Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2003

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
Na 949/2003 - 7 27. 11. 2003 B Soudem věcně příslušným k přezkoumávání rozhodnutí vydaných podle zákona č. 261/2001 Sb. je krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud oprávněné osoby (§7 odst. 1 a 2 s. ř. s., §85a odst. 1 o. s. ř.).
4 Ads 40/2003 26. 11. 2003 B Jestliže v řízení o přezkoumání rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o odnětí plného invalidního důchodu, tedy dávky podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, nelze po vypracování posudků posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ani po vypracování posudku znalce z oboru gynekologie a posudku znalce z oboru interního lékařství odstranit pochybnosti o dosud zjištěném zdravotním stavu, zejména o stanovení určujícího zdravotního postižení, soud ustanoví znalce z oboru zdravotnictví; tímto znalcem ustanoví Ústav posudkového lékařství – Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví jako znalecký posudkový orgán na nejvyšší odborné úrovni. Z posudkových závěrů tohoto znaleckého orgánu pak soud vychází, a to i za situace, v níž se jeho závěry liší od předchozích posudkových závěrů posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí.
5 As 21/2003 25. 11. 2003 A I. Opatřením proti nečinnosti dle §50 správního řádu se řízení přenáší na správní orgán, který by byl jinak oprávněn rozhodnout o odvolání. Byl-li však k rozhodování dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, příslušným správním úřadem ústřední orgán státní správy, je užití atrakčního práva ve smyslu §50 správního řádu vyloučeno. II. Vychází-li ustanovení §79 s. ř. s. z předpokladu existence procesních prostředků, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu dosud neobsahuje, nelze za tohoto stavu po účastníku správního řízení požadovat, aby vyhledával alternativní prostředky pro naplnění hypotézy §79 odst. 1 s. ř. s., např. cestou podnětu k postupu dle §50 správního řádu. Účastník správního řízení, jež je stiženo nečinností správního orgánu, se může za popsané situace obrátit na soud ihned.
6 A 76/2002 25. 11. 2003 A Výjimka z poplatkové povinnosti [§6 odst. 3 písm. b) zákona č. 86/1995 Sb., o ochraně ozonové vrstvy Země] se vztahuje nejen na samotné vyrobené a dovezené látky určené k zajištění ochrany zdraví a života lidí, nýbrž i na výrobky tyto látky obsahující.
7 A 82/2002 25. 11. 2003 A I. Rozsah a způsob zjišťování podkladů pro rozhodnutí určuje správní orgán. Je proto na jeho úvaze, které důkazy budou za účelem zjištění skutečného stavu věci provedeny; to znamená, že ohledání podle §38 správního řádu není obligatorním důkazním prostředkem. II. Ze skutečnosti, že Česká inspekce životního prostředí není orgánem státní správy lesů (§47 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., lesního zákona), nelze dovodit, že jí nepřísluší posuzovat, zda provedenou těžbou byl či nebyl porušen lesní zákon, neboť podle §2 zákona ČNR č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, dozírá Česká inspekce životního prostředí na dodržování ustanovení právních předpisů a rozhodnutí týkajících se funkcí lesů jako složky životního prostředí právnickými a fyzickými osobami. III. Je-li v rozhodnutí o odvolání označeno Ministerstvo životního prostředí jako správní orgán, nelze dovodit, že rozhodnutí postrádá přesné a jednoznačné označení orgánu, který rozhodnut ...
5 Ads 42/2003 25. 11. 2003 A Neúplné posouzení rozsahu zdravotního postižení, jímž stěžovatel trpěl ke dni vydání správního rozhodnutí, k němuž mohlo dojít v důsledku toho, že nebyly vzaty v úvahu všechny odborné nálezy klinického lékaře, je vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti stěžovatele, a tedy i nesprávné posouzení zákonných podmínek plné invalidity ve smyslu §39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, která je základním předpokladem vzniku nároku na dávku důchodového pojištění.
3 Afs 10/2003 - 54 25. 11. 2003 A Rozhodnutí o stanovení záloh na daň v jiné výši a rozhodnutí o posečkání daně jsou výsledkem výkonu dozorčího práva správního orgánu, a jsou proto vyloučena ze soudního přezkumu dle ustanovení §68 písm. e) a §70 písm. a) s. ř. s., neboť nepředstavují zásah do subjektivních veřejných práv žalobce. Soud žalobu proti těmto rozhodnutím odmítne podle ustanovení §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
5 A 81/2001 25. 11. 2003 A Jestliže vodohospodářský orgán zjistí, že nedovoleným vypouštěním vod nebo nedovoleným nakládáním s látkami vodám škodlivými došlo k znečištění povrchové nebo podzemní vody nebo k ohrožení její jakosti, a zjistí původce tohoto závadného stavu, pak není na jeho úvaze, zda tomuto původci uloží povinnost provést opatření k odstranění závadného stavu či nikoli, ale je povinen tato opatření uložit vždy (§27 odst. 1 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách).
5 Azs 14/2003 25. 11. 2003 B Správní orgán v řízení o azyl musí umožnit žadateli o azyl sdělit všechny okolnosti, které považuje pro udělení azylu za významné, avšak není jeho úkolem předestírat důvody, pro které je azyl obvykle poskytován.
5 Azs 26/2003 25. 11. 2003 B Správní orgán musí umožnit žadateli o azyl sdělit v řízení všechny okolnosti, které považuje pro udělení azylu za významné, avšak není jeho úkolem předestřít důvody, pro které je azyl obvykle poskytován.
3 Azs 26/2003 25. 11. 2003 B Jestliže soud rozhoduje o věci bez nařízení jednání (za splnění podmínek §51 s. ř. s.), přičemž ze spisu potřeba nařizovat jednání nevyplývá, není nutné ustanovit účastníku, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk, tlumočníka, protože taková potřeba pro jednání před soudem nevyšla najevo (§64 s. ř. s. a §18 odst. 1, 2 o. s. ř.).
5 Azs 20/2003 25. 11. 2003 B Skutková zjištění učiněná v řízení o azylu mají oporu ve správním spisu [§103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.], pokud i zprávy o situaci v zemi původu žadatele o azyl, které sloužily jako podklad pro rozhodnutí, byly v úplnosti učiněny součástí správního spisu.
6 A 114/2000 25. 11. 2003 B Také v řízení o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zákona č. 217/1994 Sb. se plně uplatňují zásady správního řízení, zejména zásada materiální pravdy a zásada oficiality. Podle §3 odst. 4, §32 odst. 1 a §46 správního řádu musí rozhodnutí správního orgánu vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Je povinností správního orgánu z vlastní iniciativy a vlastními prostředky objasňovat sporné, pochybné nebo zpochybněné skutečnosti, zejména ty, s nimiž nárok stojí a padá. Nesplňuje-li žadatel některý ze zákonem stanovených předpokladů pro přiznání nároku na poskytnutí jednorázové peněžní částky dle zákona č. 217/1994 Sb., musí správní orgán o žádosti rozhodnout řádně odůvodněným rozhodnutím, které má náležitosti stanovené §47 odst. 3 správního řádu.
6 A 55/2001 25. 11. 2003 B Lhůta k písemnému uplatnění nároku na poskytnutí jednorázové peněžní částky stanovená v §5 odst. 2 zákona č. 217/1994, o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce, ve znění zákona č. 77/1995 Sb., má prekluzívní povahu; neuplatněním nároku do 1. 9. 1995 právo zaniká. Podání žádosti zákon nepodmínil přiložením osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb.; osvědčení bylo možné doložit v průběhu řízení. K námitce žalobkyně, že žádost nepodala v zákonem stanovené lhůtě, protože jí potřebné osvědčení bylo vydáno až v roce 2001, soud nemůže přihlížet.
6 A 525/2000 25. 11. 2003 B Pro účely přiznání jednorázové peněžní částky podle §4 odst. 2 zákona č. 39/2000 Sb. je význam pojmu „plný či částečný invalidní důchod“ (přiznaný v důsledku zranění v boji) třeba chápat tak, že je lhostejné, jaká míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti či aktivního života byla s přiznáním invalidního důchodu spojena. Rozhodující je, že invalidní důchod byl přiznán právě pro zranění utrpěné v boji.
3 Ads 42/2003 - 98 25. 11. 2003 B Kasační stížnost dle ustanovení §129 odst. 3 s. ř. s. podanou až dne 5. února 2003 soud odmítne pro opožděnost dle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., a to i přesto, že stěžovatel byl o možnosti podat Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu o opravném prostředku pouze do 31. ledna 2003 vyrozuměn přípisem krajského soudu doručeným mu až po této zákonné lhůtě (3. února 2003), neboť taková poučovací povinnost není dána zákonnou úpravou a dle ustanovení §106 odst. 2 s. ř. s. nelze zmeškání lhůty k podání Kasační stížnosti prominout.
5 A 56/2000 24. 11. 2003 A Hlediskem pro stanovení výše pokuty podle ustanovení §9 odst. 2 zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, je i to, v kolika případech došlo k porušení pracovněprávních předpisů. Námitka, že úřad práce na základě této okolnosti stanovil pokutu nepřípustným matematickým výpočtem, proto není důvodná.
2 Azs 23/2003 24. 11. 2003 A Jestliže účastník v žalobě proti rozhodnutí správního orgánu nenamítá vady řízení uvedené v ustanovení §76 odst. 1 písm. c) s. ř. s., soud přihlédne z úřední povinnosti k existenci takových vad jen za předpokladu, že jsou bez dalšího patrné ze správního spisu a zároveň se jedná o vady takového charakteru a takové míry závažnosti, že brání přezkoumání napadeného rozhodnutí v mezích uplatněných žalobních bodů.
4 As 24/2003 21. 11. 2003 A Kasační stížnost označující správně jak číslem jednacím, tak i datem vydání usnesení krajského soudu, které napadá, avšak obsahující důvody a formulace zjevně směřující proti jinému rozhodnutí téhož krajského soudu, je nesrozumitelná. Neodstraní-li stěžovatel na výzvu soudu tuto vadu kasační stížnosti ve lhůtě soudem stanovené, nelze v řízení pro tento nedostatek pokračovat a Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle §37 odst. 5 s. ř. s. odmítne.
7 Azs 13/2003 21. 11. 2003 B Ustanovení §12 zákona č. 325/1999, o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb. vymezuje důvody pro udělení azylu taxativně. Pouhá nespokojenost se stavem dodržování lidských práv, navíc žalobcem ani v zemi původu neprojevená, takovýmto důvodem není.
7 Azs 20/2003 21. 11. 2003 B Jestliže žalobce vymezí v žalobě žalobní bod tak nekonkrétně, že se jím soud, který ve správním soudnictví není oprávněn ani povinen za žalobce cokoliv dovozovat, nemohl pro jeho neurčitost vůbec zabývat a soud tak přesto učiní a vysloví v této souvislosti nesprávný právní názor, nemá tato skutečnost žádný vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.
7 Azs 19/2003 21. 11. 2003 B Ministerstvo nemělo důvod posuzovat osobu stěžovatele jako přistěhovalce, protože jednak stěžovatel neuvádí, podle jakého právního předpisu měl být takto posuzován, a jednak správní řízení podle zákona o azylu je ovládáno dispoziční zásadou a nikoliv zásadou oficiality, což znamená, že správní orgán je návrhem vázán. Pokud tedy stěžovatel žádal o udělení azylu, rozhodovalo Ministerstvo o této žádosti.
5 A 122/2001 20. 11. 2003 A Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ani jiný právní předpis nestanoví pro odeslání žádosti o prominutí daně z převodu nemovitostí příslušnému finančnímu ředitelství žádný způsob poštovní přepravy (obyčejná zásilka, doporučená zásilka apod.). Pokud se však ani po zhodnocení všech skutečností nepodaří doložit, že byla dodržena zákonná lhůta k podání této žádosti (§25 odst. 3 zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí), jde tato skutečnost k tíži účastníka řízení.
2 Ads 40/2003 20. 11. 2003 A Jestliže nedokonalá zákonná úprava znemožňuje přístup stěžovatelky k soudu, přičemž odepření spravedlnosti (denegatio iustitiae) nelze zabránit ani předložením věci Ústavnímu soudu s návrhem na zrušení dotčeného zákona podle čl. 95 odst. 2 Ústavy, je jediným ústavně konformním východiskem přímá aplikace ústavní normy, v daném případě čl. 36 odst. 1 Listiny.
2 Azs 27/2003 20. 11. 2003 A Správní orgán má povinnost zjišťovat skutečnosti rozhodné pro udělení azylu podle §12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, jen tehdy, jestliže žadatel o udělení azylu alespoň tvrdí, že existují důvody v tomto ustanovení uvedené. V opačném případě žádost jako zjevně nedůvodnou podle ustanovení §16 odst. 1 písm. g) téhož zákona zamítne. Nedojde-li k zamítnutí žádosti ve lhůtě 30 dnů od zahájení správního řízení, vydá správní orgán negativní rozhodnutí dle §12 citovaného zákona; to však neznamená, že by správnímu orgánu za této situace vznikla povinnost domýšlet právně relevantní důvody pro udělení azylu žadatelem neuplatněné a činit posléze k těmto důvodům příslušná skutková zjištění. Povinnost zjistit skutečný stav věci dle ustanovení §32 spr. ř. má správní orgán pouze v rozsahu důvodů, které žadatel v průběhu správního řízení uvedl.
5 A 73/2002 20. 11. 2003 A I. Vymezení skutku, pro který je řízení podle správního řádu zahájeno, musí být konkrétní, stejně tak jako musí být z oznámení o zahájení řízení podle §18 odst. 3 správního řádu zřejmé, co bude jeho předmětem a o čem bude v řízení rozhodováno; v sankčním řízení je potom vhodné uvést, jaký postih za dané jednání hrozí. Takovou specifikaci nelze považovat za předčasné konstatování odpovědnosti, která je teprve v řízení zkoumána. II. Uložila-li Česká inspekce životního prostředí žalobci, který realizuje stavbu skládky, pokutu za porušení §3 odst. 4 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, nelze akceptovat žalobcovo tvrzení, že odpad, za který je pokuta ukládána, byl na stavbě zanechán třetími osobami bez jeho vědomí a že naopak žalobce jej likviduje zákonným způsobem, jestliže z místního šetření a „ceníku uloženého odpadu“, podle kterého žalobce odpad vykupoval, je zřejmé, že tento odpad byl skutečně přijímán, a ze zjištěných stop po pálení nelze vyloučit odstraňování odpadů nežádoucím způs ...
2 As 2/2003 20. 11. 2003 A O úspěchu a neúspěchu v řízení je možno uvažovat u žalobce a u žalovaného správního orgánu, nikoli však u dalších účastníků správního řízení, kteří žalobu nepodali. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení těchto dalších účastníků není na místě postup podle §60 odst. 1 s. ř. s. (přiznání náhrady nákladů řízení podle výsledku sporu), ale jedině postup podle §60 odst. 5 s. ř. s. (přiznání náhrady nákladů řízení z důvodů zřetele hodných).
6 As 2/2003 20. 11. 2003 B I. Účastníci řízení, pokud chtějí být v řízení úspěšní, musejí svou aktivní činností přispět k tomu, aby soud měl dostatek skutkového materiálu pro své rozhodnutí. K tomu mohou pomoci splněním své povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní. Pokud účastníci řízení tyto své povinnosti nesplní, soudní rozhodnutí vyzní v jejich neprospěch. II. Pokud účastník řízení nedoloží jediný uplatněný důvod své kasační stížnosti, jde o tak zřejmé porušení povinnosti důkazní, že lze dospět k jednoznačnému závěru, že pro tvrzené skutečnosti ani žádné důkazy nemá a jde tedy o skutková tvrzení nepravdivá (kdyby takové důkazy měl, pak by je – za dané procesní situace – nabídl nebo by aspoň vysvětlil, proč tak nečiní).
3 Azs 1/2003 19. 11. 2003 A Proti rozhodnutí správního orgánu podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, lze podat správní žalobu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Bylo-li rozhodnutí žalobci doručeno v souladu s ustanovením §24a odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, tedy dnem, kdy se žadatel nedostavil k převzetí rozhodnutí, ačkoli mu výzva k tomu doručena byla, počíná běh lhůty pro podání žaloby dnem následujícím po tomto dni. Tvrzení žalobce, že se mu rozhodnutí dostalo do faktické dispozice později, nemá pro běh lhůty význam a soud při posouzení včasnosti žaloby k takovému tvrzení nepřihlédne.
6 A 128/2002 19. 11. 2003 A Pro účely posuzování bezúhonnosti podle §6 odst. 1 písm. c) a §6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona, je bez právního významu, jestliže ustanovení trestního zákona, podle něhož byl žadatel o udělení koncese odsouzen, bylo dotčeno novelizací, pokud se v důsledku takové novelizace na pachatele podle trestněprávních předpisů nehledí, jako by odsouzen nebyl.
5 A 61/2002 19. 11. 2003 A Příspěvek k obměně a doplnění základní stejnokrojové výbavy celníka je ve smyslu §55 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, naturální náležitostí účelově určenou pro potřeby výkonu služby. Ani v případě peněžní evidence čerpání příspěvku podle služebního předpisu nelze dovodit nárok na výplatu zůstatku při skončení služebního poměru.
7 A 87/2002 19. 11. 2003 A I. Podnikatel neoprávněně podniká, nemá-li živnostenské oprávnění k provozování činnosti, která je živností, anebo má-li sice živnostenské oprávnění, které ale předmět skutečně provozované činnosti (živnosti) nepokrývá. II. Má-li podnikatel pouze oprávnění k živnosti volné (zde: „služby se speciálními stroji“), podniká neoprávněně, vykonává-li v tomto rámci také činnost, k níž je třeba koncese (zde: „silniční doprava nákladní“).
7 A 94/2001 19. 11. 2003 A Nevyplacení odstupného podle §60a zákoníku práce je porušením pracovněprávních předpisů. Pokud úřad práce uloží za takové jednání pokutu podle §9 odst. 1 zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, neřeší vydáním takového rozhodnutí spor z pracovněprávního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, o němž by příslušelo rozhodovat soudu v občanském soudním řízení.**) Ustanovení §12 nyní též ve znění zákonů č. 271/2001 Sb., č. 220/2002 Sb., č. 320/2002 Sb. a č. 453/2003 Sb.
3 Ads 1/2003 19. 11. 2003 B Pokud součástí posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí je i závěr, jaké práce může pojištěnec s přihlédnutím ke svému dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu vykonávat, je naplněn požadavek §39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., podle něhož se při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce vychází mimo jiné z jeho schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem. V takovém případě není důvodná námitka žalobce, že soudy rozhodovaly o přiznání invalidity pouze na základě posudků o zdravotním stavu a nikoliv i posudků o schopnosti vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
3 As 8/2003 - 44 19. 11. 2003 B Věcné břemeno je jedním z věcných práv k věci cizí upravených §151 - §180 občanského zákoníku; jeho zřízení je věcí vyplývající ze soukromoprávních vztahů. Rozhodnutí správního orgánu o zřízení věcného břemene podle §91 odst. 3 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, je rozhodnutím ve věci soukromoprávní, a proto není přezkoumatelné ve správním soudnictví (§46 odst. 2 s. ř. s.).
2 Afs 12/2003 18. 11. 2003 A Chybějící zákonné náležitosti správního aktu mohou vyvolávat jeho nicotnost pouze tehdy, jestliže je tento nedostatek natolik intenzivní a zřejmý, že po účastnících dotčeného právního vztahu nelze spravedlivě žádat, aby tento správní akt respektovali.Ustanovení §32 odst. 2 písm. d) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, výslovně nepožaduje, aby ve výroku rozhodnutí bylo uvedeno konkrétní ustanovení zákona, a stanoví toliko povinnost uvést právní předpisy, podle nichž bylo rozhodováno. Neuvedení konkrétního ustanovení proto není důvodem nicotnosti daňového rozhodnutí, a to ani s poukazem na §32 odst. 7 téhož zákona.Přesto je nutno z důvodu naplnění požadavků jasnosti, srozumitelnosti a přezkoumatelnosti rozhodnutí finančních orgánů zpravidla vyžadovat, aby ve výroku rozhodnutí bylo uvedeno konkrétní ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto.
5 A 65/2001 14. 11. 2003 A Jestliže ustanovení zákona o správní sankci náležitě (slovně) definuje skutkovou podstatu deliktu, samotný nesprávný (nepřesný) odkaz na ustanovení vymezující odpovídající právní povinnost nebrání správnímu orgánu uložit za tento delikt sankci.
7 A 112/2002 14. 11. 2003 A Smyslem §33 odst. 2 správního řádu je umožnit účastníku řízení, aby ve fázi „před vydáním rozhodnutí“, tedy poté, co správní orgán ukončil shromažďování podkladů rozhodnutí, mohl uplatnit své výhrady, resp. učinit procesní návrhy tak, aby rozhodnutí skutečně vycházelo ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Účastník řízení si sám nemůže učinit právně relevantní úsudek o tom, kdy je shromažďování podkladů rozhodnutí ukončeno; z výzvy správního orgánu k seznámení musí být zřejmé, že shromažďování podkladů bylo ukončeno.
2 As 7/2003 14. 11. 2003 A Rozhodnutí soudu vydané podle části páté občanského soudního řádu, ve znění účinném k 31. 12. 2002, je rozhodnutím ve správním soudnictví, bez ohledu na to, zda šlo o rozhodnutí v řízení o žalobě nebo o opravném prostředku, či zda se jednalo o rozhodnutí správního orgánu ve veřejnoprávní či soukromoprávní věci. Proti takovému rozhodnutí není přípustná obnova řízení ani podle ustanovení §114 odst. 1 s. ř. s.
2 Afs 6/2003 13. 11. 2003 A Vztahuje-li se osvobození od daně z převodu nemovitostí podle §20 odst. 6 písm. e) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, i na převádějícího bezpodílového spoluvlastníka (manžela), který není společníkem nabývající společnosti, pak při nesplnění podmínky setrvání společníka ve společnosti po stanovenou dobu pozbývá osvobození od daně i tento druhý převádějící bezpodílový spoluvlastník (manžel).
5 A 142/2001 13. 11. 2003 A Pro účely řízení o uložení sankce za užití silnice zvláštním způsobem podle §42 odst. 3 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, postačí, že silnice byla užita zvláštním způsobem bez požadovaného povolení silničního správního úřadu. Pro vyvození odpovědnosti není rozhodující, zda bylo o vydání povolení žádáno a zda tato žádost měla nebo neměla potřebné náležitosti.
7 A 13/2002 - 46 13. 11. 2003 A I. Při posuzování naplnění podmínek nezbytných k registraci občanského sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, vychází správní orgán v souladu se zásadou zákonnosti z ustanovení tohoto zákona, nikoli z vlastního úsudku nebo domněnek, byť by se opíraly o skutečnosti správnímu orgánu známé z jeho předchozí rozhodovací činnosti; svůj postup rovněž zákonným způsobem odůvodní. Odůvodnění rozhodnutí, v němž správní orgán pouze opětovně odkazuje na skutečnost, že se vlastně jedná o založení organizace s mezinárodním prvkem, aniž se zabývá konkrétními důvody odmítnutí registrace podle §8 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb., nelze považovat za odůvodnění, v němž správní orgán přesvědčivě vyložil, která ustanovení tohoto zákona vzal za podklad svého právního názoru zaujatého ve věci. II. Výčet subjektů, na něž se nevztahuje zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, obsažený v §1 odst. 3 zákona č. 83/1990 Sb., je taxativní a nelze jej extenzivním výkladem rozšiřovat.
7 A 124/2001 13. 11. 2003 A Pokud v průběhu daňové kontroly daňový subjekt nesplnil svou povinnost podle §31 odst. 9 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a neprokázal tak výši prodejních cen, neboť žádnou evidenci cen nevedl, není nalezení neúplné evidence cen v pozůstalosti bývalé zaměstnankyně novou skutečností nebo důkazem, který nemohl být bez zavinění daňového subjektu již dříve v řízení uplatněn a mohl mít podstatný vliv na výrok rozhodnutí [§54 odst. 1 písm. a) téhož zákona].
3 Ads 36/2003 13. 11. 2003 A Jestliže žalobkyně ve svém podání výslovně uvedla, že žalobu proti rozhodnutí správního orgánu bere zpět, soud za splnění podmíne
2 A 1146/2002 13. 11. 2003 B Pokud soud k námitce žalobce v řízení zjistí, že originál písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného správního orgánu zaslaného žalovaným žalobci, stejně jako všechny jeho další stejnopisy založené ve spise (včetně konceptu) není opatřen vlastnoručním podpisem osoby oprávněné k podepisování rozhodnutí, ale jen předtištěným jménem označujícím osobu referenta, který danou věc vyřizoval s doložkou „za správnost vyhotovení“ podepsanou osobou, která stejnopisy písemného vyhotovení pořídila, pak takový postup neodpovídá ustanovení §47 odst. 5 správního řádu a na rozhodnutí je třeba hledět jako na nepodepsané a tudíž vadné; důsledně tomu je třeba ho pro vady řízení zrušit a věc vrátit.
6 A 38/2002 13. 11. 2003 B I. Platební výměr je rozhodnutí, kterým správce daně v souladu s ustanovením §32 odst. 8 a §46 odst. 4 a 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. a zákona č. 255/1994 Sb., v jeho výroku sděluje a současně závazně stanoví základ daně a vyměřuje daň, přičemž musí současně respektovat §40 odst. 17 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 255/1994 Sb., podle něhož se skutečnosti rozhodné pro vyměření daně posuzují pro každé zdaňovací období samostatně. Z obsahu výroku platebního výměru musí tedy jednoznačně vyplývat stanovený základ daně, výše vyměřené daně a zdaňovací období, ke kterému se tyto údaje vztahují. Není v rozporu se zákonem, je-li jedním rozhodnutím rozhodováno o několika zdaňovacích obdobích, a to tehdy, je-li rozhodováno o věcech právně i skutkově shodných; jednotlivé výroky takového rozhodnutí však musejí splňovat požadavky zákona, při respektování požadavku srozumitelnosti, přehlednosti a určitosti celého rozhodnutí. I ...
5 Azs 11/2003 13. 11. 2003 B Pokud soud v řízení o opravném prostředku, podaném přede dnem účinnosti zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, poučí účastníky o změnách nastalých v důsledku přijetí nové procesní právní úpravy, a přitom ohledně možnosti rozhodnout bez nařízení jednání podle §51 s. ř. s. účastníka řízení toliko uvědomí, že „nezmění-li svůj souhlas vyjádřený dle §250f o. s. ř. ve znění ke dni 31. 12. 2002, bude soud jeho dříve učiněný souhlas považovat za účinný“, odpovídá takový postup zásadě zachování procesních úkonů ve smyslu §129 odst. 2 s. ř. s. a nedochází ke krácení práv účastníka řízení.
5 Azs 9/2003 13. 11. 2003 B Nevyslechl-li správní orgán nezletilé žadatele o azyl zastoupené zákonnou zástupkyní (matkou) k důvodům podané společné žádosti o udělení azylu, ačkoliv jsou ve věku, kdy by mohli být schopni vyjádřit skutečnosti rozhodné pro udělení azylu (zde: 13 a 15 let), pak jde o vadu řízení před správním orgánem (§78 odst. 1 s. ř. s.).
2 Ads 57/2003 - 48 13. 11. 2003 B Kasační stížností směřující jen proti důvodům rozhodnutí (§104 odst. 2 s. ř. s.) je třeba rozumět stížnost, která směřuje toliko proti odůvodnění rozhodnutí soudu a nenapadá výrok tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost směřující proti výroku o nákladech řízení však směřuje proti části výroku rozhodnutí soudu, a to i s touto odpovídající argumentací.
5 Azs 10/2003 12. 11. 2003 A Nejvyšší správní soud podle §109 odst. 4 s. ř. s. nepřihlíží ke skutečnostem, které stěžovatelka uplatnila, resp. které nastaly až poté, kdy bylo vydáno napadené soudní rozhodnutí. Narození dítěte, případně jiná změna rodinných poměrů, může být při splnění zákonných podmínek důvodem pro podání žádosti o povolení trvalého pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, nikoli skutečností, k níž může soud přihlédnout v řízení o kasační stížnosti.

Za rok 2003 bylo zveřejněno 509 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou, zobrazena strana 2 z celkem 11 stran,
v čase 0.000072 sekundy z toho 0.000022 sekundy NoSQL databáze.