Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2004

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
4 Azs 149/2004 27. 10. 2004 A Žalobní body [§71 odst. 1 písm. d) s. ř. s.] musí obsahovat jak právní, tak zpravidla i skutkové důvody, pro které žalobce považuje napadené výroky rozhodnutí správního orgánu za nezákonné nebo nicotné. Pokud žaloba postrádala potřebná konkrétní skutková tvrzení a žalobce vzdor výzvě a poučení soudu nijak nereagoval a vadu neodstranil, postupoval krajský soud v souladu se zákonem, odmítl-li žalobcovo podání z tohoto důvodu.
5 Azs 125/2004 27. 10. 2004 A Skutkový stav, který je založen na dedukcích a úvahách správního orgánu o účelovosti tvrzení účastníka řízení, aniž jsou řádně zhodnoceny veškeré důkazy účastníkem nabízené, nelze považovat za prokázaný.
6 A 49/2002 27. 10. 2004 B Žalobce, jehož žalobní legitimace se opírá o §65 odst. 2 s. ř. s. (zde: občanské sdružení, jehož předmětem činnosti je ochrana přírody a krajiny), nebyl dotčen na procesních právech, která mu příslušejí, pokud žalovaný (zde: Ministerstvo dopravy) rozhodl o předmětu řízení, jak byl vymezen žádostí o stavební povolení na rozšíření silnice I. třídy, kterou podal subjekt, jenž byl nositelem subjektivních práv, a jenž přímo závisel na dříve vydaném územním rozhodnutí o umístění právě této stavby.
7 As 55/2003 27. 10. 2004 B Třicetidenní lhůta pro podání žaloby, stanovená v §137 odst. 2 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, není v rozporu s §72 odst. 1 s. ř. s. Soudní řád správní stanoví pro podání žaloby lhůtu dvou měsíců za předpokladu, že zvláštní zákon nestanoví jinak. Takovým zvláštním zákonem je i zákon ČNR č. 186/1992 Sb.
5 As 20/2003 - 64 27. 10. 2004 B Jestliže soud dospěje k závěru, že správní orgán posoudil věc nesprávně a nejde přitom o případ, kdy - ačkoli byl porušen zákon - účastník na svých právech nikterak dotčen nebyl, je nevyhnutelné rozhodnutí správního orgánu zrušit. Soud, který dospěl k závěru o nesprávnosti posouzení právní otázky správním rozhodnutím, sám právně i skutkově posoudil věc zcela jiným směrem na místě správního orgánu. Zamítl-li soud v této situaci žalobu, je takové rozhodnutí zatíženo vadami, pro které je Nejvyšší správní soud podle §110 odst. 1 s. ř. s. zruší.
3 Afs 27/2003 27. 10. 2004 B Rozhodnutí soudu v občanském soudním řízení o otázce, kterou správní orgán v daňovém řízení řešil jako otázku předběžnou, vydané až poté, co správní orgán poslední instance ve věci Rozhodl, nemůže být samo o sobě (bez toho, aby Rozhodnutí správního orgánu trpělo jinými vadami) důvodem ke zrušení Rozhodnutí správního orgánu. Takové občanskoprávní Rozhodnutí může být toliko důvodem obnovy řízení podle §54 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
7 Azs 200/2004 27. 10. 2004 B Rozsudek je nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů podle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., pokud je ve správním spise založeno vyhotovení rozhodnutí, které je opatřeno kulatým úředním razítkem, je na něm uvedeno jméno a funkce oprávněné osoby a u tohoto jména podpis jiné osoby se zkratkou vz., a krajský soud nezkoumal, o jakou osobu se jedná a zda byla oprávněna rozhodnutí podepsat.
3 Azs 277/2004 27. 10. 2004 B I. Absence podpisu oprávněné osoby na písemném vyhotovení rozhodnutí správního orgánu (§47 odst. 5 správního řádu), které bylo doručeno účastníkům správního řízení, za situace, že součástí správního spisu je vyhotovení rozhodnutí, které je takovou osobou podepsáno a je i jinak bezvadné, nezakládá nicotnost tohoto rozhodnutí. II. Nejvyšší správní soud není vázán důvody kasační stížnosti mimo jiné v případech, kdy je rozhodnutí správního orgánu nicotné (§109 odst. 3 s. ř. s.). Nicotnost rozhodnutí však musí plynout přímo ze zákona nebo musí být zřetelně patrná z obsahu správního či soudního spisu; není-li tomu tak musí stěžovatel k prokázání, že rozhodnutí správního orgánu je nicotné, navrhnout důkazy.
2 Afs 6/2004 27. 10. 2004 B I. Nárok na odpočet daně z přidané hodnoty ve smyslu §19 odst. 1 zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993, zákona č. 258/1994 Sb. a zákona č. 208/1997 Sb., vzniká za současného splnění dvou podmínek: první z nich je skutečnost, že plátce daně přijal zdanitelné plnění uskutečněné jiným plátcem, druhou podmínkou pak je fakt, že přijaté plnění bylo plátcem použito k dosažení obratu za vlastní zdanitelná plnění a že je zde zároveň věcná a časová souvislost přijatých zdanitelných plnění se zdanitelnými plněními vlastními, z nichž je dosahováno obratu. II. Zdanitelná plnění použitá pro reprezentaci podle ustanovení §19 odst. 3 zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 321/1993 Sb. a zákona č. 258/1994 Sb., představují podmnožinu celkové množiny přijatých zdanitelných plnění, které podle ustanovení §19 odst. 1 citovaného zákona nezakládají nárok na odpočet daně pro neexistenci potřebného přímého ...
3 Afs 11/2004 27. 10. 2004 B Správnost závěru krajského soudu o odmítnutí žaloby pro opožděnost podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. není v řízení o kasační stížnosti vyvrácena předložením listin, z nichž konkrétně nevyplývá, že v době doručování rozhodnutí žalovaného stěžovatelce nebyly splněny podmínky pro náhradní doručení písemnosti podle ustanovení §17 odst. 5 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
3 Ads 3/2004 27. 10. 2004 B K vypracování posudku o zdravotním stavu a pracovní schopnosti občana v řízení o přezkoumání rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu je podle ustanovení §4 odst. 2 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném od 1. 1. 1998, zásadně povolána posudková komise zřízená Ministerstvem práce a sociálních věcí. Pokud se k otázce schopnosti soustavné výdělečné činnosti vyjádří znalec, byť znalec z příslušného oboru a odvětví zdravotnictví, mohly by být jeho závěry pro rozhodnutí soudu významné pouze za předpokladu, že by byly v rozporu se skutečnostmi zjištěnými posudkovou komisí.
Aprk 8/2004 - 44 27. 10. 2004 B Soud rozhodující podle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, může určit jen lhůtu pro provedení takového procesního úkonu, který odpovídá procesní situaci v konkrétním řízení a v něm postupně prováděným procesním úkonům směřujícím k rozhodnutí ve věci. Podá-li účastník návrh, aby soud určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, jemuž však podle stavu řízení musí předcházet provedení jiného procesního úkonu, resp. jiných procesních úkonů, soud jeho návrh jako předčasný zamítne, ačkoli dospěje k závěru, že v řízení k průtahům dochází.
2 Azs 117/2004 26. 10. 2004 A Jestliže účastník řízení doplní své podání sice po lhůtě stanovené soudem k tomuto doplnění, avšak ještě předtím, než soud ve věci rozhodl, nejsou bez dalšího splněny podmínky pro odmítnutí návrhu podle §37 odst. 5 s. ř. s.; v takových případech je třeba vždy zkoumat, zda pokračování v řízení brání pouhá skutečnost, že nedostatek nebyl odstraněn včas.
7 A 121/2002 26. 10. 2004 A Je pojmově vyloučeno provádět cenovou kontrolu u prodávajícího v řízení o uložení pokuty kupujícímu pro porušení minimální ceny kupujícím podle §15 odst. 2 písm. a) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. Nevyhoví-li cenový kontrolní orgán návrhu účastníka řízení – kupujícího na rozšíření u něho prováděné kontroly na jeho dodavatele – prodávajícího, neporušuje tím povinnost zjistit přesně a úplně skutečný stav věci podle §32 odst. 1 správního řádu.
5 A 74/2002 26. 10. 2004 A Prokázané porušení závazného postupu při kalkulaci ceny, které je dle §15 odst. 1 písm. c) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, porušením cenových předpisů, je bez dalšího důvodem pro uložení pokuty, aniž by muselo být prokázáno zvýšení cen nad úroveň, kterou připouští věcné usměrňování.
6 Ans 1/2003 26. 10. 2004 A I. Rozhodnutí o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání podle zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, je konstitutivním právním aktem; lze jej vydat pouze za předpokladu, že zákon stanoví, který správní úřad (věcně a místně příslušný) k tomu má pravomoc a za jakých hmotněprávních podmínek tak může rozhodnout. Jen tak je naplněna ústavní garance zakotvená v čl. 2 Ústavy a čl. 2 Listiny základních práv a svobod, spočívající v omezení uplatňování státní moci jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Pokud některý z uvedených předpokladů v zákonné úpravě chybí, nelze takový správní akt, jenž zasahuje do nabytých práv, vydat. II. Nepamatuje-li zákonná úprava na potřebu vydat nové rozhodnutí při změně okolností (rozhodování cum clausula rebus sic stantibus), nelze takový nedostatek obejít výkladem práva. III. Žaloba proti nečinnosti správního orgánu (§79 a násl. s. ř. s.) je nedůvodná, pokud žalovaný správní orgán vydal správní akt, byť jej jako takový formálně neoznač ...
5 A 42/2002 26. 10. 2004 A Předpokladem vzniku deliktní odpovědnosti podle §4 zákona ČNR č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, je protiprávní činnost, v důsledku které došlo k ohrožení či poškození životního prostředí v lesích způsoby uvedenými pod písmeny a) – d). Takové činnosti se nepochybně může dopustit vlastník lesa, ale také nemusí. Pokud žalovaný dovozoval odpovědnost žalobce bez dalšího toliko z odpovědnosti žalobce za stav majetku a za způsob hospodaření s ním a z vlastnictví majetku samého, pak se opřel o jiný než v zákoně uvedený důvod, a učinil tím své rozhodnutí nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů [§76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].
6 A 73/2002 26. 10. 2004 B Rozhodnutí orgánu ochrany přírody o udělení souhlasu s umístěním stavby na území chráněné krajinné oblasti vydané na základě §44 odst. 1 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, není po materiální stránce Rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s., neboť se jím nezakládá, nemění ani neodnímá žádné právo ani žádná povinnost. Rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s. je až Rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby vydané podle zákona č. 50/1976, stavebního zákona, neboť teprve takovým aktem se Rozhoduje o konkrétních právech a povinnostech.
6 A 93/2001 25. 10. 2004 A Právo na informace o životním prostředí (čl. 35 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí) nepřechází na žalobcova právního nástupce. Ztratí-li žalobce za této situace v průběhu řízení způsobilost být jeho účastníkem, soud takovou žalobu pro nedostatek podmínky řízení, která je neodstranitelná a brání pokračování řízení, odmítne podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
5 A 125/2002 21. 10. 2004 A I. Správní řád (zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení) nepředepisuje formu a náležitosti prvého úkonu správního orgánu vůči účastníku řízení (§18 odst. 2 správního řádu). Z povahy věci vyplývá, že se – zejména s ohledem na princip právní jistoty účastníka řízení – musí jednat o úkon (oznámení) adresovaný budoucímu účastníku řízení, z něhož je patrné zahájení správního řízení, jakož i jeho důvod. Absence takového úkonu znamená, že správní řízení nebylo vůbec zahájeno. II. Pokud prvním úkonem správního orgánu vůči účastníku bylo až doručení rozhodnutí o uložení pokuty, došlo k závažnému porušení procesních práv účastníka, neboť byl takto vyloučen z možnosti vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladu i ke způsobu jeho zjištění, popřípadě navrhnout jeho doplnění ve smyslu §33 odst. 2 správního řádu.
2 A 11/2002 21. 10. 2004 A I. Účelem zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, je ochrana konkurence jako ekonomického jevu, nikoliv ochrana jednotlivých účastníků trhu. Ti jsou proti narušitelům soutěže nepřímo chráněni výkonem pravomoci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vykonávajícího dozor nad tím, zda a jakým způsobem soutěžitelé plní povinnosti pro ně vyplývající z tohoto zákona nebo z rozhodnutí Úřadu vydaných na jeho základě. II. Právní úprava zakotvená v §21 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže je odlišná od obecné definice účastníka řízení podle §14 správního řádu, neboť tam se jím stává i ten, kdo tvrdí, že může být rozhodnutím ve svých právech přímo dotčen, a to až do doby, než se prokáže opak. Osoba v takovém procesním postavení je účastna na právech plynoucích mj. z ustanovení §33 správního řádu od počátku, neboť správní orgán o tom žádné rozhodnutí nevydává až do doby, než bude rozhodnutím odmítnuto postavení účastníka řízení. Úprava v zákoně o ochraně hospodářské soutěž ...
1 Afs 7/2003 20. 10. 2004 A Požádá-li daňový subjekt správce daně o poskytnutí informace o osobě svědka, který bude v daňovém řízení vyslýchán, je správce daně povinen mu tuto informaci poskytnout. Odepřením této informace je – aniž by pro to byla zákonná opora – výrazně oslabeno právo daňového subjektu uvedené v §16 odst. 4 písm. e) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
1 As 10/2003 20. 10. 2004 A Základem pro úsudek o propuštění policisty ze služebního poměru podle §106 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, je úsudek o obsahu a rozsahu neurčitého právního pojmu „porušení služební přísahy zvlášť závažným způsobem“. Teprve poté, kdy správní orgán tento neurčitý právní pojem vyloží, může jej konfrontovat se skutkovými zjištěními konkrétního případu a usoudit, zda jednání policisty spočívající v porušení služební přísahy dosáhlo takové intenzity, že naplňuje zákonný znak zvlášť závažného porušení.
1 Afs 37/2004 20. 10. 2004 A Jestliže je odvolání nepřípustné podle §49 odst. 2 písm. a) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je odvolací orgán povinen věc vrátit správci daně k rozhodnutí o takovém odvolání; jestliže tak neučinil, odvoláním napadené rozhodnutí přezkoumal a věcně zamítl odvolání pro nedůvodnost, bylo řízení před žalovaným zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí, a to takové intenzity, že krajský soud k ní měl přihlédnout z úřední povinnosti a napadené rozhodnutí zrušit. Pokud krajský soud svou povinnost přihlédnout k této vadě pominul, bylo tak i řízení před krajským soudem zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonnost jeho rozhodnutí [§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.].
3 As 14/2004 20. 10. 2004 A Přípis, jímž správní orgán toliko oznamuje uplynutí lhůt pro obnovu řízení i pro přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení, není rozhodnutím ve smyslu §65 s. ř. s.; takový akt je vyloučen z přezkoumání soudem ve správním soudnictví a žalobu proti němu podanou správní soud odmítne jako nepřípustnou [§46 odst. 1 písm. d), §68 písm. e), §70 písm. a) s. ř. s.].
6 As 4/2003 20. 10. 2004 B Vyznačí-li celní úřad v rozhodnutí o celním dluhu (v jednotné celní deklaraci), že deklarovaným zbožím byla čerpána celní kvóta dle nařízení vlády č. 263/2001 Sb., kterým se stanoví ochranné opatření na dovoz některých výrobků do České republiky, a pouze proti tomuto záznamu je podáno odvolání, pak rozhodnutí o tomto odvolání není rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s., neboť jím nedochází k jakémukoli založení, změně, rušení nebo závaznému určení práv či povinností.
5 Afs 140/2004 20. 10. 2004 B Pro překážku věci rozsouzené nelze dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítnout návrh, jestliže o něm nebylo v předcházejícím řízení pojednáno věcně, ale řízení o něm bylo zastaveno pro neodstranění vad nebo pro opožděnost (§250d o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2002).
3 As 18/2004 20. 10. 2004 B Je-li žalovaným ve správním soudnictví městský úřad a kasační stížnost podá město, je kasační stížnost podána osobou zjevně k tomu neoprávněnou a Nejvyšší správní soud ji odmítne podle §46 odst. 1 písm. c) soudního řádu správního.
3 Ads 11/2004 19. 10. 2004 A k vyhlášce č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působnostíJestliže krajský soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí bývalého okresního úřadu označí jako žalovaného jiný obecní úřad než obecní úřad s rozšířenou působností, na který přešla působnost zaniklého okresního úřadu, pak jde o vadu řízení, k níž musí Nejvyšší správní soud přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 s. ř. s.) a která je důvodem pro zrušení rozhodnutí krajského soudu. V řízení před krajským soudem totiž soud jednal s někým, kdo vůbec neměl být účastníkem řízení ve smyslu §69 s. ř. s.
3 As 16/2004 19. 10. 2004 A I. Podmínkou pro povolení obnovy řízení podle ustanovení §62 odst. 1 písm. e) správního řádu je existence pravomocného rozhodnutí o spáchání trestného činu, jímž bylo dosaženo vydání rozhodnutí, ohledně něhož je obnova řízení navrhována. Pouhé podezření ze spáchání trestného činu, popř. skutečnost, že určitá osoba byla obžalována pro spáchání trestného činu, důvodem pro obnovu řízení podle tohoto ustanovení není. II. Při posuzování podmínek pro povolení obnovy řízení z důvodu uvedeného v ustanovení §62 odst. 1 písm. e) správního řádu není možné přerušit řízení (§29 odst. 1 správního řádu) a vyčkat rozhodnutí soudu o tom, zda a případně kým byl spáchán trestný čin. Uvedenou otázku nelze považovat za předběžnou ve smyslu ustanovení §40 odst. 2 správního řádu, neboť v této fázi má význam jen pro posouzení podmínek správního řízení.
3 Ads 8/2004 19. 10. 2004 A Poskytnutí příplatku k důchodu podle §25 odst. 7 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, lze přiznat žadateli zproštěnému obžaloby pouze tehdy, došlo-li ke zproštění obžaloby v řízení podle zákona o soudní rehabilitaci.
7 As 58/2003 - 104 14. 10. 2004 A Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, jímž se ukládá povinnost uzavřít smlouvu o podílu odběratele na úhradě účelně vynaložených nákladů dodavatele spojených s připojením odběrného zařízení a se zajištěním požadovaného příkonu ve stanoveném znění, je rozhodnutím o sporu podle §17 odst. 8 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v situaci, kdy mezi držitelem licence a jeho zákazníkem nedošlo k dohodě o uzavření smlouvy, a tedy rozhodnutím, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci (§46 odst. 2 s. ř. s.).
7 Afs 1/2003 - 109 14. 10. 2004 B Stanoví-li uStanovení §31 odst. 9 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, že daňový subjekt prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v přiznání, hlášení a vyúčtování nebo k jejichž průkazu byl správcem daně vyzván, znamená to současně, že správce daně je oprávněn toto prokázání vyžadovat. Poskytl-li tedy stěžovatel jinému půjčky a vklady, neporušil správce daně toto uStanovení tím, že vyzval daňového subjekta k tomu, aby prokázal, z jakých zdrojů tyto finanční prostředky získal.
6 A 83/2001 13. 10. 2004 A Podle ustanovení §1 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, je ochrana poskytována fyzickým, nikoli právnickým osobám. Není proto důvodu odmítnout žádost o poskytnutí informace ve formě kopie rozhodnutí (povolení podle ustanovení §25 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích) vydaného v konkrétní věci právnické osobě.
3 Afs 24/2003 13. 10. 2004 A Použitím prostředků z poskytnuté dotace v příslušném rozpočtovém roce ve smyslu §11 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., rozpočtových pravidel republiky, není nákup zboží, ale zaplacení faktury za zboží, neboť teprve tímto okamžikem byly prostředky použity, tj. přestaly být k dispozici příjemci dotace.
3 As 40/2003 13. 10. 2004 A I. Obsahové nedostatky předvolání zástupce stěžovatelky k jednání (nesprávně uvedený termín konání jednání) brání krajskému soudu v projednání a skončení věci (§49 odst. 3 s. ř. s.) a jsou jinou vadou řízení před soudem, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé [§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. II. Pochybení soudu mající za následek neúčast zástupce stěžovatelky na jednání, při kterém došlo ke skončení věci, nemůže být zhojeno obecným poukazem na možnost stěžovatelky brojit proti rozsudku krajského soudu kasační stížností. Stěžovatelka totiž v důsledku zjištěného pochybení v řízení před krajským soudem nemohla v plné šíři uplatnit a využít zákonem jí daná práva účastníka řízení, mezi jiným i právo na veřejné projednání věci, na kterém výslovně trvala. Závažnost tohoto pochybení je zvláště zvýrazněna přechodným ustanovením §130 odst. 1 s. ř. s. věty před středníkem, podle něhož soudy dokončí řízení o žalobách zahájená před 1. 1. 2003 podle soudního řádu správního, ...
3 Afs 9/2004 13. 10. 2004 A Zákon ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, je třeba aplikovat v jeho celku, smyslu a účelu, což mimo jiné znamená, že nelze zkoumat samostatně oprávněnost uplatnění nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty podle ustanovení §5 odst. 7 tohoto zákona, bez přihlédnutí a použití jeho dalších ustanovení, zejména §19. Ustanovení §5 odst. 7 citovaného zákona sice nad rámec zákona umožňuje uplatnit nárok na odpočet i dalším plátcům, kteří by za obvyklého režimu neměli na jeho uplatnění nárok, ale to jen při zachování ostatních pravidel stanovených pro uplatnění tohoto nároku. Kdyby tomu bylo naopak, tato skupina plátců by měla neodůvodněně nerovné, výhodnější postavení oproti ostatním plátcům daně.
6 A 137/2001 13. 10. 2004 B I. Pokud návrh na registraci sdružení a stanovy k němu připojené prokazatelně obsahují formální náležitosti vyžadované ustanovením §6 odst. písm. a) až f) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, nemá výzva k odstranění vad podání dle §7 odst. 2 citovaného zákona zákonný podklad. Zasláním takové výzvy ministerstvo vnitra v této fázi řízení nedovoleným způsobem překročilo zákonnou pravomoc omezenou pouze na kontrolu formální správnosti návrhu na registraci, neboť nedbalo ustanovení §7 odst. 3 citovaného zákona, podle něhož je řízení o návrhu na registraci zahájeno dnem, kdy ministerstvu vnitra došel návrh, který nemá vady uvedené v §7 odst. 2 citovaného zákona. II. Výhrady ministerstva vnitra k obsahu stanov, tj. k materiálním podmínkám registrace sdružení, nemohly být podřazeny režimu ustanovení §7 odst. 2 zákona o sdružování občanů, ale mohlo o nich být usuzováno pouze v řízení podle ustanovení §8 tohoto zákona (odmítnutí návrhu).
3 As 51/2003 13. 10. 2004 B I. Absentuje-li v odůvodnění rozhodnutí správního orgánu úvaha, z jakého důvodu je činnost jednatele společnosti s ručením omezeným podřaditelná pod pracovní nebo obdobný vztah (§7 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 578/1991 Sb. a zákona č. 167/1999 Sb.), není pochybením soudu, pokud takové rozhodnutí k žalobě zruší, neboť chybějící zákonné náležitosti správního aktu vyžadované ustanovením §47 odst. 3 správního řádu způsobují nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu. II. Nedostatek odůvodnění rozhodnutí vydaného ve správním řízení nemůže být dodatečně zhojen případným podrobnějším rozborem právní problematiky učiněným až v kasační stížnosti brojící proti rozhodnutí soudu, jímž bylo správní rozhodnutí zrušeno jako nepřezkoumatelné pro nedostatky v odůvodnění.
2 As 27/2004 - 78 12. 10. 2004 A Nedostatek řádného doručení napadeného správního rozhodnutí žalobci spočívající v tom, že rozhodnutí bylo v rozporu s ustanovením §25 odst. 3 správního řádu doručeno přímo jemu, a nikoli jeho zástupci, brání bez dalšího projednání žaloby; takový nedostatek je však odstranitelný. Soud proto nejprve uloží správnímu orgánu řádně doručit napadené rozhodnutí a teprve po jeho doručení pokračuje v řízení o žalobě. Samotná vada doručení není důvodem k odmítnutí žaloby pro předčasnost.
6 A 40/2002 - 96 12. 10. 2004 A I. Příslušný vydat rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí o zavedení nucené správy podle zákona č. 87/1995 Sb., o spotřebních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, včetně jmenování nuceného správce je soud ve správním soudnictví. II. Nelze bez dalšího klást rovnítko mezi pojem „rozhodnutí o občanských právech nebo závazcích“ ve smyslu článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a pojmem „rozhodnutí ve věcech soukromoprávních“.
6 A 97/2001 - 39 12. 10. 2004 A Souhlasné nebo nesouhlasné stanovisko orgánu ochrany přírody k umisťování nebo povolování staveb, jakož i k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz (§12 odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), je rozhodnutím vydávaným ve správním řízení vedeném tímto orgánem z vlastního podnětu, z podnětu jiného správního orgánu nebo na návrh účastníka řízení.
5 A 131/2001 - 69 12. 10. 2004 A Při podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu ve věci zavedení nucené správy byli oprávněni jednat za družstevní záložnu za účinnosti zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, nucený správce, představenstvo nebo i kontrolní komise.
5 Afs 16/2003 - 56 12. 10. 2004 A I. Přepjatý formalismus při posuzování náležitostí žaloby ve správním soudnictví – a stejně tak i jakýchkoliv jiných procesních úkonů účastníků řízení – naprosto neodpovídá principu materiálního právního státu, ale ani samotnému poslání soudnictví. Soudy jsou nezávislé a nestranné státní orgány, které usilují o nalezení spravedlnosti rozhodováním v konkrétních věcech a které nemohou odmítnout zabývat se určitou věcí ze zcela formálních či spíše formalistických důvodů, ale pouze z takových příčin, které poskytování soudní ochrany skutečně vylučují. Při výkladu mezí práva na spravedlivý proces, stanovených soudním řádem správním (např. náležitosti žaloby, lhůta pro její podání, procesní podmínky), je v souladu s čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod nezbytné šetřit jejich podstaty a smyslu a nezneužívat je k jiným účelům, než pro které byly stanoveny. Nabízejí-li se přitom dvě interpretace, z nichž jedna hovoří ve prospěch výkonu práva na spravedlivý proces a druhá proti němu, m ...
4 As 47/2003 - 125 12. 10. 2004 A Je nezbytné rozlišovat, zda správní orgán rozhoduje ve sporu o vlastnické právo, nebo zda rozhoduje o zřízení věcného břemene či o vyvlastnění. Rozhodnutí správního orgánu o zřízení věcného břemene nebo o vyvlastnění není rozhodnutím správního orgánu v soukromoprávní věci, vydaným v mezích zákonné pravomoci správního orgánu ve smyslu §68 písm. b) s. ř. s.; jeho přezkum tak náleží do pravomoci správních soudů, a nikoliv soudů obecných. Rozhodnutím ve věci soukromého práva je však rozhodnutí o určení způsobu a výše náhrady.
5 As 11/2003 - 50 12. 10. 2004 A Příslušný stavební úřad nemůže zamítnout návrh na zřízení věcného břemene podle §91 odst. 3 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů,**) jen s poukazem na skutečnost, že žádost je podána až po provedené pokládce telekomunikační sítě.**) Srov. §104 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích.
3 Ads 9/2004 12. 10. 2004 B Jestliže se řádně předvolaný účastník vykonávající trest odnětí svobody nedostaví k jednání soudu v důsledku opoždění eskorty, není rozhodnutí soudu ve věci v jeho nepřítomnosti zatíženo vadou dle ustanovení §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
5 Ads 53/2003 8. 10. 2004 A Rozhodnutím správního orgánu o odnětí plného invalidního důchodu nedochází k zásahu správního orgánu ve smyslu §82 s. ř. s.
5 Afs 31/2003 8. 10. 2004 A Vytýkací řízení (§43 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) předchází vyměření daně, a nelze je tedy zahájit poté, co správce daně daň již vyměřil. Prováděl-li správce daně daňovou kontrolu až po vyměření daně, nepostupoval v rozporu se zákonem, vyzval-li stěžovatele ke splnění povinnosti dle §31 odst. 9 citovaného zákona výzvou vydanou dle ustanovení §16 odst. 2 písm. c) tohoto zákona, neboť výzva dle §43 tohoto zákona uplatněna již být nemohla.
7 A 136/2002 8. 10. 2004 A Rozhodnutí České inspekce životního prostředí o omezení manipulace s výškou hladiny vodního díla (§80 odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) jen pozastavuje provádění platného rozhodnutí vodoprávního úřadu, a to pouze do doby, než vodoprávní úřad o věci samé rozhodne. Takové pozastavující rozhodnutí je rozhodnutím předběžné povahy, které je ze soudního přezkumu vyloučeno [§46 odst. 1 písm. d) a §70 písm. b) s. ř. s.]. Právo žalobce na soudní ochranu je dostatečně zajištěno tím, že je garantován soudní přezkum konečného meritorního rozhodnutí.

Za rok 2004 bylo zveřejněno 647 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou, zobrazena strana 3 z celkem 13 stran,
v čase 0,000106 sekundy z toho 0,000035 sekundy NoSQL databáze.