Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího soudu s právní větou v roce 2009

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
3 Tdo 476/2009 13. 5. 2009 A Jinou těžkou újmou ve smyslu znaku trestného činu vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák. může být i zahájení trestního stíhání v důsledku oznámení trestného činu krádeže, jímž pachatel jinému hrozí a nutí ho tak, aby se zavázal k náhradě škody, která pachateli ve skutečnosti vůbec nevznikla, anebo vznikla v podstatně menší než požadované výši. Jestliže však pachatel jedná za situace, kdy byl v důsledku počínání jiného poškozen (zvláště mělo- li se tak stát trestnou činností) a jeho cílem je dosáhnout písemného uznání existujícího dluhu, pak alternativní upozornění jiného na to, že pokud mu nezaplatí dluh (resp. nenahradí škodu), podá na něj trestní oznámení, je takové jednání jeho právem jako každého občana (§1 odst. 2, §158 odst. 1, 2 tr. ř.). Trestného činu vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák. by se v takovém případě mohl pachatel dopustit jen tehdy, pokud by spolu s upozorněním na podání trestního oznámení vyhrožoval poškozenému způsobem a prostředky, k jejichž použití nebyl v ...
5 Tdo 414/2009 13. 5. 2009 A Jednání dvou nebo více pachatelů trestného činu poškozování věřitele podle §256 tr. zák., které vykazuje všechny znaky podle §9 odst. 2 tr. zák., je třeba posoudit jako spolupachatelství, byť vzhledem ke konstrukci ustanovení §256 tr. zák. se jednání jednoho z nich právně kvalifikuje podle §256 odst. 1 písm. a) tr. zák. a jednání druhého z nich podle §256 odst. 2 písm. a) tr. zák. Rozhodující je, že obě tyto skutkové podstaty jsou podřazeny pod stejný trestný čin poškozování věřitele podle §256 tr. zák., přičemž rozdíl mezi těmito skutkovými podstatami je při shodné objektivní stránce, spočívající v poškození majetku dlužníka, jen v tom, že v odstavci 1 jde o poškozování vlastního věřitele, kde popsaného mařícího jednání, spočívajícího v poškození alespoň části svého majetku se dopouští sám dlužník, zatímco v odstavci 2 jde o poškozování cizího věřitele, kde popsaného mařícího jednání se dopouští jiná osoba než dlužník. *) Poznámka redakce: Nyní jde o ustanovení §23 tr. zákon ...
5 Tdo 1469/2008 13. 5. 2009 A Účinky spočívající v přerušení promlčecí doby podle §67 odst. 3 písm. a) tr. zák.*) má i takové sdělení obvinění (resp. usnesení o zahájení trestního stíhání) učiněné ve smyslu §160 odst. 1 tr. ř., které bylo zatíženo určitými vadami, pro něž bylo později nahrazeno novým sdělením obvinění pro týž skutek. Nesmí však jít o vady, které by vedly k nicotnosti nebo zmatečnosti původního sdělení obvinění. *) Poznámka redakce: Nyní podle §34 odst. 4 písm. a) tr. zákoníku.
3 Tdo 535/2009 13. 5. 2009 A Trestného činu znásilnění podle §241 odst. 1 tr. zák. se může pachatel dopustit rovněž v případě, když násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí překoná odpor jiného muže a donutí jej k tomu, aby strpěl stimulaci svého pohlavního orgánu vloženého do úst pachatele. Taková sexuální aktivita pachatele má povahu jiného obdobného pohlavního styku srovnatelného se souloží.*) *) Poznámka redakce: Nyní jde o naplnění znaků trestného činu znásilnění podle §185 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku.
3 Tdo 1623/2008 6. 5. 2009 A I. Jestliže si pachatel jako příslušník Policie České republiky opatřil pro své soukromé účely informace o konkrétních osobách či věcech (např. údaje týkající se určité osoby a jejího osobního automobilu), jde o takový výkon jeho pravomoci veřejného činitele, který odporuje zákonu [viz např. §42g odst. 1 písm. a), b) zák. č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění účinném do 31. 12. 2008], přičemž za splnění ostatních podmínek lze takové jednání posoudit jako trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle §158 odst. 1 písm. a) tr. zák. v jednočinném souběhu s trestným činem neoprávněného nakládání s osobními údaji podle §178 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zák. *) II. Zákonný znak skutkové podstaty trestného činu neoprávněného nakládání s osobními údaji podle §178 odst. 1 tr. zák. spočívající v „přisvojení si osobních údajů“ lze naplnit jakýmkoli neoprávněným získáním možnosti trvale disponovat s osobními údaji jiného (např. postačí, když si pachatel zapam ...
8 Tdo 474/2009 6. 5. 2009 A Totožnost skutku ve smyslu §220 odst. 1 tr. ř. je zachována i v případě odlišného jednání obviněného při alespoň částečně shodném následku, jímž se rozumí konkrétní následek, nikoli určitý typ následku (viz rozhodnutí pod č. 1/1996-I. Sb. rozh. tr.). Je-li tímto následkem porušení zájmu na ochraně majetku projevující se ve vzniku škody určité osobě, pak z hlediska totožnosti skutku není rozhodné, zda k této škodě došlo tím, že předmět pachatelova útoku, jímž byly cizí peníze v hotovosti, pachatel získal přímo od jejich vlastníka anebo od osoby, která je měla u sebe na základě svěření ze strany vlastníka (např. jako jeho zaměstnanec). Totožnost skutku je pak zachována i v případě, kdy se oproti obžalobě zjistí, že obviněný se nezmocnil cizích peněz, které měla určitá osoba u sebe, po násilném útoku vůči ní, tj. trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák., ale získal tytéž cizí peníze poté, co tuto osobu uvedl v omyl příslibem plnění, které jí neposkytl, ač za něj dost ...
29 Odo 988/2006 30. 4. 2009 A O nepřezkoumatelný rozsudek jde zásadně i tehdy, není-li v něm vysvětleno, proč soud při formulaci skutkových závěrů vyšel i z důkazů, které provedl, ačkoliv nešlo o důkazy, které řádně a včas poučení účastníci označili ve sporu probíhajícím v režimu zákonné koncentrace řízení nejpozději do skončení prvního jednání, které se ve věci konalo (§118b odst. 1, věta první, o. s. ř.).*
25 Cdo 193/2007 29. 4. 2009 A Zákaz těžby dřeva v některých lokalitách národní přírodní rezervace, byl-li stanoven plánem péče a lesním hospodářským plánem v souladu se zákonem o lesích a zákonem o ochraně životního prostředí, představuje zákonné omezení hospodaření v lese zvláštního určení, s nímž je spojen nárok vlastníka na náhradu zvýšených nákladů, nikoliv na náhradu ušlého zisku za neprovedenou těžbu dřeva.
11 Td 24/2009 27. 4. 2009 A Z důvodu uvedeného v ustanovení §67 písm. a) tr. ř., tj. pro obavu z toho, že obviněný uprchne nebo se bude skrývat, aby se vyhnul pravomocně uloženému trestu, lze vzít do vazby odsouzeného též v řízení konaném podle §332 odst. 1 tr. ř. o tom, zda se jako podmíněně propuštěný osvědčil nebo zda vykoná zbytek trestu odnětí svobody podle §64 odst. 1 tr. zák. (srov. přiměřeně rozhodnutí pod č. 7/1996 Sb. rozh. tr.). Jestliže v takovém řízení byl odsouzený vzat do vazby, pak soudem příslušným k rozhodnutí o započítání této vazby do uloženého trestu (§38 odst. 1 tr. zák.*), §334 odst. 1 tr. ř.) je soud, jehož příslušnost vyplývá z ustanovení §315 odst. 2 tr. ř., tj. soud, který rozhodl v prvním stupni ve věci, v níž byl odsouzenému uložen trest odnětí svobody, o jehož výkon jde. *) Poznámka redakce: Nyní jde o ustanovení §92 odst. 1 tr. zákoníku
29 Cdo 2605/2007 22. 4. 2009 A Obsahuje-li dohoda o vyplnění blankosměnky ujednání, podle něhož blankosměnka zajišťuje splnění všech pohledávek konkrétního věřitele, je nabyvatel blankosměnky oprávněn vyplnit údaj směnečné sumy částkou odpovídající pohledávkám (jen) tohoto věřitele. Tvrzení, že majitel nabyl směnku ve zlé víře anebo se při nabývání směnky provinil hrubou nedbalostí, popř. při nabývání směnky jednal vědomě na škodu dlužníka (čl. I. §10 a §17 zákona č. 191/1950 Sb.), nepodléhá zásadě koncentrace směnečného řízení (§175 o. s. ř.).
29 Cdo 3276/2008 22. 4. 2009 A Povinnost stanovit "hodnotu majetku" na základě posudku znalce jmenovaného soudem, zakotvená v ustanovení §196a odst. 3 obch. zák., nedopadá na převzetí ručení.
29 NSCR 3/2009 21. 4. 2009 A Dlužníkem, „který není podnikatelem“, se ve smyslu ustanovení §389 odst. 1 insolvenčního zákona rozumí taková fyzická nebo právnická osoba, která není zákonem považována za podnikatele a současně nemá závazky (dluhy) vzešlé z jejího podnikání. To, zda existuje rozumný důvod nepokládat při rozhodování o návrhu na povolení oddlužení nebo při rozhodování o tom, zda se oddlužení schvaluje, za překážku bránící uplatnění institutu oddlužení neuhrazený dluh z dlužníkova dřívějšího podnikání, insolvenční soud uváží vždy především s přihlédnutím k: 1) době vzniku konkrétního dlužníkova závazku (dluhu) z podnikání, 2) době ukončení dlužníkova podnikání, 3) četnosti neuhrazených dlužníkových závazků (dluhů) z podnikání, 4) výši konkrétního dlužníkova závazku (dluhu) z podnikání v porovnání s celkovou výší všech dlužníkových závazků, 5) tomu, zda věřitel, o jehož pohledávku jde, je srozuměn s tím, že tato pohledávka bude podrobena režimu oddlužení. Dovolání proti usnesení, jímž odvola ...
4 Tz 116/2008 8. 4. 2009 A Jestliže důvody podle §302 tr. ř. nastaly až po vydání rozsudku soudu prvního stupně a vedlo-li se řízení proti uprchlému jen před odvolacím soudem, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, činí úkony podle §306a odst. 2 tr. ř. poté, co pominuly důvody k řízení proti uprchlému, soud prvního stupně, který v takovém případě k návrhu obviněného zruší jen rozhodnutí odvolacího soudu a předloží mu věc k novému rozhodnutí o odvolání.
11 Tz 117/2008 1. 4. 2009 A Jestliže podmíněně odsouzený zavinil (např. svým pobytem na neznámém místě v cizině), že soud podle §60 odst. 1 tr. zák. nerozhodl do jednoho roku od uplynutí zkušební doby o tom, zda se osvědčil či nikoliv, pak skutečnost, že se podmíněně odsouzený osvědčil, může nastat jen na podkladě pravomocného rozhodnutí soudu učiněného podle §60 odst. 1 tr. zák. V takovém případě již nemůže vzniknout fikce, že se podmíněné odsouzený osvědčil, ze zákona podle §60 odst. 2 tr. zák., protože zákon nestanoví žádnou další dobu, s jejímž uplynutím by spojoval vznik uvedené fikce. Pokud tedy podmíněně odsouzený zavinil, že soud učinil rozhodnutí podle §60 odst. 1 tr. zák. až po uplynutí lhůty jednoho roku uvedené v ustanovení §60 odst. 2 tr. zák. a toto rozhodnutí bylo zrušeno v řízení o opravném prostředku, je možné znovu rozhodnout podle §60 odst. 1 tr. zák. Právní názor obsažený v rozhodnutí publikovaném pod č. 4/1978 Sb. rozh. tr. se zde neuplatní. *) *) Poznámka redakce: Nyní jde o výklad ...
29 Cdo 2270/2007 31. 3. 2009 A Námitka proti směnečnému platebnímu rozkazu, že konkrétní pohledávku, k jejímuž zajištění podle ujednání účastníků směnka sloužila, již žalovaný zaplatiil, je ve smyslu ustanovení §175 o. s. ř. odůvodněnou námitkou i tehdy, není-li v ní uvedeno, kdy (popř. jakým způsobem) k zaplacení došlo.
29 Cdo 4935/2008 31. 3. 2009 A Postupem podle §529 odst. 2 obč. zák. nemůže dlužník použít k započtení vůči postupníkovi své k započtení způsobilé pohledávky, které měl vůči postupiteli v době, kdy mu bylo oznámeno nebo prokázáno postoupení pohledávky (§526 obč. zák.), trvají-li v době, kdy by měl být učiněn úkon směřující k započtení, účinky konkursu prohlášeného na majetek postupitele podle zákona č. 328/1991 Sb.
21 Cdo 887/2008 31. 3. 2009 A Podání žaloby ve smyslu ustanovení §175k odst. 2 o. s. ř. lze uložit České republice i v případě, že přichází v úvahu jako nabyvatelka dědictví podle ustanovení §462 obč. zák.
29 Cdo 2387/2007 31. 3. 2009 A Věřitel může postoupit pohledávku z bankovní záruky, aniž by současně postoupil pohledávku bankovní zárukou zajištěnou, jen jde-li o bankovní záruku, která nemá - ve vztahu k pohledávce zajištěné - subsidiární a akcesorickou povahu (tzv. bezpodmínečná záruka). S postoupenou pohledávkou zásadně přechází na postupníka i pohledávka, jíž je postupovaná pohledávka zajištěna (§524 odst. 2 obč. zák.) možnost samostatného postoupení pohledávky z tzv. bezpodmínečné bankovní záruky tím není dotčena.
23 Cdo 2351/2007 31. 3. 2009 A Rozhodčí doložka uzavřená mezi kupujícím a prodávajícím nezakládá pravomoc rozhodce ve sporu mezi prodávajícím a třetí osobou - směnečným rukojmím ze směnky, kterou byl zajištěn závazek k úhradě kupní ceny. 2. Žádost žalovaného o prodloužení lhůty k vyjádření k rozhodčí žalobě není prvním úkonem týkajícím se věci samé ve smyslu §15 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
29 Odo 1343/2006 31. 3. 2009 A Uhradí-li zástavní dlužník z titulu zástavního práva váznoucího na majetku v jeho vlastnictví za osobního dlužníka zástavnímu věřiteli zajištěnou pohledávku nebo přivodí-li zánik zástavního práva tím, že složí cenu zástavy, a není-li zde jiné dohody mezi ním a osobním dlužníkem, má právo domáhat se v rozsahu takové úhrady vůči osobnímu dlužníku vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení §454 obč. zák. Totéž platí, jestliže zástavní právo zanikne tím, že zástavní dlužník strpí realizaci zástavního práva zpeněžením zástavy a to bez zřetele k tomu, zda ke zpeněžení zástavy došlo proti jeho vůli (že na něm bylo vynuceno). Pohledávka zástavního dlužníka přihlášená do konkursu vedeného na majetek osobního dlužníka podle zákona č. 328/1991 jako vázaná na podmínku, že dojde ke zpeněžení zástavy v konkursu, se stane nepodmíněnou jen v rozsahu, v němž bylo v konkursu dosaženo čistého výtěžku zpeněžení zástavy. Zástavní dlužník, který přihlásil pohledávku do konkursu vedeného na maj ...
33 Cdo 2894/2008 31. 3. 2009 A K projednání a rozhodnutí sporu o úhradu ceny za poskytnutou službu elektronické komunikace je dána pravomoc Českého telekomunikačního úřadu podle §129 odst. 1, věty první, zákona č. 127/2005 Sb. i tehdy, jestliže osoba vykonávající komunikační činnost postoupila pohledávku vůči účastníku osobě, která komunikační činnost nevykonává.
21 Cdo 51/2008 31. 3. 2009 A Za „podpis“ zůstavitele ve smyslu ustanovení §476a obč. zák. nelze považovat text, který neobsahuje označení zůstavitele ani jménem ani příjmením.
22 Cdo 4272/2007 26. 3. 2009 A Rozsudek pro uznání lze vydat i v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.
4 Tz 6/2009 18. 3. 2009 A Skutečnost, že podmíněně odsouzený nesplnil uloženou povinnost podle §59 odst. 2 část věty za středníkem tr. zák. spočívající v tom, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou způsobil trestným činem, zpravidla odůvodňuje rozhodnutí soudu o tom, že se vykoná podmíněně odložený trest odnětí svobody (§60 odst. 1 tr. zák.), ale jen v případě, když podmíněně odsouzený zavinil nesplnění uvedené povinnosti. Povinnost nahradit škodu způsobenou trestným činem „podle svých sil“ totiž znamená, že podmíněně odsouzený je povinen nahradit škodu v době a ve výši, v jaké to dovolí jeho osobní, majetkové a výdělkové poměry. Soud rozhodující o osvědčení podmíněně odsouzeného je proto povinen zjišťovat, jaké byly poměry odsouzeného z hlediska jeho možnosti nahradit způsobenou škodu (zejména zda byl zaměstnán, a pokud nikoli, proč tomu tak bylo, zda se zajímal o zaměstnání, zda pobíral sociální dávky a v jaké výši, zda měl k někomu vyživovací povinnost, zda na jeho příjmy či majetek byl veden ...
29 Cdo 328/2007 18. 3. 2009 A Účastníci písemně uzavřené dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu se mohou dohodnout o formě a výši úplaty ústně, je-li z obsahu dohody zjistitelné, že šlo o převod úplatný. Přechod členství v bytovém družstvu na dědice není podmíněn jeho žádostí o členství.
8 Tdo 135/2009 11. 3. 2009 A Současné uložení trestu vyhoštění a podmíněného trestu odnětí svobody není vyloučeno, zvláště pak v situaci, kdy na základě mezinárodní smlouvy lze dosáhnout sledování způsobu života odsouzeného (viz §459 tr ř.).
23 Cdo 4558/2008 26. 2. 2009 A Podá-li žalovaný před vydáním kvalifikované výzvy k vyjádření odpor proti platebnímu rozkazu, v němž vylíčí a zdůvodní námitky proti žalobě, nemůže soud vyzvat žalovaného ve smyslu §114b o. s. ř. a uložit mu, aby se ve věci znovu vyjádřil, označil důkazy a připojil listinné důkazy, kterých se dovolává.
29 NSCR 7/2008 26. 2. 2009 A Povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu.
29 Cdo 46/2009 26. 2. 2009 A Přihláška nevykonatelné pohledávky zajištěné zástavním právem do řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti je ve vztahu k povinnému dlužníku ve smyslu §402 obch. zák. právním úkonem uplatněným věřitelem v již zahájeném vykonávacím řízení za účelem uspokojení věřitelova práva (uspokojení pohledávky). V konkursní věci podle zákona č. 328/1991 Sb., ve které se konalo jednání o návrhu na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, nemůže vydat rozhodnutí o zamítnutí takového návrhu asistent soudce nebo vyšší soudní úředník.
6 Tdo 1347/2008 26. 2. 2009 A Skutečnost, že bránící se jednal v afektu vzteku, nevylučuje splnění podmínek nutné obrany podle §13 tr. zák.*) *) Poznámka redakce: Nyní podle §29 tr. zákoníku
29 Cdo 749/2007 25. 2. 2009 A Uznání pohledávky správcem konkursní podstaty podle ustanovení §23 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31.12. 2007 nemá účinky hmotněprávního uznání závazku (dluhu).
3 Tdo 115/2009 25. 2. 2009 A Skutková podstata trestného činu zpronevěry podle §248 odst. 1 tr. zák. vyžaduje přisvojení si cizí věci (nebo jiné majetkové hodnoty), která byla pachateli svěřena. Jestliže pachatel byl na základě smlouvy (např. smlouvy o zajištění ostrahy a ochrany majetku) zavázán pouze střežit cizí věci před odcizením, poškozením nebo zničením, pak mu tyto věci nebyly svěřeny, tj. předány do jeho dispozice, a nedostaly se tak z faktické moci jejich vlastníka či jiné oprávněné osoby. Proto jednání pachatele, který si neoprávněně přisvojí takové střežené věci tím, že se jich zmocní, nevykazuje zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu zpronevěry podle §248 odst. 1 tr. zák., ale za splnění dalších podmínek půjde o trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 tr. zák. *) *) Poznámka redakce: Nyní jde o rozlišení trestných činů krádeže podle §205 odst. 1 a zpronevěry podle §206 odst. 1 tr. zákoníku.
8 Tdo 157/2009 25. 2. 2009 A V případě, kdy soud shledá, že skutek, pro který se řízení vede, není trestným činem, ale mohl by být příslušnému orgánu postoupen jako přestupek [§171 odst. 1, §222 odst. 2, §257 odst. 1 písm. b), §314c odst. 1 písm. a) tr. ř.], a zkoumá, zda lze předmětný skutek jako přestupek projednat (viz č. III/1964 Sb.rozh. tr., str. 41 a 42, č. 68/1980 Sb. rozh. tr. ), musí posoudit, zda ve smyslu §20 odst. 2 zák. č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nedošlo k jeho promlčení. Do běhu promlčecí jednoleté lhůty (§20 odst. 1 zák. č. 200/1990 Sb.) nezapočítává dobu, po kterou bylo pro týž skutek vedeno trestní řízení (§12 odst. 10 tr. ř.), jež počíná sepsáním záznamu o zahájení úkonů trestního řízení policejním orgánem podle §158 odst. 3 tr. ř. a nikoli okamžikem zahájení trestního stíhání podle §160 odst. 1 tr. ř. nebo podle §314b odst. 1 tr. ř.
21 Cdo 3119/2008 19. 2. 2009 A K návrhu na přistoupení dalšího žalovaného do řízení vázanému na podmínku (že žaloba bude vůči původnímu žalovanému zamítnuta) soud nepřihlíží (§41a odst. 2 o. s. ř.).
22 Cdo 60/2008 17. 2. 2009 A Při určení rozsahu a způsobu výkonu věcného břemene, který nebyl určen právní skutečností je zakládající, je třeba vyjít z toho, že tímto výkonem nesmí být povinný zatěžován nad dojednanou míru, případně nad míru, se kterou zřizovatelé věcného břemene měli a mohli s přihlédnutím k okolnostem konkrétní věci počítat. Vznikne-li spor o rozsah a způsob výkonu práva cesty, pak žalobní návrh, že se žalovaným ukládá povinnost umožnit žalobcům (strpět) výkon práva odpovídajícího věcnému břemenu (právu) cesty, není určitý, neboť postrádá vymezení rozsahu a způsobu výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni.
25 Cdo 198/2007 17. 2. 2009 A Před aplikací §31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o přiměřeném zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem a vzniklou přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 160/2006 Sb. (tj. před 27.4.2006), je třeba i bez vznesení námitky promlčení vyřešit jako otázku předběžnou, zda nárok na náhradu této újmy nebyl promlčen. Před aplikací §31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), o přiměřeném zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem a vzniklou přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 160/2006 Sb. (tj. před 27. 4. 2006), je třeba i bez vznesení námitky promlčení vyřešit jako otázku předběžnou, zda nárok na náhradu této újmy nebyl promlčen.
21 Cdo 5060/2007 12. 2. 2009 A Pro závěr, zda poškození zdraví, které zaměstnanec utrpěl při některé z aktivit v rámci tzv. team-buildingu, může být považováno za pracovní úraz, není rozhodující formální označení tohoto kurzu týmové spolupráce v příslušných dokumentech, nýbrž vlastní obsahová náplň činnosti, při které zaměstnanec úraz utrpěl.
29 Cdo 1576/2007 11. 2. 2009 A Nelze-li doručit směnečný platební rozkaz některému ze žalovaných, není to podle zákona č. 99/1963 Sb. ve znění účinném do 30. 6. 2009 důvodem pro jeho zrušení vůči ostatním žalovaným.
8 Tdo 46/2009 4. 2. 2009 A I. Jestliže si jednatel společnosti s ručením omezeným svévolně přisvojí svěřené peníze, které s ohledem na ustanovení §40a, §49a obč. zák. získal do majetku této obchodní společnosti její druhý jednatel trestným činem podvodu podle §250 tr. zák. (srov. č. 36/2008 Sb. rozh. obč.), spáchá – za splnění dalších předpokladů – trestný čin zpronevěry podle §248 tr. zák., a nikoli trestný čin podílnictví podle §251 tr. zák.*) Trestným činem zpronevěry je v takovém případě způsobena škoda na majetku společnosti s ručením omezeným, nikoli na majetku osob, na jejichž úkor byl předtím spáchán trestný čin podvodu. II. Předmětem útoku trestného činu podílnictví podle §251 tr. zák.**) je cizí věc získaná trestným činem jiné osoby než podílníka, přičemž není rozhodné, jakým trestným činem se tak stalo. Převedením na sebe nebo na jiného podílník získává dispoziční moc nad věcí, která byla získána trestným činem, a směřuje k realizaci užitku z věci, ať už pro sebe, nebo pro jiného. Jde však vž ...
25 Cdo 3038/2006 29. 1. 2009 A Ten, na němž byla vykonána vazba, si může zavinit vazbu sám ve smyslu §12 odst. 1 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů i jednáním, k němuž došlo před zahájením trestního stíhání.
20 Cdo 269/2007 29. 1. 2009 A Ručitel může exekučně vymáhat po dlužníku to, co splnil místo něho věřiteli, jen na základě exekučního titulu vydaného ve prospěch tohoto ručitele proti dlužníku rozhodnutí, jímž byli zavázáni k plnění věřiteli oba, takovým titulem není.
20 Cdo 453/2008 29. 1. 2009 A Exekuční titul přiznávající peněžité plnění více věřitelům není – co do stanovení rozsahu plnění – materiálně nevykonatelný, jestliže neurčuje, zda má být plněno k jejich ruce společné a nerozdílné, nebo děleně. V takovém případě platí, že každý věřitel může po dlužníku požadovat jen podíl, který na něho připadá, přičemž podíly všech věřitelů jsou stejné.
4 Tdo 9/2009 29. 1. 2009 A Obviněný je oprávněn vzít sám zpět své odvolání, i když je předtím podal prostřednictvím obhájce, neboť s opravným prostředkem zásadně disponuje ten, jehož jménem je podán. V případě, že obhájce je oprávněn jménem obviněného podat odvolání i proti jeho vůli (§41 odst. 4 tr. ř.), zpětvzetí takového odvolání jen samotným obviněným je neúčinné. Nejde-li o případ, kdy obhájce může jménem obviněného podat odvolání i proti jeho vůli, pak skutečnost, že obviněný zastoupený obhájcem vzal sám zpět své odvolání ani nezakládá důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř., tj. že obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona měl mít, a to ani tehdy, měl-li obhájce z důvodu nutné obhajoby.
21 Cdo 658/2008 28. 1. 2009 A Doručenka byla podle právní úpravy účinné do 30. 6. 2009 listinou, která má povahu veřejné listiny to platilo i tehdy, neměla-li doručenka všechny náležitosti, které podle zákona musí obsahovat. Každý údaj, který byl (ve skutečnosti) na doručence uveden, se považuje za pravdivý, nebyl-li dokázán opak. „Opak“ ve smyslu ustanovení §50f odst. 9 o. s. ř. ve znění účinném do 30. 6. 2009 prokazoval (pomocí důkazních prostředků) ten, kdo ho za řízení tvrdil, a nesl procesní odpovědnost (důkazní břemeno) za to, že nebyl zjištěn. Rozhodl-li soud prvního stupně o věci rozsudkem pro uznání (§153a o. s. ř.) a dospěje-li odvolací soud k závěru, že pro vydání rozsudku pro uznání nebyly splněny předpoklady stanovené zákonem, odvolací soud změní rozsudek soudu prvního stupně tak, že se rozsudek pro uznání nevydává (§220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) zrušení rozsudku soudu prvního stupně by bylo v tomto případě v rozporu s ustanovením §219a o. s. ř.
29 Odo 788/2006 27. 1. 2009 A Odpůrčí nárok podle §16 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007 nelze uplatnit tím, že správce konkursní podstaty úpadce sepíše majetek, jenž v důsledku odporovatelného právního úkonu ušel z dlužníkova majetku, do konkursní podstaty. K prosazení tohoto nároku slouží odpůrčí žaloba. Zakládaná akciová společnost má z hlediska oprávněnosti držby věcí odvíjející se od vkladu těchto věcí do jejího majetku, stejnou víru (dobrou či zlou) jako tu, kterou byli při vložení těchto věcí nadáni její jediní zakladatelé.
25 Cdo 2193/2006 27. 1. 2009 A Vymáhat pohledávku sám svým jménem „na účet“ někoho jiného znamená sice, že jde o vymáhání ve prospěch této jiné osoby, avšak do rukou vymáhajícího, který také plnění od dlužníka sám přijímá, a tímto plněním zaniká pohledávka a dluh.
29 NSCR 4/2009 27. 1. 2009 A Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu o tom, zda potvrdí usnesení schůze věřitelů o ustanovení insolvenčního správce (§29 insolvenčního zákona), není přípustné.
25 Cdo 490/2007 27. 1. 2009 A Předpokladem odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím je příčinná souvislost mezi újmou poškozeného, jakožto následkem, a rozhodnutím, jež bylo pro nezákonnost zrušeno, nikoliv mezi újmou a skutečností, jež byla důvodem, pro který bylo rozhodnutí zrušeno.
Cpjn 29/2006 14. 1. 2009 A I. Povinnost ústavu vykonávajícího zdravotnickou péči učinit oznámení soudu podle §191a o. s. ř. se týká každého, kdo v něm byl umístěn bez svého písemného souhlasu, bez ohledu na důvody, pro něž tento souhlas nebyl dán. Lhůta 24 hodin stanovená v §191a odst. 1 o. s. ř. je zachována jen tehdy, je-li zpráva ústavu soudu v této lhůtě doručena. II. Odpadnou-li důvody, pro něž bylo řízení zahájeno, je třeba je zastavit ve smyslu §104 odst. 1 o. s. ř. Tak tomu bude např. tehdy, udělí-li umístěný dodatečně písemný souhlas se svým umístěním do ústavu nebo bude-li z ústavu propuštěn. Obdobně tomu bude i v případě úmrtí umístěného. Důvodem k zastavení zahájeného detenčního řízení není přeložení umístěného do jiného (dalšího) ústavu. Je-li umístěný takto přemístěn, znamená to, že z hlediska časového jeho umístění v ústavu bez jeho písemného souhlasu, resp. omezení ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem, trvá i nadále. Je-li po zahájení řízení umístěný přemístěn do ústavu, který ...
31 Cdo 855/2008 14. 1. 2009 A Dohoda o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu uzavřená jen jedním z převádějících manželů - společných členů bytového družstva zavazuje oba manžele společně a nerozdílně, pokud se ten z nich, kdo je jí dotčen, neplatnosti pro takový důvod nedovolá.

Za rok 2009 bylo zveřejněno 153 rozhodnutí Nejvyššího soudu s právní větou, zobrazena strana 3 z celkem 4 stran,
v čase 0,000098 sekundy z toho 0,000030 sekundy NoSQL databáze.