| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 29 Cdo 5276/2008 | 23. 9. 2010 | A | V rámci tzv. preventivního regresu (§511 odst. 2 obč. zák.) nemá dlužník, vůči němuž věřitel uplatnil pohledávku v rozsahu vyšším, než odpovídá jeho podílu na dluhu ve vzájemném poměru solidárních dlužníků, právo požadovat na ostatních solidárních dlužnících, aby mu podíl na ně připadající zaplatili. |
| 33 Cdo 1043/2009 | 23. 9. 2010 | A | Objednatel má právo odstoupit od smlouvy o dílo pro opožděnost provedení díla podle §642 odst. 2 obč. zák. i poté, co již uplynula lhůta k plnění, až do zhotovení díla. |
| 33 Cdo 2169/2008 | 22. 9. 2010 | A | Prohlášení konkursu na majetek dlužníka nezanikají pohledávky, které jsou podle ustanovení §33 odst. 1 ZKV vyloučeny z uspokojení v konkursu. Takové pohledávky může konkursní věřitel i za trvání konkursu bez omezení uplatnit vůči úpadcovým ručitelům, jakož i vůči úpadcovým spoludlužníkům a jejich ručitelům. |
| 5 Tdo 1103/2010 | 22. 9. 2010 | A | I. Trestností činu ve smyslu §2 odst. 1 tr. zákoníku se rozumí možnost, že pachatel bude pro určitý trestný čin odsouzen, tj. po zažalování bude pro tento trestný čin uznán vinným a uložen mu trest. Jsou to tedy všechny podmínky relevantní pro výrok o vině i o trestu, a to i v případě, že nejprve nabude právní moci výrok o vině posuzovaným trestným činem a teprve později je rozhodováno o trestu, který má být obviněnému za takový trestný čin uložen. Trestní stíhání totiž končí až odsouzením pachatele pravomocným výrokem o vině a trestu, resp. upuštěním od potrestání (§12 odst. 10, §122 odst. 1 tr. ř.). Zrušením odsuzujícího pravomocného rozsudku, i když jen ve výroku o trestu, v řízení o mimořádných opravných prostředcích (o dovolání, stížnosti pro porušení zákona nebo obnově řízení) vzniká ve věci právní stav neskončeného trestního stíhání. Odsuzující výrok o vině, který byl ponechán jako pravomocný, není překážkou pro následné zastavení trestního stíhání pro některý z důvodů ... |
| Cpjn 204/2007 | 8. 9. 2010 | A | Tzv. konečné vyrovnání závazků stran učiněné na základě dohody stran ve smlouvě o finančním leasingu nemá význam z hlediska počátku běhu promlčecí doby toto tzv. konečné vyrovnání může mít význam z hlediska splatnosti pohledávek. |
| 31 Cdo 2036/2008 | 8. 9. 2010 | A | Při oceňování členského podílu v bytovém družstvu v rámci vypořádání společného jmění manželů - bývalých společných nájemců družstevního bytu a společných členů bytového družstva - je třeba vyjít ze stavu (sc. stavu družstevního bytu) i obvyklé ceny tohoto podílu v době zániku společného nájmu družstevního bytu a společného členství rozvedených manželů v družstvu. |
| 31 Cdo 1693/2008 | 8. 9. 2010 | A | I. Pohledávka ručitele za daň z převodu nemovitostí, který daň uhradil, uplatněná vůči poplatníku této daně, je regresním nárokem svého druhu, který je nutno posuzovat analogicky podle ustanovení §454 a §458 obč. zák. o bezdůvodném obohacení. II. Splněním potvrzeného vyrovnání podle zákona č. 328/1991 Sb. zanikla dlužníku povinnost plnit neuspokojený závazek i ohledně pohledávky, kterou věřitel do vyrovnání nepřihlásil to platí i pro vyrovnání povolená v době do 24. 10. 2000. III. Jestliže odvolací soud na věc pohlížel jako na věc občanskoprávní, pak se peněžité omezení stanovené jako překážka přípustnosti dovolání pro věci obchodní v §237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. neprosadí ani v případě, že následný věcný přezkum dovolání povede k závěru, že o věc obchodní ve skutečnosti šlo. |
| 31 Cdo 5011/2009 | 8. 9. 2010 | A | Dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo v odvolacím řízení změněno usnesení soudu prvního stupně vydané podle §96 odst. 3 o. s. ř., ve věci vydané rozhodnutí zrušeno a řízení zastaveno, není podle §239 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. přípustné. |
| 5 Tdo 834/2010 | 8. 9. 2010 | A | I. Skutková podstata trestného činu porušování průmyslových práv podle §151 tr. zák. (stejně jako porušení chráněných průmyslových práv podle §269 tr. zákoníku) není blanketovou (blanketní) skutkovou podstatou, nýbrž skutkovou podstatou s normativními znaky (chráněný vynález, průmyslový vzor, užitný vzor nebo chráněná topografie polovodičového výrobku). II. Působnost českého trestního zákona může být založena i v případech, ve kterých je obsažen mezinárodní (cizí) prvek, který může zainteresovat i cizí trestní, ale i mimotrestní právní úpravu. Aplikace cizího mimotrestního práva při řešení otázky trestní odpovědnosti přichází v úvahu zejména při výkladu tzv. normativních znaků skutkových podstat trestných činů a při posuzování protiprávnosti činu. Jestliže čin naplňující znaky skutkové podstaty trestného činu obsahuje cizí prvek, který je třeba podřadit právě pod normativní znak, lze při jeho výkladu použít cizí mimotrestní právo za předpokladu, že české trestní právo chrání ... |
| 30 Cdo 1653/2009 | 31. 8. 2010 | A | Platné právo neobsahuje právní institut neúměrného zkrácení (laesio enormis) řešící případy, kdy došlo ke sjednání příliš nízké kupní ceny, pokud taková cena není v rozporu s cenovými předpisy, Nelze ovšem vyloučit, že okolnost hrubého nepoměru plnění jedné ze stran k tomu, co poskytla druhá strana, může ve spojitosti s dalšími okolnostmi daného případu (nikoliv však sama o sobě) již naplňovat znaky jednání kolidujícího s dobrými mravy. |
| 20 Cdo 3284/2008 | 31. 8. 2010 | A | Není-li uzavřena rozhodčí smlouva, není vydaný rozhodčí nález způsobilým exekučním titulem bez zřetele k tomu, že povinný v rozhodčím řízení neexistenci rozhodčí smlouvy nenamítl. |
| 11 Tdo 561/2010 | 30. 8. 2010 | A | I. U pokračování v trestném činu není mnohost útoků znakem skutkové podstaty, ale je formou provedení konkrétního trestného činu (srov. rozhodnutí pod č. 57/2007 Sb. rozh. tr.). Jestliže se pachatel dopouštěl trestného činu zpronevěry podle §248 tr. zák. tím, že po delší dobu (např. několika let) na svém pracovišti průběžně prodával svěřené telefonní karty za účelem vlastního obohacení, přičemž toto jeho souvislé jednání není možno rozdělit na jednotlivé dílčí útoky, pak nebude možno učinit závěr o pokračování v tomto trestném činu, byť jeho jednání vykazuje některé znaky pokračování v trestném činu ve smyslu §89 odst. 3 tr. zák. (např. jednotný záměr, stejný způsob provedení, časovou souvislost), nýbrž půjde o jediný skutek jak z hlediska trestního práva hmotného, tak z hlediska trestního práva procesního. Pokud se uvedený čin neskládá z jednotlivých dílčích útoků pokračujícího trestného činu ve smyslu §12 odst. 12 tr. ř., nelze rozhodnout zprošťujícím výrokem podle §226 tr. ř ... |
| 25 Cdo 2601/2010 | 25. 8. 2010 | A | Nárok na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci může být vůči státu úspěšně uplatněn pouze tehdy, nemůže-li poškozený úspěšně dosáhnout uspokojení své pohledávky vůči dlužníku, který je mu povinen plnit v případě probíhajícího konkursu na majetek dlužníka vedeného podle zákona č. 328/1991 Sb. může věřiteli škoda vzniknout až tehdy, nebude-li jeho nárok vůči dlužníku uspokojen ani v rámci konkursu. Za nedobytnou je možno pohledávku považovat již ke dni, kdy žalobce obdržel plnění na základě pravomocného rozvrhového usnesení bez ohledu na to, že dosud nebylo vydáno rozhodnutí o zrušení konkursu. |
| 25 Cdo 1713/2008 | 25. 8. 2010 | A | Závadami ve schůdnosti pozemní komunikace se rozumí natolik významné změny (zhoršení) schůdnosti komunikace, že chodec ani při obezřetné chůzi respektující stav komunikace či důsledky povětrnostních vlivů nemůže jejich výskyt předpokládat a účinně na ně reagovat. |
| 7 Tdo 793/2010 | 25. 8. 2010 | A | Spáchání trestného činu zabití podle §141 odst. 1 tr. zákoníku je podmíněno silným rozrušením pachatele v době činu, které vyvolal strach, úlek, zmatek nebo jiné omluvitelné hnutí mysli pachatele, anebo vyžaduje předchozí zavrženíhodné jednání poškozeného. Přitom silné rozrušení je duševní stav, v němž pachatel jak vnitřně, tak zpravidla i navenek vykazuje značné emoční vzrušení či neklid, které ovlivňují jeho další jednání a projevují se v průběhu činu, a to bez ohledu na okolnost, zda se na takovém rozrušení podílí též nervová labilita či přímo duševní porucha pachatele (tzv. psychická predispozice), anebo jestli je příčinou silného rozrušení pouze vlastní strach, úlek, zmatek nebo jiné omluvitelné hnutí mysli pachatele. Strach, úlek nebo zmatek pachatele se podřazují pod obecný pojem tzv. omluvitelných hnutí mysli, která pocházejí z polehčujících a pochopitelných duševních stavů pachatele. Tato omluvitelná hnutí mysli mohou navazovat jen na podněty mimořádné intenzity a zá ... |
| 7 Tdo 796/2010 | 25. 8. 2010 | A | Pro naplnění zákonného znaku přečinu udávání padělaných a pozměněných peněz podle §235 tr. zákoníku vyjádřeného slovy „jimiž mu bylo placeno jako pravými“, není rozhodné, zda bylo pachateli placeno padělanými nebo pozměněnými penězi jako pravými za poskytnutí takové věci nebo služby, která je předmětem legálního obchodu. Proto není vyloučeno, aby pachatel spáchal uvedený přečin, a nikoli zločin padělání a pozměnění peněz podle §233 odst. 2 alinea druhá tr. zákoníku, i tehdy, jestliže jako pravé udal padělané nebo pozměněné peníze, které získal za neoprávněný prodej omamné nebo psychotropní látky jiné osobě. |
| 8 Tdo 749/2010 | 12. 8. 2010 | A | I. Podle §171 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku se u způsobení fyzických a psychických útrap vyžaduje vyšší stupeň ovlivnění tělesné a duševní stránky osoby omezené na osobní svobodě, než je tomu u běžného omezování jeho osobní svobody. Rozumí se jimi především silná fyzická nebo duševní bolest, včetně výrazného strachu, obav o svůj život nebo zdraví, vyvolání vážnější poruchy zdraví nebo onemocnění apod. Pokud však fyzické nebo duševní útrapy dosáhnou mučivých útrap ve smyslu §122 odst. 2 písm. h) tr. zákoníku, v takovém případě se již jedná o těžkou újmu na zdraví a okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby podle §171 odst. 3 písm. d) tr. zákoníku. Protože způsobení fyzických nebo psychických útrap nezakládá současně skutkovou podstatu jiného trestného činu, podle níž by mohlo být přísněji trestné, mohou být fyzické nebo psychické útrapy ve smyslu §17 písm. a) tr. zákoníku způsobeny z nedbalosti (§16 tr. zákoníku) nebo i úmyslně (§15 tr. zákoníku). II. Pokud byla činem vy ... |
| 3 Tdo 611/2010 | 11. 8. 2010 | A | Objektivní stránku skutkové podstaty trestného činu znásilnění podle §241 odst. 1 tr. zák. bylo možno naplnit více rovnocennými alternativními formami jednání, které byly významné pro tentýž následek. Pokud se pachatel snažil násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí donutit poškozenou k souloži nebo k jinému obdobnému pohlavnímu styku, půjde jen o jeden dokonaný trestný čin znásilnění podle §241 odst. 1 tr. zák. i v případě, když vykonal s poškozenou pohlavní styk obdobný souloži (např. orální styk), zatímco k uskutečnění zamýšlené soulože s poškozenou nedošlo. V takovém případě je vyloučeno posoudit jednání pachatele jako trestný čin znásilnění dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., neboť připouští-li skutková podstata trestného činu jeho spáchání více rovnocennými alternativami jednání, pak v případě, že se jedno z jednání pachatele v rámci těchto alternativ dostane jen do stadia pokusu, bude v poměru subsidiarity k jinému jednání p ... |
| 4 Tz 11/2010 | 29. 7. 2010 | A | Řízení o správním vyhoštění vedené pro nevycestování osoby, která byla vyhoštěna podle zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nemá povahu správního řízení trestního podle vnitrostátního práva, ani nemá trestně právní povahu ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění jejích protokolů. Takové řízení, resp. jeho výsledek, proto nepředstavuje překážku trestního stíhání ve smyslu ustanovení §11 odst. 1 písm. j) tr. ř. pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. b) tr. zák.* * Poznámka redakce: Nyní srov. ustanovení §337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. |
| 23 Cdo 28/2010 | 28. 7. 2010 | A | Rozsudkem pro uznání lze uložit povinnost k zaplacení částky dlužníku i za situace, kdy žalobním návrhem byl uplatněn nárok také vůči ručiteli dlužníka. |
| 8 Tdo 797/2010 | 28. 7. 2010 | A | I. Za situace, kdy byl čin spáchán za účinnosti trestního zákona č. 140/1961 Sb. a trestní řízení se vedlo zčásti v době před účinností nového trestního zákoníku (do 1. 1. 2010) a bylo skončeno až za účinnosti trestního zákoníku, tj. po 1. 1. 2010, přičemž ve smyslu §2 odst. 1 tr. zákoníku je pro obviněného příznivější právní posouzení činu podle trestního zákoníku, tak se podle nové právní úpravy z §34 odst. 1 tr. zákoníku odvozená délka promlčecí doby (která je přitom kratší než podle předchozí úpravy v ustanovení §67 odst. 1 tr. zák.) uplatní toliko do budoucnosti, tzn. pouze ve vztahu k době, která běží od účinnosti nového trestního zákoníku, resp. od poslední skutečnosti přerušující běh promlčecí doby podle dřívějšího ustanovení §67 odst. 3 písm. a), b) tr. zák. Účinky procesních úkonů učiněných před 1. 1. 2010, jimiž v souladu se zákonem, tj. s ustanovením §67 odst. 3 písm. a), b) tr. zák., došlo k přerušení promlčecí doby se novým trestním zákoníkem zpětně neruší, byť j ... |
| 5 Tdo 741/2010 | 28. 7. 2010 | A | I. Při ukládání trestu vyhoštění podle §57 odst. 1 tr. zák. bylo třeba mimo jiné zkoumat, zda mu nebránily překážky uvedené v ustanovení §57 odst. 3 písm. c) tr. zák. Přitom bylo nezbytné zabývat se všemi okolnostmi, které jsou zde kumulativně vyjmenované. Splnění podmínky spočívající v tom, že pachatel má na území České republiky pracovní zázemí, nelze bez dalšího považovat za vyloučené ani tehdy, jestliže spáchal trestný čin v souvislosti s podnikáním, které bylo součástí jeho pracovního zázemí. II. Je-li mimořádný opravný prostředek (např. dovolání) důvodný jen ve vztahu k jednomu z více druhů uložených trestů, musí příslušný soud rozhodující o něm při nedotčeném výroku o vině zrušit v napadeném rozhodnutí celý výrok o trestu týkající se všech uložených druhů trestů. Zrušením oddělitelného výroku pouze ohledně jednoho druhu trestu (např. podle §265k odst. 2 tr. ř.), proti kterému byl důvodně podán mimořádný opravný prostředek, a ponecháním nedotčeného výroku o uložení jin ... |
| 31 Cdo 2325/2008 | 14. 7. 2010 | A EU | Byl-li exekuční titul vydán přede dnem vstupu Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 v platnost, tj. před 1. 3. 2002, nelze ustanovení článku 32 a následujících Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 použít. |
| 31 Cdo 2250/2009 | 14. 7. 2010 | A | Důsledkem absolutně neplatné kupní smlouvy je vznik synallagmatického závazku ve smyslu ustanovení §457 obč. zák. Ustanovení §107 odst. 3 obč. zák dopadá na všechny případy, kde synallagmatický vztah vznikl ze zákona. |
| 21 Cdo 1520/2009 | 14. 7. 2010 | A | V usnesení, kterým soud vyhoví žalobě zástavního věřitele a nařídí soudní prodej zástavy (§200z o.s.ř.), soud rozhodne též o povinnosti zástavního dlužníka k náhradě nákladů řízení přizná-li zástavnímu věřiteli náhradu nákladů řízení, nestanoví (nemusí stanovit) zástavnímu dlužníku lhůtu k jejich zaplacení. Přiznané náhrady nákladů řízení o soudní prodej zástavy se zástavní věřitel může ve výkonu rozhodnutí nebo exekuci domáhat jen z výtěžku zpeněžení zástavy, dosaženého jejím prodejem nařízení a provedení výkonu rozhodnutí (exekuce) k uspokojení náhrady těchto nákladů řízení z jiného majetku povinného je nepřípustné. |
| 29 NSCR 12/2010 | 8. 7. 2010 | A | Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení insolvenčního řízení pro neuhrazení zálohy na náklady tohoto řízení insolvenčním navrhovatelem, není přípustné. |
| 29 Cdo 2089/2008 | 30. 6. 2010 | A | Pohledávky úpadce, které se v konkursu vedeném podle zákona č. 328/1991 Sb. považují za splatné (§14 odst. 1 písm. g/ uvedeného zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2007), je správce konkursní podstaty úpadce oprávněn uplatnit v soudním řízení a následně vymáhat svědčí mu i právo odstoupit od smlouvy pro prodlení úpadcova dlužníka. |
| 3 Tdo 669/2010 | 30. 6. 2010 | A | Při určení výše značného prospěchu získaného trestným činem podílnictví ve smyslu §89 odst. 11 a §251 odst. 2 tr. zák. (ve znění účinném do 30. 6. 2008) je nutno vždy vycházet z tzv. čistého prospěchu, který vyjadřuje skutečnou výši obohacení pachatele (podílníka). Zpravidla zde lze vycházet z hodnoty věci nebo jiné majetkové hodnoty, s níž pachatel (podílník) disponoval. Nelze tak ovšem činit mechanicky, ale podle okolností případu je nutno brát zřetel i na existenci skutečností, jež mohou snižovat čistý prospěch podílníka. Jde např. o náklady podílníka vynaložené na opatření si věci či jiné majetkové hodnoty získané trestným činem jiné osoby, náklady na její opravu apod. (viz přiměřeně rozhodnutí pod č. 1/1999 Sb. rozh. tr.), ale rozdíl může spočívat i v poškození věci při páchání trestného činu jinou osobou nebo po něm v době, než se dostala do dispozice podílníka. |
| 22 Cdo 2207/2008 | 29. 6. 2010 | A | Důsledkem prodlení člena společenství vlastníků jednotek s plněním příspěvku na náklady spojené se správou domu včetně úhrad za služby spojené s užíváním jednotek je povinnost platit úroky z prodlení, nikoliv poplatek z prodlení. |
| 7 Tdo 638/2010 | 29. 6. 2010 | A | Rozhodujícími hledisky pro rozlišení trestných činů zbavení osobní svobody podle §232 odst. 1 tr. zák. a omezování osobní svobody podle §231 odst. 1 tr. zák. jsou především povaha zásahu do osobní svobody poškozeného a délka jeho trvání. Za zbavení osobní svobody podle §232 odst. 1 tr. zák., a nikoliv jen za omezování osobní svobody podle §231 odst. 1 tr. zák., lze tedy pokládat např. situaci, kdy poškozený je vystaven zásahu do své osobní svobody nuceným pobytem v prostoru, v kterém po dobu jednoho týdne musel pobývat nejprve v jediné místnosti a poté po dobu dvou týdnů v uzavřeném domě, v němž byl držen a střežen, neboť za těchto okolností se nacházel již v postavení srovnatelném s uvězněním.* * Poznámka redakce: Nyní srov. §170 odst. 1 a §171 odst. 1 tr. zákoníku. |
| 26 Cdo 2951/2008 | 28. 6. 2010 | A | Z ustanovení §686a odst. 6 obč. zák. ve znění účinném od 31. 3. 2006 nelze dovodit, že by po uvedeném datu byla vyloučena dohoda pronajímatele a nájemce, podle níž může dojít k obnovení nájemního vztahu k bytu sjednaného na dobu určitou. |
| 3 Tdo 1483/2009 | 23. 6. 2010 | A | I. Činnost znalce zapsaného v seznamu znalců (popřípadě přibraného ad hoc) spočívající v podání znaleckého posudku může být obstaráváním věcí obecného zájmu ve smyslu §160 odst. 1 tr. zák., neboť objektivní a nestranné vypracování znaleckých posudků, a tedy řádný výkon znalecké činnosti, je v zájmu celé společnosti, zejména je-li podkladem pro rozhodování nebo jiný postup státního orgánu. Jestliže takový znalec v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku (např. pro potřeby státního orgánu za účelem kontroly hospodaření s veřejnými finančními prostředky) požaduje úplatek za to, že v posudku uvede hrubě zkreslené údaje, může se dopustit trestného činu přijímání úplatku podle §160 odst. 2 tr. zák. II. I když zadavatel požadoval vypracování „odborného posudku“, pro závěr, že jde o znalecký posudek ve smyslu §175 odst. 1 tr. zák. o trestném činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, je rozhodující skutečnost, že posudek vypracovala osoba, která je znalcem ve smy ... |
| 25 Cdo 4670/2007 | 18. 6. 2010 | A | Účinek ustanovení §113 obč. zák. se vztahuje na celou dobu, kdy osoba stižená duševní poruchou, jež ji činí k právním úkonům neschopnou, nemá zákonného zástupce, nejen na časový interval mezi právní mocí rozhodnutí o zbavení způsobilosti k právním úkonům a právní mocí rozhodnutí o ustanovení opatrovníka zastoupení této osoby ve sporu advokátem na základě plné moci podmínku zákonného zastoupení nenaplňuje. |
| Tpjn 300/2010 | 10. 6. 2010 | A | Dítěti mladšímu patnácti let, které se dopustilo činu jinak trestného, nelze uložit s ohledem na ustanovení §1 odst. 3 a §93 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, ochranné opatření zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty podle §73 odst. 1 písm. a) trestního zákona (zák.č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů), resp. podle §101 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb., ve znění zák. č. 306/2009 Sb.). |
| Tpjn 301/2010 | 10. 6. 2010 | A | Jestliže soud znovu ukládá pachateli souhrnný trest, který mu byl uložen již dřívějším rozsudkem za některé sbíhající se trestné činy, je třeba vyslovit zrušení výroků o trestech obsažených ve všech dřívějších rozsudcích, jimiž byly uloženy tresty za ostatní trestné činy spáchané v souběhu. Byl-li dřívější trest, ve vztahu k němuž se ukládá souhrnný trest, uložen rozsudkem odvolacího soudu po zrušení výroku o trestu v rozsudku soudu prvního stupně, je třeba při ukládání souhrnného trestu zrušit oba tyto dřívější rozsudky ve výrocích o trestu. |
| 8 Tdo 578/2010 | 2. 6. 2010 | A | Vzhledem k tomu, že odvolací soud ve smyslu §257 odst. 1 písm. b) tr. ř. pouze nahrazuje výrok soudu prvního stupně podle §222 odst. 2 tr. ř. spočívající v tom, že posuzovaný skutek nenaplňuje znaky žádného trestného činu, ale lze v něm spatřovat přestupek, je vázán ve vztahu k výroku a odůvodnění rozhodnutí, jímž tak činí, stejnými náležitostmi, jaké zákon stanoví pro postup soudu prvního stupně, a tedy i odvolací soud je povinen ve výroku, jímž zrušil rozsudek soudu prvního stupně, podle §257 odst. 1 písm. b) tr. ř. do tohoto výroku uvést popis skutku, jehož se postoupení týká. Jestliže tak odvolací soud neučiní, jde o vadu rozhodnutí, jež zakládá dovolací důvod předpokládaný ustanovením §265b odst. 1 písm. k) tr. ř., tj. že výrok takového rozhodnutí je neúplný. |
| 29 NSCR 22/2009 | 20. 5. 2010 | A | V insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o hrozícím úpadku dlužníka logicky vzato vyplývá. Pouhé konstatování, že „dlužník je v úpadku“, nebo mu „úpadek hrozí“, případně, že dlužník „je insolventní“, nebo že „je v platební neschopnosti“, anebo že „je předlužen“, není ve smyslu ustanovení §103 odst. 2 insolvenčního zákona uvedením okolností, které úpadek osvědčují. Dlužník, který předložený seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců neopatří jím podepsaným prohlášením, že jde o seznam správný a úplný (§104 odst. 4 insolvenčního zákona), povinnost předložit seznam spolu s insolvenčním návrhem (§104 odst. 1 insolvenčního zákona) řádně nesplnil. Lhůta stanovená insolvenčnímu soudu k odmítnutí insolvenčního návrhu v §128 odst. 1 insolvenčního zákona je lhůtou pořádkovou. |
| Cpjn 204/2009 | 12. 5. 2010 | A | Soudní poplatek za návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti se vybírá podle položky 16 písm. a) nebo b) sazebníku poplatků obsaženého v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. |
| Cpjn 19/2007 | 12. 5. 2010 | A | I. Písemná smlouva podle §24a odst. 1 písm. a) zák. o rod. upravující pro dobu po rozvodu manželství „vyživovací povinnost“ není obligatorní součástí smluv předkládaných soudu podle tohoto ustanovení. II. Písemná smlouva podle §24a odst. 1 písm. a) zák. o rod. upravující pro dobu po rozvodu manželství vyživovací povinnost nemusí obsahovat jen pozitivní úpravu, nýbrž jakékoliv (i negativní) ujednání manželů. Změní-li se poměry (§99 odst. 2 zák. o rod.), může se rozvedený manžel u soudu domáhat žalobou, aby mu bývalý manžel přispíval na přiměřenou výživu podle §92 odst. 1 zák. o rod. To neplatí, jestliže manželé uzavřou dohodu o poskytnutí jednorázové částky na přiměřenou výživu v budoucnu splatného výživného pro rozvedeného manžela „jednou provždy“. III. Písemnou smlouvu o úpravě vyživovací povinnosti podle ustanovení §24a odst. 1 písm. a) zák. o rod. (jakož i další smlouvy podle tohoto ustanovení) soud v řízení o rozvod manželství podle §24a zák. o rod. neschvaluje a nezkoumá ... |
| 8 Tdo 449/2010 | 12. 5. 2010 | A | Jestliže pachatel řídil motorové vozidlo pod vlivem jiné návykové látky než alkoholu, musí být zjištěno nejen, o jakou návykovou látku a jaké její množství se jedná, ale též míra ovlivnění řidiče touto látkou. Pouhé zjištění, že řidič motorového vozidla byl v době řízení pod vlivem jiné návykové látky než alkoholu, samo o sobě nepostačuje pro závěr, že v důsledku toho byl ve stavu vylučujícím způsobilost k výkonu této činnosti ve smyslu §201 odst. 1 tr. zák.** Poznámka redakce: Nyní jde o trestný čin podle §274 odst. 1 tr. zákoníku o trestném činu ohrožení pod vlivem návykové látky. Nelze-li stanovit druh, množství a míru ovlivnění takovou návykovou látkou v době řízení motorového vozidla jinak (k tomu např. rozhodnutí č. 26/2008 Sb. rozh. tr.), zpravidla se nebude možno obejít bez odborného vyjádření či přibrání znalce toxikologa, přičemž jejich zpracovatelé podle výsledků odběru krve, popř. moči, stanoví druh a množství návykové látky v době řízení motorového vozidla. Na z ... |
| 8 Tdo 463/2010 | 12. 5. 2010 | A | Trestný čin podle §283 tr. zákoníku dopadá na všechny omamné a psychotropní látky, které se od sebe liší co do povahy i účinků, v důsledku čehož nelze pro všechny tyto látky stanovit společnou hranici či výši rozsahů ve smyslu §283 odst. 2 písm. d), odst. 3 písm. d) [větší rozsah], odst. 2 písm. c) [značný rozsah], odst. 3 písm. c) [velký rozsah] tr. zákoníku, ale je nutné každý z těchto rozsahů vymezovat individuálně. Toto rozlišení je třeba odvíjet od množství těchto látek stanoveného jako množství větší než malé, které je pro jednotlivé omamné a psychotropní látky určeno nařízením vlády č. 467/2009 Sb. Při stanovení každého z jednotlivých typů rozsahů omamné nebo psychotropní látky je třeba mít na zřeteli kvantifikační stupně rozsahu činu (větší, značný, velký) a lze je oddělit podle jejich vzájemné proporcionality a společenské škodlivosti vyjádřené sazbami trestu odnětí svobody u těchto zvlášť přitěžujících okolností. Na naplnění určitého typu rozsahu (většího, značného, ... |
| 22 Cdo 3942/2008 | 29. 4. 2010 | A | Společné jmění manželů zúžené podle §143a občanského zákoníku nemůže být rozšířeno do předchozího rozsahu rozhodnutím soudu. |
| 25 Cdo 1029/2008 | 29. 4. 2010 | A | Subjektivní promlčecí doba u nároku na náhradu škody způsobené trestním stíháním, které neskončilo odsuzujícím trestním rozhodnutím, počíná běžet od okamžiku, kdy obžalovanému (obviněnému) bylo oznámeno rozhodnutí, jímž byl zproštěn obžaloby, nebo jímž bylo trestní stíhání zastaveno dozvěděl- li se však o vzniku škody později, počíná běžet subjektivní promlčecí doba okamžikem, kdy se o vzniku škody skutečně dozvěděl, a vázanost jejího počátku na doručení zrušovacího rozhodnutí (§32 odst. 1 věty druhé zákona č. 82/1998 Sb.ve znění pozdějších předpisů) se neuplatní. |
| 29 NSCR 30/2009 | 29. 4. 2010 | A | Při projednání insolvenčního návrhu věřitele a rozhodnutí o tomto návrhu se dokazování skutečností potřebných k osvědčení dlužníkova úpadku řídí vyšetřovací zásadou. Přiměřené uplatnění ustanovení občanského soudního řádu o koncentraci řízení je vyloučeno. Důvodem k zamítnutí insolvenčního návrhu věřitele v řízení před soudem prvního stupně je i to, že v insolvenčním řízení vyjde najevo, že sporné skutečnosti týkající se pohledávky, kterou je insolvenční navrhovatel povinen doložit, nebude možné osvědčit pouze listinami a že provedením věcně (okruhem sporných skutečností) opodstatněných důkazů (výslechem účastníků, výslechem svědků, znaleckými posudky, ohledáním apod.) by insolvenční soud nahrazoval sporné řízení o takové pohledávce. Rozhodnutí, jímž soudu zamítá insolvenční návrh věřitele proto, že by dokazováním sporných skutečností o jeho pohledávce nahrazoval sporné řízení o takové pohledávce, současně nemůže rezignovat na popis konkrétních sporných skutečností, jejichž ... |
| 29 NSCR 3/2010 | 29. 4. 2010 | A | Usnesení, kterým insolvenční soud rozhoduje podle ustanovení §54 insolvenčního zákona o návrhu na zrušení usnesení schůze věřitelů, která si vyhradila (na úkor věřitelského výboru) právo rozhodovat o otázkách v usnesení vymezených, není pro účely posouzení přípustnosti dovolání usnesením ve věci samé. |
| 29 Cdo 2766/2007 | 29. 4. 2010 | A | Je-li samostatným předmětem postoupení příslušenství pohledávky, je požadavek určitosti předmětu postoupení ve smlouvě o postoupení pohledávky naplněn jen tehdy, lze-li za použití výkladových pravidel ze smlouvy zjistit, o které z příslušenství pohledávky vypočtených v §121 odst. 3 obč. zák. šlo. Je-li samostatným předmětem postoupení část úroků z prodlení určená konkrétní částkou, je požadavek určitosti předmětu postoupení ve smlouvě o postoupení pohledávky naplněn jen tehdy, lze-li za použití výkladových pravidel ze smlouvy zjistit, jakou konkrétní dobu toto úročení postihuje a jakého procentního či jinak vyjádřeného dílu úroků z prodlení se postoupení v takto stanoveném období týká. Jestliže si strany sjednaly pro případ porušení označených povinností způsob určení smluvní pokuty (§544 odst. 2 obč. zák.) a je-li samostatným předmětem postoupení jen část takto určené smluvní pokuty, je požadavek určitosti předmětu postoupení ve smlouvě o postoupení pohledávky naplněn jen ... |
| 29 Cdo 4405/2008 | 29. 4. 2010 | A | Odkaz dovolatele na obsah podání učiněných v předchozím průběhu řízení před soudy nižších stupňů nelze považovat za uvedení důvodů, pro které se rozhodnutí odvolacího soudu napadá (§241a odst. 1 o. s. ř.). |
| 29 Cdo 1578/2008 | 29. 4. 2010 | A | Ustanovení §37 zákona č. 97/1963 Sb. váže pravomoc českých soudů v majetkových sporech na to, že je dána jejich příslušnost. Nestanoví však již, jak to činí ustanovení §11 odst. 1 o. s. ř. (pro příslušnost soudu), že pro závěr o nedostatku pravomoci jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Nebyla-li v době podání návrhu na zahájení řízení dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci, ale v době, kdy soud o tomto návrhu rozhodoval, již tato pravomoc dána byla, není důvod zastavit řízení pro nedostatek pravomoci (§104 odst. 1 o. s. ř.) podle stavu ke dni zahájení řízení. |
| 8 Tdo 237/2010 | 28. 4. 2010 | A | I. Okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby spočívající ve spáchání činu členem organizované skupiny je dána i tehdy, pokud organizovanou skupinu tvoří účastník na trestném činu a dva pachatelé. Existence organizované skupiny není podmíněna tím, aby všichni její členové byli současně spolupachateli trestného činu podle §9 odst. 2 tr. zák. Nyní §23 tr. zákoníku Jejími členy mohou být i účastníci na trestném činu podle §10 odst. 1 tr. zák. Nyní §24 odst. 1 tr. zákoníku, případně též další osoby mající na činu podíl, avšak přímo neztotožněné, za splnění předpokladu, že si jsou trestně stíhané osoby takové okolnosti vědomy. II. Soud může obviněnému uložit povinnost nahradit škodu, kterou trestným činem způsobil, i tomu poškozenému, který jako příbuzný v pokolení přímém podle §163 odst. 1 tr. ř. nedal souhlas s jeho trestním stíháním, pakliže v průběhu trestního stíhání, pro jehož vedení byly splněny zákonné podmínky i přes jeho nesouhlas, podle §43 odst. 3 tr. ř. řádně a ... |
| 8 Tdo 417/2010 | 28. 4. 2010 | A | Ve výroku rozsudku, jímž se podmíněně odsouzenému ukládá podle §59 odst. 2 nebo §60a odst. 3 tr. zák.*) povinnost, aby podle svých sil nahradil škodu způsobenou spáchaným trestným činem, není nutno uvádět výši této náhrady škody ani osobu poškozeného, jemuž má být škoda nahrazena. *) Poznámka redakce: nyní srov. §82 odst. 2 a §85 odst. 2 tr. zákoníku |