Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2004

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
2 Ads 48/2003 27. 5. 2004 A Pokud poživatel starobního důchodu vykonával výdělečnou činnost na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr, jež byla formálně označena jako dohoda o provedení práce, avšak podle obsahu se jednalo o dohodu o pracovní činnosti, přičemž jeho příjem v jednotlivých měsících přesáhl dvojnásobek životního minima, výplata důchodu mu podle ustanovení §37 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 425/2003 Sb., za uvedené období nenáležela.
7 Azs 44/2003 27. 5. 2004 A Je-li nezletilému žadateli o azyl po podání kasační stížnosti, kterou brojí proti rozsudku krajského soudu, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o neudělení azylu, uděleno vízum za účelem strpění pobytu, v důsledku čehož není nucen vycestovat z území České republiky, na němž se nachází jeho rodič žádající rovněž o udělení azylu, nemůže být důvodná jeho námitka, že byl porušen čl. 3 a čl. 9 Úmluvy o právech dítěte, vyhlášené pod č. 104/1991 Sb., upravující zájmy dítěte a nemožnost jeho oddělení od rodičů proti jeho vůli.
6 A 32/2000 27. 5. 2004 A Výčet opatření k nápravě uvedených v §37 odst. 1 písm. a) pod body 1 až 3 zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, je pouze demonstrativní. Komisi pro cenné papíry proto nic nebrání v tom, aby uložila i taková opatření k nápravě, o kterých se zákon výslovně nezmiňuje. Jestliže však Komise pro cenné papíry zvolí opatření k nápravě, jimiž detailně upraví další postup při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, musí při stanovení lhůt, jimiž je investiční fond vázán, přihlédnout ke lhůtám k provedení nezbytných úkonů upravených stanovami investičního fondu a obchodním zákoníkem (např. svolání valné hromady).
4 As 21/2004 27. 5. 2004 B Především formální a obsahová úroveň žaloby (ve věci, která není po stránce skutkové a právní složitá) je kriteriem pro úvahu soudu o potřebě ochrany zájmů žalobkyně při rozhodování o jejím návrhu na ustanovení advokáta; obsahuje-li žaloba veškeré náležitosti (je sepsána perfektně) a žalobkyně neuvede jediný důvod, jímž by svou způsobilost hájit si sama své zájmy před soudem zpochybnila, soud žádost jako nedůvodnou zamítne, aniž by se musel zabývat splněním další podmínky ustanovení §35 odst. 7 s. ř. s., tj. splněním předpokladů pro osvobození od soudních poplatků.
3 Azs 32/2003 27. 5. 2004 B Podle ustanovení §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. lze kasační stížnost podat z důvodů tvrzené nezákonnosti rozhodnutí krajského soudu o odmítnutí návrhu nebo zastavení řízení. Pokud však krajský soud v napadeném rozsudku nerozhodl o odmítnutí návrhu ani o zastavení řízení, ale žaloby zamítl, je tento důvod uplatněný v kasační stížnosti zcela nepřípadný.
1 As 64/2003 26. 5. 2004 B Domáhá-li se žalobce žalobou ve správním soudnictví přezkoumání správního aktu, o němž tvrdil, že je rozhodnutím správního orgánu a soud dospěl k závěru, že žádné rozhodnutí vydáno nebylo, postupoval v souladu se zákonem, jestliže řízení podle §104 odst. 1 ve spojení s §246c o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2002, zastavil. Proti rozhodnutí soudu o zastavení řízení nebylo odvolání přípustné.
1 Azs 45/2004 26. 5. 2004 B Jestliže z žádosti o udělení azylu, z protokolu o pohovoru ani z žádné jiné písemnosti nevyplynulo, že by žadatel tvrdil některý z důvodů pro udělení azylu, Ministerstvu vnitra nevznikla povinnost provádět dokazování ohledně existence některého z azylových důvodů taxativně vypočtených v §12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb.
1 Afs 17/2004 26. 5. 2004 B Plná moc udělená 20. 10. 2000 v rozsahu práv a povinností podle obchodního i hospodářského zákoníku, občanského zákoníku, občanského soudního řádu a správního řádu, trestního zákona, trestního řádu, včetně všech úkonů v exekučním řízení a zákona o správě daní a poplatků nezahrnuje oprávnění k sepsání kasační stížnosti a zastupování v řízení o kasační stížnosti, řídící se ustanoveními soudního řádu správního.
7 A 30/2002 25. 5. 2004 A Ukládání materiálů spadajících do kategorie odpadů na místě, na němž měla být podle platného územního rozhodnutí uložena za účelem rekultivace lomu pouze ekologicky nezávadná suť, je porušením povinnosti stanovené v §3 odst. 4 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, podle něhož lze odpady podle tohoto zákona upravovat, využívat nebo zneškodňovat pouze v zařízeních, místech a objektech k tomu určených, a tedy správním deliktem podle §39 odst. 2 písm. a) tohoto zákona.
2 Afs 25/2003 25. 5. 2004 B Správce daně při stanovení daňové povinnosti zjišťuje rozhodné skutečnosti buď zcela dokazováním nebo zcela podle pomůcek. Není přípustné, aby základ daně byl zjištěn kombinací obou metod. Takový postup je vadou řízení dle ustanovení §76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. Nezruší-li krajský soud rozhodnutí odvolacího správního orgánu pro tuto žalobou vytýkanou vadu, je tu důvod kasační stížnosti dle §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
5 Azs 67/2004 - 49 25. 5. 2004 B Opírá-li se kasační stížnost výhradně o nové skutečnosti a neobsahuje jiný stížnostní důvod bude odmítnuta podle §46 odst. 1 písm. d) §120 s. ř. s.
5 Afs 15/2003 24. 5. 2004 B Za okamžik uskutečnění zdanitelného plnění pro účely daně z přidané hodnoty se při splnění zákonných podmínek považuje den dodání zboží, který je uveden v kupní smlouvě uzavřené podle obchodního zákoníku [§9 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty], přičemž tento den je určující vždy, a to i tehdy, když se od něj faktický den přechodu vlastnických práv liší.
5 A 4/2001 20. 5. 2004 A Bylo-li povoleno přezkoumání daňového rozhodnutí proto, že správce daně nevyzval daňový subjekt k doplnění chybějících náležitostí daňových dokladů (§19 odst. 2 zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 1994 a 1995), potvrdí správce daně přezkoumávané rozhodnutí (§55b odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), jestliže správce daně v rámci přezkoumání tuto výzvu učinil, ale daňový subjekt náležitosti daňových dokladů přes výzvu nedoplnil. Je totiž zřejmé, že daňový subjekt vůbec neumožnil rozhodnutí věcně přezkoumat, a tedy zjistit, zda bylo vůbec nutné rozhodnout jinak.
7 A 85/2001 - 43 20. 5. 2004 A Souhlas orgánu ochrany přírody k umisťování a povolování staveb, jakož i k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz ve smyslu §12 odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je ve správním řízení (§90 odst. 1 citovaného zákona) vydáván pouze tehdy, pokud příslušný orgán dospěje k závěru, že daná stavba nebo činnost by mohla snížit nebo změnit krajinný ráz; neučiní-li správní orgán takový závěr, pak žádné správní řízení vést nemůže.
7 Afs 10/2003 20. 5. 2004 A Odvolací orgán je v řízení podle zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, vázán odvolacími důvody. Vypořádal-li se s nimi řádně v odůvodnění svého rozhodnutí, a vyhověl tak požadavku §50 odst. 7 téhož zákona, není jeho rozhodnutí nezákonné jen proto, že takové odůvodnění se zabývá třeba i jen dílčí otázkou pro rozhodnutí určující a neobsahuje bližší vymezení předmětu řízení nebo výčet všech provedených důkazů či jejich hodnocení.
5 Ads 1/2004 20. 5. 2004 A Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků nelze vycházet pouze z mechanického porovnání výše příjmu a částek stanovených nařízením vlády č. 42/1998 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima, aniž by byly vzaty v potaz další skutečnosti, mezi nimi i reálná výše životních nákladů. Objektivní nedostatek finančních prostředků se nesmí stát překážkou přístupu k soudu.
5 Azs 56/2004 19. 5. 2004 A Článek 8 směrnice Rady 2003/9/ES, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl, nelze vztáhnout na řešení otázky udělení azylu za účelem sloučení rodiny podle §13 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, neboť tento článek upravuje zachování celistvosti rodiny jako jeden z minimálních standardů přijetí žadatele o azyl pouze v časovém úseku od podání žádosti o azyl do okamžiku, kdy rozhodnutí o přiznání nebo nepřiznání statusu azylanta nabude právní moci.
5 Azs 63/2004 19. 5. 2004 A „Určitá sociální skupina“ ve smyslu §12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, je skupina osob, která se vyznačuje objektivně společnou charakteristikou nebo kterou společnost alespoň takto vnímá. Tato charakteristika má často povahu vrozeného, nezměnitelného rysu nebo je jinak zásadní pro lidskou identitu, svědomí nebo výkon lidských práv dotyčných osob; riziko pronásledování však do této charakteristiky nepatří.I pouhá příslušnost k určité sociální skupině může být postačujícím důvodem pro udělení azylu; rozhodující je ovšem existence odůvodněného strachu z pronásledování, směřujícího vůči žadateli o azyl jako příslušníku určité sociální skupiny, jež podnikají úřady země, případně jež vychází od některých složek obyvatelstva, které nerespektují normy stanovené v zákonech dotyčné země, a úřady vědomě takové jednání tolerují, případně odmítají či jsou neschopné zajistit účinnou ochranu.
5 Ads 37/2003 19. 5. 2004 A Není úkolem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí určovat zcela konkrétní zaměstnání, která je schopen účastník řízení vykonávat, ale postačí vymezit v obecné rovině okruh takovýchto zaměstnání.
6 A 95/2000 19. 5. 2004 A Z §17 odst. 10 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, vyplývá, že průměrný měsíční hrubý plat pro účely výsluhových náležitostí bývalých vojáků z povolání (§143 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání) se zjišťuje stejným způsobem jako průměrný výdělek pro pracovněprávní účely.
3 Azs 43/2004 19. 5. 2004 B Poskytnutím patnáctidenní lhůty k odstranění vad podání (§37 odst. 5 s. ř. s.) nebylo porušeno právo žalobce na soudní a jinou ochranu (čl. 36 Listiny). Taková lhůta je dostatečně dlouhá k tomu, aby žalobce za účelem konzultace věci mohl ve vazební věznici navštívit pracovník nevládní humanitární organizace a aby žalobce uvedl, z jakých konkrétních důvodů namítá nezákonnost rozhodnutí správního orgánu. Je pak věcí žalobce, že nevyužil svého práva a nepožádal o prodloužení lhůty nebo prominutí jejího zmeškání (§40 odst. 5 s. ř. s.).
5 Azs 60/2004 19. 5. 2004 B Institut „případu hodného zvláštního zřetele“ (§14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu) je neurčitým právním pojmem, avšak vlastní rozhodnutí správního orgánu humanitární azyl udělit či nikoliv je výsledkem správního uvážení.
6 A 561/2002 19. 5. 2004 B Žadatel nemá nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle §2 odst. 1 zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, pokud na národním boji za osvobození participoval jako účastník zahraničního hnutí, nikoli jako příslušník čs. armády v zahraničí [§1 odst. 1 bod 1. písm. a) zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození].
5 A 57/2002 19. 5. 2004 B Třicetidenní lhůta k podání návrhu na přezkoumání rozhodnutí soudem, uvedená v §137 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se vztahuje jak na rozhodnutí výslovně uvedená v ustanovení §137 odst. 1 zákona č. 186/1992 Sb., tak na rozhodnutí podle zákona č. 186/1992 Sb. v tomto ustanovení neuvedená.
4 Afs 1/2003 14. 5. 2004 A K uplatnění daňové ztráty vzniklé za předchozí zdaňovací období do protokolu o ústním jednání v průběhu probíhající daňové kontroly namísto jejího uplatnění formou dodatečného daňového přiznání nelze přihlédnout; takové uplatnění daňové ztráty není jen formální vadou, k jejímuž odstranění měl správce daně daňový subjekt vyzvat, ale jedná se o podání neúčinné, neboť formu dodatečného daňového přiznání pro uplatnění daňové ztráty právní předpisy předpokládají a vyžadují (§41 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a §38p odst. 1 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů).
1 As 9/2003 13. 5. 2004 A I. Pramenem vnitrostátního objektivního práva nejsou rozhodnutí Výboru pro Harmonizovaný systém Světové celní organizace, ani vysvětlivky k Harmonizovanému systému popisu a číselného označování zboží vydávané touto mezinárodní organizací. Tyto akty nejsou adresovány vnitrostátním subjektům, ale smluvním stranám Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží. Povinnost zajistit soulad vnitrostátního práva s pravidly popisu a číselného označování zboží, jakož i s jejich výkladem, tak stíhá Českou republiku, která ji může splnit jedině tak, že je učiní vnitrostátně závaznými některými ze způsobů recepce. II. V souladu s principem právní jistoty má každý adresát právní normy právo očekávat, že řešení, která zákonodárce zvolí, jsou racionální a směřují k funkčnímu uspořádání společenských vztahů, a nikoliv naopak. Jestliže zákonodárce z nejrůznějších důvodů zvolí řešení jiné, musí je tím spíše přesně, jasně, určitě a srozumitelně vyjádřit v právních předp ...
7 A 25/2001 13. 5. 2004 A I. Proti rozhodnutí o změně zařazení do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení podle §13b odst. 9 zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, je přípustné odvolání, resp. rozklad. II. Byl-li navrhovatel ve správním řízení nesprávně poučen o tom, že opravný prostředek proti rozhodnutí správního orgánu není přípustný, a podal-li proto správní žalobu k soudu, postoupí soud takové podání příslušnému správnímu orgánu se závazným právním názorem vyjadřujícím povinnost projednat opravný prostředek (§46 odst. 5 věta druhá s. ř. s.). Návrh je u soudu ve smyslu tohoto ustanovení „podán včas“, byla-li dodržena lhůta pro podání návrhu u soudu, nikoli lhůta k podání opravného prostředku ve správním řízení.
5 A 48/2002 12. 5. 2004 A Rozhodnutí o prohlášení díla za kulturní památku podle §2 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, je omezením vlastnického práva ve veřejném zájmu a za náhradu.
Nad 98/2003 - 40 12. 5. 2004 A I. Vazební věznici, v níž se žalobce nachází v době podání žaloby proti rozhodnutí o neudělení azylu, nelze považovat za místo, kde je žalobce hlášen k pobytu ve smyslu §77 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. II. Nelze-li místní příslušnost soudu v konkrétním případě určit podle §32 odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, proto, že žalobce na žádném místě na území České republiky hlášen k pobytu není, řídí se místní příslušnost soudu ustanovením §7 odst. 2 s. ř. s.
3 As 53/2003 12. 5. 2004 B Závazné stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody k zásahu do významného prvku podle ustanovení §12 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je správním rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s., neboť tímto aktem ze strany příslušného správního úřadu se autoritativně stanoví, zda určitou aktivitou lze zasáhnout do konkrétního významného krajinného prvku. Na této skutečnosti nic nemění, je-li k činnosti, v níž se má takový zásah realizovat, třeba ještě další rozhodnutí podle zvláštních předpisů.
3 Azs 85/2004 11. 5. 2004 B Neobsahuje-li kasační stížnost údaj o dni doručení rozhodnutí krajského soudu žalobci (§106 odst. 1 s. ř. s.), není to bez dalšího důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti, neboť den doručení napadeného rozhodnutí žalobci je soudům znám z úřední činnosti.
3 Afs 6/2003 11. 5. 2004 B Rozhodnutí o námitkách proti exekučnímu příkazu (§73 odst. 8 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) je Rozhodnutím spadajícím do oblasti výkonu práva, o kterém již bylo Rozhodnuto. Chybí mu tedy v §65 odst. 1 s. ř. s. předpokládaný právní obsah Rozhodnutí, které lze napadnout žalobou ve správním soudnictví. Žalobce není odmítnutím návrhu krácen na svém právu přístupu k soudu, neboť v případě meritorního hmotněprávního Rozhodování měl možnost uplatnit opravné prostředky jak ve správním řízení, tak i v řízení před soudem Rozhodujícím ve správním soudnictví.
Vol 2/2004 - 7 6. 5. 2004 A Lhůta pro podání návrhu soudu podle ustanovení §56 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, je lhůtou hmotněprávní, nikoli procesněprávní. V této lhůtě proto nepostačuje podat návrh k poštovní přepravě, nýbrž návrh v jejím průběhu musí být dodán soudu.
6 A 100/2002 - 74 5. 5. 2004 A I. Vyvěšení rozhodnutí s účinky doručení podle §42 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, se děje jen na úřední desce orgánu, který takové rozhodnutí vydal. II. Na újmu účastníka řízení však nemůže být, jestliže v dobré víře postupoval podle informace, které se mu od správního orgánu dostalo podle ustanovení §48 odst. 1 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.
Vol 1/2004 - 46 5. 5. 2004 A Přiložení dokladu o státním občanství kandidáta ke kandidátní listině podle ustanovení §22 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, představuje základní náležitost kandidátní listiny, neboť dokládá existenci pasivního volebního práva jednotlivých kandidátů. Postup Ministerstva vnitra, které kandidující volební stranu řádně vyzvalo k odstranění těchto závad kandidátní listiny a po marném uplynutí této lhůty některé kandidáty z kandidátní listiny vyškrtlo, proto není možno považovat za formálně pozitivistický.
2 Azs 15/2004 5. 5. 2004 B Neshody stěžovatele s příbuznými z náboženských důvodů, o kterých státní úřady vůbec nevěděly, nelze považovat za pronásledování ve smyslu §2 odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
1 Azs 37/2004 5. 5. 2004 B Pokud žalobce v žalobě uvede, které výroky rozhodnutí správního orgánu žalobou napadá, v žalobních bodech pak namítne vady řízení před správním orgánem uvedením paragrafové a slovní citace dotčených ustanovení správního řádu a skutkové důvody nezákonnosti rozhodnutí o neudělení azylu podle §12 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., označí odkazem na obsah správního spisu, nebrání takto vymezený rozsah napadených výroků a žalobních bodů meritornímu projednání žaloby.
5 Azs 16/2004 30. 4. 2004 A Podmínky doručení předvolání k pohovoru v pobytovém středisku uložením podle §24 odst. 2 a 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, jsou splněny, jestliže žadatel o azyl opustil pobytové středisko, aniž v souladu s §82 odst. 2 tohoto zákona oznámil ministerstvu písemně v příslušné lhůtě opuštění střediska včetně uvedení adresy, kde se bude nadále zdržovat, a délky pobytu mimo pobytové středisko.Představa žadatele o azyl, že ministerstvo mělo bez dalšího předpokládat, že v době neoznámeného opuštění pobytového střediska se bude zdržovat na adrese, kterou uvedl při předcházejícím oznámení o dlouhodobém opuštění pobytového střediska, a že tedy jeho adresa v době neoznámeného opuštění pobytového střediska byla známa, není opodstatněná.
3 As 58/2003 30. 4. 2004 B Ochrany veřejných subjektivních práv ve správním soudnictví se lze domáhat teprve po vyčerpání řádných opravných prostředků, pokud je právní úprava připouští (§5 s. ř. s.). Svých práv se tedy žalobou proti rozhodnutí správního orgánu nemůže úspěšně domoci ten, kdo ve správním řízení proti rozhodnutí správního orgánu prvého stupně odvolání nepodal, s výjimkou případů, kdy rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu práv žalobce změněno k opravnému prostředku jiného. Taková žaloba je podle §68 písm. a) s. ř. s. nepřípustná a soud ji z této příčiny po rozumu §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítne.
7 A 168/2002 30. 4. 2004 B Spisy agendy podnětů ke stížnostem pro porušení zákona vedené Ministerstvem spravedlnosti sloužily výhradně ministru spravedlnosti k zaujetí stanoviska k podnětu nebo návrhu na podání stížnosti pro porušení zákona v trestních věcech. Ministerstvo spravedlnosti mohlo omezit poskytnutí požadovaných informací z těchto spisů, neboť je lze s ohledem na jejich charakter zařadit do kategorie vnitřních pokynů (§11 odst. 1 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím).
6 A 14/2000 29. 4. 2004 A Jestliže předseda představenstva zrušeného podílového fondu jednající vlastním jménem nabízel uzavření smlouvy o úplatném postoupení pohledávek za podílovým fondem vzniklých v důsledku zrušení tohoto fondu za cenu, která byla oproti skutečné hodnotě podílu třetinová, nejednal čestně, odpovědně a ve prospěch podílníků, jak mu ukládá §5a odst. 2 a §17a odst. 2 písm. b) zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, a Komise pro cenné papíry postupovala správně, jestliže mu za porušení jeho povinností uložila pokutu ve smyslu §37k citovaného zákona.
6 A 70/2000 29. 4. 2004 B Namítal-li žalobce v odvolání proti rozhodnutí o odnětí výsluhového příspěvku, že nesouhlasí vyloučením dob služby (§33 odst. 9 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č. 165/1964 Sb., č. 59/1969 Sb., č. 68/1976 Sb., č. 228/1991 Sb., č. 226/1992 Sb., č. 34/1995 Sb.), nepostačí, jestliže odvolací orgán k této námitce toliko ocituje údaje ze své vnitřní evidence dob rozhodných pro přiznání výsluhového příspěvku a nevypořádá se s tím, zda doby služby, tak jak byly evidovány, skutečně odpovídaly dobám služby žalobce. Takové rozhodnutí soud zruší pro vady řízení [§76 odst. 1 písm. a) a c) s. ř. s.].
2 Azs 14/2004 29. 4. 2004 B Posouzení situace v zemi původu je pro rozhodnutí podle ustanovení §16 odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., nerozhodné.
6 Azs 27/2004 28. 4. 2004 A V řízení u Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce žalobců není důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti nedostatek právního zastoupení (§105 odst. 2 s. ř. s.).
7 Afs 2/2003 28. 4. 2004 A Protože vyplacené odstupné při převodu práv a povinností z leasingové smlouvy není výdajem uvedeným v §24 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nelze takový výdaj uplatněný daňovým poplatníkem považovat za výdaj snižující daňový základ.
1 Azs 12/2003 28. 4. 2004 A I. Je-li napadené správní rozhodnutí nicotné, soud vysloví jeho nicotnost i bez návrhu; není-li zde takového návrhu, a ani soud sám správní rozhodnutí nicotným neshledá, nemá důvod zabývat se úvahami o nicotnosti v odůvodnění rozhodnutí. II. Jestliže opravný prostředek podaný podle části páté občanského soudního řádu, ve znění účinném k 31. 12. 2002, trpěl ke dni, kdy uplynula lhůta pro podání opravného prostředku, neodstranitelnými nedostatky, pro něž by soud musel podání odmítnout, s žádným jiným právním následkem nemůže být toto vadné podání spojeno ani poté, co nabyl účinnosti soudní řád správní.
6 A 106/2002 28. 4. 2004 A Námitka spočívající v tom, že důvod podání návrhu na prohlášení domu za kulturní památku (§2 odst. 1 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči) byl ryze účelový, protože tak mělo být zabráněno jeho demolici, není právně významná; brojí totiž proti vnitřním motivům iniciátorů tohoto správního řízení (které není řízením návrhovým). Soudní přezkum se však týká toliko průběhu a výsledku řízení. Navíc není v rozporu s účelem zákona o státní památkové péči, kterým je mj. ochrana kulturních památek, pokud byl návrh na prohlášení domu za kulturní památku podán jako jeden z prostředků k jeho ochraně.
7 A 125/2001 28. 4. 2004 A Vadné doručení rozhodnutí správního orgánu I. stupně (opomenutí doručit rozhodnutí advokátovi s procesní plnou mocí) je podstatnou vadou řízení zakládající k žalobní námitce důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí orgánu II. stupně, pokud ztíží účastníkovi možnost účinné, zákonem zaručené obrany ve správním řízení a pokud není následným průběhem správního řízení nijak zhojena (zde: odvolání osoby, která pro vadné doručení nemohla využít celé lhůty stanovené v §54 odst. 2 správního řádu, bylo zamítnuto jako opožděné).
6 A 31/2001 28. 4. 2004 A Správní orgán nemůže autoritativně předem určit, komu náleží nebo komu vznikne právo, právem chráněný zájem či povinnost, o které bude v řízení jednat a rozhodovat – to je věcí zkoumání v průběhu řízení a vydání rozhodnutí. Má-li mít výsledek řízení platné právní účinky pro třetí osoby, je třeba takovou osobu k řízení přibrat.
7 A 90/2001 28. 4. 2004 A I. Závazné stanovisko odboru státní památkové péče vydané podle §14 odst. 3 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, je úkonem správního orgánu, jímž zpravidla nedochází k založení, změně, zrušení či závaznému určení povinností a nestanoví se jím žádné konkrétní povinnosti, které by žalobce byl povinen respektovat. II. Ustanovení §75 odst. 2 s. ř. s. umožňuje při splnění zákonem stanovených podmínek přezkoumat i takový úkon správního orgánu, který byl závazným podkladem přezkoumávaného rozhodnutí. Z tohoto ustanovení vyplývá, že je možné přezkoumat i závazné stanovisko orgánu památkové péče vydané dle §14 odst. 3 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ovšem pouze v rámci přezkoumání stavebního povolení, tj. rozhodnutí, které je rozhodnutím ve smyslu ustanovení §65 s. ř. s. Pokud vydané stavební povolení nebylo napadeno samostatnou žalobou, nelze závazné stanovisko přezkoumat.

Za rok 2004 bylo zveřejněno 647 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou, zobrazena strana 8 z celkem 13 stran,
v čase 0,000099 sekundy z toho 0,000030 sekundy NoSQL databáze.