Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího soudu s právní větou v roce 2018

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
5 Tdo 677/2018
aktualizován
(méně než 60 dnů)
20. 6. 2018 A Subsidiarita trestní represe, Porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku §12 odst. 2 tr. zákoníku, §227 tr. zákoníku I. Přečin porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku podle §227 tr. zákoníku je formálním deliktem, který lze spáchat i tím, že pachatel po doručení výzvy k učinění prohlášení o majetku neuvede příslušnému orgánu veřejné moci žádné údaje o svém majetku, aniž by se vyžadovala opakovaná výzva či další aktivita příslušného orgánu (viz rozhodnutí č. 7/2017 Sb. rozh. tr.). V takovém případě je ale třeba se důsledně zabývat podmínkami, za nichž lze uplatnit trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené, tedy vyhodnotit, zda jde s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v §39 odst. 2 tr. zákoníku o čin natolik společensky škodlivý, že nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu ve smyslu §12 odst. 2 tr. zákoníku (viz stanovisko č. 26/2013 Sb. rozh. tr.). Účinná lítost, Porušení povinnosti učinit pravdiv ...
5 Tdo 444/2018
aktualizován
(méně než 60 dnů)
30. 5. 2018 A I. Znak "přisvojení si" cizí věci v §205 odst. 1 tr. zákoníku je naplněn, pokud pachatel získá možnost neomezené dispozice s cizí věcí, jíž se zmocnil, a jedná s vůlí nakládat s ní jako s vlastní. II. Dluh na nájemném neopravňuje pronajímatele vniknout do pronajímaných prostor užívaných nájemcem a bez jeho svolení odvézt v nich umístěné věci. V takovém případě nejsou splněny podmínky žádné z okolností vylučujících protiprávnost trestného činu krádeže a porušování domovní svobody, a to ani výkonu tzv. zadržovacího práva podle §672 odst. 2 obč. zák., resp. §1395 a násl. a §2234 o. z.
Tpjn 301/2017
aktualizován
(méně než 60 dnů)
26. 4. 2018 A I. I když je orgánům činným v trestním řízení známa adresa pobytu v cizině u obviněného, kterému byl již dříve doručen opis usnesení o zahájení trestního stíhání, nebo u osoby podezřelé ze spáchání trestného činu, ohledně které již bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání, avšak opis tohoto usnesení nebyl této osobě doručen, může soudce rozhodující o návrhu státního zástupce vydat příkaz k zatčení podle §69 odst. 1 tr. ř. nebo příkaz k zadržení podle §76a tr. ř. a navazující evropský zatýkací rozkaz podle §190 písm. a) zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. m. j. s.“), aniž by před tím byl využit institut právní pomoci podle §39 a násl. z. m. j. s. Tento výjimečný postup soudů lze uplatnit pouze při splnění níže uvedených podmínek a kritérií. U obviněného nebo u osoby podezřelé ze spáchání trestného činu musí existovat některý z důvodů vazby podle §67 tr. ř. a z okolností případu musí d ...
Tpjn 300/2017 26. 4. 2018 A Jednočinný souběh trestných činů dotačního podvodu podle §212 tr. zákoníku a poškození finančních zájmů Evropské unie podle §260 tr. zákoníku je možný. Je-li při naplnění znaků obou těchto trestných činů skutek spáchán zčásti ke škodě Evropské unie a zčásti ke škodě jiného subjektu (zpravidla České republiky nebo územního samosprávného celku), je třeba pachateli klást za vinu v rámci ustanovení §212 tr. zákoníku celou způsobenou škodu (tj. součet obou dílčích částek), zatímco v rámci ustanovení §260 tr. zákoníku jen její dílčí část způsobenou ve vztahu k finančním prostředkům Evropské unie.
15 Td 10/2018
aktualizován
(méně než 60 dnů)
26. 4. 2018 A Místem spáchání trestného činu, jehož zákonným znakem je, že pachatel nějakou látku „doveze“, je nejen místo, kde se zásilka obsahující dováženou látku ocitla na území České republiky a kde byl trestný čin dokonán, ale každé místo, v němž došlo k nějakému byť jen dílčímu jednání pachatele, které bylo příčinou toho, že zakázaná látka byla z ciziny dopravena na území České republiky, zejména místo, ze kterého byla učiněna objednávka, a dále každé místo, jímž zásilka na území České republiky procházela do doby, než byla doručena určenému příjemci a než byl trestný čin ukončen (dokončen). Místně příslušnými jsou podle §18 odst. 1 tr. ř. všechny soudy, v jejichž obvodu se nachází některé z uvedených míst. Řízení pak koná podle §22 tr. ř. soud, u něhož státní zástupce podal obžalobu.
5 Tdo 411/2018
aktualizován
(méně než 60 dnů)
25. 4. 2018 A Zahájení trestního stíhání, Promlčení trestní odpovědnosti §160 odst. 1 tr. ř., §34 odst. 4 písm. a) tr. zákoníku I. Účinky zahájení trestního stíhání pro trestný čin, o jehož promlčení jde, ve smyslu §34 odst. 4 písm. a) tr. zákoníku má i takové usnesení o zahájení trestního stíhání, v němž je totožný skutek, pro nějž je později pachatel odsouzen, odlišně právně kvalifikován jako jiný trestný čin. Pro přerušení běhu promlčecí doby je určující den vydání (vyhotovení a navazujícího rozeslání) usnesení o zahájení trestního stíhání, a nikoli doručení jeho opisu obviněnému. Poškození věřitele, Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění §222 odst. 1 tr. zákoníku, §254 odst. 1 tr. zákoníku II. Ustanovení §254 odst. 1 tr. zákoníku je ve vztahu k §222 odst. 1 tr. zákoníku v poměru subsidiarity, neboť poruchový delikt má před ohrožovacím přednost. Není-li v trestním řízení prokázáno zmaření uspokojení pohledávek věřitelů ve smyslu §222 odst. 1 tr. zákoníku, je třeba zabývat se tím, zd ...
5 Tdo 417/2018
aktualizován
(méně než 30 dnů)
25. 4. 2018 A Pojem „jiného“ užitý při formulaci ohrožovacího následku v §254 odst. 1 tr. zákoníku o trestném činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění označuje subjekt odlišný pouze ve vztahu k pachateli tohoto trestného činu, a nikoli ve vztahu k účetní jednotce – právnické osobě, která je v důsledku toho od pachatele – fyzické osoby odlišným subjektem a jejíž účetnictví takový pachatel řádně nevedl. Proto i taková právnická osoba může být dotčena jednáním pachatele, pokud byla takovým činem ohrožena její majetková práva (viz přiměřeně rozhodnutí pod č. 37/2009 Sb. rozh. tr.).
5 Tz 8/2017
aktualizován
(méně než 60 dnů)
7. 2. 2018 A Jestliže byl obviněný ve společném řízení stíhán pro více skutků, lze mu podle §152 odst. 1 písm. b) tr. ř. uložit povinnost nahradit státu odměnu a hotové výdaje uhrazené ustanovenému obhájci státem, pokud nemá nárok na bezplatnou obhajobu, jen za úkony právní služby, které se týkaly jeho obhajoby ohledně skutků, pro které byl pravomocně uznán vinným. V případech, kdy nelze rozlišit, který úkon obhajoby je vázán ke kterému konkrétnímu skutku, a obviněný byl ve společném řízení alespoň zčásti uznán vinným trestným činem, který u něj zakládal nutnou obhajobu, a zčásti bylo trestní stíhání pro skutek zakládající jiný trestný čin spáchaný s ním v souběhu pravomocně zastaveno nebo obviněný byl pro skutek zakládající takový trestný čin obžaloby zproštěn, soud rozhodující o jeho povinnosti k náhradě odměny a hotových výdajů uhrazených státem ustanovenému obhájci sníží tuto povinnost zpravidla podle poměru sazeb mimosmluvní odměny stanovených pro jednotlivé trestné činy za jeden úko ...
6 Tdo 65/2018
aktualizován
(méně než 30 dnů)
31. 1. 2018 A Zrušení rozhodnutí napadeného dovoláním nemůže v situaci, kdy právní posouzení skutku je důsledkem použití zásad vyplývajících z §259 odst. 4 tr. ř., §264 odst. 2 či §265s odst. 2 tr. ř., odůvodnit samotná námitka dovolatele, že užitá právní kvalifikace neodpovídá zjištěnému skutku. Takový postup by byl možný v případě, že dovolatel důvodně namítl, že skutek bylo možno posoudit podle jiného, zákonu odpovídajícího ustanovení i při dodržení podmínek uplatňujícího se zákazu reformationis in peius. V případě, že dovolací soud zjistí, že nesprávná právní kvalifikace je výlučně důsledkem uplatňujícího se zákazu reformationis in peius, přichází do úvahy dovolání odmítnout jako zjevně neopodstatněné podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř., neboť napadené rozhodnutí v takovém případě netrpí vadou spočívající v nesprávném právním posouzení skutku. Proto není namístě postup podle §265i odst. 1 písm. f) tr. ř.
8 Tdo 1181/2017
aktualizován
(méně než 30 dnů)
31. 1. 2018 A Uložení zabezpečovací detence pachateli podle §100 tr. zákoníku nebrání skutečnost, že je mu současně ukládán výjimečný trest odnětí svobody na doživotí podle §54 tr. zákoníku.
11 Tvo 27/2017 10. 1. 2018 A Soudce, který v řízení o vydání do ciziny rozhodoval v rámci předběžného šetření o předběžné vazbě vydávané osoby (§94 odst. 1 z. m. j. s.), není vyloučen z rozhodování o návrhu státního zástupce, zda je její vydání přípustné. Rozhodování o předběžné vazbě v řízení o vydání do ciziny nezakládá důvod vyloučení soudce ve smyslu §30 odst. 2 tr. ř. (ani per analogiam), neboť nejde o rozhodování o vazbě obviněného v přípravném řízení a následné rozhodování o vině a trestu po předložení věci státním zástupcem soudu.

Za rok 2018 bylo zveřejněno 11 rozhodnutí Nejvyššího soudu s právní větou,
zobrazena strana 1 z celkem 1 stran v čase 0,687 ms (z toho 0,650 ms NoSQL - scan 17898 záznamů).