Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2006

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
Nao 4/2006 - 33 22. 2. 2006 B Vezme-li účastník řízení vznesenou námitku podjatosti (§8 odst. 5 s. ř. s.) výslovně zpět, soud řízení o ní zastaví [§47 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].
8 Afs 7/2005 17. 2. 2006 A I. Úkon přerušující běh prekluzivní lhůty podle §47 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, musí směřovat k vyměření daně (či k jejímu dodatečnému stanovení) a daňový subjekt musí být o tomto úkonu zpraven. Jedná se tedy pouze o úkon učiněný vůči daňovému subjektu, tj. o úkon správce daně. Úkon daňového subjektu, např. podání dodatečného daňového přiznání, uvedené náležitosti nesplňuje. II. Formální sepis protokolu o zahájení daňové kontroly (§16 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů) nelze považovat za úkon směřující k vyměření daně a přerušující běh prekluzivní lhůty ve smyslu §47 odst. 2 cit. zákona, provedl-li správce daně první faktický úkon daňové kontroly deset měsíců po jejím formálním zahájení a více než čtyři měsíce po datu, kdy měla uplynout prekluzivní lhůta pro možné doměření daně.
5 As 3/2005 17. 2. 2006 B Je-li postupováno podle ustanovení §49 odst. 11 s. ř. s., když při vyhlašování rozsudku byly přítomny pouze soudní osoby, rozsudek soudu musí být vyhlášen vyvěšením zkráceného písemného vyhotovení bez odůvodnění na úřední desce soudu po dobu čtrnácti dnů; den vyhlášení se na písemném vyhotovení poznamená. Jestliže však soud dospěje k závěru, že je namístě postup podle §76 odst. 1 s. ř. s., pak se obvykle ani nenařizuje ústní jednání a pokud se ústní jednání nařídí, odpovídá zásadě projednací, přímosti, rovnosti účastníků, veřejnosti, aby všichni účastníci řízení byli přizváni, zvláště, provádí-li soud důkazy.
4 Azs 11/2005 17. 2. 2006 B Nelze zrušit rozhodnutí správního orgánu v rozsahu výroku o neudělení nebo odnětí azylu a současně ponechat v platnosti výroky týkající se překážek vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu: to vyplývá z ustanovení §28 zákona o azylu. Neplatí to však opačně, neboť zrušením části výroku, kterým správní orgán rozhodoval o překážkách vycestování, není dotčen výrok o neudělení azylu.
6 Ads 2/2005 16. 2. 2006 B Jestliže správní orgán věcně příslušný k rozhodnutí o pokutě za porušení pracovněprávních předpisů (zde: úřad práce a Ministerstvo práce a sociálních věcí podle zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti) v písemném vyhotovení rozhodnutí připojí za svůj název též označení vnitřního organizačního útvaru, jemuž podle interních předpisů náleželo se věcí zabývat, nezpůsobuje tím nicotnost takového rozhodnutí.
3 As 25/2005 16. 2. 2006 B Je-li policista v řízení o propuštění ze služebního poměru k Policii České republiky zastoupen na základě plné moci advokátem, který je zmocněn i k přijímání doručovaných písemností, doručuje správní orgán své rozhodnutí pouze tomuto zástupci.
7 Aps 2/2005 16. 2. 2006 B Usnesením vlády České republiky, jímž byl stěžovatel odvolán z funkce člena Rady pro výzkum a vývoj, nebylo zasaženo do jeho veřejných subjektivních práv. Veřejná subjektivní práva jsou práva založená v právních normách, která umožňují a současně chrání určité chování osoby ve vztazích k subjektům veřejné správy a právo na členství v Radě takových právem není. Není proto dána pravomoc soudu ve správním soudnictví o věci jednat a rozhodnout.
8 Azs 5/2006 16. 2. 2006 B V případě kasační stížnosti podané proti rozhodnutí krajského soudu ve věcech azylu se Nejvyšší správní soud nejprve zabývá otázkou přípustnosti kasační stížnosti (§102 a násl. s. ř. s.). Pouze V případě přípustné kasační stížnosti pak přichází v úvahu zkoumání její přijatelnosti ve smyslu ustanovení §104a s. ř. s.
2 Afs 28/2005 15. 2. 2006 A Daňovým poplatníkem se podle ustanovení §13 a §13b zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 65/2000 Sb., stává subjekt již okamžikem nabytí vlastnictví k nemovitosti, nikoliv až 1. lednem následujícího zdaňovacího období, kdy mu teprve vznikne povinnost uhradit případný daňový nedoplatek.
3 As 20/2005 15. 2. 2006 B Je-li rozhodnutím stavebního úřadu povolena novostavba rodinného domu o zastavěné ploše 225 m2 na pozemku o výměře 3415 m2, a to na základě projektové dokumentace, jejíž součástí jsou výkresy zachycující umístění novostavby na pozemku a osazení rodinného domu do terénu, nevyplývá z takového rozhodnutí současně oprávnění stavebníka provést na zbývající části pozemku terénní úpravy, kterými se podstatně změní vzhled prostředí ve smyslu ustanovení §71 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Nepodá-li pak stavebník k výzvě správního orgánu žádost o dodatečné povolení těchto úprav (byť i předloží veškeré ostatní požadované doklady), je v souladu s ustanovením §88 odst. 2 písm. b) citovaného zákona nutno nařídit jejich odstranění.
1 Afs 40/2005 14. 2. 2006 A Žalobní legitimace v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu se zakládá tvrzením (§65 odst. 1 s. ř. s.). Soud proto chybuje, pokud odmítne žalobu pro nedostatek podmínek řízení podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a odůvodní to tím, že rozhodnutí vydané ve prospěch žalobce (zde rozhodnutí o částečném zastavení exekučního řízení) nepřivodilo žalobci zkrácení na právech; takový závěr je totiž závěrem o věcné legitimaci, nikoli o legitimaci procesní, a může být vysloven toliko po meritorním projednání věci.
5 Ans 8/2005 - 63 14. 2. 2006 A k dekretu presidenta republiky č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podnikůMinisterstvo financí nelze v současné době považovat za správní orgán, který by měl povinnost vydat rozhodnutí o náhradě za znárodněný majetek ve smyslu dekretu č. 100/1945 Sb.
4 Ads 15/2005 10. 2. 2006 B Žádné z ustanovení zákona č. 155/1995 Sb. neumožňuje, aby Česká správa sociálního zabezpečení po nabytí účinnosti zákona č. 155/1995 Sb. vdovský důchod stěžovatelky přiznaný ve výši, odpovídající podmínkám jeho souběhu se starobním důchodem, stanoveným zákonem č. 100/1988 Sb., přepočítala podle pravidel, daných tímto zákonem (zákonem č. 155/1995 Sb.), jak požadovala stěžovatelka, tj. bez limitního omezení.
4 Azs 129/2005 10. 2. 2006 B Obecné tvrzení stěžovatele o obavách z pronásledování či nebezpečí, které mu hrozí v zemi původu, bez prokázání existence takového nebezpečí, za situace, kdy se stěžovatel v zemi původu neobrátil se svými problémy na příslušné orgány, nelze podřadit pod zákonem vymezené důvody udělení azylu. Nebyla-li žádost o azyl podána bezprostředně po příjezdu na území České republiky, ale až poté, co stěžovateli nebyl pro pozdní podání žádosti prodloužen pobyt, na území České republiky pobýval nelegálně a hrozilo mu správní vyhoštění, svědčí to o její účelovosti.
1 Afs 16/2005 8. 2. 2006 B Právní moc rozhodnutí o existenci daňového nedoplatku je rozhodná z hlediska splnění podmínek pro uplatnění penále stanovených v §63 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků; není-li dodatečný platební výměr v Právní moci, nelze ani předepsat k úhradě penále (srov. §58 citovaného zákona).
1 Afs 32/2005 8. 2. 2006 B K provádění opakované daňové kontroly nepostačuje jen objektivní existence nových skutečností, které správce daně zjistil; správce daně musí též opakovanou daňovou kontrolu zahájit v souladu se zásadami daňového řízení a ctít ústavním pořádkem chráněná práva daňového subjektu. Z toho plyne požadavek seznámit daňový subjekt s důvody a cílem takové kontroly a provádět kontrolu pouze v rozsahu bezprostředně souvisejícím s nově zjištěnými skutečnostmi.
1 Afs 129/2004 3. 2. 2006 A Odmítl-li soud I. stupně žalobu proto, že žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky proti rozhodnutí správního orgánu, avšak namísto odmítnutí návrhu pro nepřípustnost [§46 odst. 1 písm. d) a §68 písm. a) s. ř. s.] jej odmítl pro nedostatek podmínek řízení [§46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., srov. též §247 občanského soudního řádu, ve znění po novele provedené zákonem č. 30/2000 Sb.], nevyhoví Nejvyšší správní soud námitce kasační stížnosti na tuto vadu poukazující. Zrušení usnesení soudu I. stupně a vrácení věci k novému odmítnutí ze správného důvodu by bylo v rozporu se zásadou procesní ekonomie, která nedovoluje řešit v soudním řízení jen teoretické otázky bez praktického významu pro účastníky řízení.
2 As 44/2005 2. 2. 2006 A I. „Pohodou bydlení“ ve smyslu §8 odst. 1 in fine vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, nutno rozumět souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, resp. aby byla vytvořena vhodná atmosféra klidného bydlení; pohoda bydlení je v tomto pojetí dána zejména kvalitou jednotlivých složek životního prostředí, např. nízkou hladinou hluku (z dopravy, výroby, zábavních podniků, ze stavebních prací aj.), čistotou ovzduší, přiměřeným množstvím zeleně, nízkými emisemi pachů a prachu, osluněním apod.; pro zabezpečení pohody bydlení se pak zkoumá intenzita narušení jednotlivých činitelů a jeho důsledky, tedy objektivně existující souhrn činitelů a vlivů, které se posuzují každý jednotlivě a všechny ve vzájemných souvislostech. II. Správní orgán při posuzování, zda je v konkrétním případě pohoda bydlení zajištěna, nemůže ovšem zcela abstrahovat ani od určitých subjektivních hledisek daných způs ...
2 Afs 111/2005 2. 2. 2006 A Splnění zákonných povinností daňového subjektu, a sice zda nedostatek či absence důkazů neumožňuje již stanovit daň dokazováním (§31 odst. 5 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), zkoumá odvolací orgán k okamžiku rozhodnutí správce daně prvního stupně.
1 Afs 26/2005 - 43 1. 2. 2006 A Při terminologickém nesouladu zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ve znění účinném před 1. 1. 2004), a zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, je třeba §14 odst. 2 písm. c) zákona o daních z příjmů vyložit tak, že tento způsob výpočtu daně z příjmů se vztahuje na příjmy z činnosti správce konkursní podstaty, příjmy z činnosti zvláštního správce, příjmy z činnosti zástupce správce i na příjmy z činnosti předběžného správce.
1 Afs 24/2005 1. 2. 2006 A I. Pokud se staly předmětem prvního úplatného převodu jak byty či nebytové prostory, tak i spoluvlastnictví společných částí domu či vedlejších staveb, pak všechny tyto převody podléhaly osvobození od daně z převodu nemovitostí (§20 odst. 7 zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí). Převod spoluvlastnického podílu k pozemku podle §21 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, však od daně z převodu nemovitostí není osvobozen. II. Soud může vyloučit věc k samostatnému projednání jedině tehdy, pokud žalobce podal jedinou žalobu proti takovým rozhodnutím, jejichž projednání ve společném řízení není možné nebo vhodné. Nejde-li o takovou žalobu, je povinen respektovat dispoziční úkon žalobce; jinak porušuje nejen pravidla o vylučování věcí k samostatnému projednání (§39 odst. 2 s. ř. s.), ale i dispoziční zásadu (na níž je správní soudnictví vybudováno), subjektivní veřejné právo jedince na respektování autonomie jeho vůle a princip p ...
5 Azs 311/2005 31. 1. 2006 B Seznámil-li se soud s obsahem žaloby zjevně v době běhu lhůty, ve které lze vady podání odstranit, bylo jeho povinností vyzvat k odstranění vad podání v rozsahu nezbytném k tomu, aby ve věci mohl rozhodnout. Jestliže tak neučinil, a naopak celým svým postupem zřetelně dával najevo vůli zabývat se věcí meritorně, ačkoliv měl dostatek času pro odstranění vad podání, nepostupoval v souladu s ustanoveními §37 odst. 5 a §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., která s výzvou k odstranění vad počítají.
4 Azs 104/2005 31. 1. 2006 B §77, §23 odst. 2, §24 odst. 1, 3, §25 odst. 1 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb. (zákon o azylu), ve znění účinném do 31. 1. 2002Není-li ministerstvu známo místo pobytu žadatele o azyl, jehož pobyt je evidován v pobytovém středisku, poté, co toto azylové zařízení opustil, lze žadateli doručit předvolání k pohovoru postupem podle §24 odst. 3 zákona o azylu (tj. uložením po dobu 15 dnů u pověřeného zaměstnance ministerstva v pobytovém středisku, kde má evidován pobyt, a vyvěšením oznámení o uložení na místě obvyklém). Byla-li žadateli řádně doručena dvě předvolání k pohovoru a on se na žádný ze stanovených termínů nedostavil a svou nepřítomnost neomluvil, může ministerstvo za situace, kdy na podkladě dosud shromážděných informací o skutkovém stavu nelze rozhodnout, řízení zastavit dle §25 odst. 1 písm. d) zákona o azylu.
5 As 4/2005 30. 1. 2006 A Článek 27 odst. 3 Ústavy, podle něhož za přestupky podléhá poslanec nebo senátor jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem (nestanoví-li zákon jinak), nelze vykládat extenzivně tak, že se vztahuje i na jiné správní delikty. Tím spíše tak nelze činit za situace, kdy mezi pojmy přestupku a jiného správního deliktu Ústava na jiném místě výslovně rozlišuje (viz čl. 65 odst. 1: „prezidenta republiky nelze zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt“).
4 As 58/2004 30. 1. 2006 B I. Pro zařazení výrobku za účelem zjištění závazného postupu pro posouzení shody jeho vlastností s požadavky technických předpisů do správné skupiny stanovených výrobků v příloze č. 2 nařízení vlády č. 178/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky, je třeba postavit najisto, zda jde o jednotlivý konkrétní výrobek nebo o systém komponentů se svými specifickými vlastnostmi, i když sestává z částí, které mohou být vyráběny a dodávány i samostatně. Náročnost postupu posouzení shody se různí, jelikož technická složitost výrobku se s nárůstem počtu komponentů vyžadujících posouzení shody násobí a míru možného nebezpečí spojeného s užíváním celého systému je třeba posoudit i z pohledu způsobu a kvality propojení jeho segmentů. Nelze vycházet z toho, že jsou-li bezpečné součásti, vyhovuje požadavkům i jejich soubor, který je funkčním systémem se svým vlastním určením a osudem. II. Zatřídění výrobku, jehož povaha a účel použití jsou ze shromážděných podkladů zřejmé, ...
4 Ads 55/2005 30. 1. 2006 B Pokud krajský soud nerozhodl o nové, opakovaně urgované žádosti o ustanovení zástupce žalobkyni, a vynesl rozsudek ve věci samé, je takovýto postup vadou řízení před soudem, která mohla mít za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé [§103 odst. 1, písm. d) s. ř. s.]
8 Afs 145/2005 27. 1. 2006 A Samotná skutečnost, že správní orgán při svém rozhodování nemá prostor pro vlastní uvážení a rozhoduje o povinnosti fyzické či právnické osoby v přesně vymezeném legislativním rámci, může mít vliv na rozsah soudního přezkumu jeho rozhodnutí, nemůže však takové rozhodnutí ze soudního přezkumu zcela vyloučit. Rozhodnutí o výši nákladů výkonu vazby vydané podle §11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů, proto přezkumu ve správním soudnictví podléhá.
1 Afs 19/2005 26. 1. 2006 A Stanoví-li správce daně termín projednání zprávy o daňové kontrole, určuje tak lhůtu, na kterou se vztahují požadavky stanovené v §14 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a již lze také rozhodnutím správce daně měnit. Požádá-li daňový subjekt před uplynutím této lhůty o její prodloužení, je na správci daně, aby o takové žádosti rozhodl; nerozhodne-li o ní před uplynutím žádané lhůty, nastupuje fikce povolení prodloužení předvídaná v §14 odst. 4 větě první citovaného zákona, aniž by bylo podstatné, o jaké důvody daňový subjekt žádost opírá.
8 As 12/2005 26. 1. 2006 A II. Povinnost kontrolních pracovníků oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly [§12 odst. 2 písm. a) zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole] směřuje k možnosti kontrolované osoby bránit svá práva v průběhu kontroly, a je-li to možné, být přítomna jejímu průběhu. Z žádného ustanovení zákona o státní kontrole nevyplývá požadavek, aby kontrolovaná osoba byla vždy fyzicky přítomna provádění kontroly. Je ovšem vyloučeno, aby v případě kontroly prováděné úřadem práce nebyly o jejím zahájení vyrozuměny statutární orgány kontrolované společnosti, jsou-li přítomny, a v opačném případě jiná odpovědná osoba. I. Rozhodnutí správního orgánu v řízení o uložení pokuty, jehož výrokem I se bez dalšího odůvodnění řízení zastavuje a jehož výrokem II se ukládá pokuta, je nepřezkoumatelné – ve vztahu k výroku I pro nedostatek důvodů, ve vztahu k oběma výrokům pro nesrozumitelnost spočívající v jejich vzájemné rozpornosti. K této vadě Nejvyšší správní soud přihlédne z úřední povinnosti, byla-li ...
4 Ads 74/2005 26. 1. 2006 B Pokud je soudu vrácen účastníkem řízení podepsaný (soudem předepsaný) formulář o zpětvzetí žaloby a s tím současně další jeho podání, u něhož je potvrzeno, že účastník je přesvědčen o oprávněnosti soudního nároku a nesprávnosti rozhodnutí správního orgánu, a navrhuje provedení dalších důkazů, nelze z toho dovodit jednoznačnou vůli účastníka vzít žalobu zpět.
1 As 27/2005 - 87 26. 1. 2006 B Předpokladem zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (§9 odst. 1 zákona ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) je nejen to, že poplatek nebyl zaplacen, ale také to, že účastník byl k jeho zaplacení vyzván a poučen o následcích nesplnění výzvy (odst. 3 tamtéž) a že marně uplynula lhůta k zaplacení. Zamítl-li soud návrh na osvobození od poplatkové povinnosti, jímž účastník reagoval na výzvu k zaplacení poplatku, musí účastníka opětovně vyzvat k zaplacení, stanovit mu lhůtu a poučit jej o následcích nesplnění výzvy; k prve stanovené lhůtě již nelze přihlížet.
8 As 41/2005 26. 1. 2006 B I. Nejvyšší správní soud považuje k zamítnutí kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku za řízení za dostatečný závěr, že soudní poplatek v době rozhodování krajského soudu zaplacen nebyl s pravděpodobností nepřipouštějící rozumné pochybnosti o opaku. II. Nejvyšší správní soud se vždy zabývá ústavní konformitou svých závěrů a jeho povinností je, aniž by nutně své úvahy explicitně vyjádřil, poměřovat svá rozhodnutí s požadavkem ochrany základních lidských práv a svobod, nezávisle na námitkách vznesených účastníky řízení.
2 Afs 31/2005 24. 1. 2006 A I. Přechodné ustanovení §130 odst. 1 věty druhé in fine soudního řádu správního nutno vykládat tak, že účastníkovi zásadně nemůže v případech, na něž toto ustanovení dopadá, být na újmu skutečnost, že určitý úkon, jenž požadavky staré právní úpravy správního soudnictví, účinné do 31. 12. 2002, splňuje, v některých ohledech požadavkům úpravy nové zcela nevyhovuje. III. Daňová kontrola jako jeden z nástrojů ke zjišťování skutkového stavu v rámci daňového řízení nemůže být opakována mimo rámec a logiku procesních instrumentů, které jako jediné připouštějí opakování samotného daňového řízení, jehož je daňová kontrola jako dílčí procesní postup vždy součástí. Opakování daňové kontroly je proto možné toliko v rámci nového daňového řízení po povolení jeho obnovy podle §54 a §55 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, anebo – v případě, že v daňovém řízení nebylo ještě vydáno pravomocné rozhodnutí, nebo naopak bylo zrušeno – za předpokladu, že ve vztahu ke skutečnostem či důka ...
4 As 2/2005 20. 1. 2006 A Je na správním orgánu rozhodnout o tom, které důkazy v řízení o přestupku provede; tím však nesmí omezit právo osob, které čelí obvinění trestní povahy v širším slova smyslu, vyslýchat nebo dát vyslýchat svědky proti sobě a dosáhnout předvolání a výslechu svědků ve svůj prospěch za stejných podmínek jako svědků proti sobě [článek 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod]. Výpověď svědka, již obviněný z přestupku navrhl k důkazu na svou obhajobu, nelze předem hodnotit jako bezcennou, a proto ji jako důkaz neprovést, jen s poukazem na její účelovost pro přátelský vztah obviněného ke svědkovi. Odmítnutí návrhu na provedení důkazu výslechem takového svědka je porušením práva na spravedlivý proces. Tento postup, jenž vedl k faktickému vyloučení důkazů navržených ve prospěch obviněného z přestupku a přijetí závěru o skutkovém stavu věci toliko na základě jednostranných důkazů, je porušením čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. ...
4 Azs 47/2005 20. 1. 2006 A Shledá-li krajský soud důvodnou žalobu, jíž se brojí proti rozhodnutí správního orgánu, pouze z důvodu neudělení azylu podle §12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a v tomto rozsahu následně rozhodnutí správního orgánu zruší, aniž by zároveň zrušil výrok o tom, zda se na žadatele o azyl vztahuje či nevztahuje překážka vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu, je takový rozsudek nezákonný, neboť rozhodování podle ustanovení §91 zákona o azylu je závislé na posouzení primární otázky řízení, tj. zda bude účastníku řízení azyl udělen či nikoli.
7 Afs 113/2004 20. 1. 2006 B Pokuta uložená v blokovém řízení Policií ČR, i když je její vymáhání svěřeno v §6 odst. 2 písm. c) zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění platném do 31. 12. 2002, územním finančním orgánům, není podřaditelná pod pojem daň (§1 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), proto nemůže jejím uložením, a to ani nezákonným, vzniknout daňový přeplatek ve smyslu §64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
7 Afs 155/2004 - 90 20. 1. 2006 B Výzva podle §43 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obsahující chybné údaje, kdy je ve výzvě označen jiný subjekt smluvního vztahu i jiné datum uzavření smlouvy, neodpovídá požadavkům, že Výzva musí být jasná, určitá, srozumitelná a splnitelná. Vzhledem k závažnosti důsledků, které má neunesení důkazního břemene, je třeba trvat na požadavku, aby Výzva správce daně byla naprosto bezchybná.
4 Ads 62/2004 19. 1. 2006 A Pojem „věznění“ dle §2 odst. 1 zákona č. 261/2001 Sb. zahrnuje pouze dobu skutečného věznění, tj. dobu pobytu v zařízeních určených pro nepodmíněný výkon trestu odnětí svobody, nikoli dobu umístění v psychiatrické léčebně.
2 Afs 76/2005 19. 1. 2006 A Sdělení důvodu rozdílu mezi přiznanou a vyměřenou daní podle §32 odst. 9 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, nepředstavuje vrchnostenský akt finančního úřadu, ukládající daňovému subjektu práva nebo povinnosti. Toto sdělení proto není přezkoumatelné ve správním soudnictví ve smyslu §65 odst. 1 soudního řádu správního.
2 Afs 100/2005 19. 1. 2006 B I když je ve výsledku (co do výroku) rozhodnutí krajského soudu věcně správné, lze právním názorem vysloveným v rozsudku Nejvyššího správního soudu korigovat dílčí nesprávné závěry krajského soudu bez toho, aby rozhodnutí krajského soudu bylo zrušeno, pouze v případě, že závěry krajského soudu jsou sice nesprávné, avšak přezkoumatelné; pokud však je rozhodnutí krajského soudu nepřezkoumatelné, byť jen v některé své části, nezbývá než je zrušit.
1 As 20/2005 18. 1. 2006 B §58 odst. 3 živnostenského zákonaPřed tím, než správní orgán rozhodne o zrušení živnostenského oprávnění podle §58 odst. 3 živnostenského zákona, musí vyložit obsah a rozsah neurčitého právního pojmu „porušení právních předpisů závažným způsobem“. Teprve poté jej může konfrontovat se skutkovými zjištěními konkrétního případu a usoudit, zda jednání žalobce spočívající v porušení právních předpisů dosáhlo takové intenzity, že naplňuje zákonný znak závažného porušení či nikoliv.
6 Azs 386/2004 18. 1. 2006 B Jelikož často není v možnostech žadatele o azyl prokázat svá tvrzení jiným způsobem než vlastní věrohodnou výpovědí, je srovnání skutečností jím uvedeným v žádosti o azyl, vlastnoručně psaném prohlášení a v pohovoru významným měřítkem jeho věrohodnosti. Pokud tedy žadatel některé podstatné skutečnosti vůbec nezmíní ve své žádosti a zejména ve vlastnoručně psaném prohlášení a uvede je až u pohovoru, nelze správnímu orgánu vytýkat, že k nim přistupuje s určitou mírou pochybností. To platí spíše, jestliže žádost o azyl zároveň obsahuje sdělení, že jiné než uvedené důvody k podání žádosti o azyl žadatele nevedly.
6 As 52/2004 - 67 17. 1. 2006 A Státní podnik zřízený podle zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, jehož hlavním předmětem podnikání je správa a provoz mezinárodního letiště, není veřejnou institucí ve smyslu §2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, povinnou k poskytování informací vztahujících se k její působnosti.
2 Afs 57/2005 17. 1. 2006 A I. Osoby ukrajinské státní příslušnosti podnikající v roce 1999 v České republice nemohly být posuzovány jako poplatníci podle §2 odst. 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, na základě mezinárodní smlouvy, neboť ta se tehdy na podnikatelskou činnost nevztahovala. II. Pokud dodatečný platební výměr ukládá plátci odvést zajištěnou daň podle §38e zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v jiné výši, než jak byla zjištěna při daňové kontrole, a to na základě dalších zjištění, je právem daňového subjektu být s nimi seznámen. To nemůže správce daně odmítnout s poukazem na povinnost mlčenlivosti, neboť tu nelze porušit sdělením, za které subjekty je plátce povinen zajištění provést.
2 Afs 4/2005 12. 1. 2006 A Pokud společníky a jednateli auditorské obchodní společnosti byli za účinnosti zákona ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky*), auditoři s oprávněním podle tohoto zákona, představovaly částky jim vyplacené za auditorskou činnost příjem ze závislé činnosti podle ustanovení §6 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
2 Afs 42/2005 12. 1. 2006 A Příjmem podléhajícím dani z příjmů fyzických osob podle zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je zvýšení majetku daňového poplatníka. Musí se přitom jednat o příjem skutečný, a nikoliv toliko zdánlivý. To znamená, že se toto zvýšení majetku musí v právní sféře daňového poplatníka reálně projevit, a to tak, aby bylo pro poplatníka skutečně využitelné. K nepeněžnímu příjmu vlastníka nemovitosti proto nedochází již v okamžiku jejího zhodnocení (zde: rekonstrukce provedená nájemcem na jeho vlastní náklady), nýbrž teprve v okamžiku skutečného obohacení vlastníka, tedy např. v okamžiku ukončení původního nájemního vztahu.
3 As 37/2005 12. 1. 2006 A Skutečnost, že prodejce uváděl v cenících ceny neobsahující daň z přidané hodnoty, je způsobilá vzbudit ve spotřebiteli zdání, že cena je nižší než ve skutečnosti, a to tím spíše tehdy, pokud ceník prodejce obsahoval dílem ceny s již připočtenou daní z přidané hodnoty a dílem ceny tuto daň neobsahující, a je porušením §12 odst. 2 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.
6 A 89/2002 - 95 11. 1. 2006 A I. Dodávka programů kabelové televize je telekomunikační službou ve smyslu §2 odst. 5 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů. II. K provádění cenové kontroly v oblasti telekomunikačních služeb podle §2b odst. 2 písm. a) zákona ČNR č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, byl od účinnosti novely provedené zákonem č. 151/2000 Sb. oprávněn výlučně Český telekomunikační úřad, a nikoliv též finanční ředitelství.
7 Afs 49/2004 11. 1. 2006 A Rozhodnutí vydané dle §46 odst. 5 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je pravomocné až po uplynutí lhůty stanovené v §48 odst. 5 téhož zákona. Do této doby není možné hovořit o poslední známé daňové povinnosti daňového subjektu, neboť daň ještě nebyla pravomocně stanovena rozhodnutím správce daně. Zjistí-li v této lhůtě daňový subjekt, že jeho daňová povinnost měla být nižší, než jak ji deklaroval v daňovém přiznání, nemůže využít institutu dodatečného daňového přiznání, ale může využít řádného opravného prostředku, tedy odvolání.
2 Afs 66/2004 - 53 11. 1. 2006 A Věcná příslušnost rozšířeného senátu (§17 odst. 1 s. ř. s.) není dána, pokud se tříčlenný senát Nejvyššího správního soudu hodlá odchýlit od dřívější judikatury tohoto soudu nikoli pro svůj nesouhlas s právními názory vyjádřenými v dosavadní judikatuře Nejvyššího správního soudu, nýbrž v důsledku vázanosti nálezy Ústavního soudu. Ohnisko odlišnosti právních názorů se totiž nenachází v interní sféře Nejvyššího správního soudu, což by vyvolalo nutnost sjednocení judikatury právě aktivací rozšířeného senátu, nýbrž je dáno judikaturou Ústavního soudu. Spočívá tedy ve vnějším a na vůli Nejvyššího správního soudu nezávislém faktoru, ve svých faktických důsledcích srovnatelném se změnou právní úpravy nebo s rozhodovací činností mezinárodních soudů.

Za rok 2006 bylo zveřejněno 355 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou, zobrazena strana 7 z celkem 8 stran,
v čase 0,000095 sekundy z toho 0,000028 sekundy NoSQL databáze.