Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2005

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
4 As 31/2004 21. 4. 2005 A V řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu může soud vyslovit nicotnost rozhodnutí správního orgánu (§65 odst. 1, §76 odst. 2 s. ř. s.) jen za procesního předpokladu, že žaloba sama není nepřípustná [§46 odst. 1 písm. d), §68 s. ř. s.].
2 Afs 69/2004 21. 4. 2005 A Zahájí-li správce daně daňovou kontrolu, běží tříletá lhůta k vyměření daně nebo jejímu dodatečnému stanovení od konce roku, v němž byl daňový subjekt o zahájení daňové kontroly zpraven (§47 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), a na běh této lhůty nemají vliv žádné další úkony provedené správcem daně v průběhu daňové kontroly.
6 Ads 32/2003 21. 4. 2005 B Pokud posuzovaná osoba trpí omezením pohyblivosti obou ramenních kloubů ve smyslu kapitoly XV, oddílu H, položky 7 přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, pak se míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti stanoví v souladu s §6 odst. 3 této vyhlášky podle postižení toho ramenního kloubu, které je hodnoceno jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
2 Azs 52/2005 21. 4. 2005 B Účastníkovi, který neovládá češtinu, je nutno sdělit obsah soudní písemnosti také v jazyce, kterému dobře rozumí, je-li obsahem této písemnosti výzva, pokyn či informace, že Účastník má či může něco učinit jen v určité relativně krátké lhůtě, a nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby si vedle samotné věcné reakce na úkon soudu ještě v této lhůtě zajistil jeho překlad či jinak zjistil jeho obsah. K zachování práv Účastníka podle §18 o. s. ř. však v takovém případě postačí, jestliže jej soud nejpozději spolu s prvním úkonem učiněným poté, co u Účastníka potřeba tlumočníka vyjde najevo, v jazyce Účastníkovi dobře srozumitelném vyrozumí o tom, že soud zasílá písemnosti Účastníkům v češtině a že pokud Účastník není schopen jim porozumět nebo není schopen si rychle zajistit jejich překlad, má se ihned po doručení písemnosti obrátit na soud, který zajistí, že Účastníkovi bude obsah soudní písemnosti sdělen v jazyce jemu dobře srozumitelném.
2 As 53/2004 21. 4. 2005 B Za výraz nevhodného procesního formalismu soudů je nutno označit též umělé navyšování počtu řízení rozdělováním řízení ve věcech, kde je meritorní přezkum již na první pohled vyloučen, anebo kde je takové rozdělování zjevně bezúčelné. Tento postup zatěžuje jak strany soudního sporu, tak i soudy samotné, a ve svých důsledcích vede k poškozování účastníků ostatních řízení.
1 Afs 67/2004 21. 4. 2005 B Jestliže krajský soud namísto toho, aby přezkoumal, zda žalovaným učiněná skutková zjištění mají ve správním spise oporu či nikoliv, na základě obsahu správního spisu nahradí skutková zjištění správního orgánu vlastním, zcela odlišným skutkovým zjištěním, a jím pak poměří právní závěry žalovaného a usoudí na nezákonnost rozhodnutí, je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.
3 As 35/2004 20. 4. 2005 A Jestliže žalovaný správní orgán vydal dvě samostatná rozhodnutí proti dvěma žalobcům a oba žalobci ve společné žalobě napadají jen jedno z nich, krajský soud odmítne žalobu podanou žalobcem, který napadl rozhodnutí jeho se netýkající, neboť je podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou [§46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.].
3 Ads 66/2004 20. 4. 2005 A k dekretu dvorské kanceláře z 1. 3. 1833, vydaného pod č. 2597 Sbírky zákonů soudníchPodle právní úpravy platné po vzniku Československé republiky nepostačovalo cizinci k nabytí československého státního občanství pouhé nepřetržité desetileté bydliště na území Československa (§29 obecného zákoníku občanského), ale bylo třeba, aby cizinec o toto občanství požádal u příslušného úřadu, který po složení státoobčanského slibu o jeho udělení rozhodl a vydal ověřovací listinu (srov. dekret dvorské kanceláře z 1. 3. 1833 č. 2597 Sb. z. s.).
7 Afs 84/2004 20. 4. 2005 B Odmítl-li krajský soud podle §46 odst. 1 písm. d) ve spojení s §85 s. ř. s. jako nepřípustnou žalobu, z níž nebylo zřejmé, zda se žalobce domáhá ochrany před nezákonným zásahem podle §82 a násl. s. ř. s. nebo ochrany před nečinností podle §79 a násl. téhož zákona, je takové rozhodnutí nepřezkoumatelné.
4 Azs 72/2004 14. 4. 2005 A Nepředloží-li krajský soud k rozhodnutí kasační stížnost proti usnesení, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o ustanovení advokáta, a nařídí a provede jednání, je řízení zatíženo vadou, která může mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé [§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s]. Takový postup popírá právo na právní pomoc (čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).
6 Ads 13/2004 14. 4. 2005 A I. Rozsah poučovací povinnosti soudu o procesních právech v soudním řízení správním (§36 odst. 1 s. ř. s.) je dán újmou, která by mohla postihnout účastníka řízení; to platí i o povinnosti poučit účastníka řízení o možnosti ustanovit zástupce pro řízení soudem (§35 odst. 7 s. ř. s.). II. Nedostatek formy výzvy k odstranění vad podání (§37 odst. 5 s. ř. s.) sám o sobě není takovou vadou, která by měla za následek nezákonnost rozhodnutí.
Konf 54/2003 - 13 14. 4. 2005 A I. O nárocích správce pozemní komunikace na náhradu nákladů spojených s odstraněním poškození komunikace a s jejím uvedením do původního stavu rozhodoval do 1. 4. 1997 silniční správní orgán podle výslovného ustanovení §9 odst. 8 zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 27/1984 Sb. Tuto speciální kompetenční úpravu však nepřevzal nový silniční zákon (zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích), třebaže povinnost škůdce nahradit takovouto škodu správci komunikace upravil věcně shodně (§28 tohoto zákona). II. Protože pak řízení o povinnosti k náhradě nákladů spojených s uvedením pozemní komunikace do původního stavu je řízením o soukromoprávním nároku, patří za účinnosti nového silničního zákona do působnosti soudu (§7 odst. 1 o. s. ř.).
2 Afs 162/2004 12. 4. 2005 B V daňovém řízení odpovídá okamžik „rozhodnutí“ správce daně okamžiku „vydání rozhodnutí“, oba pojmy vyjadřují stejnou skutečnost a obsahově se neliší. Třicetidenní lhůta stanovená §71 odst. 3 větou třetí zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je pro rozhodnutí odvolacího orgánu o odvolání proti zajišťovacímu příkazu zachována, vydá-li v uvedené lhůtě příslušný orgán rozhodnutí, tj. je-li ve smyslu §32 odst. 2 písm. b) téhož zákona písemné vyhotovení výroku rozhodnutí podepsáno.
7 Azs 338/2004 8. 4. 2005 B Pokud se stěžovatel v kasační stížnosti podané proti rozhodnutí, jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem, dovolává stížních důvodů v předchozí kasační stížnosti již jednou uplatněných a Nejvyšším správním soudem věcně přezkoumaných, je kasační stížnost v této části nepřípustná podle §104 odst. 3 písm. a) s. ř. s.
7 Afs 93/2004 8. 4. 2005 B Z ustanovení §44 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 255/1994 Sb., jednoznačně vyplývá, že marným uplynutím lhůty stanovené správcem daně jsou splněny zákonné podmínky pro zjištění základu daně a stanovení daně podle pomůcek. Proto daňové přiznání podané po uplynutí této lhůty nemůže vyvolat žádné právní účinky.
1 Afs 62/2004 7. 4. 2005 A Užití pomůcek při stanovení daňové povinnosti (§31 odst. 5 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) má jiné zákonné předpoklady než užití pomůcek při zjištění základu daně a stanovení daně při nepodání daňového přiznání nebo hlášení (§44 odst. 1 téhož zákona).
2 Afs 26/2004 7. 4. 2005 A Ustanovením §24 odst. 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jež za podmínek tam uvedených prohlašuje smlouvu o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku při předčasném ukončení právního vztahu z ní vyplývajícího za smlouvu o pronájmu, a to ode dne jejího uzavření, nedochází ke změně právního vztahu založeného smlouvou o finančním pronájmu na smlouvu nájemní ex tunc, nýbrž ke změně kvalifikace této smlouvy pouze pro účely citovaného zákona. Uplatnění této právní fikce i v oblasti daně z přidané hodnoty v situaci, kdy zákon ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, obdobné ustanovení neobsahoval, je nepřípustnou analogií.
Pst 2/2003 - 69 6. 4. 2005 A Politické strany jsou korporace soukromého práva, jejichž základní funkcí je spojovat stát a společnost tím, že aktivizují a zapojují občany do správy veřejných záležitostí, a jejichž postavení je založeno na principech svobody, rovnosti a veřejnosti. Povinnost politických stran každoročně předkládat Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávu, včetně zprávy auditora o ověření roční účetní závěrky (§18 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích), proto není výrazem svévole zákonodárce, nýbrž představuje záruku jejich otevřenosti a transparentnosti.
2 As 74/2003 6. 4. 2005 A Z žádného ustanovení zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ani z jiného zákona nevyplývá, že by propuštění ze služebního poměru nebylo možné poté, co za stejný skutek (stejné jednání) byl policistovi uložen kázeňský trest.
5 As 44/2003 1. 4. 2005 B Je právem občanského sdružení provést ve svých stanovách územní vymezení pro uskutečňování svých aktivit; pokud však takové vymezení neprovede, je třeba jej považovat za občanské sdružení se shodnými právy a povinnostmi na celém území státu (srov. §70 odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 218/2004 Sb.).
5 As 27/2004 31. 3. 2005 A Ustanovení §18a odst. 3, 4 a 5 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství, umožňovalo učinit prohlášení o nabytí státního občanství pro osobu mladší 15 let. Nestanovilo procesní lhůtu, v níž bylo nutno prohlášení učinit a již by mohl správní orgán prominout podle §28 správního řádu.
5 A 12/2002 31. 3. 2005 B Rozhodnutí, kterým správní orgán podle §23 odst. 2 správního řádu nepovolí či omezí nahlížení do spisu jiné osoby, podléhá soudnímu přezkumu ve správním soudnictví (§65 odst. 2 s. ř. s.).
5 As 2/2004 31. 3. 2005 B Nezbytně nutná opatření ve smyslu §22 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, jsou taková opatření, která jsou (naprosto) nutná, zapotřebí k zabránění reálně hrozící škody, v daném případě pádu stromů nebo jejich částí, a tím ohrožení nemovitostí a zařízení. Že o takový případ jde, nelze dovozovat jen z toho, že správní orgán zjistil, že se jedná o porost dosahující téměř mýtného věku.
5 As 35/2004 31. 3. 2005 B Rozhodnutí správního orgánu II. stupně, jímž bylo podle §59 odst. 3 spr. ř. zrušeno rozhodnutí I. stupně a věc vrácena k novému řízení, není rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s., neboť nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje právo nebo povinnost účastníka řízení.
1 Afs 46/2004 30. 3. 2005 A Dlužníci podle §240 odst. 3 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celního zákona, jsou dlužníky společnými a nerozdílnými. Pro povahu tohoto spoludlužnického vztahu je nevýznamné, zda celní orgán vyměří celní dluh jen některému z nich nebo všem: solidarita dlužníků totiž nevzniká rozhodnutím, nýbrž je založena přímo zákonem (§250 celního zákona).
3 Azs 38/2004 30. 3. 2005 A Vezme-li žalobce žalobu proti rozhodnutí správního orgánu zpět, nemůže obstát jeho stížní námitka proti usnesení o zastavení řízení, podle níž soud nezjišťoval, zda skutková podstata, z níž správní orgán vycházel, měla oporu ve správních spisech.
4 Afs 15/2003 30. 3. 2005 A I. Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, užívá pojmu „příjemce“ ve dvojím významu. Jednak je za příjemce označován daňový subjekt, kterému jsou daňovým rozhodnutím ukládána práva nebo povinnosti [§32 odst. 2 písm. c) ve spojení s §32 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků], a jednak je za příjemce označována osoba, jíž má být doručováno (§17 odst. 2 citovaného zákona). II. Vzhledem k tomu, že úpadce prohlášením konkursu neztrácí způsobilost být účastníkem řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do podstaty, je třeba v daňovém výměru označit v souvislosti s požadavkem §32 odst. 2 písm. c) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, jako příjemce právě jej. III. Dodatečný daňový výměr, z jehož textu je patrné, kdo je příjemcem tohoto výměru ve smyslu §32 odst. 2 písm. c) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a kdo je pouze adresátem, tj. jeho příjemcem ve smyslu §17 odst. 2 tohoto zákona, nelze považovat za ...
1 Ads 6/2003 30. 3. 2005 A I. Sousloví „nahrazující ušlý příjem“ obsažené v §47 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, toliko charakterizuje dávky nemocenského pojištění jako takové; nejedná se o samostatnou podmínku, která by znamenala, zda v tom kterém případě dávka opravdu příjem nahrazovala. II. Samotné zaplacení zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti v určitém období automaticky neznamená, že za dané období poplatník dosáhne vyměřovacích základů pro toto pojistné a tím i příjmů započitatelných pro důchodové pojištění. Na existenci příjmů započitatelných pro důchodové pojištění lze usuzovat až v rámci celého rozhodného období, tj. kalendářního roku (§5a zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti). III. I při nepřetržité celoroční účasti na důchodovém pojištění osob samostatně výdělečně činných je doba pobírání nemocenských dávek z nemocenského pojištění u těchto os ...
5 Azs 317/2004 30. 3. 2005 B Ustanovení §72 odst. 4 s. ř. s. vylučuje prominutí zmeškání lhůty pro podání žaloby. Ustanovení §40 odst. 5 s. ř. s., a tím spíše Ustanovení §58 o. s. ř. zde nelze použít.
4 As 43/2003 29. 3. 2005 A Státní zemědělský intervenční fond při stanovení kvóty pro výrobu cukru rozhoduje na základě skutečností, které žadatel doložil při podání žádosti, případně které ve stanovené lhůtě doplnil na výzvu podle §12 odst. 1 nařízení vlády č. 114/2001 Sb., o stanovení produkčních kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005. Fond není povinen za žalobce usuzovat ohledně jeho dalších záměrů či možností, např. ohledně možnosti prodloužení nájmu výrobního zařízení cukru.
1 Afs 2/2003 29. 3. 2005 B Ustanovení §20 odst. 6 písm. e) zákon ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona č. 18/1993 Sb. a zákona č. 322/1993 Sb., osvobozovalo od daně pouze takové vklady do obchodních společností nebo družstev, jimiž se zvyšovalo základní jmění. Vklady do společností nebo družstev, které nezvyšovaly základní jmění, dani podléhaly.
4 Azs 32/2005 29. 3. 2005 B V řízení, v němž je rozhodnutí soudu o podaném, byť jen procesním návrhu, závislé na posouzení zákonných předpokladů (zde: předpokladů pro ustanovení zástupce podle §35 odst. 7 s. ř. s.), musí usnesení o zamítnutí takového návrhu (zde: návrhu na ustanovení zástupce), obsahovat odůvodnění, třebaže se jím řízení nekončí a účastníku se neukládá žádná povinnost; nejde proto o případ upravený v §55 odst. 4 s. ř. s. Nedostatek odůvodnění takového rozhodnutí způsobuje jeho nepřezkoumatelnost ve smyslu §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
5 Afs 131/2004 25. 3. 2005 A Žalobci nelze vytýkat, že v daňovém řízení neunesl důkazní břemeno ve smyslu §31 odst. 9 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ohledně skutečností týkajících se daňové povinnosti jiného daňového subjektu.
2 As 72/2003 25. 3. 2005 A Nejedná-li se o případ uvedený ve větě druhé §36 odst. 3 s. ř. s., soud (předseda senátu) při rozhodování podle tohoto ustanovení především porovnává na jedné straně výdělkové a majetkové poměry účastníka řízení, na straně druhé pak výši soudního poplatku se zřetelem na případné další náklady spojené s řízením před soudem.
7 Afs 9/2003 24. 3. 2005 A I. Povinností správce daně je poučit svědky o všech následcích neúplné či nepravdivé výpovědi. Tyto následky jsou uvedeny v §21 odst. 1 písm. g) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, dle kterého se přestupku dopustí ten, kdo úmyslně podá nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď ve správním řízení anebo úmyslně uvede nepravdivý údaj v čestném prohlášení u správního orgánu. Následkem neúplné či nesprávné výpovědi však nemůže být uložení pokuty podle §37 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. II. Povinností správce daně není poučovat svědky o tom, že se mohou dopustit trestného činu křivého obvinění podle §174 trestního zákona, neboť poučení o následcích nepravdivé či neúplné výpovědi podle §8 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, se má týkat typických a běžných právních následků nepravdivé výpovědi v daňovém řízení před správci daně. III. V daňovém řízení lze ukládat povinnosti nebo přiznávat práva pouze rozhodnutím. Úkon, kter ...
6 As 16/2004 23. 3. 2005 A I. Nadsázku či přehánění je možno obecně v rámci přesvědčovacích reklamních kampaní připustit; míra jejich přípustnosti však musí být vždy posuzována ve vztahu k adresátům, kteří mohou být takovou přesvědčovací kampaní zasaženi, k jejich věku, schopnostem nadsázku odhalit a k sekundárním důsledkům přesahujícím rámec jejich spotřebitelského chování, které může jejich vzor jako hlavní postava reklamního spotu, na němž je přesvědčovací kampaň založena, následně vyvolat. II. Posouzení, zda reklama podporuje chování ohrožující zdraví, psychický nebo morální vývoj osob mladších 15 let, a zda je tedy zakázaná podle §2 odst. 3 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, není třeba vždy založit na posudku znalce; jestliže je reklamní děj založen na agresi dítěte vůči panence, která může být v očích dítěte posuzována jako živá bytost, nikoliv věc, a je-li pomocí této panenky navíc vyvolána agrese i ve vztahu k jiným účastníkům reklamního děje, pak rozpor s §2 odst. 3 tohoto zákona je natolik z ...
4 Azs 307/2004 23. 3. 2005 A Se souhlasem účastníka řízení (byť byl udělen již v řízení před správním orgánem) nebo v odůvodněných případech, např. tehdy, je-li mateřštinou účastníka málo rozšířený jazyk (zde: gagauzština), může soud podle §18 odst. 2 o. s. ř. přibrat tlumočníka i z jiného jazyka, který účastník ovládá, a který nadto byl v jeho domovské zemi dlouhá léta jazykem úředním (zde: ruština).
6 Ads 40/2003 23. 3. 2005 A k vyhlášce ministra zahraničních věcí č. 116/1960 Sb., o Dohodě mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o sociálním zabezpečeníDohodu o sociálním zabezpečení mezi ČSSR a SSSR (publikovanou pod č. 116/1960 Sb.) lze ohledně posouzení podmínek pro nárok a výši starobního důchodu aplikovat jen v případě, že je jí Česká republika vázána vůči nástupnickému státu SSSR v době, kdy je podána žádost o tento důchod.
6 A 25/2002 - 42 23. 3. 2005 A I. Ustanovení §65 odst. 1 s. ř. s. nelze interpretovat doslovným jazykovým výkladem, ale podle jeho smyslu a účelu tak, že žalobní legitimace je dána pro všechny případy, kdy se úkon správního orgánu, vztahující se ke konkrétní věci a konkrétním adresátům, dotýká právní sféry žalobce. II. Žadatel o udělení státního občanství České republiky je legitimován k žalobě proti rozhodnutí, jímž mu státní občanství nebylo uděleno, tvrdí-li, že v řízení o jeho žádosti byla porušena jeho práva účastníka správního řízení. III. Žalobní legitimace neúspěšného žadatele o udělení státního občanství se zakládá na §65 odst. 1 s. ř. s., a nikoliv na odstavci druhém téhož ustanovení. IV. Absolutní či neomezené správní uvážení v moderním právním státě neexistuje. Každé správní uvážení má své meze, vyplývající v prvé řadě z ústavních principů zákazu libovůle, principu rovnosti, zákazu diskriminace, příkazu zachovávat lidskou důstojnost, principu proporcionality atd. Dodržení těchto mezí podléhá sou ...
4 Azs 199/2004 23. 3. 2005 B I. Pokud stěžovatelka v kasační stížnosti proti rozhodnutí, jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem, sice namítá, že „právní názor Nejvyššího správního soudu nebyl respektován“, avšak vznáší jen jiné výhrady než ty, které by se týkaly správnosti posouzení otázek, k jejichž posouzení byl krajský soud právním názorem Nejvyššího správního soudu zavázán, není taková kasační stížnost důvodná. II. Plná moc, udělená v rozsahu práv a povinností podle trestního řádu, občanského soudního řádu, správního řádu, obchodního zákoníku a zákoníku práce, a jako zvláštní plná moc k zastupování v řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí o zamítnutí žaloby proti rozhodnutí o neudělení azylu, nezahrnuje oprávnění k zastupování v řízení o žalobě podle soudního řádu správního před krajským soudem poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem.
5 As 24/2004 22. 3. 2005 A Jestliže uživatelé stavby byli v dobré víře v právní stav kupované nemovitosti a nevyšly najevo žádné pochybnosti o tom, že stavba není zkolaudována, chybí zavinění jako znak skutkové podstaty přestupku [§105 odst. 3 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona].
4 As 56/2003 22. 3. 2005 B Pokud je z odůvodnění napadeného rozsudku krajského soudu zřejmé, proč v souladu se správním spisem soud shledal zjištění skutkového stavu žalovaným za úplné a spolehlivé, jakými úvahami se řídil při naplňování zásady volného hodnocení důkazů či utváření závěru o skutkovém stavu, a z jakého důvodu nepovažoval za důvodnou právní argumentaci stěžovatelky v žalobě, potom není důvodná námitka, že skutková podstata, z níž správní orgán vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu [§103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].
2 Aps 1/2005 17. 3. 2005 A I. Nepřípustná je podle §85 s. ř. s. žaloba, která se domáhá pouze vyslovení nezákonnosti zásahu ve smyslu §82 s. ř. s., popřípadě žaloba na ochranu před nezákonným zásahem v části, v níž se žalobce domáhá zvláštním výrokem vyslovení nezákonnosti (zde: určení nezákonnosti výzvy žalovaného k neprodlenému vrácení cestovního pasu). II. Přípis správního orgánu určité osobě, který obsahuje sdělení o stavu určitých věcí nebo určitého řízení, přímo nevynutitelnou výzvu, aby něco učinila, a informaci o případných negativních důsledcích, které tuto osobu za určitých zákonem předvídaných podmínek mohou postihnout, ještě nelze považovat za zkrácení subjektivních práv této osoby. III. Podle §82 s. ř. s. se poskytuje ochrana před zásahem, který trvá, jehož důsledky trvají nebo u něhož hrozí opakování, nikoli však ochrana před aktuálně neexistujícími zásahy – mj. zásahy, které mohou teprve v budoucnu nastat, nejde-li o hrozbu opakování již učiněného zásahu.
7 Afs 17/2005 17. 3. 2005 B Byla-li žaloba podána po uplynutí lhůty stanovené v §72 odst. 1 s. ř. s., nelze závěr krajského soudu o její opožděnosti zpochybnit tvrzením, že rozhodnutí finančních orgánů jsou nulitní, a proto zákonná lhůta pro její podání nemohla začít běžet, neboť i pro podání žaloby, kterou se žalobce domáhá vyslovení nicotnosti rozhodnutí správního orgánu, platí lhůty uvedené v tomto ustanovení.
6 Afs 25/2003 - 64 17. 3. 2005 B Důvod spočívající v námitce prekluze práva daň vyměřit nebyl v řízení před městským soudem uplatněn, pokud stěžovatelka v žalobě neuplatnila námitku prekluze práva daň vyměřit, ale pouze namítala prekluzi práva na zaplacení a vybrání daně. Pokud tedy stěžovatelka v řízení před městským soudem nenamítla prekluzi práva daň vyměřit, nemohl se soud otázkou této prekluze zabývat, a to ani z úřední povinnosti.
5 Afs 23/2003 16. 3. 2005 A Pro posouzení oprávněnosti nároku na odpočet daně z přidané hodnoty (§19 zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty) není důležité, aby správce daně určil přesně typ smlouvy, na jejímž základě bylo poskytnuto plnění, ale je rozhodující, aby daňový subjekt prokázal, že byly splněny podmínky, za nichž lze odpočet uplatnit, a vyvrátil veškeré pochybnosti, které správce daně vyjádřil.
3 Ads 30/2004 16. 3. 2005 A Sdělení České správy sociálního zabezpečení o tom, že žalobcova žádost o důchod byla podle čl. 20 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení (uveřejněné pod č. 228/1993 Sb.) a čl. 19 Správního ujednání o provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení (uveřejněného pod č. 117/2002 Sb. m. s.) postoupena k rozhodnutí příslušnému slovenskému nositeli důchodového pojištění a že o tzv. dílčím důchodu podle §61 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, bude rozhodnuto až po ukončení řízení u slovenského nositele pojištění, není úkonem správního orgánu zakládajícím, měnícím, rušícím nebo závazně určujícím práva nebo povinnosti (§65 odst. 1 s. ř. s.), a jde tak o úkon vyloučený ze soudního přezkumu podle §70 písm. a) s. ř. s.
3 Ads 26/2004 16. 3. 2005 A I. Ustanovení §81 odst. 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, upravuje v řízení ve věcech důchodového pojištění překážku věci zahájené (litispendence), nikoliv věci rozhodnuté (rei iudicatae). II. Starobní důchod a částečný invalidní důchod jsou z hlediska ustanovení §81 odst. 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, různými dávkami důchodového pojištění. Zahájení řízení či rozhodnutí o přiznání starobního důchodu nebrání zahájení řízení o přiznání částečného invalidního důchodu; v případě splnění podmínek nároku na výplatu obou dávek je nutno postupovat dle §58 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
3 Azs 165/2004 16. 3. 2005 A Zjistí-li správní orgán v řízení o udělení azylu, že žadatel o azyl neoprávněně vstoupil na území jiného státu, zastaví podle §25 písm. h) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, takové řízení, aniž by byl povinen zkoumat zavinění na straně žadatele, tj. zda k neoprávněnému vstupu na území jiného státu ze strany žadatele o azyl došlo úmyslně nebo z nedbalosti.
3 Azs 407/2004 16. 3. 2005 B Bylo-li v průběhu řízení o kasační stížnosti zjištěno, že žalobce (žadatel o azyl) je jinou osobou, než se kterou bylo jednáno ve správním řízení o žalobě před krajským soudem, Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu zruší, protože řízení bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé (§109 odst. 3 část věty za středníkem soudního řádu správního).

Za rok 2005 bylo zveřejněno 459 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou, zobrazena strana 7 z celkem 10 stran,
v čase 0.000190 sekundy z toho 0.000059 sekundy NoSQL databáze.