| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 5 Azs 35/2004 | 28. 4. 2004 | B | Jde-li o náhradní doručování (§46 odst. 2 o. s. ř.), musí doručenka obsahovat všechny náležitosti uvedené v §50e o. s . ř. V opačném případě nelze spojovat takovéto doručování s právní fikcí doručení písemnosti. |
| 1 Azs 10/2004 | 28. 4. 2004 | B | Je povinností soudu k nicotnosti přihlížet a nicotnost deklarovat z úřední povinnosti; neshledá-li však soud rozhodnutí nicotným, není jeho povinností tento svůj závěr v rozhodnutí uvádět, ledaže by žalobce v žalobních bodech nicotnost namítal. |
| 1 Azs 22/2004 | 28. 4. 2004 | B | Jestliže ze stěžovatelovy žádosti o udělení azylu, doplněné ručně psaným prohlášením o důvodech žádosti, z protokolu o pohovoru provedeném s ním podle §23 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ani žádné jiné jeho písemnosti nevyplynulo, že by tvrdil některý z důvodů pro udělení azylu, správní orgán není povinen provádět dokazování ohledně existence některého z azylových důvodů taxativně vypočtených v §12 zákona o azylu. |
| 1 Azs 28/2004 | 28. 4. 2004 | B | Jestliže žalobce namítal vady správního řízení toliko v obecné rovině, tj. omezil se jen na citaci příslušných ustanovení správního řádu, aniž by uvedl, v čem konkrétně měly tyto vady spočívat, krajský soud postupoval v souladu se zákonem, Jestliže procesní postup žalovaného v řízení přezkoumal obecně ve vztahu k obsahu správního spisu a neshledal v postupu žalovaného pochybení. |
| 3 Ads 27/2003 | 28. 4. 2004 | B | I. Z žádného ustanovení právního předpisu ani z práva přirozeného nevyplývá možnost nebo povinnost soudu poskytnout žadateli o plný invalidní důchod tuto dávku nebo jiné plnění z titulu nepříznivého zdravotního stavu před tím, než je zdravotní stav žadatele objektivně zjištěn. II. Právo na přiměřené hmotné zabezpečení v případě nezpůsobilosti k práci podle čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod svědčí jen tomu, u koho již byla objektivně zjištěna neschopnost soustavně pracovat. |
| 5 Ads 35/2003 | 28. 4. 2004 | B | Stěžovatel může uplatnit nově získané důkazy rozhodné pro přiznání dávky důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, při podání nové žádosti o takovou dávku u České správy sociálního zabezpečení i přesto, že jeho kasační stížnost byla zamítnuta právě z důvodu nových skutečností, k nimž však podle §109 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, nemůže Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti přihlédnout. |
| 6 A 94/2000 | 28. 4. 2004 | B | Ustanovení §111 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni rozhodnutí správního orgánu, které upravuje postup odvolacího orgánu proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva obrany, odvolacímu orgánu neumožňuje rozhodnout o téže věci téhož účastníka znovu poté, co již ve věci jednou rozhodl. Vydá-li odvolací orgán druhé rozhodnutí, je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost [§76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], neboť není zřejmé, podle kterého právního předpisu odvolací orgán postupoval a proč. |
| 7 A 131/2001 | 28. 4. 2004 | B | I. Pojem „důvěryhodnost kolektivního investování“ (§24b odst. 2 zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 124/1998 Sb.) je neurčitým právním pojmem, který je třeba vykládat tak, že je jím poskytnuta ochrany drobným investorům před nežádoucími praktikami při shromažďování jejich peněžních prostředků. II. Jestliže soud v jiném řízení zrušil rozhodnutí, jímž byla žalobci uložena pokuta za porušení povinnosti jednat s odbornou péčí ve vztahu k akcionářům, přičemž tento správní delikt byl jedním z důvodů, proč Komise pro cenné papíry žalobci neudělila předchozí souhlas se získáním podílu na hlasovacích právech a základním jmění společnosti (§24b odst. 2 zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 124/1998 Sb.), nemůže soud při přezkoumávání rozhodnutí o neudělení souhlasu k této nové skutečnosti přihlížet (§75 s. ř. s.). |
| 5 A 6/2002 | 28. 4. 2004 | B | Rozhodnutí Ministerstva zemědělství, jímž tento orgán změnil své původní Rozhodnutí o poskytnutí účelového vyrovnávacího příspěvku, ačkoliv podle nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování, takový postup není možný, navíc v situaci, kdy se na vydání Rozhodnutí o poskytnutí vyrovnávacích příspěvků nevztahují obecné předpisy o správním řízení, je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost [§76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. |
| 5 A 72/2002 | 28. 4. 2004 | B | Nebylo-li rozhodnutí vydané odvolacím orgánem ve správním řízení doručeno zástupci účastníka řízení, ačkoliv zde není pochyb o tom, že účastník řízení byl zastoupen zástupcem s plnou mocí pro celé řízení, nemohlo toto rozhodnutí nabýt právní moci pro nedostatek v oznámení a žalobu proti němu je třeba odmítnout pro předčasnost podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., neboť dosud nezačala běžet lhůta pro podání žaloby podle ustanovení §72 odst. 1 s. ř. s. |
| 1 Azs 48/2004 | 28. 4. 2004 | B | Jestliže stěžovatel podá kasační stížnost sice v zákonem stanovené lhůtě k poštovní přepravě, adresuje ji však Nejvyššímu soudu, je lhůta k podání kasační stížnosti zachována pouze tehdy, pokud ji Nejvyšší soud ještě do konce běhu lhůty doručí buď krajskému soudu, který napadené rozhodnutí vydal, nebo Nejvyššímu správnímu soudu. Jestliže se tak nestane, je kasační stížnost podána opožděně [§46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.]. |
| Konf 1/2003 - 32 | 27. 4. 2004 | A | Zastavil-li soud, rozhodující v občanském soudním řízení, řízení o žalobě s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena správnímu orgánu, a správní orgán postoupený spis soudu pouze vrátil přípisem s vyjádřením záporného stanoviska o své pravomoci, aniž však podal návrh zvláštnímu senátu zřízenému zákonem č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, není soud, který o zastavení řízení a postoupení věci rozhodl, legitimován k podání návrhu na rozhodnutí kompetenčního sporu zvláštnímu senátu. V takovém případě by však mohl podat takový návrh správní orgán nebo některý z účastníků původního řízení před soudem. |
| 6 A 144/2002 | 23. 4. 2004 | A | Provede-li fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti zásah do významného krajinného prvku [§3 písm. b) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny] bez závazného stanoviska orgánu ochrany přírody (§4 odst. 2 téhož zákona), jde o zásah protiprávní; nelze však bez dalšího vycházet z toho, že jde i o zásah škodlivý, za který je možno uložit pokutu [§88 odst. 1 písm. i) téhož zákona]. Škodlivost zásahu musí být prokázána a v rozhodnutí správního orgánu odůvodněna. |
| 7 Azs 68/2004 | 23. 4. 2004 | B | Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu musí být podána do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou (§72 odst. 1 s. ř. s.). Jedním z případů, kdy zvláštní zákon stanoví jinou lhůtu, je ustanovení §172 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, které zkracuje lhůtu k podání žaloby na 30 dnů. |
| 7 Azs 41/2004 | 23. 4. 2004 | B | Zákonným kritériím stanoveným v §71 odst. 1 písm. a) až f) s. ř. s. žaloba ani při nejmírnějších požadavcích nevyhovuje, je-li v ní pouze vyjádřen nesouhlas s obsahem rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení azylu a sdělení, že při návratu do Vietnamu by byl ohrožen stěžovatelčin život, protože jí bylo v tomto směru vyhrožováno a ona si velmi přeje, aby povolením azylu byla zachráněna. |
| 7 Azs 46/2004 | 23. 4. 2004 | B | Ustanovit podle §18 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s. tlumočníka účastníku řízení, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk, není třeba tehdy, pokud soud věc neprojednává meritorně a nenařizuje ve věci jednání. |
| 5 Azs 18/2004 | 23. 4. 2004 | B | Jestliže bylo z obsahu podané žaloby, jakož i z obsahu správního spisu, který měl soud k dispozici, nepochybné, že žaloba byla podána včas, byly zřejmé důvody, z nichž je žaloba podána, jakož i to, čeho se žalobce domáhá, není důvod žalobce vyzývat k doplnění všech těchto údajů, o nichž není pochyb. |
| 2 As 3/2004 - 70 | 22. 4. 2004 | A | Z ustanovení §60 odst. 1 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, nelze dovozovat, že odpovědnosti za spáchaný přestupek je možno se zbavit pouhým odkazem na to, že přestupek spáchala osoba účastníkovi blízká, bez toho, že by námitka tuto osobu identifikovala. Přenáší-li někdo odpovědnost za spáchání přestupku na jinou osobu, nemůže být nucen k identifikaci pachatele, musí však být srozuměn s tím, že správní orgán může vycházet z ostatních důkazů a bude hodnotit, zda tyto důkazy jsou samy o sobě dostatečně průkazné k identifikaci pachatele přestupku. |
| Nad 138/2003 - 26 | 22. 4. 2004 | A | Delegace vhodná je výjimkou ze zásady trvání místní příslušnosti a z ústavní zásady zákonného soudu a soudce, a proto k ní lze přistoupit pouze v těch ojedinělých případech, v nichž by projednání věci jiným než místně příslušným krajským soudem znamenalo z komplexního pohledu hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější posouzení věci. Skutečnost, že žadatel o azyl má místo pobytu mimo obvod místně příslušného krajského soudu a ve věci požaduje nařídit jednání, proto není sama o sobě důvodem postačujícím pro přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §9 odst. 2 s. ř. s. |
| 2 Azs 76/2003 | 22. 4. 2004 | A | Rozhodnutím o nákladech řízení je nutno rozumět nejen rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, ale i rozhodnutí o placení nákladů řízení. Rozhodnutím o nákladech řízení ve smyslu ustanovení §104 odst. 2 s. ř. s. je tedy i rozhodnutí o povinnosti zaplatit ustanovenému zástupci jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování účastníka řízení (§35 odst. 7 s. ř. s.). Kasační stížnost proti takovémuto rozhodnutí Nejvyšší správní soud odmítne [§46 odst. 1 písm. d) ve spojení s §120 s. ř. s.]. |
| 6 Azs 22/2004 | 22. 4. 2004 | B | I. Předpokladem zrušení napadeného rozhodnutí správního orgánu krajským soudem ve smyslu §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. je uplatnění vady správního řízení v řízení před krajským soudem ve formě žalobního bodu. II. Žalobní body musí podle §71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. obsahovat jak skutkové, tak i právní důvody, pro které žalobce považuje napadené správní rozhodnutí za nezákonné nebo za nicotné. Žalobním bodem však není uvedení ustanovení správního řádu, které měl žalovaný porušit, je-li z hlediska skutkových důvodů jen obecně odkázáno na spisový materiál. |
| 4 Azs 71/2004 | 22. 4. 2004 | B | Nevyhoví-li krajský soud návrhu zástupce žalobce na odročení jednání za účelem výslechu žalobce, při němž měly být pouze blíže rozvedeny důvody žalobcovy žádosti o azyl, nezatěžuje tím řízení vadou, která by mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé ve smyslu §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., neboť lze důvodně předpokládat, že takový výslech by jen stěží mohl přinést natolik rozhodné skutečnosti, že by krajský soud mohl dospět k jinému závěru, než jaký učinil na základě podkladů obsažených ve spise. |
| 6 A 82/2002 | 22. 4. 2004 | B | Již z povahy věci není možno předem informovat o zahajovaných správních řízeních ve smyslu ustanovení §70 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny tam, kde se jedná o řízení návrhové (zde: řízení o vydání povolení stavby vodohospodářského díla), a kdy tedy zahájení řízení nezávisí na vlastní iniciativě správního orgánu. |
| Nad 98/2003 - 36 | 22. 4. 2004 | B | I. Rozšířený senát se podle §17 odst. 1 s. ř. s. zabývá právní otázkou předloženou tříčlenným senátem Nejvyššího správního soudu pouze tehdy, pokud shledá rozpor názoru tříčlenného senátu, který věc rozšířenému senátu postoupil, s názorem vyjádřeným v dosavadní judikatuře Nejvyššího správního soudu. V opačném případě věc vrátí tříčlennému senátu k dalšímu řízení. II. Určení místně příslušného soudu rozhodnutím Nejvyššího správního soudu dle §11 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s. připadá v úvahu pouze v případě, kdy místní příslušnost nelze určit na základě kritérií stanovených v zákoně na základě zvláštní úpravy v §32 odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ani na základě obecné úpravy v §7 odst. 2 s. ř. s. |
| 2 Ads 54/2003 - 78 | 22. 4. 2004 | B | Kasační stížnost podle ustanovení §129 odst. 3 s. ř. s. podanou až dne 30. 5. 2003 soud odmítne pro opožděnost podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., a to i přesto, že stěžovatelka byla o možnosti podat Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu o opravném prostředku pouze do 31. ledna 2003 vyrozuměna přípisem krajského soudu doručeným jí až po této lhůtě, neboť taková poučovací povinnost není dána zákonnou úpravou a podle ustanovení §106 odst. 2 s. ř. s. nelze zmeškání lhůty k podání Kasační stížnosti prominout. |
| 3 Ads 39/2003 - 85 | 21. 4. 2004 | A | Odměna, již dostávají za činnost členů představenstva generální ředitel společnosti a jeho náměstci – přičemž členy představenstva jsou právě z důvodu funkce generálního ředitele či náměstka, kteréžto vykonávají na základě pracovního poměru, z něhož jsou účastni nemocenského pojištění – je příjmem zúčtovaným jim v souvislosti s výkonem zaměstnání, z něhož jsou nemocensky pojištěni. Z této příčiny se podle §5 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, odměna zahrne do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení. V takových případech není rozhodující, že členství generálního ředitele či jeho náměstků v představenstvu není stanoveno přímo v jejich pracovní smlouvě, nýbrž ve stanovách společnosti. |
| 6 A 45/2000 | 21. 4. 2004 | A | I. Správní orgán pochybil, pokud hledisko cenového vývoje na srovnatelných trzích, z něhož je třeba podle §16 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, vycházet při posuzování zneužití hospodářského postavení při sjednání ceny podle §2 odst. 3 tohoto zákona, spojil pouze s existencí trhu, na němž se uplatňuje účinná hospodářská soutěž. Citovaný zákon váže toto hledisko pouze na existenci srovnatelného trhu jako takového a cenový vývoj na něm, nikoliv však již na podmínku, že takovým trhem může být pouze trh, na němž existuje účinná hospodářská soutěž. II. Na obce při výkonu samostatné působnosti, popř. na právnické osoby jimi k výkonu této působnosti založené, se vztahuje §2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, zakazující jim zneužít hospodářské postavení k získání nepřiměřeného hospodářského prospěchu tím, že do ceny nájmu zahrnou neoprávněné náklady nebo nepřiměřený zisk; pokud tento zákaz poruší, dopustí se porušení cenových předpisů podle §15 odst. 3 téhož zákona. III. U ... |
| 2 Azs 17/2004 | 21. 4. 2004 | A | Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, nestanovil, jakou formou má žadatel o azyl nahlásit Ministerstvu vnitra změnu evidovaného pobytu. Pokud žadatel tvrdí, že změnu nahlásil pouze telefonicky (a z evidencí pobytu vedených k tomu pověřenými orgány tato skutečnost nevyplývá), a dovozuje z toho, že nebyly splněny podmínky pro užití §24 odst. 3 tohoto zákona o náhradním doručení písemnosti, kterou nelze doručit v místě evidovaného pobytu, musí předložit či označit důkazy, které informace uvedené v evidenci pobytu vyvracejí. |
| 3 Azs 62/2004 | 21. 4. 2004 | B | Námitka stěžovatele, že došlo k zkreslení informací při ohlašování změny jeho adresy, nemůže být úspěšná, pokud sám stěžovatel změnu adresy ohlásil a uvedl, kde se bude nadále zdržovat, a kam mu má správní orgán doručovat písemnosti. |
| 2 Azs 5/2004 | 21. 4. 2004 | B | Je-li na rozhodnutí uvedeno jméno, příjmení a funkce oprávněné osoby, avšak podepsáno je pouze jinou osobou v rubrice za správnost, nezakládá tato vada sama o sobě nicotnost tohoto rozhodnutí (§76 odst. 2 s. ř. s.). Za nicotné by mohlo být rozhodnutí považováno pouze v případě, kdyby absence podpisu oprávněné osoby odrážela fakt, že rozhodnutí bylo vydáno zcela bez vědomí této osoby a že se tedy ve svém důsledku vůbec o projev vůle správního orgánu nejedná. |
| 3 Azs 64/2004 | 20. 4. 2004 | A | Skutečnost, že žadatel o azyl byl ve své domovské zemi z důvodu účasti na protivládní demonstraci přizván na místní národní výbor za účelem podání vysvětlení a opakování těchto výslechů zamezil poskytnutím úplatku policistovi, není bez dalšího důvodem pro udělení azylu podle ustanovení §12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. |
| 3 Afs 1/2004 - 57 | 20. 4. 2004 | B | Možnost vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům i ke způsobu jejich zjištění a Možnost navrhovat doplnění dokazování je právem účastníka řízení a nikoliv jeho povinností (§33 odst. 2 správního řádu). Pokud účastník řízení tohoto práva navzdory řádné výzvě správního orgánu nevyužije, není správní orgán povinen taková vyjádření od účastníka požadovat a není tedy vadou řízení, jestliže za této situace takové vyjádření chybí. |
| Na 855/2003 - 1 | 20. 4. 2004 | B | Žalobu podanou u Nejvyššího správního soudu, kterou se žalobce domáhá proti Ministerstvu spravedlnosti náhrady škody, která měla vzniknout zdlouhavým postupem orgánů státní správy, soud odmítne podle §46 odst. 2 s. ř. s., protože se jedná o věc, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení. |
| 3 Azs 18/2004 | 13. 4. 2004 | A | Pokud stěžovatelka v kasační stížnosti uvádí pouze námitky obecného charakteru, aniž upřesňuje, které konkrétní důkazy či podklady pro rozhodnutí žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí chybí, je takové tvrzení bez uvedení konkrétních skutečností nedůvodné. Nejvyšší správní soud vychází z premisy „nechť si každý střeží svá práva“; proto nemůže stěžovatelka v kasační stížnosti úspěšně namítat, že správní orgán či soud v předcházejícím řízení nezjistily důsledně skutečný stav věcí, pokud sama neuvádí skutečnosti či důkazy, které pro takové tvrzení svědčí. |
| 2 A 10/2002 | 13. 4. 2004 | A | Nelze vytvořit rámec, který by určoval podmínky, při jejichž splnění by Úřad pro ochranu hospodářské soutěže musel podle §8a odst. 2 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, spojení podniků povolit.Úřad pro ochranu hospodářské soutěže není povinen sám nabízet možné závazky a omezení, za nichž by byl připraven spojení podniků povolit.Při posuzování okolností rozhodných pro povolení spojení podniků není rozhodující procenty vyjádřená míra nárůstu dominantního postavení, jestliže koncentrace jednoho ze soutěžitelů již dosahuje vysoké dominantní pozice.Uznává-li Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v obdobných případech určitou skutečnost jako výhodu ze spojení podniků, musí ji podle zásady rovnosti zpravidla uznat jako výhodu i v dalším případě, neboť tatáž skutečnost působí kvalitativně stejně nebo podobně. Jinak tomu však bude při hodnocení, zda taková výhoda – ve spojení s ostatními – je v konkrétním případě způsobilá kvantitativně převážit újmu, která může vzniknout naruš ... |
| 5 A 99/2001 | 13. 4. 2004 | A | Povinnost ručitele hradit dlužné clo nastupuje až poté, co dluh nezaplatil sám dlužník. Musí ale být postaveno najisto, kdo je dlužníkem (§238 odst. 3 zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona), a clo musí být řádným způsobem dlužníku vyměřeno. Není-li tedy spolehlivě zjištěno, kdo je osobou povinnou hradit celní dluh, a celní dluh není vyměřen řádným rozhodnutím, nemůže být povinnost jeho úhrady přenesena na ručitele vzdor ustanovení §260 celního zákona. |
| 3 Afs 12/2003 | 13. 4. 2004 | A | Unesl-li správce daně důkazní břemeno ve shodě s §31 odst. 8 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, tím, že vyvrátil tvrzení daňového subjektu o skutečnostech uvedených ve smlouvách o přijetí zdanitelného plnění, bylo na daňovém subjektu, aby prokázal svá tvrzení, přičemž absence takových důkazů šla k jeho tíži. |
| 3 Ads 45/2003 | 13. 4. 2004 | A | I. Právní vztahy důchodového pojištění, jež obsahují cizí prvek, jsou regulovány právními normami toho státu, na jehož území byla určitá činnost vykonávána (např. studium); to neplatí, stanoví-li mezinárodní smlouva jinak. II. Jsou-li splněny podmínky nároku na dávku i bez přihlédnutí k dobám získaným na polském území, přizná nositel pojištění České republiky dávku výlučně na základě dob pojištění podle právních předpisů České republiky [čl. 16 písm. a) Úmluvy mezi Československou republikou a Polskou republikou o sociálním pojištění, vyhlášené pod č. 261/1948 Sb.]. č. 289/1997 Sb. |
| 3 Afs 17/2003 | 13. 4. 2004 | A | Rozhodnutí o zastavení řízení ve věci podání dodatečného daňového přiznání pro odpadnutí důvodu řízení [§27 odst. 1 písm. g) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků] soud přezkoumává pouze z hlediska, zda zde byly důvody pro zastavení řízení či nikoliv; nepřezkoumává meritorně otázku, zda daňovému subjektu měla být vyměřena daň z příjmů fyzických osob. |
| 7 A 109/2001 | 13. 4. 2004 | B | I. Povodí Odry, státní podnik, není orgánem státní správy ani orgánem územní samosprávy nebo jimi zřízenou, řízenou či pověřenou právnickou osobou ve smyslu §2 písm. b) zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí; není tedy povinen věcně vyřizovat žádosti žadatelů o poskytnutí informací o životním prostředí. Neposkytl-li proto tento státní podnik na žádost informace, není takové vyřízení žádosti správním úkonem o odepření zpřístupnění informace [§2 písm. b), §3 odst. 1, §9 odst. 1, §14 odst. 1 zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí] a není po materiální stránce rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s. II. Z téhož důvodu ani úkon státního podniku, jímž reagoval na „odvolání žalobkyně proti odmítnutí poskytnutí informace státním podnikem“ není po materiální stránce rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s. Žaloba jej napadající je tedy nepřípustná [§70 písm. a), §68 písm. e) s. ř. s.], nehledě již ani k tomu, že Povodí Odry, státní p ... |
| 7 Afs 13/2003 | 9. 4. 2004 | A | Může-li odvolatel podle §48 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, pozměňovat nebo doplňovat údaje svého odvolání do doby, než je o odvolání rozhodnuto, znamená to, že do této doby musí být doplnění odvolání doručeno odvolacímu orgánu, aby se o důvodech obsažených v doplnění odvolání reálně dozvěděl a mohl se s nimi vypořádat tak, jak mu ukládá §50 odst. 7 věta druhá téhož zákona. V této souvislosti nelze aplikovat §14 odst. 7 uvedeného zákona, protože se nejedná o lhůtu, ale pouze o stanovení doby, v níž může odvolatel údaje svého odvolání doplňovat a pozměňovat. Bylo-li doplnění odvolání podáno k poštovní přepravě až dne předcházejícího dni, ve kterém odvolací orgán o odvolání rozhodl, nelze odvolacímu orgánu vytýkat, že se nevypořádal s důvody uvedenými v doplnění odvolání, neboť se o nich nedozvěděl. |
| 7 Azs 64/2003 | 9. 4. 2004 | B | Důvody pro udělení azylu je třeba ve smyslu §12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zkoumat ve vztahu k okolnostem, za nichž žadatel o azyl zemi opustil. Je proto právně irelevantní, jaké jsou poměry v zemi původu v době, kdy probíhá správní řízení nebo jaké poměry tu budou v době, kdy by se žadatel o azyl do země vracel. V tomto světle je tedy nedůvodná stížní námitka, že se správní orgán nezabýval současnou ekonomickou a sociální situací ve Vietnamu a nezvážil, do jaké situace by se stěžovatel při návratu dostal. |
| 7 Ads 8/2003 | 9. 4. 2004 | B | Řízení před krajským soudem není zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé, jenom z toho důvodu, že v důsledku nabytí účinnosti soudního řádu správního došlo ke změně právní úpravy opravného prostředku proti rozhodnutí krajského soudu o přezkumu správního rozhodnutí tak, že Řízení o odvolání, o němž nebylo do tohoto data rozhodnuto, se podle §129 odst. 3 zastavuje a účastník takového Řízení má právo napadnout rozhodnutí krajského soudu kasační stížností. |
| 4 Azs 27/2004 | 8. 4. 2004 | B | I. Jestliže v řízení před krajským soudem uplatnil stěžovatel námitky, s nimiž se krajský soud v odůvodnění rozsudku nevypořádal (a to i v případě, že tyto námitky nebyly uplatněny v žalobě), je takový rozsudek nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů podle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. II. I když rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo o další žalobní body lze podle §71 odst. 2 s. ř. s. jen ve lhůtě pro podání žaloby, nemůže Nejvyšší správní soud sám zaujímat stanovisko k námitkám uplatněným před krajským soudem po této lhůtě, neboť by tak nahrazoval závěry krajského soudu a vyloučil by tímto postupem možnost bránit se takto formulovaným právním závěrům kasační stížností. |
| 4 Azs 47/2004 | 8. 4. 2004 | B | Snaha po legalizaci pobytu z důvodu společného soužití s manželem žijícím na území České republiky (občanem Vietnamské socialistické republiky, který však o azyl nepožádal) je sice důvodem pochopitelným, avšak nikoliv natolik závažným a naléhavým, aby bez přistoupení dalších okolností zvláštního zřetele hodných mohl být vnímán jako výjimečný, tedy zvláštního zřetele hodný ve smyslu §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb. |
| 2 A 7/2002 | 7. 4. 2004 | A | I. Komise pro posouzení a hodnocení nabídek může v souladu s §34 odst. 3 zákona č. 199/1994 Sb., o veřejných zakázkách, opravit zřejmé početní chyby v nabídce, které nemají vliv na nabídkovou cenu. Toto ustanovení však nelze analogicky aplikovat na nápravu jiného pochybení než zjevné početní chyby – např. na chyby v psaní či na jiný omyl uvedený v nabídce uchazeče. II. Zjevná početní chyba v nabídce, kterou může komise pro posouzení a hodnocení nabídek opravit (§34 odst. 3 zákona č. 199/1994, o veřejných zakázkách), musí být takového rázu, že ji komise dokáže odstranit sama bez součinnosti s uchazečem. Není na místě, aby si komise informace deklarované v nabídkách u uchazeče ověřovala a vyjasňovala. |
| 6 Azs 47/2003 | 7. 4. 2004 | B | I. Kriminální jednání a teroristické útoky nejsou samy o sobě překážkou vycestování podle §91 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., za předpokladu, že se je příslušné orgány v zemi původu žadatele o azyl snaží vyšetřovat a postihovat, situace ohledně takových činů se z dlouhodobého hlediska stabilizuje a přitom ze všeobecného kontextu situace v zemi původu žadatele o azyl nevyplývá, že by osobní situace žadatele byla horší, než většiny ostatních osob v zemi jeho původu. II. Použije-li krajský soud pro posouzení překážky vycestování ustanovení §91 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zkoumá-li podmínky pro konstataci překážky vycestování samostatně a odděleně od podmínek pro udělení azylu podle §12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 325/1999 Sb., a učiní-li závěr, že taxativně stanovené podmínky, při jejichž splnění je dána překážka vycestování podle §91 č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., nelz ... |
| 2 A 15/2002 | 7. 4. 2004 | B | Pojem „jiný úkon“ podle §62 odst. 1 s. ř. s., jímž správní orgán může navrhovatele uspokojit, zahrnuje i vyslovení závazku vedoucím správního orgánu, že nebude uplatňovat výkon pravomocného rozhodnutí vydaného tímto orgánem. Postup dle cit. paragrafu zahrnuje elementární předpoklad, že takovýto úkon provedený ve formě závazku bude správním orgánem dodržován, nebude-li shledán z jiného důvodu odporující zákonu. |
| 5 A 107/2001 | 6. 4. 2004 | A | I. Ani za situace, kdy je stavba již téměř ukončena, není vydání územního rozhodnutí po zrušení rozhodnutí původního bezpředmětné. Jednotlivá řízení upravená ve stavebním zákoně je nutno vidět v jejich vzájemné časové, formální a obsahové souvztažnosti, neboť např. ve stavebním řízení stavební úřad přezkoumá zejména, zda dokumentace splňuje podmínky územního rozhodnutí, a rovněž v kolaudačním řízení stavební úřad zkoumá, zda byla stavba provedena podle dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení a zda byly dodrženy podmínky stanovené v územním rozhodnutí a ve stavebním povolení. II. Odvolací orgán může zrušit rozhodnutí správního orgánu I. stupně podle §59 odst. 2 správního řádu zejména tehdy, jestliže napadené rozhodnutí nemělo být vůbec vydáno pro rozpor s hmotněprávní či procesněprávní úpravou anebo jestliže se jedná o nicotný akt. Podle tohoto ustanovení však není možno postupovat, pokud chce odvolací orgán docílit stejných právních následků jako při zastavení řízen ... |
| 2 Azs 90/2003 | 6. 4. 2004 | B | I. Nastoupení fikce náhradního doručení písemnosti dle ustanovení §24 odst. 2 správního řádu nebrání skutečnost, že držitel poštovní licence v souladu se správním řádem a poštovními předpisy odmítne adresátovi vydat zásilku určenou do vlastních rukou za situace, kdy se tento adresát nemůže prokázat platnými osobními doklady. Lhůta tří dnů podle tohoto ustanovení umožňuje, aby případné překážky, jež brání převzetí zásilky při doručení nebo v provozovně držitele poštovní licence, byly adresátem odstraněny. II. Skutečnost, že žadatel o azyl ztratil či jinak pozbyl osobní doklady, v důsledku čehož mu nebyla držitelem poštovní licence vydána předvolání k pohovorům konaným za účelem spolehlivého zjištění skutečného stavu věci podle ustanovení §23 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., nepředstavuje bez dalšího vážný důvod bránící účasti na těchto pohovorech ve smyslu ustanovení §25 písm. d) tohoto zákona, zvláště tehdy, když žadatel o azyl nepochybně věděl, že zas ... |