Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2003

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
2 A 1114/2002 29. 8. 2003 A Plynou-li v řízení před správním orgánem ze soustředěných důkazů (kopií listin) rozpory a neúplnosti, které brání potřebnému zjištění skutečného stavu věci, nebyly-li v řízení předloženy originální doklady a nebyl-li ani učiněn pokus o jejich zjištění a předložení, trpí takové řízení vadami, pro které je zpravidla třeba napadené rozhodnutí zrušit [§76 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s.].
2 A 1503/2002 29. 8. 2003 A Umístění vojáka Wehrmachtu, zajatého při bojových operacích v době II. světové války, v zajateckém táboře v bývalém SSSR, nelze považovat za „odvlečení“ ve smyslu zákona č. 172/2002 Sb.
2 A 1139/2002 29. 8. 2003 B Je-li tvrzeno, že osoba oprávněná podle zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, podala svou žádost sice včas, ale nesprávnému správnímu orgánu (zde: bývalému okresnímu úřadu), u kterého nebyla dohledána, a nelze vůbec prokázat její podání, nemůže být tento nedostatek zhojen tím, že po lhůtě k tomu zákonem stanovené podá takovou žádost pozůstalý manžel, navíc, podá-li ji vlastním jménem, ač on sám, a ani z titulu manželství (uzavřeného po roce 1945), osobou oprávněnou sám není.
2 Afs 2/2003 28. 8. 2003 A I. Okolností, ke které je správce daně povinen přihlédnout jako k výhodě pro daňový subjekt ve smyslu §46 odst. 3 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, nemůže být výběr srovnatelného subjektu jako pomůcky pro stanovení daně. II. Je-li daň stanovena podle pomůcek (§31 odst. 5 a 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), nemůže se k prokázaným nákladům daňového subjektu přihlížet jako k okolnosti, z níž pro něj vyplývají výhody ve smyslu §46 odst. 3 téhož zákona.
5 Ads 9/2003 28. 8. 2003 A Byl-li důchod žadatelce přiznán neoprávněně, tj. i přesto, že podmínky nároku na něj nesplňovala, může jí být podle ustanovení §56 odst. 1 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, odňat, přestože po jeho přiznání nedošlo na straně žadatelky k žádné změně skutečností, které tu byly v době jeho přiznání a které v žádosti o něj uvedla.
6 A 62/2002 28. 8. 2003 A Lihovarem ve smyslu ustanovení §2 odst. 1 písm. l) zákona č. 61/1997 Sb., o lihu, je provozovna vyrábějící líh, ve které se může zároveň provádět i úprava lihu. Vymezení provozovny zákonem o lihu je užší než její vymezení živnostenským zákonem. Proto jen taková provozovna ve smyslu živnostenského zákona, která současně naplňuje znaky lihovaru, stanovené zákonem o lihu, může být lihovarem.
6 A 167/2002 28. 8. 2003 A Ve lhůtě čtyř měsíců stanovené v §80a odst. 1 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, musí emitent registrovaného cenného papíru uveřejnit výroční zprávu způsobem předepsaným v §77 odst. 1 téhož zákona. Výroční zpráva musí být publikována v Obchodním věstníku nejpozději 30. dubna; byla-li zveřejněna ve formě brožury bezplatně poskytované v sídle emitenta, musí ji emitent doručit ve stejné lhůtě organizátorovi veřejného trhu.
7 A 52/2001 28. 8. 2003 A Sankci podle ustanovení §37k zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, lze za porušení povinností uvedených v §17a tohoto zákona uložit jen tehdy, jde-li o činnost v souvislosti s výkonem podnikání – kolektivního investování investičního fondu.
6 A 42/2001 28. 8. 2003 A Rozhodnutí úřadu práce o vyřazení uchazečky o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání podle §7 odst. 3 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, odůvodněné pouhým poukazem na to, že nedoložila potvrzení o pracovní neschopnosti za dobu pěti dnů, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů rozhodnutí.
2 Azs 3/2003 28. 8. 2003 A I. Není porušením práva žadatele o azyl na úplné vyjádření podle §22 odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, pokud byl pohovor na jeho žádost veden v ruském jazyce, jestliže důvody žádosti o azyl uvedené při pohovoru odpovídaly jeho vlastnímu vyjádření v mateřském arménském jazyce. II. Pokud žadatel o azyl v průběhu celého správního a soudního řízení neuvedl, že důvodem žádosti o azyl je skutečnost, že by v zemi původu mohl být pronásledován či vězněn z důvodu své homosexuality, nelze k této skutečnosti podle §109 odst. 4 s. ř. s. přihlížet v řízení o kasační stížnosti. III. O návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §107 s. ř. s. není nutné rozhodovat tam, kde Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti věcně rozhodne bez prodlení, tedy ihned poté, co je mu předložena, a po nezbytném poučení účastníků řízení, neboť za této situace nemohou skutečnosti tvrzené jako důvod pro přiznání odkladného účinku ani nastat.
5 A 122/2002 28. 8. 2003 A I. Vstoupí-li společnost do likvidace, nezaniká funkce statutárních orgánů. Na likvidátora však přechází v mezích §72 obchodního zákoníku jejich působnost jednat jménem společnosti, tj. vykonávat úkony směřující k likvidaci. Pouze pokud likvidátor svoji funkci nevykonává, dochází k „oživení“ působnosti statutárních orgánů (§68 odst. 5 obch. zák.), nicméně jen v rozsahu omezeném na účel likvidace. II. Vykonává-li likvidátor svoji funkci, toliko on je oprávněn převzít rozhodnutí o pozastavení obchodování s registrovanými cennými papíry (§91 odst. 1 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech). Takové doručení likvidátorovi je v souladu s §25 odst. 1 správního řádu.
1 Ads 18/2003 28. 8. 2003 A Právo podat kasační stížnost podle §129 odst. 3 s. ř. s. se vztahuje pouze na případy, kdy bylo před účinností soudního řádu správního podáno odvolání směřující proti rozhodnutí krajského soudu o opravném prostředku, tedy na rozhodnutí soudu, jímž bylo napadené správní rozhodnutí buď potvrzeno, nebo rozhodnutí správního orgánu bylo zrušeno a věc mu vrácena k dalšímu řízení, popřípadě jímž bylo jiným zákonem stanoveným způsobem rozhodnuto o skončení přezkumného řízení. Rozhodnutí o ustanovení opatrovníka rozhodnutím ve shora uvedeném smyslu není.
5 Ads 22/2003 28. 8. 2003 B V řízení o přezkoumání rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o odnětí plného invalidního důchodu, tedy dávky důchodového pojištění podmíněné zdravotním stavem, si soud vyžádá posouzení zdravotního stavu občana od Ministerstva práce a sociálního věcí, které jej učiní prostřednictvím svého orgánu – posudkové komise (§4 odst. 2 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném od 1. 1. 1998) ve složení stanoveném §3 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 28/1993 Sb. a vyhlášky č. 139/1998 Sb. Podaný posudek hodnotí soud jednotlivě i v souhrnu s ostatními důkazy jím provedenými i s důkazy provedenými V řízení před správním orgánem; ve svém rozhodnutí vyjde ze skutkového a právního stavu takto zjištěného (§77 odst. 2 věta druhá s. ř. s.). Nevzbuzuje-li obsah podaného posudku pochybnosti o své úpln ...
2 A 1142/2002 28. 8. 2003 B Jestliže osoba oprávněná podle §3 odst. 1 zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, zemřela dříve, než zákon č. 261/2001 Sb. nabyl účinnosti, nemohlo dojít k přechodu nároku na poskytnutí jednorázové peněžní částky na její dědice podle §7 odst. 2 zákona č. 261/2001 Sb.
5 A 11/2002 28. 8. 2003 B Požadavku bezúhonnosti, jakožto všeobecné podmínce provozování živnosti podle §6 odst. 1 písm. c) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), musí fyzická osoba vyhovovat po celou dobu živnostenského podnikání, nikoliv pouze na jeho začátku.
2 A 527/2002 28. 8. 2003 B Zákon č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, nezakládá nároky příslušníků československé armády v zahraničí, vdov a vdovců po těchto osobách.
2 A 1081/2002 28. 8. 2003 B Domáhal-li se žalobce opravným prostředkem, aby mu jednorázová částka podle zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, byla přiznána kromě doby již uznané také za tzv. „zbytkový“ přiměřený trest, který byl zrušen rozhodnutím, o němž žalovaná v původním řízení vědomost neměla, a bylo-li této žádosti plně vyhověno dalším rozhodnutím žalované, došlo k uspokojení navrhovatele a soud řízení podle §62 odst. 4 soudního řádu správního zastaví, i když žalobce na výzvu soudu k vyjádření vůbec nereagoval.
5 A 517/2002 27. 8. 2003 A Bylo-li manželství politického vězně rozvedeno, nevznikl jeho bývalé manželce nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle §3 odst. 1 zákona č. 261/2001 Sb.
2 A 1053/2002 27. 8. 2003 A Jestliže rozhodnutí o věznění nebylo zrušeno podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ani podle zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, protože odsouzený vzal návrh na rehabilitaci podle zákona č. 119/1990 Sb. zpět, nevznikl mu nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle §2 odst. 1 a §3 odst. 1 zákona č. 261/2001 Sb.
6 A 562/2002 27. 8. 2003 A I. Uplatní-li žalobce nárok své matky na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle §1 odst. 3 zákona č. 261/2001 Sb., o němž dovozuje, že na něho přešel jako na pozůstalého syna osoby, která sama žádné nároky z titulu své účasti v národním boji za osvobození neuplatnila, není tento nárok totožný s nárokem dítěte účastníka národního boje za osvobození podle §1 odst. 2 zákona č. 261/2001 Sb., který žalobce uplatnil v dřívější žádosti, o níž již bylo pravomocně rozhodnuto. II. Jestliže správní orgán rozhodne o jiném nároku, než jakého se žalobce domáhal a jaký listinami dokládal, byl za základ rozhodnutí vzat skutkový stav, jenž je v rozporu se správním spisem [§76 odst. 1 písm. b) s. ř. s.]; soud proto napadené rozhodnutí zruší bez nařízení jednání.
4 Azs 9/2003 27. 8. 2003 A Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout (§106 odst. 2 s. ř. s.). Obsahuje-li opožděně podaná kasační stížnost žádost o prominutí zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti, soud usnesením kasační stížnost odmítne jako opožděně podanou [§46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.] a žádostí o prominutí zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti se zabývá toliko v odůvodnění tohoto usnesení.
6 As 23/2003 27. 8. 2003 A Kasační stížnost proti rozhodnutí o žalobě na obnovu řízení ve věcech volebních je nepřípustná (§104 s. ř. s.).
5 A 126/2001 27. 8. 2003 A I. Ustanovení §3 odst. 8 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, podle něhož ředitele útvaru ochranné služby, který zajišťuje ochranu prezidenta České republiky a ochranu objektů, v nichž pobývá prezident České republiky, jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem prezidenta České republiky, má nejen kompetenční, ale i hmotněprávní charakter. Jednou z nutných podmínek pro jmenování či odvolání z funkce ředitele uvedeného útvaru je udělení souhlasu se jmenováním do této funkce či odnětí souhlasu při odvolání z funkce prezidentem České republiky; je-li tedy souhlas s výkonem funkce prezidentem České republiky odvolán, je výkon takové funkce pro konkrétní osobu znemožněn. II. Odvolání souhlasu se jmenováním do uvedené funkce prezidentem České republiky je zvláštním důvodem pro převedení na jinou funkci, a to vedle důvodů uvedených v ustanovení §17 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky. III. Nikdo nemá subjektivní právo, ...
7 A 170/2002 27. 8. 2003 A k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 431/2002 Sb., o rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupněProces vedoucí k vydání vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 431/2002 Sb., o rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně, jejímž výsledkem je zařazení konkrétních zaměstnavatelů do přílohy vyhlášky, není správním řízením sui generis, ale legislativním procesem, který je upraven legislativními pravidly vlády. Žaloba domáhající se ve správním soudnictví toho, aby „rozhodnutí“ Ministerstva práce a sociálních věcí o zařazení žalobců do přílohy této vyhlášky bylo zrušeno, je nepřípustná a správní soud ji odmítne [§46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.].
7 A 74/2002 27. 8. 2003 A Rozhodnutí, jímž Ministerstvo práce a sociálních věcí zamítne odvolání žalobce a potvrdí Rozhodnutí úřadu práce, kterým byl udělen předchozí souhlas s rozvázáním pracovního poměru dle §50 zákoníku práce, není po materiální stránce Rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s., protože se jím pojmově nezkracují práva žalobce.
5 Azs 7/2003 27. 8. 2003 B I. Jelikož uvedení toho, zda se na cizince vztahuje překážka vycestování stanovená v §91 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., je podle §28 zákona č. 325/1999 Sb. obligatorní náležitostí rozhodnutí správního orgánu o neudělení nebo odnětí azylu, musí soudní přezkum zahrnout i otázku překážky vycestování. II. Skutková zjištění o situaci v zemi původu žadatele o azyl týkající se okolností stanovených jako překážky vycestování se v odůvodnění rozhodnutí, jímž se stanoví, že se na určitou osobu nevztahují překážky vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu, se posoudí samostatně. Není dostačující, pokud se odůvodnění rozhodnutí toliko odvolává na vyhodnocení situace, týkající se podmínek pro udělení azylu. III. Okolnosti stanovené jako překážky vycestování v §91 zákona o azylu, nejsou totožné s důvody pro udělení azylu podle §12 zákona téhož zákona; správní orgán i soud se jimi proto zabývají samostatně. IV. Zatímco jedním z důvodů pro udělení azylu je podl ...
4 Azs 7/2003 27. 8. 2003 B Žádost o azyl, jejímiž jedinými důvody jsou toliko potíže se soukromými osobami (s tzv. mafií) v domovském státě je podle §12, §13 odst. 1 a 2 a §14 zákona o azylu zřejmě bezdůvodná a to tím spíše, pokud žadatel podal Žádost o azyl až po delším pobytu v České republice a po policejní kontrole, což svědčí tomu, že důvodem Žádosti nebyly problémy žalobce se státními orgány domovského státu, ale toliko snaha o legalizaci pobytu v České republice. Na žadatele se v tomto případě nevztahuje ani překážka vycestování ve smyslu §91 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb.
4 Azs 5/2003 27. 8. 2003 B Žádost o azyl, jejímiž jedinými důvody jsou toliko potíže se soukromými osobami („mafií“) v domovském státě, spočívající ve vydírání žadatelky a ve výhružkách žadatelce a její dceři pro žadatelčiny podnikatelské aktivity, je podle §12, §13 odst. 1 a 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zřejmě bezdůvodná. Důvodem pro udělení azylu mohou být pouze tehdy, pokud by orgány domovského státu, u nichž by se žadatelka skutečně domáhala poskytnutí ochrany, nebyly schopny ochranu před takovým jednáním poskytnout. Na žadatele se v tomto případě nevztahuje ani překážka vycestování ve smyslu §91 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb.
2 A 1153/2002 27. 8. 2003 B Nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle §3 odst. 1 zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, o němž nebylo rozhodnuto nebo k jehož výplatě nedošlo, přechází v případě úmrtí oprávněné osoby na její dědice (§7 odst. 2 zákona č. 261/2001 Sb.). Tento Nárok není součástí dědictví, ale je samostatným právním nárokem. Z hlediska přechodu nároku je podstatné jen zjištění okruhu dědiců, kteří dědictví neodmítli, nikoliv jak proběhlo dědické řízení a zda a jakým způsobem došlo k vypořádání dědiců.
5 Azs 3/2003 27. 8. 2003 B Obtíže žadatele o azyl stran obživy či možností seberealizace nelze bez přistoupení dalších okolností hodných zvláštního zřetele vnímat jinak, nežli jako důvody ekonomické, nepostačující k udělení humanitárního azylu podle §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ze znění zákona č. 2/2002 Sb.
5 A 514/2002 27. 8. 2003 B Jestliže politický vězeň uzavřel manželství až po svém propuštění z vězení, nevznikne vdově po něm nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle §2 odst. 2 a §3 odst. 1 zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945.
2 A 1088/2002 27. 8. 2003 B Zákon č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, neupravuje nároky osob, které mají status československých politických vězňů [§1 odst. 1 bod 1. písm. g) zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození].
2 A 1054/2002 27. 8. 2003 B Nárok občana České republiky, který byl v letech 1945 až 1955 jako československý občan odvlečen do Svazu sovětských socialistických republik, na odškodnění jednorázovou částkou upravuje zákon č. 172/2002 Sb., o odškodnění osob odvlečených do SSSR nebo do táborů, které SSSR zřídil v jiných státech. Nárok v takovém případě nepřísluší podle zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945.
2 A 1073/2002 27. 8. 2003 B Jestliže žalobce neprokázal, že v letech 1939 – 1945 vyvíjel některou z činností taxativně uvedenou v §1 odst. 1 písm. c) až f), bod 2. a odst. 2 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, a ani blíže nekonkretizoval, při jaké činnosti došlo k jeho zranění (předložil pouze výměr Státního úřadu pro válečné poškozence o přiznání invalidních zaopatřovacích požitků), nemůže mu být přiznána jednorázová peněžní částka podle zákona č. 261/2001 Sb.; citovaný výměr není dokladem nahrazujícím osvědčení vydané podle §8 zákona č. 255/1946 Sb., ale je pouze důkazem, že žalobci vznikl nárok na zaopatření podle §2 zákona č. 164/1946 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce. Podmínky vzniku takového nároku jsou zcela odlišné, než podmínky pro poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zákona č. 261/2001 Sb.
2 A 1160/2002 27. 8. 2003 B Ustanovení §1 odst. 2 zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, vyžaduje pro to, aby se osobou oprávněnou stal i potomek účastníka národního boje za osvobození, úmrtí obou rodičů v národním boji za osvobození či úmrtí jednoho rodiče v tomto boji, jestliže druhý rodič v té době již nežil.
2 A 1145/2002 27. 8. 2003 B Zemřeli-li rodiče žadatele o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, v roce 1966 a 1980, na žadatele se zákon 261/2001 Sb. nevztahuje. Je proto právně bezvýznamné, zda byl otec žadatele účastníkem Slovenského národního povstání či nikoliv.
5 Azs 1/2003 27. 8. 2003 B O povinnosti nahradit náklady řízení spočívající v odměně soudem ustanoveného zástupce z řad advokátů (§35 odst. 7 s. ř. s.) rozhodne Nejvyšší správní soud zpravidla v rozsudku, jímž rozhoduje o kasační stížnosti (§61 odst. 1 s. ř. s.), i když tohoto zástupce ustanovil v předcházejícím řízení soud prvního stupně.
4 As 21/2003 27. 8. 2003 B Rozhodnutí o návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí v řízení podle §5 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 90/1996 Sb., je Rozhodnutím ve věci vyplývající z občanskoprávních, jmenovitě z vlastnických vztahů k nemovitostem. Rozhodnutí katastrálního úřadu o zamítnutí návrhu na zápis vkladu vlastnického práva je tak Rozhodnutím správního orgánu o soukromoprávní věci, kterou nelze projednávat a Rozhodovat ve správním soudnictví, nýbrž toliko v civilním řízení soudním (§46 odst. 2 s. ř. s.).
5 A 565/2002 27. 8. 2003 B Odvlečením ve smyslu §2 odst. 1 písm. a) zákona č. 172/2002 Sb., o odškodnění osob Odvlečených do SSSR nebo do táborů, které SSSR zřídil v jiných státech, se rozumí vynucené opuštění území, které podléhalo československé jurisdikci. Není tedy Odvlečením zabránění návratu z cizího státu na toto území.
7 A 132/2002 27. 8. 2003 B Pokud žalobce svoji námitku, že v době oznámení o uložení zásilky se v místě doručení nezdržoval (§24 odst. 2 spr. ř.), zdůvodnil jen tím, že byl dlouhodobě mimo své bydliště, aniž toto své tvrzení blíže konkretizoval, např. tak, že pobýval na jiném místě v době dovolené, že byl vyslán na služební cestu, nebo byl hospitalizován, neprokázal nenaplnění této podmínky náhradního doručení.
1 A 624/2002 27. 8. 2003 B Z §5 odst. 3 zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, vyplývá, že doba účasti v národním boji za osvobození v případě služby v partyzánské jednotce osoby, která je československým partyzánem podle zákona č. 34/1946 Sb., jímž se vymezuje pojem československého partyzána, musela trvat alespoň dva měsíce. Přitom se počítají jen celé měsíce, nikoliv započaté, a to běžné, nikoli kalendářní měsíce.
5 A 542/2002 27. 8. 2003 B Ač otec žadatele zemřel (padl) 7. 5. 1945, není žadatel osobou oprávněnou pro nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle §1 odst. 2 a §3 odst. 1 zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, pokud jeho matka zemřela až v roce 1969.
6 A 530/2002 27. 8. 2003 B Nesplňuje-li žadatel podmínku občanství České republiky stanovenou §2 odst. 1 a 3 zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, není oprávněnou osobou pro nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle §3 odst. 1 zákona č. 261/2001 Sb., neboť uvedený zákon neumožňuje správnímu orgánu ani soudu v rámci rozhodovací pravomoci vážit okolnosti konkrétního případu a od podmínek pro přiznání nároku stanovených zákonem se jakkoli odchýlit.
2 Ads 10/2003 27. 8. 2003 B Podal-li žalobce přede dnem 31. 12. 2002 proti rozhodnutí správního orgánu opravný prostředek u věcně nepříslušného obvodního soudu a tento opravný prostředek byl dodán věcně a místně příslušnému Městskému soudu v Praze teprve po uplynutí lhůty uvedené v §250m odst. 2 o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2002, byl takový opravný prostředek podán opožděně. Lhůta mohla být dodržena pouze tehdy, jestliže by obvodní soud ještě ve lhůtě §250m odst. 2 o. s. ř. předal opravný prostředek orgánu, který má povinnost jej doručit (poště).
2 A 1132/2002 25. 8. 2003 A I. Jednorázovou peněžní částku podle §2 odst. 1 zákona č. 261/2001 Sb. lze osobám oprávněným přiznat jen za dobu prokázaného věznění. II. Jestliže ze stanoviska Správy vojenských soudů Federálního ministerstva obrany vyplynulo, že žalobce byl ve vazbě od 1. 2. 1953 do 11. 12. 1953, a ze stanoviska Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenské republiky vyplynulo, že od 14. 2. 1953 do 16. 12. 1953 byl žalobce umístěn ve věznici v Trenčíně, kam byl převezen z Krajského vojenského velitelství Ostrava, a žádný doklad potvrzující délku předchozího věznění či vyšetřování se ve spise nevyskytuje, nelze bez dalšího vycházet toliko ze žalobcova původního prohlášení, že byl zatčen vojenskou rozvědkou v Ostravě v listopadu 1952 a po předběžném výslechu byl převezen do civilní věznice v Ostravě, ve které strávil asi tři měsíce v samovazbě. To platí tím spíše, pokud žalobce sám návazně uvádí, že není v jeho silách dopátrat se doby zatčení, jakož ani zjistit vyšetřovací dobu, kterou strávil ve věz ...
6 A 558/2002 21. 8. 2003 A Soustředění Židů do terezínského ghetta v době II. světové války nelze podřadit pod pojem „soustředění do vojenských pracovních táborů na území Československa“ ve smyslu §1 odst. 3 zákona č. 261/2001 Sb.
5 A 129/2002 21. 8. 2003 A V případě výplaty odměn zaměstnanci za delší období než kalendářní čtvrtletí se podle ustanovení §17 odst. 1 a 9 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, do průměrného výdělku započte pouze poměrná část této mzdy (odměny), připadající na dané čtvrtletní období.
5 A 159/2002 21. 8. 2003 A Žádá-li senátor ministra o poskytnutí informací a vysvětlení potřebných pro výkon své funkce podle §12 odst. 1 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, nevystupuje v tomto vztahu ministr jako vedoucí ústředního orgánu státní správy, který poskytuje informace o činnosti vztahující se k působnosti ministerstva, nýbrž jako člen vlády (ústavní činitel). V této situaci není ministr povinným subjektem ve smyslu §2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
6 A 540/2002 21. 8. 2003 A Podmínku českého státního občanství v ustanovení §1 odst. 1 a 3 zákona č. 39/2000 Sb., nelze považovat za diskriminující, a to ani s přihlédnutím k ustanovením čl. 2 a 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (český překlad uveřejněn pod č. 120/1976 Sb.).
2 A 1071/2002 21. 8. 2003 A Zemřela-li matka žadatelky o jednorázovou částku podle zákona č. 261/2001 Sb. až v roce 1986, je tím žadatelka vyloučena vůbec z nároku (§1 odst. 2 zákona). Není pak důvod zkoumat, zda ostatní předpoklady vzniku nároku jsou splněny.

Za rok 2003 bylo zveřejněno 509 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou, zobrazena strana 6 z celkem 11 stran,
v čase 0.000180 sekundy z toho 0.000058 sekundy NoSQL databáze.