterým odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení odvolacího řízení, není žaloba pro zmatečnost podaná podle ustanovení §229 odst. 4 o. s. ř. přípustná.
29 Odo 1020/2004 8. 3. 2006 A Pro posouzení, zda věřitel ve smyslu ustanovení §14 odst. 1 písm. f) zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, získal soudcovské zástavní právo k nemovitostem v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu, bylo i před 1. lednem 2001 rozhodující, kdy nabylo právní moci usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem.
29 Odo 827/2004 1. 3. 2006 A Z ustanovení čl. I. §73 zákona směnečného a šekového vyplývá, že prvním dnem lhůty pro promlčení směnečných nároků je den následující po splatnosti směnky. Protože směnečný zákon neobsahuje zvláštní úpravu určení konce promlčecí lhůty, je nutno použít ustanovení §122 odst. 2 obč. zák. Dnem, na který připadá událost, od které počíná běžet lhůta určená podle let, je den splatnosti směnky. Tento den se podle ustanovení §73 zákona směnečného a šekového do promlčecí lhůty nezapočítává. V souladu s ustanovením §122 odst. 2 obč. zák. pak konec lhůty připadá na den, který se číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná.
29 Odo 824/2003 28. 2. 2006 A Týká-li se postup podle ustanovení §27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, majetku ve společném jmění manželů, musí správce konkursní podstaty doručit výzvu podle tohoto ustanovení oběma manželům třicetidenní lhůta k vyplacení zajištěné pohledávky nebo složení ceny majetku, který slouží k zajištění, se v takovém případě počítá od doručení výzvy druhému z manželů. Skutečnost, že správce konkursní podstaty sepsal majetek, kterým osoba odlišná od úpadce zajišťuje pohledávky věřitelů vůči úpadci, aniž dodržel postup předepsaný v ustanovení §27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, je důvodem, pro který dotčená osoba může uspět se žalobou na vyloučení takového majetku ze soupisu. Jestliže však ohledně majetku sepsaného do konkursní podstaty postupem podle uvedeného ustanovení nastane nevyvratitelná domněnka správnosti soupisu ve smyslu §19 odst. 2, věty druhé, uvedeného zákona, pak při úvaze o právu správce konkursní podstaty s tako ...
29 Odo 782/2003 28. 2. 2006 A Bylo-li plnění z neúčinného právního úkonu vzájemné a dlužníkovo plnění z takového úkonu bylo sepsáno do konkursní podstaty, mohou se osoby, jejichž majetek byl takto sepsán a které se o soupisu dozvěděly před uplynutím propadné dvouměsíční lhůty počítané od prvního přezkumného jednání (§22 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů), domáhat plnění, které samy poskytly pozdějšímu úpadci, přihláškou pohledávky do konkursu (§20 uvedeného zákona). Dojde-li k soupisu až po uplynutí označené propadné lhůty, považuje se pohledávka, která těmto osobám poskytnutím plnění dlužníku vznikla, za přihlášenou pohledávku a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky.
30 Cdo 2336/2004 28. 2. 2006 A Podle ustanovení §14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, se prohlášením konkursu na majetek výživou povinné osoby nepřerušuje řízení o výživném nezletilého dítěte okruh účastníků takového řízení se nemění a správce konkursní podstaty povinné osoby se účastníkem řízení namísto povinné osoby nebo i vedle ní nestává. Nebyla-li vyživovací povinnost povinné osoby k nezletilému dítěti soudně upravena před prohlášením konkursu na majetek povinné osoby a řízení o soudní úpravě vyživovací povinnosti povinné osoby k nezletilému dítěti bylo zahájeno až po prohlášení konkursu, jsou ve smyslu ustanovení §94 o. s. ř. a §14 odst. 1 písm. d) zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů účastníky takového řízení jak ti, kdo by jimi byli i jinak, tak i správce konkursní podstaty povinné osoby. Vyživovací povinnost rodičů k dětem, které nejsou samy schopny se živit, je vyživovací povinností ze zákona (§32 odst. 4 zákona č. 328/1991 ...
8 Tdo 185/2006 28. 2. 2006 A I. Soud pro mládež může upustit od uložení opatření podle §93 odst. 7 zák. č. 218/2003 Sb. jen za podmínky, má-li shromážděny dostatečné podklady svědčící o tom, za jakých podmínek a s jakým účinkem na dítě byl čin dítěte mladšího patnácti let státním zástupcem nebo před soudem projednán, a z opatřených podkladů lze učinit spolehlivý závěr, že tímto projednáním bylo dosaženo účelu zákona i bez uložení opatření. II. Není vyloučeno, aby byl uložen dohled probačního úředníka podle §93 odst. 1 písm. a) zák. č. 218/2003 Sb. za situace, kdy již byl nad dítětem mladším patnácti let stanoven dohled podle §43 odst. 1 písm. b) zák. o rodině, neboť každé z těchto opatření sleduje jiný cíl a jsou odlišně upraveny i podmínky, za nichž jsou oba typy dohledu vykonávány. Ze smyslu těchto opatření, která nejsou totožná, vyplývá, že mohou být vykonávána i vedle sebe.
29 Odo 882/2005 27. 2. 2006 A Smlouva o postoupení pohledávky uzavřená v rozporu s ustanovením §525 odst. 2 obč. zák. je absolutně neplatná podle ustanovení §39 obč. zák.
29 Odo 1149/2003 23. 2. 2006 A V řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí přerušeném prohlášením konkursu lze pokračovat na návrh k tomu oprávněné osoby, tedy správce konkursní podstaty a druhého účastníka řízení (§14 odst. 1 písm. c/ zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva k nemovitosti do katastru nemovitostí vydané v době, kdy trvaly účinky přerušení řízení vyvolané prohlášením konkursu na majetek účastníka vkladového řízení (prodávajícího), je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Takové správní rozhodnutí není nicotné, právní moci však nabývá až tím, že po odpadnutí překážky vyvolané přerušením řízení je písemně oznámeno účastníkům vkladového řízení.
29 Odo 678/2003 23. 2. 2006 A Občanský soudní řád neukládá zastoupenému, ani zástupci, jímž je advokát, a ani dalšímu zástupci advokáta (§25 odst. 2 o. s. ř.) povinnost doložit další zastoupení advokáta pouze písemnou plnou mocí jen pro určité úkony. Jestliže další zástupce advokáta nedoložil oprávnění k zastupování již při prvním úkonu, který ve věci učinil (§32 odst. 1 o. s. ř.), může mít následný průkaz dalšího zastoupení i podobu písemného sdělení takto zastoupeného advokáta, že dalšího zástupce k provedení příslušného jednotlivého úkonu nebo jednotlivých úkonů zmocnil.
29 Odo 728/2003 22. 2. 2006 A Smlouva o postoupení pohledávky podle §524 a násl. obč. zák., která byla uzavřena za účelem, aby pohledávka zástavního věřitele byla uspokojena tím, že zastavená pohledávka se stane majetkem zástavního věřitele, je jako tzv. propadná zástava neplatným právním úkonem podle §39 obč. zák.*)
28 Cdo 311/2006 22. 2. 2006 A Zástavní právo k movitým věcem podle §672 obč. zák. nevzniká k zajištění nájemného ze smlouvy o podnájmu.
22 Cdo 38/2005 17. 2. 2006 A Věcné břemeno nezbytné cesty nemůže soud zřídit, má-li žalobce zajištěn přístup na základě obligačního práva nebo může-li k přístupu využít jiné pozemky ve svém vlastnictví. Skutečnost, že přístup zřízený přes cizí pozemek na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni by byl pro žalobce pohodlnější, resp. výhodnější, nebo že by se obešel bez stavebních úprav, není významná.
4 Tz 4/2006 16. 2. 2006 A Jestliže ustanovený obhájce převezme a připravuje obhajobu obviněného, pak je oprávněn účtovat úkon právní služby podle §11 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif), bez ohledu na to, že neprovede první poradu s obviněným (např. v řízení proti uprchlému, v případě obhajoby zemřelého).
Cpjn 200/2005 15. 2. 2006 A Stanovisko k výkladu zákona č. 120/2001 Sb.,o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
29 Odo 119/2006 15. 2. 2006 A Soud nepřipustí přistoupení dalšího žalovaného do řízení (§92 odst. 1 o. s. ř.) také tehdy, je-li zřejmé, že dosavadní žalovaný již v době zahájení řízení nebyl věcně legitimován a že návrhem na přistoupení dalšího účastníka do řízení žalobce obchází institut záměny účastníků ve smyslu ustanovení §92 odst. 2 o. s. ř.
5 Tdo 102/2006 15. 2. 2006 A I. Skutková podstata trestného činu nekalé soutěže podle §149 tr. zák. má blanketní dispozici, která odkazuje (mimo jiné) na předpisy upravující soutěž v hospodářském styku. Těmito předpisy jsou ustanovení §44 až §52 obch. zák., která obsahují jednak obecnou skutkovou podstatu nekalé soutěže v podobě tzv. generální klauzule v ustanovení §44 odst. 1 obch. zák. a jednak speciální skutkové podstaty v ustanoveních §44 odst. 2 a §45 až §52 obch. zák. K trestní odpovědnosti za uvedený trestný čin se navíc vyžaduje, aby pachatel svým nekalosoutěžním jednáním poškodil dobrou pověst soutěžitele nebo ohrozil chod nebo rozvoj jeho podniku. Dojde-li k jednání, jež nenaplňuje znaky některé ze zvlášť upravených skutkových podstat nekalé soutěže ve smyslu §45 až §52 obch. zák., půjde přesto o nekalou soutěž, jestliže toto jednání ponese znaky obecné skutkové podstaty nekalé soutěže vymezené v jeho tzv. generální klauzuli podle §44 odst. 1 obch. zák. Takovým jednáním může být i šíření nepravd ...
21 Cdo 2989/2005 9. 2. 2006 A Bylo-li ke společnému řízení spojeno více věcí, u kterých se sazba odměny určuje podle §17 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl-li dovolací soud v jedné z těchto věcí o odmítnutí dovolání, projeví se snížení sazby odměny podle ustanovení §14 odst. 1 uvedené vyhlášky tak, že z celkové odměny se na polovinu krátí část, která odpovídá poměru předmětu řízení ve věci, v níž bylo dovolání odmítnuto, k celkovému součtu předmětů řízení.*)
21 Cdo 1198/2005 9. 2. 2006 A Zástavní právo nezaniká, jestliže dluh odpovídající zajištěné pohledávce nemůže být uspokojen právnickou osobou jako dlužníkem proto, že zanikla bez právního nástupce.
29 Odo 1238/2005 7. 2. 2006 A I když se v uplynulých dvou letech před zahájením řízení nekonala valná hromada společnosti, soud návrh na zrušení společnosti podle ustanovení §68 odst. 6 písm. a) obch. zák. zamítne, zjistí-li, že valná hromada byla svolána alespoň v průběhu řízení.
20 Cdo 912/2005 7. 2. 2006 A Oprávněný splní povinnost připojit stejnopis rozhodnutí vydaného v blokovém řízení tím, že předloží tu část bloku na pokutu na místě nezaplacenou, která obsahuje povinným podepsané prohlášení, že byl poučen o způsobu zaplacení pokuty, o lhůtě její splatnosti a o následcích nezaplacení pokuty, a doloží typ užitého pokutového bloku.
29 Odo 970/2005 7. 2. 2006 A Podpisy na odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným a na odvolání účinků tohoto odstoupení musí být úředně ověřeny.
26 Cdo 828/2005 2. 2. 2006 A Pro závěr, že v konkrétním případě jde o nájem služebního bytu, postačí, že nájemce se zavázal pro pronajímatele zajišťovat práce, na něž je nájem bytu vázán takový závazek však nemusí být obsažen v nájemní smlouvě.
21 Cdo 616/2005 2. 2. 2006 A Právo (nárok) na uspokojení ze zástavy vzniká dnem, kdy je zástavní věřitel podle hmotného práva oprávněn požadovat, aby zajištěná pohledávka byla uhrazena z výtěžku získaného zpeněžením zástavy takový okamžik nastává tehdy, jestliže dlužník zajištěnou pohledávku řádně a včas nesplnil. V případě, že dlužník neplatí sjednané splátky úvěru nebo jinak podstatně poruší povinnosti z úvěrové smlouvy a že zástavní věřitel proto má právo odstoupit od smlouvy, popřípadě smlouvu (poskytnutí úvěru) vypovědět, není pro vznik práva (nároku) na uspokojení ze zástavy významné, kdy zástavní věřitel mohl (nejdříve) od smlouvy odstoupit nebo smlouvu (poskytnutí úvěru) vypovědět a současně požadovat okamžité vrácení úvěru, ale zda a kdy se rozhodl svého oprávnění využít a zda, popřípadě kdy ho skutečně využil.
32 Odo 1143/2004 31. 1. 2006 A V občanskoprávních závazkových vztazích i v obchodních závazkových vztazích lze jednostranně započíst splatnou pohledávku proti pohledávce, která ještě není splatná. Zánik pohledávek v takovém případě nastane okamžikem, kdy projev vůle směřující k započtení dojde věřiteli pohledávky, která ještě není splatná.
29 Odo 312/2003 31. 1. 2006 A Prohlášení konkursu na majetek jednoho z prodávajících samo o sobě nemá vliv na platnost sjednané kupní smlouvy ani na její obligační účinky. Nedošlo-li po prohlášení konkursu k odstoupení od kupní smlouvy nebo nezanikla-li tato smlouva po prohlášení konkursu jiným způsobem a nejde-li současně o právní úkon neúčinný, i nadále trvá závazek správce konkursní podstaty převést vlastnické právo k předmětu koupě na kupujícího (§588 obč. zák.). Byl-li návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí podán kupujícím až po prohlášení konkursu na majetek prodávajícího, není zde překážka, jež by katastrálnímu úřadu bránila v takovém řízení pokračovat řízení se namísto prodávajícího účastní správce jeho konkursní podstaty (§14 odst. 1 písm. d/ zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
29 Odo 208/2003 31. 1. 2006 A Posuzuje-li soud, zda jsou splněny předpoklady pro zrušení konkursu podle ustanovení §44 odst. 1 písm. a) zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů před přezkumným jednáním, přihlíží ke všem řádně a včas přihlášeným pohledávkám, bez zřetele k tomu, zda je úpadce pokládá za sporné nebo zda je podle seznamu přihlášených pohledávek hodlá popřít správce konkursní podstaty (§20 odst. 5, věta první, zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Byl-li konkurs na majetek dlužníka prohlášen pro úpadek formou platební neschopnosti (§1 odst. 2, věty první, zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů), nezakládá důvod ke zrušení konkursu podle §44 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona sám o sobě rozsah zjištěného majetku konkursní podstaty, je-li uspokojení pohledávek konkursních věřitelů vázáno na nutnost zpeněžení tohoto majetku. Takovým důvodem není ani skutečnost, že přihlášené pohledávky konkursních věřitelů nebyly pravomocně rozsouzeny k tomu příslušným org ...
29 Od 58/2005 31. 1. 2006 A Ve sporu o určení neúčinnosti smlouvy o převodu nemovitosti je dána výlučná místní příslušnost soudu podle ustanovení §88 písm. g) o. s. ř.
29 Odo 204/2003 31. 1. 2006 A O návrhu věřitele na prohlášení konkursu na majetek dlužníka rozhoduje soud prvního stupně zásadně po jednání přitom přiměřeně uplatní (§66a odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů) zejména ustanovení §114, §114a, §114c, §115, §117, §118, §118a, §118c, §119 a §119a o. s. ř. K projednání návrhu věřitele na prohlášení konkursu na majetek dlužníka a rozhodnutí o něm nemusí soud prvního stupně nařizovat jednání, jestliže: 1) dlužník návrhu věřitele na prohlášení konkursu neodporoval, tedy se přes výzvu soudu k návrhu na prohlášení konkursu na svůj majetek nevyjádřil, nebo ve vyjádření uvedl, že s návrhem na prohlášení konkursu souhlasí, nebo 2) skutkový stav věci je mezi účastníky řízení nesporný, nebo 3) o návrhu na prohlášení konkursu lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, anebo 4) již v průběhu přípravy jednání vyj ...
29 Odo 294/2003 26. 1. 2006 A Jestliže správce konkursní podstaty úpadce zpeněžil majetek konkursní podstaty ve smyslu ustanovení §27 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů formou veřejné dražby dobrovolné, může se určení neplatnosti této dražby domáhat v zákonem určené lhůtě jen některá z osob uvedených v §24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Konkursní věřitelé toto právo nemají a nemohou se postupem podle §80 písm. c) o. s. ř. domáhat ani jiného určení, v němž by otázka platnosti takové dražby byla posuzována jako otázka předběžná.
29 Odo 579/2003 26. 1. 2006 A Správce konkursní podstaty i konkursní soud je zjištěním pohledávky vázán a nedošlo-li v průběhu konkursu po zjištění pohledávky k jejímu zániku např. tím, že ji splnil úpadcův spoludlužník nebo ručitel, musí být tato pohledávka při rozvrhu vypořádána. Přihlášený konkursní věřitel může až do splnění rozvrhového usnesení vzít přihlášku své pohledávky zcela nebo zčásti zpět. Nejsou-li splněny podmínky uvedené v §33 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů a není-li zde ani jiná objektivní překážka, jež by bránila splnění rozvrhového usnesení úhradou určené částky k rukám (na účet) přihlášeného konkursního věřitele, nelze tuto částku složit do úschovy konkursního soudu ani na žádost konkursního věřitele, jemuž má být vyplacena.
21 Cdo 569/2005 24. 1. 2006 A Řízení o určení (vyslovení) neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby podle ustanovení §48 odst. 3, 4 a 5 zákona č. 26/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů se musí z hlediska věcné legitimace účastnit (buď jako žalobci, nebo jako žalovaní) navrhovatel dražby, vlastník nebo nositel jiného práva k předmětu dražby, dražebník a vydražitel na straně žalovaného je třeba tyto účastníky považovat za nerozlučné společníky ve smyslu ustanovení §91 odst. 2 o. s. ř. V řízení o určení (vyslovení) neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby podle ustanovení §48 odst. 3, 4 a 5 zákona č. 26/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů činí paušální sazba odměny za zastupování účastníka advokátem v jednom stupni 4500 Kč (§8 písm. a/ vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
21 Cdo 20/2005 24. 1. 2006 A Žaloba o určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby není žalobou o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, ve smyslu ustanovení §80 písm. c) o. s. ř. Podání této žaloby má totiž oporu v ustanovení §24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů a žalobu lze projednat, aniž by žalobce musel tvrdit a prokazovat naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Řízení o určení (vyslovení) neplatnosti veřejné dobrovolné dražby podle ustanovení §24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů se musí z hlediska věcné legitimace účastnit (buď jako žalobci, nebo jako žalovaní) navrhovatel dražby, vlastník nebo nositel jiného práva k předmětu dražby, je-li navrhovatelem dražby od nich odlišná osoba, oprávněná podle zvláštního právního předpisu předmět dražby zcizit, dražebník a vydražitel na straně žalovaného je třeba tyto účastníky považovat za nerozlučné společníky ve smyslu ustanovení §91 odst. 2 o. s. ř.
29 Odo 37/2004 24. 1. 2006 A Nepřipojí-li dlužník k návrhu na prohlášení konkursu seznam svého majetku a závazků (§4 odst. 3, věta druhá, zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů), nejde o vadu návrhu ve smyslu §43 o. s. ř.
21 Cdo 792/2005 18. 1. 2006 A Byl-li dovoláním napaden pouze výrok rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o úroku z prodlení požadovaném na dobu neurčitou (až "do zaplacení"), neuplatní se omezení přípustnosti dovolání podle ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. Nebyla-li doba uspokojení nároků na náhradu za ztrátu na výdělku z odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání určena v rozhodnutí nebo mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dohodnuta, je zaměstnavatel povinen dávky za dobu minulou (náležející za dobu před podáním žádosti) uspokojit do 3 dnů ode dne, kdy ho o to zaměstnanec požádal, a požadované dávky splatné teprve v budoucnu mu platit pravidelně jednou měsíčně, a to nejpozději do konce měsíce, neurčil-li zaměstnanec v žádosti jiný (dřívější) den. Ocitne-li se zaměstnavatel v prodlení s uspokojením nároků na náhradu za ztrátu na výdělku, může zaměstnanec požadovat úroky z prodlení pro úroky z prodlení ohledně dávek náhrad, které se stanou splatnými teprve v ...
21 Cdo 32/2005 18. 1. 2006 A Vydražitel není osobou oprávněnou (věcně legitimovanou) k žalobě o určení (vyslovení) neplatnosti veřejné dobrovolné dražby podle ustanovení §24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
5 Tdo 1588/2005 18. 1. 2006 A Při hodnocení, zda byla splněna formální podmínka zvlášť nebezpečné recidivy podle §41 odst. 1 tr. zák. spočívající v tom, že pachatel již byl potrestán za zvlášť závažný úmyslný trestný čin uvedený v §41 odst. 2 tr. zák., nelze (opětovně) hodnotit předchozí pravomocné odsouzení z hlediska ustanovení §16 odst. 1 tr. zák., tj. zda se i podle pozdějšího zákona jedná o zvlášť závažný úmyslný trestný čin. V tomto případě je třeba vycházet z právní úpravy účinné v době původního rozhodnutí a není možné nově posuzovat tehdy spáchaný trestný čin podle právní úpravy, jež nabyla účinnosti později. Proto uvedená podmínka podle §41 odst. 1 tr. zák. je splněna i tehdy, jestliže pachatel byl v minulosti potrestán za zvlášť závažný úmyslný trestný čin, který by již nyní podle nové právní úpravy účinné v době rozhodování nepatřil mezi zvlášť závažné úmyslné trestné činy uvedené v §41 odst. 2 tr. zák. (např. v důsledku zvýšení hranice jednotlivých kategorií škody podle §89 odst. 11 tr. zák. ...
5 Tdo 1640/2005 18. 1. 2006 A I. Přestože skutková podstata trestného činu zneužívání informací v obchodním styku podle §128 odst. 2 tr. zák. sankcionuje některé případy porušování zákazu konkurence v hospodářské soutěži, nemá tzv. blanketní dispozici, neboť neodkazuje na ustanovení obchodního zákoníku upravující zákaz konkurence a nepodmiňuje trestní odpovědnost porušením takového zákazu, ale trestní zákon v ní stanoví vlastní znaky charakterizující porušení zákazu konkurence, včetně postavení pachatele, typu jednání a specifického úmyslu. Proto z hlediska trestní odpovědnosti za trestný čin podle §128 odst. 2 tr. zák. nezáleží na tom, zda pro pachatele platil zákaz konkurence i podle obchodního zákoníku nebo jiného předpisu, resp. podle společenské smlouvy či stanov obchodní společnosti nebo družstva, a zda porušil i takový zákaz. Na druhé straně z uvedeného vyplývá, že porušení zákazu konkurence stanoveného předpisy obchodního práva nebo společenskou smlouvou či stanovami obchodní společnosti nebo druž ...
11 Tdo 1158/2005 18. 1. 2006 A I. Jestliže ve výrokové části rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. v jednočinném souběhu s pokusem trestného činu neoprávněného užívání cizí věci podle §8 odst. 1 a §249 odst. 1 tr. zák., jsou uvedeny skutečnosti vztahující se pouze k zákonným znakům dokonaného trestného činu poškozování cizí věci, aniž jsou popsány okolnosti činu obviněného vyjadřující jeho záměr zmocnit se cizí věci za účelem jejího dočasného užívání, pak se jedná o závažnou vadu rozsudku ve smyslu §258 odst. 1 písm. b) tr. ř., a to i tehdy, jestliže všechny skutečnosti potřebné k naplnění zákonných znaků pokusu trestného činu neoprávněného užívání cizí věci jsou obsaženy v odůvodnění rozsudku. II. Zákaz změny k horšímu ve smyslu §259 odst. 4 tr. ř. nebrání odvolacímu soudu v tom, aby z podnětu odvolání podaného výlučně ve prospěch obžalovaného doplnil ve výroku svého rozsudku (§259 odst. 3 tr. ř.) popis rozhodných skutkových zjištění tak, ...
8 Tdo 1607/2005 11. 1. 2006 A K zániku trestnosti tzv. ukončeného pokusu trestného činu se vyžaduje dobrovolné aktivní jednání pachatele předpokládané ustanovením §8 odst. 3 písm. a) nebo b) tr. zák., které však také současně představuje i změnu jeho vnitřního postoje k zamýšlenému následku, tj. vyžaduje se, aby pachatel upustil od svého původního záměru. Proto se nemůže dovolávat zániku trestnosti takového pokusu pachatel, který bodl poškozeného nožem do oblasti břicha v úmyslu ho usmrtit a poté sice nepokračoval v dalších útocích proti tělu poškozeného, přivolal lékařskou pomoc a čin oznámil policii, avšak dával najevo, že chce, aby poškozený zemřel, přičemž k smrti poškozeného nedošlo jen v důsledku náhodných okolností nezávislých na pachateli, tudíž neučinil vše, co bylo nutné k odstranění nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem z podniknutého pokusu.
8 Tdo 1525/2005 11. 1. 2006 A Trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 1 tr. zák. spočívajícího ve zkrácení cla ve větším rozsahu se může dopustit i pachatel, který jako statutární orgán obchodní společnosti odpovědný za provozování soukromého celního skladu zřízeného pro tuto společnost provedl změnu režimu dovezeného zboží podléhajícího clu a uloženého v tomto skladě (např. rozhodl o vyskladnění neprocleného zboží do volného oběhu a o jeho prodeji), pokud uvedenou změnu zatajil celním orgánům, takže v jejím důsledku nebylo vyměřeno clo na takové zboží. Překážkou spáchání uvedeného trestného činu není ani skutečnost, že celní dluh, jehož se týká zkrácení cla, byl zajištěn ručením.
30 Cdo 641/2005 4. 1. 2006 A Za podmínek uvedených v §153b o. s. ř. může soud rozhodnout rozsudkem pro zmeškání i o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (§80 písm. c/ o. s. ř.).
21 Cdo 563/2005 3. 1. 2006 A Pro doručování písemností zaměstnance určených jeho zaměstnavateli neplatí ustanovení §266a zák. práce. Písemnost zaměstnance je doručena, jakmile se dostane do sféry zaměstnavatelovy dispozice. Písemnost se ocitne ve sféře dispozice zaměstavatele tím, že získá možnost seznámit se s jejím obsahem. Není přitom vždy nezbytné, aby se zaměstavatel opravdu s obsahem projevu vůle seznámil rozhodující je, aby měl - objektivně vzato - možnost obsah písemnosti poznat.

Za rok 2006 bylo zveřejněno 143 rozhodnutí Nejvyššího soudu s právní větou, zobrazena strana 3 z celkem 3 stran,
v čase 0,000095 sekundy z toho 0,000027 sekundy NoSQL databáze.