Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího soudu s právní větou v roce 2020

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
32 Cdo 758/2020 21. 12. 2020 A Práva a povinnosti ze smlouvy o ručení uzavřené po 31. 12. 2013 se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, bez zřetele k tomu, zda se hlavní (zajišťovaný) závazek řídí tímto zákonem či dosavadními právními předpisy.
5 Tdo 1262/2020 17. 12. 2020 A Rozhodnutí správce daně o zřízení zástavního práva podle §170 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů, není rozhodnutím, které podléhá výkonu rozhodnutí, a proto ani nelze zmařit jeho výkon ve smyslu §337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Rozhodnutím, jehož výkon je možno zmařit a naplnit tím skutkovou podstatu přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, je až rozhodnutí soudu o nařízení prodeje zástavy podle §358 odst. 1 z. ř. s. Proto se zástavní dlužník (vlastník zástavy), který prodá takovou zástavu, aniž by byl soudem nařízen její prodej, nedopustí uvedeného přečinu. Není však vyloučeno posoudit toto jednání jako jiný trestný čin, například přečin poškození věřitele podle §222 tr. zákoníku.
25 Cdo 171/2019 17. 12. 2020 A Právní vztahy, z nichž vyplývá právo poškozeného na pojistné plnění podle §6 a §24 zákona č. 168/1999 Sb. i postižní právo České kanceláře pojistitelů podle §10 i §24 odst. 9 tohoto zákona, se posuzují podle zákona č. 168/1999 Sb. ve znění účinném k datu škodní události. Vznikla-li škoda vlastníku (provozovateli) nepojištěného vozidla při provozu jeho vozidla, které řídila jiná osoba, jež také odpovídá za škodu, má vlastník právo na plnění z garančního fondu pouze v rozsahu nároku na náhradu škody na zdraví (včetně náhrady nákladů vynaložených na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění a regresního nároku podle §6 odst. 4 tohoto zákona), již může uplatnit vůči České kanceláři pojistitelů podle §24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., avšak jen v rozsahu, v němž za škodu tato jiná osoba (řidič) odpovídá. Poškozený provozovatel, jemuž vznikl podle §24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. nárok na plnění z garančního fondu, ale současně podle §24 odst. 9 téhož zákon ...
25 Cdo 1752/2019 17. 12. 2020 A Každý tiskový článek dotýkající se osobnostních práv osob, o nichž informuje nepřiměřeným a nedovoleným způsobem, zpravidla představuje samostatný zásah, který je odškodnitelný samostatnou částkou promlčecí lhůta k uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy počíná běžet nejdříve od okamžiku, kdy zásah vyvolá újmu. Sděluje-li ovšem určitá skupina článků tutéž či obdobnou informaci, resp. vyjadřuje se v různých obměnách ke společnému tématu, spoluvytváří ve výsledku jednotnou újmu, a povyšuje tak svou negativní kvalitu na úroveň celistvého působení, aniž by bylo dost dobře možné určit, jakou část celkové újmy ten který článek způsobil počátek běhu promlčecích lhůt se tehdy odvíjí až od ukončení takto uceleného působení. Nastal-li mezi články, které referují o obdobném tématu, delší časový interval, pro nějž je třeba na následující článek hledět již jako na znovuobnovení negativního působení, nikoliv jen jako na navazující rozšíření předchozího zásahu, jde o samostatné zásahy s ...
29 NSCR 114/2019 16. 12. 2020 A Nesouhlas věřitele s řešením úpadku dlužníka oddlužením (§389 insolvenčního zákona) není zjevným zneužitím práva, které nepožívá právní ochrany (§8 o. z.), jen proto, že jeho důsledkem je zastavení insolvenčního řízení z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující. Jestliže usnesení o povolení oddlužení nabylo účinků i právní moci před 24. 4. 2020, je pro pozdější rozhodnutí o tom, zda je dlužník oprávněn podat návrh na povolení oddlužení (§397 odst. 1 insolvenčního zákona) rozhodné ustanovení §389 insolvenčního zákona ve znění účinném před uvedeným datem.
29 NSCR 4/2020 16. 12. 2020 A Skutečnost, že za trvání oddlužení (výlučně) plněním splátkového kalendáře zemřel jeden z manželů, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení (§394a insolvenčního zákona), není důvodem pro zastavení insolvenčního řízení (§142 písm. b/ insolvenčního zákona) ve vztahu k žádnému z nich.
26 Cdo 1588/2020 15. 12. 2020 A Užívá-li někdo nemovitost (byt) jako člen domácnosti výprosníka, jehož výprosa doposud trvá, může souhlas s jeho užíváním nemovitosti odvolat a požadovat jeho vyklizení jen výprosník, od kterého odvozuje právní důvod užívání, nikoliv půjčitel.
25 Cdo 27/2020 15. 12. 2020 A Preventivně-sankční funkce peněžité náhrady nemajetkové újmy za neoprávněný zásah do osobnostních práv informačním médiem se může uplatnit pouze v rámci funkce kompenzačně- satisfakční důvodem pro stanovení podstatně vyšší náhrady tato funkce sama o sobě není. Jestliže dehonestující, nepravdivé či indiskrétní informace ze svých internetových stránek odstraní ten, kdo je na ně umístil (provozovatel zdrojové webové stránky), splní tím svou povinnost zdržet se závadného jednání.
7 Tdo 1229/2020 15. 12. 2020 A Jinou podobnou povinnou platbou ve smyslu §240 odst. 1 tr. zákoníku je i rozhlasový a televizní poplatek podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
5 Tdo 1231/2020 9. 12. 2020 A EU Porušení práv k ochranné známce a jiným označením, Porušení chráněných průmyslových práv §268, §269 tr. zákoníku I. Závěr o spáchání trestných činů porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle §268 tr. zákoníku a porušení chráněných průmyslových práv podle §269 tr. zákoníku je podmíněn zjištěním, do jakých nehmotných předmětů ochrany pachatel zasáhl, a stanovením toho, jakou mimotrestní právní úpravou jsou taková práva chráněna. Jde-li o tzv. národní ochranné známky či průmyslové vzory zapsané u národního úřadu průmyslového vlastnictví, užije se národní právní úprava (v České republice zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, ve znění pozdějších předpisů, resp. zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů), jde-li o unijní ochranné známky či (průmyslové) vzory zapsané u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), užijí se normy sekundárního evropského práva (např. nařízení Rady Evropských společenství č. 6/2002), jd ...
31 Cdo 1621/2020 9. 12. 2020 A Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), zakládá přísnou (tzv. objektivní) odpovědnost vlastníka komunikace za újmy, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti. Jde o odpovědnost bez ohledu na protiprávnost a zavinění, která je spojena s existencí závady ve schůdnosti, tedy s takovým nedostatkem komunikace, který se vymyká jejímu stavu z hlediska stavebního, dopravně technického i z hlediska celkového působení povětrnostních vlivů a který představuje pro chodce nenadálou a nepředvídatelnou změnu hrozící vznikem újmy. Požadavek předvídavosti chodce ve vztahu k celkové kvalitě komunikace se projeví jen při hodnocení povahy závady ve smyslu §26 odst. 7 silničního zákona a nemůže být zdvojován v rámci závěru o spoluzpůsobení si újmy poškozeným (§2918 o. z.) zde je možno hodnotit již jen další projevy neobezřetnosti chodce při samotném pohybu po takovém úseku komunikace, např. nevhodnou obuv, neadekvátní trasu, způsob pohybu či ovlivnění návykovými látkami, ...
31 Cdo 2402/2020 9. 12. 2020 A Právo na projednání věci v přiměřené době, které je obsahově shodné s právem na projednání věci bez zbytečných průtahů ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základní práv a svobod, mají i účastníci správních řízení, na něž dopadá čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, nebo jejichž předmětem je základní právo nebo svoboda, a to bez ohledu na to, zda na dané správní řízení navazoval soudní přezkum.
31 Cdo 2008/2020 9. 12. 2020 A Majetkové hodnoty, které jeden z manželů získal jako plnění ze závazkového právního vztahu, jehož rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů a který převzal bez souhlasu druhého, jsou součástí společného jmění manželů součástí společného jmění nejsou dluhy, které pro něj ze závazkového právního vztahu vyplývají. Byly-li na pořízení majetkových hodnot ve společném jmění manželů použity prostředky opatřené takovým závazkem jen jednoho z manželů, který není součástí společného jmění manželů a který je povinen splnit jen zavázaný manžel po zániku manželství, nezakládá tato skutečnost při zániku společného jmění manželů nárok na vypořádání vnosu z odděleného majetku na společný majetek. K výlučnému závazku manžela, který takto majetkové hodnoty ve prospěch společného jmění manželů opatřil, může soud přihlédnout při vypořádání společného jmění manželů, např. při úvaze o disparitě podílů.
25 Cdo 2669/2020 30. 11. 2020 A Ve sporu o zadostiučinění za zásah do cti, vážnosti a důstojnosti zasláním nepravdivých informací elektronickou poštou je podle §87 písm. b) o. s. ř. místně příslušným i soud, v jehož obvodu má žalobce v době zásahu bydliště (§80 o. z. a §85 odst. 1 věta druhá a třetí o. s. ř.).
29 NSCR 55/2019,  29 NSCR 111/2019,  29 NSCR 141/2019 27. 11. 2020 A Zkoumat,zda lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že návrhem na povolení reorganizace je sledován nepoctivý záměr, má pro rozhodnutí o způsobu řešení úpadku u objektivně přípustné reorganizace (§316 odst. 4 insolvenčního zákona) význam tehdy, jestliže schůze věřitelů o způsobu řešení úpadku nerozhodne (nepřijme rozhodnutí o způsobu řešení úpadku reorganizací ani konkursem). Jen v takovém případě může insolvenční soud zamítnout návrh na povolení reorganizace podle §326 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona pro nepoctivý záměr navrhovatele.
5 Tdo 1147/2020 25. 11. 2020 A Provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence, Vojenský materiál §265 odst. 1 tr. zákoníku I. Vojenským materiálem ve smyslu §265 odst. 1 tr. zákoníku o trestném činu provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence zásadně není znehodnocená a neaktivní munice po její předchozí delaboraci a označená znehodnocovací značkou. Zavinění, Úmysl §15 tr. zákoníku II. Jestliže se obviněný důvodně spoléhal na správnost odborného názoru příslušné autority (např. názor Vojenského technického ústavu na charakter určitého materiálu), že věc, s níž nakládal, není vojenským materiálem, aniž by o tom byly pochybnosti odůvodněné konkrétními okolnostmi, nelze zpravidla dovodit jeho úmyslné zavinění ve vztahu k uvedenému normativnímu znaku, i kdyby se dodatečně zjistilo, že takovou věc lze považovat za vojenský materiál. Zabrání věci, Zúčastněná osoba §101 tr. zákoníku, §42 tr. ř. III. O zabrání věci podle §101 tr. zákoníku konkrétní o ...
32 Cdo 3345/2018 25. 11. 2020 A Objednatel může podle ustanovení §2593 o. z. částečně odstoupit od smlouvy o dílo, lze-li k té části plnění zhotovitele, od něhož odstupuje, přiřadit ve shodě s předchozí projevenou vůlí smluvních stran ekvivalent protiplnění objednatele.
30 Cdo 1332/2020 25. 11. 2020 A Úřední záznam o použití donucovacího prostředku sepsaný dle §57 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) je veřejnou listinou ve smyslu §134 o. s. ř.
25 Cdo 2679/2019 25. 11. 2020 A Ve sporu o náhradu škody při určení obvyklé ceny vozidla pořízeného v zahraničí, které je v místě a čase dopravní nehody svým typem či konstrukcí neobvyklé a v České republice se neobchoduje, je třeba zohlednit též možnosti přilehlého zahraničního trhu, funguje-li reálně přeshraniční obchod tohoto typu a je-li pro poškozeného dostupný či obvyklý, není-li nákup tímto způsobem spojen se zjevně neúčelnými či účelově nadhodnocenými náklady.
8 Tdo 1041/2020 25. 11. 2020 A Přečin navazování nedovolených kontaktů s dítětem podle §193b tr. zákoníku je předčasně dokonaným deliktem. Proto je trestně postižitelný již samotný návrh na setkání, který pachatel učinil dítěti mladšímu patnácti let za účelem dopustit se na něm některého ze sexuálně motivovaných trestných činů, jejichž výčet v tomto ustanovení je demonstrativní. Návrh na takové setkání může být učiněn jakýmkoliv způsobem, např. prostřednictvím informačních nebo komunikačních technologií, v listinné podobě či ústně. Provedeným dokazováním je třeba objasnit, který z trestných činů, na něž je v této skutkové podstatě odkazováno, pachatel v době učinění návrhu na setkání zamýšlel spáchat.
8 Tdo 1121/2020 25. 11. 2020 A Podané dovolání se posuzuje jako celek a takto se posuzuje i jeho přípustnost. Proto je lze odmítnout podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jen v případě, že není přípustné v celém rozsahu.
22 Cdo 1952/2019 24. 11. 2020 A Mezi vlastníkem stavby a vlastníkem pozemku, na kterém je převážná část stavby, je založeno zákonné předkupní právo podle §3059 o. z. ve spojení s §3056 odst. 1 o. z., a to bez ohledu na to, zda vzhledem k přesahům stavby na další pozemky budou splněny podmínky pro použití ustanovení o přestavku. Zákonné předkupní právo náleží i spoluvlastníkům pozemku, na němž se nachází převážná část stavby jiného vlastníka, a opačně spoluvlastníkům stavby ve vztahu k pozemku, na kterém se stavba svou převážnou částí nachází.
29 NSCR 35/2019 19. 11. 2020 A Jestliže se věc zatížená zástavním právem stala součástí majetkové podstaty dlužníka coby plnění z neúčinného právního jednání dlužníka (§205 odst. 4, §239 odst. 4 věta první insolvenčního zákona) až po uplynutí propadné přihlašovací lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku k přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení, je zástavní věřitel oprávněn přihlásit do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka (coby zástavního dlužníka) zajištěnou „zástavní“ (peněžitou) pohledávku nejpozději ve lhůtě k tomu určené výzvou insolvenčního soudu to platí bez zřetele k tomu, že věřitel nevyužil možnosti včas přihlásit do insolvenčního řízení (jako nezajištěnou) osobní pohledávku vůči dlužníku, k jejímuž zajištění bylo zřízeno předmětné zástavní právo.
23 Cdo 1337/2019 18. 11. 2020 A Porušení povinnosti rozhodce oznámit okolnost, která by mohla vzbudit oprávněné pochybnosti o jeho nepodjatosti, není samo o sobě důvodem pro zrušení rozhodčího nálezu. Důvodem pro zrušení rozhodčího nálezu může být skutečnost, že věc projednal a rozhodl vyloučený rozhodce.
23 Cdo 3972/2019 18. 11. 2020 A Nedostatek nezávislosti či nestrannosti rozhodce nebo osoby určující rozhodce nezpůsobuje sám o sobě neplatnost samotné rozhodčí doložky uzavřené mezi podnikateli v době od 1. 1. 2014. Nedostatek nezávislosti či nestrannosti osoby, která podle takové rozhodčí doložky má určit rozhodce, se nepresumuje, ale je předmětem dokazování to platí i tehdy, jde-li i o tzv. arbitrážní centra.
7 Tz 38/2020 4. 11. 2020 A Ke spáchání trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku je třeba, aby došlo ke zmaření nebo podstatnému ztížení výkonu rozhodnutí, a to určitým nakládáním s věcí, které se týká takové rozhodnutí (např. exekuční příkaz). V případě, že obviněný nakládal s věcí, které se netýká vydaný exekuční příkaz, nemohl naplnit skutkovou podstatu trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. V úvahu však připadá jeho odpovědnost např. za trestný čin poškození věřitele podle §222 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jestliže v postavení dlužníka zcizil věc použitelnou k uspokojení pohledávky věřitele, které tím alespoň zčásti zmařil.
21 Cdo 4451/2018 29. 10. 2020 A V pracovněprávních vztazích smí smluvní pokuta utvrdit jen závazek zaměstnance z konkurenční doložky sjednané ve smyslu ustanovení §310 odst. 1 zák. práce o tom, že se zaměstnanec po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by vůči němu měla soutěžní povahu. Ujednání smluvní pokuty k utvrzení jiných závazků zaměstnance a zaměstnavatele je zakázáno ustanovením §346d odst. 7 zák. práce ke smluvní pokutě sjednané v rozporu s tímto zákazem se nepřihlíží (§346e zák. práce). Ustanovení §19 odst. 3 zák. práce, které určuje, že neplatnost právního jednání nemůže být zaměstnanci na újmu, nezpůsobil-li neplatnost výlučně sám, se analogicky aplikuje též na zdánlivá (nicotná) pracovněprávní jednání. Tuto zásadu však nelze vykládat tak, že zaměstnanec může z neplatného nebo zdánlivého právního jednání požadovat plnění (které mu dosud nebylo poskytnuto), i když jeh ...
33 Cdo 416/2020 29. 10. 2020 A Doba k uplatnění práva z vady stanovená v §2165 o. z., tj. doba 24 měsíců od převzetí, nezačíná běžet znovu, je-li zjednání nápravy vadného plnění provedeno dodáním nové věci bez vad (výměnou věci) nebo výměnou součásti věci. Zákonná povinnost z vadného plnění se váže k závazku prodávajícího zajistit, aby kupující mohl po určitou dobu (24 měsíců) užívat věc bez vad neváže se na věc samotnou.
22 Cdo 1491/2019 27. 10. 2020 A Ruší-li soud služebnost, která je ke dni jeho rozhodnutí již promlčena, není zásadně namístě přiznávat oprávněnému ze služebnosti náhradu za její zrušení.
27 Cdo 143/2020 27. 10. 2020 A Fyzická osoba, oprávněná jednat jménem právnické osoby podle §21 o. s. ř. (ve spojení s §120 z. v. r.) může jménem právnické osoby učinit elektronické podání podle §22 z. v. r. i ze své datové schránky (z datové schránky fyzické osoby podle §8 odst. 1 zákona o elektronických úkonech). V takovém případě je podání podepsáno touto fyzickou osobou (§18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech) je-li přitom z podání zřejmé, že je činí jménem právnické osoby např. jako předseda jejího statutárního orgánu [§21 odst. 1 písm. a) o. s. ř.], jde o podání této právnické osoby učiněné a podepsané fyzickou osobou oprávněnou jednat za dotčenou právnickou osobu.
5 Tdo 972/2020 22. 10. 2020 A Výše škody, která je znakem kvalifikované skutkové podstaty přečinu způsobení úpadku ve smyslu §224 odst. 1, odst. 3 nebo 4 tr. zákoníku, odpovídá rozdílu mezi tím, v jakém rozsahu byl pachatel jako dlužník schopen uspokojit pohledávky poškozených věřitelů dříve, než se dostal do úpadku [§3 odst. 1, 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve znění pozdějších předpisů], a v jakém rozsahu (a zda vůbec) by je mohl uspokojit poté, co si přivodil úpadek. K tomu je třeba opatřit dostatečné důkazy zejména na podkladě znaleckého zkoumání ekonomického stavu dlužníka jak před způsobením úpadku, tak po něm. Z něj musí být zřejmý i vliv majetkových dispozic pachatele na způsobení stavu úpadku a na omezení možnosti uspokojení pohledávek věřitelů. Nepodaří-li se zjistit (např. v důsledku chybějících účetních a dalších dokladů), zda v době, kdy pachatel jako dlužník činil určité výdaje ze svého majetku bez získání odpovídající protihodnoty, byl již v ...
Tpjn 300/2020 21. 10. 2020 A Řidič se nachází ve stavu vylučujícím způsobilost ve smyslu §274 odst. 1 tr. zákoníku, pokud řídí motorové vozidlo po užití jiné návykové látky než alkoholu, jejíž koncentrace v krevním séru dosáhne nejméně níže uvedených hodnot: · 10 ng/ml Delta-9-tetrahydrokanabinolu (9-THC), · 150 ng/ml Methamfetaminu, · 150 ng/ml Amfetaminu, · 150 ng/ml 3,4-Methylendioxymethamfetaminu (MDMA), · 150 ng/ml 3,4-Methylendioxyamfetaminu (MDA), · 75 ng/ml Kokainu, · 200 ng/ml Morfinu. Závěr o vině takového řidiče přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky lze proto učinit již na podkladě zjištění o výši koncentrace příslušné návykové látky obsaženého ve znaleckém posudku nebo odborném vyjádření z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie. V tomto případě není třeba opatřit znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, ke zjištění stupně ovlivnění řidiče návykovou látkou. Ke zpracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, pro účely trestního řízení však bude ...
22 Cdo 2189/2019 21. 10. 2020 A Soud není omezen v maximální délce lhůty podle §118b odst. 1 věty druhé o. s. ř. a ve vztahu ke lhůtě může předseda senátu reagovat na specifické okolnosti věci a na vývoj prvního jednání. Stanovení lhůty delší než 30 dnů by však mělo být spíše výjimečné a řádně odůvodněné okolnostmi konkrétního případu.
6 Tdo 1042/2020 13. 10. 2020 A Advokáta, který byl obviněnému soudem ustanoven jako obhájce pouze za účelem odstranění vad jím podaného odvolání (§251 odst. 2 tr. ř.), nelze považovat za obhájce disponujícího oprávněními v rozsahu uvedeném v §41 odst. 5 tr. ř., tj. též právem podat za obviněného dovolání, a není tak obhájcem obviněného, jemuž je třeba doručit opis rozsudku odvolacího soudu (§130 odst. 2 tr. ř.). Na běh lhůty k podání dovolání podle §265e odst. 2 tr. ř. nemůže mít žádný vliv skutečnost, že mu soud prvního stupně doručil opis takového rozsudku.
20 Cdo 1961/2020 7. 10. 2020 A Zahájení a provedení exekuce prodejem nemovité věci po zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nařízením jejího prodeje nebrání dříve zahájená exekuce prodejem spoluvlastnického podílu na této nemovité věci. Provedení exekuce prodejem nemovité věci má v takovém případě přednost postup podle zákona č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů, se neuplatní. Prodejem věci ve veřejné dražbě ve smyslu ustanovení §1147 o. z. se rozumí též postup podle §348 o. s. ř.
25 Cdo 1091/2020 30. 9. 2020 A Nezletilí, kteří nenabyli plné svéprávnosti, a duševně postižení hradí jimi způsobenou újmu, jestliže byli schopni posoudit následky svého jednání a ovládnout je. V opačném případě (s výjimkou situace, kdy je vzhledem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného spravedlivé, aby deliktně nezpůsobilým osobám byla přesto povinnost k náhradě uložena) má poškozený nárok na náhradu újmy jen proti osobě, která byla povinna vykonávat nad takovým škůdcem dohled, prokáže-li, že náležitý dohled zanedbala.
29 NSCR 100/2019 30. 9. 2020 A Zvláštním právním předpisem ve smyslu ustanovení §316 odst. 4 insolvenčního zákona se rozumí zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Jestliže poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu bylo u dlužníka delší 1 roku, postupuje insolvenční soud při zkoumání přípustnosti reorganizace pro účely určení celkového ročního úhrnu čistého obratu dlužníka podle ustanovení §1d odst. 2 zákona o účetnictví.
29 NSCR 137/2018 30. 9. 2020 A Lze-li se zřetelem ke všem okolnostem již v době, kdy insolvenční soud vydává rozhodnutí o úpadku dlužníka, důvodně předpokládat, že dlužníkem podaným návrhem na povolení reorganizace je sledován nepoctivý záměr, insolvenční soud návrh na povolení reorganizace zamítne podle §326 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona bez zřetele k tomu, že dlužník s takovým návrhem předložil reorganizační plán přijatý alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů, počítanou podle výše jejich pohledávek, a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů, počítanou podle výše pohledávek (srov. §148 odst. 2 insolvenčního zákona). Možnost prohlásit (u podmíněně přípustné reorganizace) konkurs na majetek dlužníka proto, že dlužník sleduje (včasným) návrhem na povolení reorganizace nepoctivý záměr [§326 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona], by insolvenční soud neměl jen tehdy, kdyby poté, co rozhodnutí o tomto návrhu odložil na dobu po skončení první schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku, tat ...
3 Tdo 340/2020 24. 9. 2020 A Neoprávněným lovem ve smyslu skutkové podstaty trestného činu pytláctví podle §304 tr. zákoníku jsou jednání, která se vymykají zákonným podmínkám lovu podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o myslivosti"). Znak „neoprávněně“ je proto nutno vykládat v celém kontextu zákona o myslivosti, tedy nejen s přihlédnutím k ustanovení §46 a §48a zákona o myslivosti, ale také k ustanovení §45 odst. 1 zákona o myslivosti a objektu trestného činu, kterým je ochrana přírody, resp. volně žijící zvěře a ryb, jakož i ochrana práva myslivosti a výkonu rybářského práva. Platí tedy, že i osoba, která dodržela formální náležitosti §46 odst. 1 zákona o myslivosti (má povolenku k lovu, lovecký lístek, zbrojní průkaz atd.) a loví zvěř v rozporu s výslovným zákazem podle §45 zákona o myslivosti, jedná nad rámec vydaného povolení, a tedy neoprávněně ve smyslu skutkové podstaty trestného činu pytláctví podle §304 tr. zákoníku.
8 Tdo 838/2020 23. 9. 2020 A Přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku je trvající trestný čin. Jestliže se v průběhu páchání tohoto přečinu pachatel dopustí trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku, nejsou tyto trestné činy spáchány v jednočinném, nýbrž ve vícečinném souběhu.
22 Cdo 994/2020 22. 9. 2020 A Jedná-li správce společné věci jako nepřímý zástupce spoluvlastníků, svým jménem uzavírá ohledně správy společné věci smlouvy s třetími osobami a plnění z těchto smluv dále poskytuje spoluvlastníkům, je vůči jednotlivým spoluvlastníkům aktivně legitimován k vymáhání toho, co jsou povinni zaplatit za takto poskytnutá plnění (služby, dodávky vody, energií apod.).
22 Cdo 1738/2019 22. 9. 2020 A Předkupní právo spoluvlastníků podle §1124 odst. 1 o. z., ve znění účinném do 31. 12. 2017, bylo omezeno pouze na ty případy, ve kterých bylo spoluvlastnictví jako majetkové společenství nově založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností.
31 Cdo 1511/2020 9. 9. 2020 A Nejde o nárok z titulu nesprávného úředního postupu, požaduje-li poškozený náhradu škody, jež mu měla vzniknout tím, že mu byl v rozporu se zněním §29 odst. 3 o. s. ř. ustanoven opatrovník, je-li tato škoda odvozována od zmenšení jmění v důsledku přijetí konečného pravomocného a vykonatelného rozhodnutí, jež bylo vydáno v řízení zatíženém vytýkanou vadou požadavek na náhradu škody tak bylo možno s úspěchem uplatnit jen z titulu nezákonného (konečného) rozhodnutí, tedy takového, které by bylo v předepsaném řízení zrušeno či změněno pro nezákonnost.
31 Cdo 684/2020 9. 9. 2020 A I. Nejistou nebo neurčitou ve smyslu §1987 odst. 2 o. z. je zpravidla pohledávka, která je co do základu a (nebo) výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení. II. Likvidita pohledávky užité k započtení je hmotněprávním předpokladem započtení není-li taková pohledávka „jistá a určitá“, odporuje započtení ustanovení §1987 odst. 2 o. z. a je zpravidla (relativně) neplatné. Dovolá-li se věřitel pohledávky, proti které je započítáváno, vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pohledávka, proti které je započítáváno, nezanikne).
31 Cdo 1330/2020 9. 9. 2020 A „Soudní exekutor může pojmout silniční motorové vozidlo do soupisu movitých věcí, ačkoliv je mu při soupisu předložen technický průkaz osvědčující vlastnictví třetí osoby, pouze tehdy, má-li důvodné pochybnosti o pravdivosti údajů v technickém průkazu.“
8 Tdo 789/2020 9. 9. 2020 A Nenaplnění podmínek pro uložení výjimečného trestu vyžadovaných v §54 odst. 2 tr. zákoníku nebrání soudu mimořádně zvýšit obviněnému trest odnětí svobody podle §59 odst. 1 tr. zákoníku, jsou-li splněna v něm stanovená zákonná kritéria, neboť každé z těchto ustanovení má jinou povahu a obsahuje odlišná hlediska.
7 Tdo 865/2020 1. 9. 2020 A Sledování, Důkaz, Provádění důkazů, Právo na spravedlivé soudní řízení §158d odst. 2, 3 a 10 tr. ř., čl. 7 a 10 Listiny základních práv a svobod I. Ustanovení §158d odst. 3 tr. ř. neupravuje zvláštní, speciální institut v podobě sledování uskutečněného na základě předchozího povolení soudce, ale pouze klade náročnější podmínky na povolovací proces sledování, při kterém mají být pořizovány záznamy ve smyslu §158d odst. 2 tr. ř. v případech, kdy má být sledováním zasaženo do vyjmenovaných základních lidských práv a svobod (přičemž může jít o práva či svobody i jiné než sledované osoby). Účelem ustanovení §158d odst. 10 tr. ř. není nic jiného než s odkazem na ustanovení §158d odst. 2 tr. ř. zdůraznit, že v jiné věci lze použít za předpokladů zde uvedených jako důkazní prostředek záznam pořízený při sledování a připojený protokol. Záznamy o sledování osob a věcí uvedené v §158d odst. 2 tr. ř. a připojené protokoly tedy lze použít jako důkazní prostředky i v jiné trestní věci, než j ...
25 Cdo 4393/2018 31. 8. 2020 A Z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud přiměřeně snížit náhradu škody podle §2953 odst. 1 o. z. i tehdy, je-li škůdcem právnická osoba.
29 ICdo 2/2019 31. 8. 2020 A Tam, kde v případech uvedených v §229 odst. 1 a 2 o. s. ř. rozhodl odvolací soud, lze podat žalobu pro zmatečnost buď jen proti jeho rozhodnutí, nebo rovněž proti rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže trpí zmatečností rozhodnutí soudu prvního stupně však nelze napadnout samostatně, neboť jeho právní moc (jako jedna z podmínek pro podání žaloby pro zmatečnost) se odvíjí (až) od rozhodnutí odvolacího soudu. V řízení o žalobě pro zmatečnost soud samostatně nerozhoduje (způsobem uvedeným v §95 o. s. ř.) o přípustnosti „rozšiřování“ tvrzených důvodů zmatečnosti s tím, zda později (v průběhu řízení o již podané žalobě) uplatněné důvody zmatečnosti jsou včasné, se vypořádá v důvodech rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost. Osoba, která podává žalobu pro zmatečnost z důvodu zmatečnostní vady uvedené v §229 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., musí tvrdit (chce-li s takovou žalobou uspět), že jako účastník řízení neměla procesní způsobilost nebo nemohla před soudem vystupovat (§29 odst. 2 o. s ...
25 Cdo 3788/2019 27. 8. 2020 A Zanikla-li smlouva o smlouvě budoucí pro nemožnost plnění podle §2006 o. z. z důvodu na straně budoucího prodávajícího, nemůže se budoucí kupující domáhat uzavření kupní smlouvy podle §1787 o. z. má však právo požadovat náhradu škody, která mu vznikla porušením smluvní povinnosti (§2913 o. z.).

Za rok 2020 bylo zveřejněno 139 rozhodnutí Nejvyššího soudu s právní větou, zobrazena strana 1 z celkem 3 stran,
v čase 0,000124 sekundy z toho 0,000038 sekundy NoSQL databáze.