Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2005

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
4 As 49/2004 29. 12. 2005 A Odpovědnost za správní delikt podle §17 odst. 3 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, je odpovědností objektivní (odpovědnost bez podmínky zavinění), které se subjekt nemůže zprostit.
2 Afs 75/2004 29. 12. 2005 B Ustanovení §16 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ukládá správci daně zjišťovat a prověřovat daňový základ – příjmy, výdaje, popř. nezdanitelné části daně, neumožňuje však měnit ekonomickou úvahu daňového subjektu týkající se uplatnění výše daňové ztráty, neboť je zcela na vůli daňového subjektu, zda ztrátu uplatní, ve kterém zdaňovacím období (po stanovenou dobu) a v jaké výši.
4 As 53/2004 29. 12. 2005 B Nesprávně uvedené datum vydání rozhodnutí správního orgánu prvního stupně v návětí výroku rozhodnutí žalovaného (namísto správného data – 25. 4. 2001 je Nesprávně uvedeno 23. 4. 2001) je zjevnou chybou v psaní; v žádném případě nelze tuto zjevnou Nesprávnost pokládat za důvod vyslovení nicotnosti rozhodnutí žalovaného, když jinak je rozhodnutí správního orgánu prvního stupně v rozhodnutí žalovaného dostatečně specifikováno tak, že není zaměnitelné s rozhodnutím jiným.
1 Ads 1/2004 29. 12. 2005 B Domnívá-li se osoba, jejíž zdravotní stav a pracovní schopnost byly posuzovány pro účely přezkumného řízení soudního ve věci důchodového pojištění posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí, že zdravotní dokumentace, z níž posudková komise vycházela, nebyla úplná a v důsledku toho nebyl zdravotní stav řádně zjištěn, je třeba, aby tuto námitku uplatnila již v řízení před krajským soudem tak, aby mohly být provedeny další důkazy. Je-li taková námitka uplatněna až v kasační stížnosti, nemůže mít zamýšlený právní účinek (§104 odst. 4 s. ř. s. in fine).
4 As 52/2004 - 77 28. 12. 2005 A Příjmení matky manžela, která je cizinkou, se do matriční knihy manželství, jakož i na oddací list, zapíše v podobě, v jaké je uvedeno v předložených dokladech, jež mají důkazní moc veřejné listiny (např. rodný list; srov. §43 odst. 6 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů). Na tento případ se nevztahuje ustanovení §69 citovaného zákona, podle něhož se příjmení ženy tvoří v souladu s pravidly české mluvnice.
Konf 68/2004 - 33 22. 12. 2005 B Rozhodnout o návrhu na určení druhu práce vykonávané ve výkonu trestu odnětí svobody, byť pro účely důchodového pojištění, náleží do pravomoci soudu.
6 Azs 479/2004 22. 12. 2005 B Příkoří, jemuž se stěžovatel vycestováním z vlasti vyhýbá, tj. jednorázové potíže s policisty v jednom konkrétním případě, nelze z hlediska jeho intenzity ještě považovat za jev státní mocí přímo vyvolaný, tajně podporovaný, státními orgány vědomě trpěný či státní mocí záměrně nedostatečně potlačovaný ve smyslu §2 odst. 6 zákona o azylu. Aby bylo možné shledat absenci státní ochrany před chováním příslušníků policie při výkonu služby, musel by stěžovatel vyčerpat všechny reálně dostupné prostředky ochrany, což se v daném případě nestalo, neboť stěžovatel sám přezkum postupu policistů o své vůli zastavil.
1 Azs 76/2005 21. 12. 2005 A Nesouhlas s rozhodováním bez nařízení jednání, který žalobce vyjádřil v řízení před místně nepříslušným soudem, přetrvává i v řízení před soudem místně příslušným. Dovodil-li proto místně příslušný soud, jemuž byla věc postoupena, z žalobcova mlčení ke své vlastní výzvě podle §51 odst. 1 s. ř. s., že žalobce souhlasí s rozhodováním bez nařízení jednání, a následně žalobu zamítl bez jednání, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé [§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.].
1 As 39/2004 21. 12. 2005 A I. Ustanovení §34 odst. 2 s. ř. s. předpokládá aktivní postup soudu při zjišťování okruhu možných osob zúčastněných na řízení. Jestliže krajský soud nevyrozuměl o probíhajícím řízení účastníka správního řízení odlišného od žalobce, který splňoval podmínky §34 odst. 1 s. ř. s. (zde stavebník), zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. II. Takové pochybení soudu nemá vliv na zákonnost rozhodnutí o věci samé (rozsudku), pokud bylo správní řízení stiženo tak závažnou vadou, že rozhodnutí správního orgánu z něj vzešlé nelze přezkoumat v mezích žalobních bodů (§76 odst. 1 s. ř. s.), a soud je tak může zrušit i bez návrhu, nebo pokud je rozhodnutí správního orgánu nicotné (§76 odst. 2 s. ř. s.).
6 As 11/2004 21. 12. 2005 A I. Jestliže jednatel společnosti s ručením omezeným není v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonává pro ni práci na základě smlouvy „o výkonu funkce jednatele“ uzavřené podle obchodního zákoníku a je za ni odměňován, je pro účely zahrnutí do okruhu poplatníků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti posuzován stejně jako zaměstnanec v pracovněprávním vztahu. Výkonem práce pro společnost se zde rozumí jakákoliv činnost směřující k vytváření hodnot pro společnost; je přitom nevýznamné, že vztah mezi jednatelem a společností se neřídí zákoníkem práce, ale obchodním zákoníkem. II. Jestliže smlouva o výkonu funkce jednatele obsahuje osobní závazek jednatele vykonávat tuto činnost, zde vyjmenované povinnosti jednatele lze jednoznačně podřadit pod pojem „práce pro společnost“ a jednateli byla vyplácena po uvedenou dobu odměna ve smlouvou stanovené výši, je z hlediska ustanovení §3 odst. 1 písm. c) bodu 4 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o po ...
6 Ads 71/2004 21. 12. 2005 B Doplatek příplatku ke starobnímu důchodu podle §25 odst. 7 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci (přiznaný původně v roce 1992), nelze ani po dodatečném prokázání, že stěžovatel byl neoprávněně vězněn delší dobu, než za kterou byla stanovena původní výše příplatku, přiznat v částce vyšší, která by spolu s důchodem převyšovala nejvyšší výměru starobního důchodu stanovenou tehdy §24 odst. 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, tj. částku 3800 Kč.
5 Afs 5/2005 21. 12. 2005 B I. Skutečnost, že fyzická osoba je jednatelem, resp. společníkem obchodní společnosti sama o sobě ještě neznamená, že jakékoli plnění, které tato od společnosti obdrží je příjmem dle ust. §6 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Vždy je nutno zkoumat povahu příjmu, především to, zda se nejedná o příjem, který není předmětem daně (§3 odst. 4 cit. zákona), anebo o příjem podléhající jinému režimu zdanění (např. příjem z pronájmu dle §9 cit. zákona). II. Podle ust. §48 odst. 7 zákona daňového řádu může odvolatel do doby, než je o odvolání rozhodnuto, údaje svého odvolání doplňovat a pozměňovat; může tedy navrhovat a předkládat i důkazní prostředky dříve neuplatněné. Z uvedeného ustanovení potom nutně vyplývá i to, že odvolací orgán, který při respektování ust. §2 odst. 3 cit. zákona tyto důkazní prostředky hodnotí, je povinen dostát rovněž ust. §31 odst. 8 písm. c) cit. zákona, tedy unést důkazní břemeno. III. Zákon o účetnictví ani žádný daňový zákon nezná poj ...
1 As 2/2004 - 214 21. 12. 2005 B Balkón v budově ve spoluvlastnictví vlastníků bytů může být podle okolností spočívajících v účelu jeho užívání buď součástí společných částí domu ve spoluvlastnictví vlastníků bytových jednotek, nebo může být ve vlastnictví vlastníka bytové jednotky jako příslušenství bytu. Jestliže Balkón, přístupný pouze z jednoho bytu, byl smlouvou o převodu vlastnictví tohoto bytu vymezen jako součást převáděné jednotky, tvoří tak příslušenství bytu a spolu s převáděným bytem se stal vlastnictvím vlastníka bytu. Účastníkem řízení, v němž stavební úřad podle §86 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, nařizuje provedení údržby takového Balkónu, je vlastník bytu.
6 Azs 235/2004 21. 12. 2005 B I. Rozhodnutí o neudělení azylu odůvodněno nesplněním podmínek §12 zákona o azylu jen proto, že stěžovatel nezastával zásadním způsobem veřejně své politické názory a jeho aktivity se dostatečně zásadním způsobem neprojevovaly na běloruské opoziční scéně je v rozporu se smyslem tohoto ustanovení. Tyto skutečnosti nemohou být předpokladem pro naplnění pojmu pronásledování podle §2 odst. 6 zákona o azylu, protože není možné od každého řadového občana, byť uvědomělého a politicky aktivního, očekávat, že jeho činnost bude zásadním způsobem ovlivňovat opoziční struktury. Členství v politické straně je jednou nikoli jedinou možností, jak mohou být jednotlivci účastni veřejného života a dávat najevo své politické názory. Ze samotné skutečnosti, že dotyčný nebyl členem ale pouze sympatizantem opoziční politické strany, nelze dovozovat, že neprojevil dostatečně svůj politický názor. To platí tím spíše, pokud se jedná o zemi, kde pouhá účast na demonstracích organizovaných opozičními stranami ob ...
2 Azs 92/2005 - 58 20. 12. 2005 A I. Líčení skutkových okolností v žalobě proti rozhodnutí správního orgánu nemůže být toliko typovou charakteristikou určitých „obvyklých“ nezákonností, k nimž při vyřizování věcí určitého druhu může docházet, nýbrž zcela jasně individualizovaným, a tedy od charakteristiky jiných konkrétních skutkových dějů či okolností jednoznačně odlišitelným popisem. II. Žalobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti. III. Právní náhled na věc se přitom nemůže spokojit toliko s obecnými odkazy na určitá ustanovení zákona bez souvislosti se skutkovými výtkami. Pokud žalobce odkazuje na okolnosti, jež jsou popsány či jinak zachyceny ve správním či soudním spise, nemůže se jednat o pouhý obecný, typový odkaz na spis či jeho část, nýbrž o o ...
3 As 28/2005 15. 12. 2005 A Je-li sporné, zda se na rozhodnutí správního orgánu vztahuje kompetenční výluka ve smyslu §70 s. ř. s. [zde: §70 písm. d) s. ř. s. ohledně rozhodnutí o uložení opatření k nápravě podle §42 zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona], je zapotřebí zvolit výklad maximálně dbající zachování práva na přístup k soudu.
3 Azs 16/2005 15. 12. 2005 A Výjezdní příkaz udělený policií podle ustanovení §50 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, není úkonem správního orgánu zakládajícím, měnícím, rušícím nebo závazně určujícím práva nebo povinnosti (§65 odst. 1 s. ř. s.), a jde tak o úkon vyloučený ze soudního přezkumu podle §70 písm. a) s. ř. s.
1 As 41/2004 15. 12. 2005 A Je-li žalobou napaden přípis, kterým žalovaný v zákonem stanovené lhůtě reagoval na odvolání žalobce podané proti fiktivnímu rozhodnutí o odepření informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, tak, že není subjektem povinným k poskytnutí informace, lze takovou žalobu s poukazem na §70 písm. a) ve spojení s §65 odst. 1 s. ř. s. odmítnout pouze tehdy, je-li najisto postaveno, že subjekt, po němž byla informace požadována, nenáleží do okruhu povinných subjektů podle výše uvedeného zákona.
3 As 57/2004 15. 12. 2005 A Jestliže správní orgán nezastavil řízení o přestupku přesto, že odpovědnost za přestupek zanikla [§76 odst. 1 písm. f) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích], jedná se o podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mělo za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé [§76 odst. 1 písm. c) s. ř. s.], k němuž soud přihlédne z úřední povinnosti.
1 Azs 155/2004 15. 12. 2005 A Usnesení, kterým soud vyslovil, že rodinný příslušník žadatele o azyl není osobou zúčastněnou na řízení podle §34 s. ř. s., se může dotknout toliko práv a povinností osoby, která tato práva uplatňuje, a nikoliv práv a povinností žadatele. Proti tomuto usnesení mohou kasační stížností brojit pouze osoby, které se domnívají, že jim postavení osoby zúčastněné na řízení svědčí, a nikoliv sám žadatel o azyl, jehož práva a povinnosti nejsou tímto usnesením dotčena.
2 Afs 86/2005 15. 12. 2005 B I. Dělícím kritériem pro připuštění soudního přezkumu správních rozhodnutí ve smyslu ustanovení §65 odst. 1 s. ř. s. není jejich hmotně či procesněprávní povaha, nýbrž konkrétní projev v právní sféře účastníka řízení. II. Jednání soudu je určeno k projednání a rozhodnutí věci samé (§49 odst. 1, §51 odst. 1 ve vazbě na §53 odst. 1 s. ř. s.). Usnesení městského soudu, kterým byla odmítnuta žaloba z procesních důvodů, vydané bez jednání, proto nelze z tohoto důvodu považovat za nezákonné, jelikož smyslem jednání před soudem je především dokazování. Tento smysl však zjevně nemůže být naplněn tam, kde podaný návrh procesně neobstojí a soud jej odmítne pro chybějící podmínky řízení.
5 Afs 21/2005 15. 12. 2005 B Nedostatek spočívající v neúplnosti spisového materiálu žalovaného, který měl krajský soud, dle svého tvrzení, při svém rozhodování k dispozici, nelze přičítat k tíži stěžovatele. Neobsahoval-li spisový materiál plnou moc k zastupování v daňovém řízení, přitom však tato skutečnost byla nepochybně dovoditelná z obsahu správního spisu a nebyla mezi účastníky řízení sporná, přitom stěžovatel vymezil meze a rozsah přezkumné činnosti soudu způsobem dostačujícím, byly splněny všechny podmínky k tomu, aby se soud mohl věcí zabývat meritorně, nikoli žalobu odmítnout.
3 Ads 54/2004 15. 12. 2005 B Postup soudu, který v řízení o žalobě proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o plný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. §38 zákona č. 155/1995 Sb. zjistil, že podmínka ust. §39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. je splněna a následně na základě vlastního nedostatečného dokazování posuzoval naplnění podmínky potřebné doby pojištění, o níž správní orgán sám dokazování nevedl, je jinou vadou řízení [§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.].
2 Afs 206/2004 8. 12. 2005 A Samotná skutečnost, že bylo promlčeno právo vymáhat daňový nedoplatek (§70 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) či uplynula lhůta k výkonu rozhodnutí dle §71 odst. 3 správního řádu, neumožňuje vydat nové rozhodnutí ve věci samé (byť stanovící jen novou lhůtu pro splnění uložené povinnosti), neboť i v řízení před správními orgány platí obecná zásada non bis in idem, kterou lze dovodit z principu materiální právní moci.
1 Afs 140/2004 8. 12. 2005 A I. Pokud žalobci nebyla rozhodnutím dosud založena povinnost platit daňový nedoplatek za svého předchůdce (zde za roky 1994, 1995, 1996), nemohl správce daně bez dalšího převést platbu provedenou žalobcem na nedoplatky na daňovém účtu žalobcova předchůdce. II. Hradil-li žalobce daň za zdaňovací období (zde roku 1997 a následující) včas, nemohlo mu vzniknout penále za období, kdy ještě nebyl vlastníkem nemovitosti, a především neměl automaticky povinnost hradit daňové nedoplatky za svého předchůdce.
3 As 8/2005 7. 12. 2005 A I. Občanskému sdružení svědčí účastenství podle §70 odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, pouze v takovém správním řízení, jež je způsobilé zasáhnout zájmy vymezené v §2 odst. 1 tohoto zákona. Účast občanských sdružení ve správních řízeních nelze vykládat natolik široce, že by se vztahovala na řízení, jež mohou zasáhnout jakoukoliv složku životního prostředí, nýbrž toliko složky životního prostředí chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny. II. Účastníkem správního řízení se nestává ten, s kým správní orgán nesprávně jako s účastníkem řízení jednal. Vyjde-li taková vada najevo až po podání odvolání tím, s kým správní orgán prvního stupně nesprávně jednal jako s účastníkem řízení, odvolací správní orgán zamítne jeho odvolání podle §60 správního řádu jako nepřípustné.
3 As 33/2005 7. 12. 2005 A Nabídne-li účastník řízení důkazy k prokázání skutečnosti, že se v době doručování rozhodnutí o uložení sankce za přestupek nacházel na zahraničním zájezdu, a odvolací správní orgán bez dalšího konstatuje, že těmito důkazy není možné zpochybnit fikci doručení rozhodnutí podle §24 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., správního řádu, je takový postup v rozporu se zákonem a důvodem pro zrušení rozhodnutí, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce ve správním řízení podle §60 správního řádu jako opožděně podané.
3 As 37/2004 7. 12. 2005 B Bylo-li správní rozhodnutí doručeno žalobci ke konci roku 2002 (zde: 6. 12. 2002), neobsahovalo však řádné poučení o opravném prostředku (§250m odst. 2 o. s. ř.), bylo možno žalobu proti němu podat ve lhůtě šesti měsíců od doručení, i když běh této lhůty zasahoval do roku 2003 a tím i do účinnosti soudního řádu správního. Ustanovení §129 odst. 1 s. ř. s. na běhu této šestiměsíční lhůty nic nezměnilo.
7 Afs 20/2004 7. 12. 2005 B Doba pěti let, během níž se neuplatní osvobození od daně z převodu nemovitostí, které jsou podle obchodního zákoníku vloženy do základního kapitálu obchodní společnosti [§20 odst. 6 písm. e) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona č. 18/1993 Sb. a č. 322/1993 Sb.], počíná běžet dnem, kdy obchodní společnost nabude vlastnické právo k těmto nemovitostem.
7 A 105/2002 1. 12. 2005 A Přihlašovatel nemůže v řízení o výmazu užitného vzoru modifikovat náležitosti své přihlášky daného užitného vzoru; v tomto řízení má sice prostor pro obranu proti výmazu, avšak rozsah jeho argumentů je vymezen vlastní přihláškou užitného vzoru.
6 A 69/2000 - 55 30. 11. 2005 B I. Rozhodnutí o žádosti o prominutí daně podle §25 odst. 3 zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění účinném před novelou provedenou zákonem č. 169/1998 Sb., třebaže – na rozdíl od právního stavu po této novele – záviselo na diskreci správního orgánu, je přezkoumatelné ve správním soudnictví, a to co do dodržení předepsaného procesního postupu a dodržení mezí správního uvážení či dokonce jeho zneužití. Totéž platí i pro přezkum rozhodnutí o prominutí daně podle §55a zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. II. Daňová povinnost zatěžující převodce nemovitosti je proporcionální, a tedy ve spravedlivé rovnováze mezi zájmy společnosti a základními právy a svobodami osoby, pouze tehdy, pokud jde o takový převod nemovitosti [§9 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí], jehož účinky později neodpadnou a který přinese smluvním stranám užitek spočívající v uspok ...
2 As 38/2005 30. 11. 2005 B „Původcem“ ve smyslu ustanovení §42 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), je v případě skládky, z níž nedovoleně odtékají odpadní vody, obvykle vlastník těchto pozemků. To neplatí pouze tehdy, jestliže je v konkrétním případě přítomen jiný subjekt, jehož vztah ke škodlivému následku je těsnější (např. je přímo vlastníkem skládky anebo svojí podnikatelskou činností tento následek způsobil).
7 Azs 214/2005 30. 11. 2005 B Jestliže stěžovatel nemá důvěru k soudem ustanovenému zástupci, který v předcházejícím řízení bez jeho souhlasu prohlásil, že nechce být přítomen při jednání u soudu, a z tohoto důvodu se domáhá zrušení rozhodnutí o ustanovení zástupce, soud takové kasační stížnosti vyhoví, neboť důvěra je jedním ze základních atributů vztahu mezi advokátem a klientem.
4 Ads 35/2005 30. 11. 2005 B Lhůta k uplatnění nároku podle §3 odst. 2 zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 – 1945, stanovená zákonem do 31. 12. 2002 je Lhůta prekluzívní (propadnou); jejím marným uplynutím nárok zaniká. Zmeškání lhůty nelze prominout.
1 As 30/2004 30. 11. 2005 B I. Není-li obsah vysílání [§32 odst. 1 písm. a) zákona č. 231/2001 Sb., o rozhlasovém a televizním vysílání] v souladu s licenčními podmínkami, stíhá provozovatele vysílání odpovědnost za neplnění licenčních podmínek [§60 odst. 2 písm. g) citovaného zákona]. Tato odpovědnost je objektivní a provozovatel vysílání se jí nemůže zprostit poukazem na to, že vůbec nemohl vysílat, neboť na frekvenci jemu přidělené protiprávně vysílala třetí osoba. Zasahuje-li třetí osoba takto do vysílání, nelze to považovat ani za technickou překážku, která provozovateli brání ve vysílání [§32 odst. 1 písm. n) citovaného zákona]: ta totiž nastává jen v důsledku zásahu vyšší moci. II. Navrhnout moderaci trestu (§78 odst. 2 soudního řádu správního) může žalobce před správním soudem jak pro případ, že by neuspěl s návrhem na zrušení rozhodnutí správního orgánu (tedy jako eventuální petit), tak i samostatně. Návrh na moderaci může být uplatněn i po uplynutí lhůty k podání žaloby, vychází-li z žalobního bodu v ...
4 As 46/2004 29. 11. 2005 B Zamítl-li soud žalobu bez jednání poté, co na výzvu předsedy senátu (§51 odst. 1 s. ř. s.) vyjádřil účastník řízení s takovým postupem nesouhlas, je kasační stížnost podaná z důvodu uvedeného v §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. pro vadu řízení spočívající v tom, že byla účastníku odepřena možnost jednat před soudem, důvodná.
6 Ads 76/2004 28. 11. 2005 A I. Nemoc z povolání jako příčina plné invalidity má podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, význam toliko pro splnění podmínek nároku na plný invalidní důchod [§25 odst. 2 a §38 písm. b) tohoto zákona]. II. Oprávnění posoudit, zda určité zdravotní postižení je nemocí z povolání či nikoliv, přísluší na základě §16 odst. 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, pouze určeným zdravotnickým zařízením (vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají).
5 Afs 4/2005 24. 11. 2005 A Ustanovení §24 odst. 2 písm. o) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, limituje výši výdaje, který lze daňově uznat, a také stanoví, kdy tak lze učinit. Je to v okamžiku úhrady pohledávky nabyté postoupením; úhradou je přitom třeba rozumět skutečně obdrženou platbu, nikoli pouze příslib platby, která má být uskutečněna teprve v budoucnu.
4 Afs 17/2004 24. 11. 2005 B Institut řádného soudního přezkumu správních rozhodnutí předpokládá, že soud má k dispozici veškeré informace, na základě kterých rozhodoval správní orgán. Ustanovení §24 odst. 3 písm. a) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. a zákona č. 323/1993 Sb., které připouští poskytovat informace získané v daňovém řízení odvolacímu orgánu nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek v daňové věci, je pro účely poskytování informací ze správního spisu správce daně soudu nutno vykládat tak, že opravným prostředkem v daňové věci je i správní žaloba.
4 Azs 76/2005 24. 11. 2005 B Pokud v zemi, v níž byl žadatel pronásledován pro své aktivní politické postoje, dojde k takové změně politické situace, že tvrzená perzekuce již nadále nehrozí, odpadá v takovém případě i potřeba mezinárodní ochrany formou azylu.
4 Azs 84/2005 24. 11. 2005 B Tvrdí-li žadatel o azyl v žalobě, že mu věřitel vyhrožuje zabitím, pokud se vrátí domů (do země původu), a proto tam poslední tři roky nebyl, lze takové tvrzení posoudit jako žalobní bod mířící na nezákonnost výroku žalovaného správního orgánu, že se na cizince nevztahuje překážka vycestování dle §91 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb. Žalobu obsahující takovou výtku nelze bez dalšího odmítnout dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení spočívající v absenci takových náležitostí žaloby, které již nemohou být pro uplynutí lhůty pro podání žaloby doplněny. Je-li v žalobě formulován alespoň jeden žalobní bod, je třeba pokusit se o odstranění vad postupem podle §37 odst. 5 s. ř. s.
4 Afs 25/2004 23. 11. 2005 B Jestliže osoba zaregistrovaná jako plátce daně z přidané hodnoty nepodávala daňové přiznání k dani z přidané hodnoty, pak správce daně postupoval správně, pokud z moci úřední zrušil registraci plátce (§39 odst. 2 zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 321/1993 Sb., č. 258/1994 Sb., č. 133/1995 Sb., č. 208/1997 Sb.), a to s ohledem na §39 odst. 4 citovaného zákona s účinností ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace, a nikoliv zpětně.
1 Aps 2/2004 21. 11. 2005 A Rozhodne-li správní orgán v průběhu ústního jednání (§21 správního řádu č. 71/1967 Sb.) o tom, že účastníku řízení nedovoluje pořídit z průběhu jednání zvukový záznam, jde o rozhodnutí, jímž se upravuje vedení řízení. Takové rozhodnutí je vyloučeno z přezkumu ve správním soudnictví ustanovením §70 písm. c) soudního řádu správního. Žalobu proti takovému rozhodnutí podanou neprojedná správní soud ve věci samé, ale odmítne ji. Otázkou případného porušení procesních práv a posouzením, zda tu šlo o vadu řízení, která popřípadě mohla mít na následek nezákonné rozhodnutí, se může zabývat až v rámci řízení o žalobě proti konečnému rozhodnutí ve věci samé.
6 Ads 69/2004 16. 11. 2005 A Dobou zaměstnání pro účely vzniku nároku na hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání (§13 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti) je rovněž doba, po kterou byl uchazeč o zaměstnání (v rozhodném období tří let před podáním žádosti o zprostředkování zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody) zařazen k výkonu prací u subjektu, jehož zřizovatelem nebo většinovým vlastníkem nebyl stát, tuto práci vykonával, byl za ni odměňován a byl poplatníkem příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
3 As 1/2005 - 59 16. 11. 2005 A I. Jestliže se držitel průkazu způsobilosti k řízení drážních vozidel nedostaví bez omluvy k přezkoušení odborné způsobilosti, které mu bylo nařízeno podle §45 odst. 4 věty prvé zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, lze tuto skutečnost považovat za naroveň postavenou faktickému neprokázání způsobilosti řízení drážních vozidel; drážní úřad může v takovém případě rozhodnout o omezení nebo zákazu řízení drážních vozidel ve smyslu §45 odst. 4 věty druhé zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách. II. Rozhodnutí, jímž drážní úřad nařídil přezkoušení odborné způsobilosti, není podkladovým úkonem pro rozhodnutí o zákazu řízení drážních vozidel ve smyslu §75 odst. 2 s. ř. s., ani rozhodnutím podle §65 odst. 1 s. ř. s. Ze soudního přezkumu je tak zcela vyloučeno.
6 Azs 139/2005 16. 11. 2005 B Tvrdí-li stěžovatelka v řízení o kasační stížnosti ve věci azylu, že již ve správním řízení předložila důkazy, z nichž vyplývá, že je pronásledována z politických důvodů, přitom správní orgán k této skutečnosti nepřihlédl, aniž by však takové tvrzení mělo oporu v obsahu správního spisu, pak nejde o uplatnění nové skutečnosti podle §109 odst. 4 s. ř. s. (tj. nově soudu podávané tvrzení, že „stěžovatelka je pronásledována“), ale jde o námitku nesprávného skutkového zjištění správního orgánu, pro které mělo být rozhodnutí správního orgánu zrušeno; nemá-li tato námitka oporu ve správním spisu, kasační stížnost je přípustná, nikoli však důvodná.
8 Aps 1/2005 - 82 15. 11. 2005 A I. Odstranění vozidla na náklad jeho provozovatele (odtažení) k pokynu strážníka obecní policie (podle §45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu), za situace, kdy vozidlo netvořilo překážku provozu na pozemních komunikacích, je nezákonným zásahem. II. Uhrazení částky za odtah a parkovné (provozovatelem motorového vozidla) na odtahovém parkovišti po odstranění vozidla na náklad jeho provozovatele (odtažení) k pokynu strážníka obecní policie (podle §45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu) nelze považovat za trvající důsledek nezákonného zásahu. Netrvá-li v takovém případě jiný bezprostřední důsledek nezákonného zásahu, nelze ochranu podle §82 a násl. s. ř. s. poskytnout. III. Odůvodnění rozhodnutí soudu (§54 odst. 2 s. ř. s.) se musí nepochybně vypořádat s jednotlivými tvrzeními účastníků; nelze však žádat, aby se soud věcně, podrobně a jednotlivě vypořádal i s těmi tvrzeními, která se z hlediska argumentace jeho rozhodnutí jeví nepodstatnými. V takové ...
2 Azs 71/2005 11. 11. 2005 B Zastaví-li krajský soud řízení o žalobě podle §47 písm. a) s. ř. s. na základě zpětvzetí žaloby, které není podepsáno žalobcem ani jeho zástupcem, postupuje v rozporu se zákonem; důvod kasační stížnosti uvedený v §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. je tedy naplněn.
1 Afs 59/2005 10. 11. 2005 A Daňová povinnost z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků se nevyměřuje, pouze se předepisuje k přímému placení. Zjistí-li tedy správce daně nedostatky v postupu plátce daně, předepíše plátci k přímému placení daňové částky, které ve stanovené lhůtě nebyly sraženy a odvedeny.
1 Afs 107/2004 10. 11. 2005 A I. Založí-li osoby, mezi nimiž existují úzké příbuzenské vazby, spolek za tím účelem, aby prostřednictvím darů věnovaných tomuto spolku financovaly sportovní, kulturní a vzdělávací aktivity svých dětí, je nutno s ohledem na okolnosti případu vždy zvážit, zda odečtení hodnoty takového daru od základu daně podle §15 odst. 8 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, není zneužitím práva. II. O zastřený právní úkon ve smyslu §2 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, se nejedná, pokud žalobce nečinil své právní úkony naoko (nepředstíral je) a nesnažil se jimi zastřít právní úkony jiné, ale svými úkony práva zneužil.

Za rok 2005 bylo zveřejněno 459 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou, zobrazena strana 1 z celkem 10 stran,
v čase 0,000087 sekundy z toho 0,000029 sekundy NoSQL databáze.