Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2003

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
2 A 1099/2002 21. 8. 2003 A Podle §4 odst. 4 zákona č. 261/2001 Sb. se pro nárok na jednorázovou dávku počítá jen rozdíl mezi trestem původně uloženým a trestem přiměřeným, který byl stanoven v rehabilitačním řízení. Námitka uplatněná v žádosti o dávku a později ve správní žalobě a spočívající v tom, že se žadatel nedopustil ani obecně trestného činu, za který mu byl přiměřený trest stanoven, je právně irelevantní, nebyl-li tento přiměřený trest pravomocně zrušen.
2 A 1089/2002 21. 8. 2003 A Podstatným porušením ustanovení o řízení před správním orgánem ve smyslu §76 odst. 1 písm. c) s. ř. s., pro které soud napadené rozhodnutí zruší bez nařízení jednání, je také to, že správní orgán rozhoduje o jiném nároku, než který účastník řízení uplatnil (zde: o nároku podle zákona č. 261/2001 Sb. u československého politického vězně namísto skutečně uplatněného nároku odůvodněného účastí na domácím hnutí za situace, kdy žadatelův otec zřejmě postupně splňoval oba statusy).
2 Azs 6/2003 21. 8. 2003 A Jestliže cizinec v řízení o udělení azylu vůbec netvrdil, že je pronásledován či diskriminován ve smyslu ustanovení §12 zákona o azylu, není posouzení politické situace a stavu dodržování lidských práv ve státě, jehož občanství cizinec má, nezbytné.
2 Afs 9/2003 21. 8. 2003 A Neprokáže-li žalobce vznik daňového přeplatku ve smyslu §64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, nelze tento daňový přeplatek vrátit. Výši daňové povinnosti tak, aby pro vrácení daňového přeplatku byl dán právní důvod, může finanční úřad změnit pouze ve vyměřovacím řízení, a to za předpokladu, že již neuplynula prekluzívní lhůta podle §47 téhož zákona.
2 Azs 5/2003 21. 8. 2003 A Pojem „projíždí“ příslušnou zemí ve smyslu ustanovení §2 odst. 2 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, v původním znění, je nutno vykládat zúženě, a to z důvodu podstaty a smyslu celého azylového řízení, do značné míry založeného na principu, že cizinec pronásledovaný za uplatňování politických práv a svobod ve své vlastní zemi má o azyl požádat vždy již v první zemi, v níž má reálnou příležitost tento status obdržet nejdříve a v níž budou garantována jeho základní práva a svobody. Touto zemí je zpravidla tzv. bezpečná třetí země ve smyslu §2 citovaného zákona. Rozhodujícím kritériem pro posuzování toho, zda cizinec bezpečnou třetí zemí pouze projížděl, je skutečnost, zda v této bezpečné zemi měl reálnou možnost požádat o udělení azylu či nikoliv. Subjektivní právo na azyl je právem na nezbytnou ochranu před pronásledováním v zemích původu, nikoliv však právem vybrat si zemi, v které žadatel o azyl bude chtít toto své právo uplatnit.
5 A 116/2001 - 46 21. 8. 2003 A I. S ohledem na princip předvídatelnosti zákona a na princip minimalizace zásahů státu do soukromé sféry fyzických a právnických osob je nutno usilovat o takový výklad právních předpisů, který směřuje k jasnému vymezení věcné působnosti jednotlivých správních orgánů tak, aby se tyto kompetence navzájem nepřekrývaly. Takovýto výklad je přitom nanejvýš žádoucí zejména v těch případech, kdy jsou v důsledku činnosti státních orgánů vydávána vrchnostenská rozhodnutí, která svou povahou představují sankce adresované účastníkům správních vztahů, resp. kdy již i samotné správní řízení je důvodně pociťováno dotčenými subjekty jako újma. II. Z ustanovení §3 zákona ČNR č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 458/2000 Sb. vyplývá, že finančnímu ředitelství je svěřena obecná věcná působnost v oblasti cenových kontrol a při ukládání pokut za porušení cenových předpisů a Státní energetická inspekce je příslušná k provádění kontroly dodržování cenových ...
6 A 96/2000 21. 8. 2003 A I. Při ukládání sankce za správní delikt podle §80 a §86 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, mohla Komise pro cenné papíry přihlédnout také ke kritériím ovlivňujícím výši uložené sankce, třebaže taková kritéria nebyla výslovně uvedena v zákoně; to proto, že jejich zákonný výčet byl demonstrativní. Jestliže správní orgán důsledně respektoval zákonná i tato další kritéria volného správního uvážení a jejich užití v důvodech vydaného rozhodnutí řádně a přesvědčivě zdůvodnil, nelze mu vytýkat překročení mezí správního uvážení (§78 s. ř. s.). II. O zjevně nepřiměřenou výši sankce (§78 odst. 2 s. ř. s.) nejde v případě, kdy pokuta byla uložena těsně nad spodní hranicí zákonného rozmezí.
5 A 567/2002 21. 8. 2003 B Soud ve výroku rozsudku, jímž je napadené správní rozhodnutí zrušeno, uvede v souladu s ustanovením §78 odst. 1 s. ř. s., zda rozhodnutí zrušuje pro nezákonnost nebo pro vady řízení, popřípadě z obou těchto důvodů.
6 A 570/2002 21. 8. 2003 B Nárok na přiznání jednorázové peněžní částky podle zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, nemůže vzniknout osobě odsouzené koncem padesátých let pro trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví a trestný čin spekulace, byť by i bylo toto odsouzení v pozdějším řízení zrušeno a taková osoba zproštěna obžaloby. Není tu rozhodující, zda za původním odsouzením stály také nebo výlučně politické motivy.
5 A 554/2002 21. 8. 2003 B Za vykonanou vazbu, která neskončila odsuzujícím a v rehabilitačním řízení zrušeným rozsudkem, nelze přiznat nárok na jednorázovou částku podle zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945. Nic na tom nemění to, že žadatel byl přímo z vazby umístěn do tábora nucené práce.
2 Ads 6/2003 21. 8. 2003 B Organizace není podle §118b zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o Organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb. a zákona č. 306/1997 Sb., povinna nahradit neprávem vyplacené částky, pokud v tiskopise žádosti o dávku důchodového pojištění nepřesně uvedla údaj, jehož zadání nebylo jednoznačné.
Na 579/2003 - 8 21. 8. 2003 B Domáhá-li se navrhovatel u správního soudu přezkoumání postupu orgánů činných v trestním řízení a přes výzvu neupraví svůj návrh tak, aby bylo zřejmé, že se Domáhá věci, která náleží do pravomoci soudů činných ve správním soudnictví, soud jeho návrh odmítne (§37 odst. 5 s. ř. s.).
1 A 589/2002 21. 8. 2003 B Prohlášení žalobce, že „žádá o zrušení soudu“, je svým obsahem vyjádřením vůle, aby soudní řízení nepokračovalo a tedy zpětvzetím návrhu (§37 odst. 4 s. ř. s.); na základě takového vyjádření soud řízení zastaví [§47 písm. a) s. ř. s.].
5 A 522/2002 20. 8. 2003 A Za situace, kdy byl politický vězeň protiprávně vězněn dvakrát po dobu dvou samostatných časových úseků, je nutno ve smyslu §4 odst. 4 zákona č. 261/2001 Sb. celkovou dobu opakovaného věznění sečíst, částku 120 000 Kč přiznat jen jedenkrát za první rok takto sečtené doby věznění a pak ji zvýšit o 1000 Kč za každý další měsíc věznění.
2 Ads 19/2003 20. 8. 2003 A Pokud odvolací soud při hodnocení podmínek plného invalidního důchodu podle §39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ponechal na úvaze provedení dalších zdravotních vyšetření a posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí (§4 odst. 2 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a §3 vyhlášky č. 182/1991 Sb.) při doplnění posudku jejich nutnost vyloučila, přičemž její úvaha byla podložená, logická a řádně zdůvodněná, nelze soudu I. stupně vytýkat nedostatečné zjištění skutečného stavu věci [§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.].
2 A 577/2002 20. 8. 2003 B Nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle §1 odst. 2 zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých a zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, nevznikne vdově po účastníku národního boje za osvobození, jejíž manžel se podle osvědčení vydaného podle §8 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, zúčastnil boje za národní osvobození jako československý politický vězeň ve smyslu §1 odst. 1 bod 1. písm. g) zákona č. 255/1946 Sb. Odškodnění československých politických vězňů a jejich vdov či vdovců a sirotků se uskutečnilo zákonem č. 217/1994 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem ...
2 A 570/2002 20. 8. 2003 B Zákon č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám soustředěným do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, přiznává nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky pouze dítěti, jehož oba rodiče padli jako účastníci národního boje za osvobození, nebo jeden z rodičů za týchž okolností padl a druhý z rodičů v té době již nežil; tedy dítěti, z něhož se v důsledku odbojové činnosti později zemřelého rodiče stal tzv. oboustranný sirotek. Pokud matka žalobce zemřela až v roce 1993, je z hlediska nároku podle uvedeného zákona nerozhodné, že jeho otec jako účastník národního boje za osvobození padl, konkrétně jako účastník povstání v květnu 1945.
2 A 1134/2002 15. 8. 2003 B Ustanovení §1 odst. 3 zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, předpokládá ukrývání se z rasových nebo náboženských důvodů a nikoliv z důvodů politických či jiných (např. útěk z pracovního nasazení); správní orgány ani soudy nemohou tímto způsobem působnost tohoto zákona svévolně rozšiřovat, neboť k takovému kroku je oprávněna toliko moc zákonodárná.
2 As 19/2003 14. 8. 2003 A I. Lhůta třiceti dnů, stanovená §137 odst. 2 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, k podání návrhu na přezkoumání rozhodnutí služebního funkcionáře soudem, se vztahuje pouze na rozhodnutí výslovně uvedená v §137 odst. 1 zákona. II. Jestliže zákonná úprava umožňuje různé způsoby interpretace, je nutno vždy zvolit výklad šetřící základní práva a svobody (čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR). Existují-li rozdílné právní názory na délku lhůty k podání žaloby k soudu, je třeba dát přednost delší lhůtě, neboť takový výklad vyšší měrou zaručuje právo na spravedlivý proces, zakotvené především v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
5 A 17/2002 14. 8. 2003 A Zákonnost stavebního řízení (§59 a násl. stavebního zákona) jako celku není zpochybněna tím, že správní orgán o ústním jednání sepsal zápis a nikoliv protokol podle §22 spr. ř. a že do tohoto zápisu nesprávně pojal informace o úkonech provedených až po datu konání ústního jednání, jestliže uvedené vady řízení byly v dalším průběhu správního řízení řádným procesním postupem napraveny.
5 A 552/2002 14. 8. 2003 B Pro poskytnutí jednorázové peněžní částky podle §2 odst. 1 zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, je nezbytný průkaz existence pravomocného rozhodnutí o zrušení věznění mj. podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci. Není pak rozhodné, že v důsledku zastavení navazujícího trestního stíhání z důvodu amnestie již politický vězeň nebyl zproštěn obžaloby.
2 Ads 37/2003 14. 8. 2003 B I. Zákonem č. 188/2001 Sb. byl novelizován zákon č. 155/1995 Sb. To znamená, že nabytím své účinnosti (dnem 1. 7. 2001) zákon č. 188/2001 Sb., přestal být samostatnou součástí právního řádu České republiky, neboť jeho obsah byl vtělen do zákona č. 155/1995 Sb., takže od tohoto okamžiku již není možno brojit proti – právně neexistujícímu – zákonu č. 188/2001 Sb., nýbrž je případné napadat toliko novelizovaná ustanovení zákona původního, tedy zákona č. 155/1995 Sb. II. Zvýšení procentní výměry důchodu podle §76 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 188/2001 Sb., může nastat jen za současného splnění dvou hmotněprávních podmínek: stanovení výše mimořádného starobního důchodu některým horníkům podle §71 odst. 1 a 4 zákona č. 155/1995 Sb. a omezení procentní výměry tohoto důchodu podle §4 odst. 1 zákona č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995.
Na 747/2003 - 4 14. 8. 2003 B Právní vztah založený smlouvou o poskytování telekomunikačních služeb má soukromoprávní charakter, neboť jeho účastníci se nacházejí v rovném právním postavení. Rozhodnutí, jímž předseda Českého telekomunikačního úřadu, jako správní orgán II. stupně, potvrdil rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu podle §95 bod 8 písm. d) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, ve věci sporu o povinnosti účastníka k finančnímu plnění vyplývajícího ze smlouvy mezi provozovatelem veřejné telekomunikační sítě a účastníkem o poskytování telekomunikačních služeb, není proto přezkoumatelné ve správním soudnictví [§46 odst. 2 a §68 písm. b) s. ř. s.].
7 A 198/2000 13. 8. 2003 B I. Závazné stanovisko orgánu ochrany přírody k zásahu do významného krajinného prvku podle §12 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je správním rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s., neboť se tímto aktem stanoví autoritativně, zda určitou aktivitou lze zasáhnout do konkrétního významného krajinného prvku. Občanskému sdružení pak náleží postavení žalobce podle §65 odst. 2 s. ř. s. II. Je-li správním orgánem stanovena nepřiměřeně krátká lhůta k nahlédnutí do spisu (§23 a §27 spr. ř.), a v důsledku toho není reálné se v jejím rámci k obsahu spisu náležitě vyjádřit, zejména pro obsažnost a odbornou náročnost věci, jde o porušení procesního práva žalobce seznámit se s důkazy a vyjádřit se k nim (§33 odst. 2 spr. ř.).
5 Azs 2/2003 13. 8. 2003 B I. Jen včas podanou kasační stížnost lze vzít zpět (§37 odst. 4 s. ř. s.). II. Je-li kasační stížnost podána opožděně a poté vzata zpět, soud k tomuto zpětvzetí nepřihlíží a opožděně podanou kasační stížnost odmítne podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. za použití ustanovení §120 s. ř. s.
5 Ads 43/2003 12. 8. 2003 A Bylo-li soudní rozhodnutí doručeno účastníku v pátek 2. května 2003, pak posledním dnem dvoutýdenní lhůty k podání kasační stížnosti byl pátek 16. května 2003.
5 As 22/2003 12. 8. 2003 A Rozhodnutí soudu podle §58 odst. 2 s. ř. s. o přiznání odměny znalci (včetně náhrady hotových výdajů) za podaný znalecký posudek je svým obsahem i formou rozhodnutím o nákladech řízení podle §104 odst. 2 s. ř. s., i když je učiněno v průběhu soudního přezkumu; kasační stížnost proti němu směřující soud odmítne podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.
5 A 27/2001 7. 8. 2003 A Není-li naplněna podmínka zřejmosti a bezprostřednosti ohrožení života či zdraví nebo hrozící škody značného rozsahu, umožňující kácet dřeviny (zde: dvanáct kusů suchých topolů kanadských) bez povolení orgánu ochrany přírody (§8 odst. 4 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), je nezbytné postupovat podle §8 odst. 1 citovaného zákona a vyžádat si povolení příslušného orgánu ochrany přírody.
6 A 530/2000 7. 8. 2003 B Existence osvědčení podle §8 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, je podmínkou nároku na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle §1 odst. 1 a 2 odst. 1 zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, ve znění zákona č. 261/2001 Sb. Zamítnutí žádosti o vydání osvědčení, odůvodněné službou v nepřátelské armádě, rovněž vylučuje, aby žadatel předložil doklad, který by osvědčení nahrazoval.
6 A 503/2001 7. 8. 2003 B Při počítání doby konání vojenské služby pro účely poskytnutí jednorázové peněžní částky dle zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, nelze žalobci, který konal vojenskou službu až do dne 14. 11. 1945, stanovit dobu konání vojenské služby pouze do dne 5. 5. 1945 s odkazem na §15 odst. 2 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, podle něhož doba strávená ve vlastnosti účastníka národního boje za osvobození končí vždy nejpozději dnem 5. 5. 1945 (resp. 9. 5. 1945). Zákon č. 39/2000 Sb. totiž výslovný odkaz na ustanovení §15 odst. 2 zákona č. 255/1946 Sb. neobsahuje, naopak v ustanovení §4 odst. 1 stanoví, že jednorázová peněžní dávka náleží občanům uvedeným v §1 odst. 1, kteří konali vojenskou službu v československých zahraničních armádách nebo ve spojeneckých armádách v letech 193 ...
5 A 511/2002 7. 8. 2003 B Uplatní-li žadatelka nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, jako sirotek po matce, která byla osobou uvedenou v §1 odst. 3 zákona, avšak není schopna doložit datum úmrtí druhého rodiče, neboť otec nikdy nebyl zapsán v jejím rodném listě (in concreto: žalobkyně se narodila v roce 1944 v koncentračním táboře, osud její matky po narození dítěte je neznámý a o otci není známo naprosto nic), je třeba na faktickou nepřítomnost otce v životě žadatelky pohlížet jako na ztrátu způsobenou úmrtím.
5 A 535/2002 7. 8. 2003 B Nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle §1 odst. 3 a §3 odst. 1 zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, nemá občan České republiky, který se sice v kritickou dobu z rasových nebo náboženských důvodů ukrýval, avšak mimo území Československa v jeho hranicích z 29. září 1938.
7 A 41/2001 5. 8. 2003 A Zamítlo-li Ministerstvo financí podle §50 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, odvolání proti rozhodnutí finančního ředitelství, kterým bylo toliko zastaveno řízení podle §27 odst. 1 písm. h) téhož zákona pro nepřípustnost odvolání, nejde o rozhodnutí ve smyslu §65 s. ř. s., neboť takový úkon správního orgánu nezaložil, nezměnil, nezrušil ani závazně neurčil právo nebo povinnost. Takový úkon je ze soudního přezkumu vyloučen [§70 písm. a) s. ř. s.].
5 A 526/2002 5. 8. 2003 B Pro posouzení nároku vdovy po politickém vězni podle zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, není rozhodující, že vdova od narození žije v České republice, v níž jako manželka prožila věznění svého manžela, ale to, že ke dni podání žádosti o jednorázovou peněžní částku nebyla státní občankou České republiky.
4 Ads 35/2003 5. 8. 2003 B Pokud stěžovatelka v soudem stanovené lhůtě jednoho měsíce nevyhoví výzvě soudu ke zvolení si advokáta pro řízení o kasační stížnosti (jehož zastoupení je pro toto řízení pro ni povinné dle §105 odst. 2 s. ř. s.), jakož ani výzvě k doplnění náležitostí kasační stížnosti, a to vzdor poučení soudu o následcích nevyhovění této výzvě, pak Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne podle §37 odst. 5 s. ř. s., neboť jde o nedostatek podmínek řízení, pro nějž nelze v řízení pokračovat. Nic na tom nemění přesvědčení stěžovatelky, že zastoupení advokátem není v jejím případě potřebné a nemůže jí být vnucováno, neboť je sama schopna ochránit svá práva i v řízení o kasační stížnosti.
2 A 1090/2002 1. 8. 2003 B Nebylo-li podání učiněné v elektronické podobě do tří dnů doplněno písemně nebo ústně do protokolu, nemohlo vyvolat žádné právní účinky (§19 odst. 1 spr. ř., ve znění zákona č. 227/2000 Sb.). U takového podání ani nelze odstraňovat vady postupem podle §19 odst. 3 spr. ř.
5 A 156/2001 31. 7. 2003 A Zprostředkováním zaměstnání se rozumí činnost spočívající ve zprostředkování kontaktu mezi uchazečem o zaměstnání a zaměstnavatelem (§4 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti). Protože podle §7 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb. je uchazečem o zaměstnání toliko občan, který není v pracovním nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a ani se nepřipravuje soustavně pro povolání, je v rozporu s právní úpravou, pokud zaměstnavatel za účelem dosažení zisku zprostředkovává práci svým zaměstnancům u jiného zaměstnavatele.
2 A 1044/2002 31. 7. 2003 B Pobyt v táboře nucené práce na základě zákona č. 247/1948 Sb., o táborech nucené práce, nebyl vězněním, a proto nemohlo být rozhodnuto o zrušení věznění podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, nebo podle zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu. Z tohoto důvodu nesplňuje osoba zařazená do tábora nucené práce podmínky §2 odst. 1 zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, a nemá nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle §3 odst. 1 tohoto zákona.
6 A 531/2002 30. 7. 2003 B Ustanovení §2 odst. 1 zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, se nevztahuje na osoby zařazené do tábora nucené práce podle zákona č. 247/1948 Sb., o táborech nucené práce. Osobní svoboda v nich totiž nebyla omezena na základě soudního, nýbrž správního rozhodnutí. Podmínkou aplikace §2 odst. 1 zákona č. 261/2001 Sb. je však nejen materiálně chápaná skutečnost „věznění“ oprávněných osob v rozhodném období, jehož řadu atributů omezení osobní svobody v táborech nucené práce nepochybně naplňovalo, nýbrž (kumulativně) i zrušení soudního rozhodnutí o věznění dle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, nebo dle zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti k ...
6 A 25/2000 - 40 29. 7. 2003 A Obsahem výroku fiktivního rozhodnutí ve smyslu §16 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného rozhodnutí správního orgánu I. stupně o odmítnutí poskytnutí informace.
4 Ads 19/2003 29. 7. 2003 B Důvodem zániku nároku na plný invalidní důchod (§38 a násl. zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) není vždy jen zlepšení či stabilizace zdravotního stavu, ale i posudkové nadhodnocení zdravotního stavu stěžovatele při dřívějším uznání plné invalidity. Pokud stěžovatel nesplňoval ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí podmínky plné invalidity uvedené v §39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., nárok na plný invalidní důchod k uvedenému dni zanikl.
7 A 552/2002 29. 7. 2003 B Osoba, která byla vězněna v koncentračním táboře, není oprávněnou osobou pro nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle §1 odst. 1, §1 odst. 3 a §3 odst. 1 zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945.
7 A 520/2002 29. 7. 2003 B Osobám, které pobývaly v táboře nucené práce na základě zákona č. 247/1948 Sb., o táborech nucené práce, nevzniká nárok podle zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a Osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945.
1 A 526/2002 29. 7. 2003 B Dobu účasti žadatele v československém armádním sboru ve Svazu sovětských socialistických republik kratší než tři měsíce a Dobu účasti ve Slovenském národním povstání, která byla rovněž kratší než tři měsíce, nelze podle zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, sčítat.
6 A 565/2002 24. 7. 2003 B Jednorázovou peněžní částku podle §5 odst. 3 zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí Jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí Jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, nelze poskytnout tomu, kdo vykonával službu v partyzánské jednotce jako československý partyzán podle zákona č. 34/1946 Sb., jímž se vymezuje pojem československého partyzána, jestliže tato účast v národním boji za osvobození byla kratší než dva měsíce.
7 A 28/2000 23. 7. 2003 A Důvodem pro zákaz činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody ve smyslu §66 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, může být dlouhodobý živelný odběr vody z vodního toku pro provoz malé vodní elektrárny.
5 A 548/2002 23. 7. 2003 A Nároky podle zákona č. 217/1994 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce, a podle zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, nelze sčítat ani zaměňovat.
5 A 100/2001 23. 7. 2003 A Práva na příznivé životní prostředí (čl. 35 Listiny) se lze domáhat toliko jako subjektivního veřejného práva za podmínek daných soudním řádem správním; jednou z nich je i aktivní žalobní legitimace navrhovatele (§65 s. ř. s.), spočívající v tvrzeném zásahu do práva.
5 A 566/2002 23. 7. 2003 B Lhůta podle §2 odst. 2 zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, je prekluzívní a má hmotněprávní povahu. Její zmeškání tedy nelze prominout podle §28 správního řádu.
5 A 559/2002 23. 7. 2003 B Účastnice národního boje za osvobození, které bylo vydáno osvědčení podle §8 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných Účastnících národního boje za osvobození, osvědčující, že byla v době od 1. 8. 1942 do 5. 5. 1945 československým politickým vězněm a která v této době byla ukrývána z důvodů odbojové činnosti svého otce, není osobou ukrývanou z náboženských nebo rasových důvodů ve smyslu §1 odst. 3 zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky Účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945.

Za rok 2003 bylo zveřejněno 509 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou, zobrazena strana 7 z celkem 11 stran,
v čase 0,000093 sekundy z toho 0,000028 sekundy NoSQL databáze.