| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 3 Ads 62/2007 | 29. 11. 2007 | B | Souběh peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku zákon o státní sociální podpoře principielně vylučuje (§30 odst. 6 zákona o státní sociální podpoře). Výjimky z uvedeného pravidla jsou pak stanoveny pouze pro případ, kdy peněžitá pomoc náleží v nižší výměře než rodičovský příspěvek nebo trvá-li nárok na peněžitou pomoc pouze po část kalendářního měsíce (§32 odst. 2 téhož zákona). |
| 3 Ans 3/2007 | 29. 11. 2007 | B | K opatření proti nečinnosti České správy sociálního zabezpečení v řízení o dávku důchodového pojištění ve smyslu §80 odst. 1 správního řádu z roku 2004 je příslušné Ministerstvo práce a sociálních věcí jako správní orgán organizačně nadřízený. |
| 5 Afs 122/2007 | 28. 11. 2007 | A | Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, neobsahuje náležitosti návštěvního řádu provozovatele provozujícího sázkové hry uvedené v §2 písm. h) téhož zákona, nicméně z §4c písm. b) vyplývá, že návštěvní řád schvaluje povolující orgán, v tomto případě Ministerstvo financí. Návštěvní řád je proto třeba považovat za jeden ze základních samostatných dokumentů provozovatele sázkových her, vedle např. herního plánu, který rovněž schvaluje povolující orgán. Z žádného ustanovení citovaného zákona o loteriích nevyplývá, že návštěvní řád je nedílnou součástí herního plánu. |
| 7 As 7/2007 - 63 | 28. 11. 2007 | B | I. Výrok rozhodnutí je konstitutivní, esenciální, a proto nepominutelnou součástí správního rozhodnutí, neboť v něm správní orgán formuluje svůj závazný názor v projednávané věci. Musí proto být formulován tak, aby z něho bylo zcela jednoznačně patrno, jakého správního deliktu se stěžovatel dopustil a podle jakého ustanovení zákona mu byla stanovena správní sankce. II. Absence právního předpisu, podle něhož bylo rozhodováno, je v rozporu s §47 odst. 2 správního řádu z roku 1967 a má zásadní vliv na přezkoumatelnost napadeného správního rozhodnutí. Pokud by stěžovatel směřoval své žalobní námitky (body) a argumentaci k nim proti aplikaci právního předpisu, který by byl uveden toliko v odůvodnění, nebylo by možno přezkoumat výrok tohoto rozhodnutí. |
| 4 Ads 99/2007 - 35 | 28. 11. 2007 | B | V., položka 8 písm. b) V., položky 8 písm. b), ve znění do 31. 3. 2000. příloha č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, kapitola Výkon ochranného ústavního léčení sexuologického ve specializovaném oddělení věznice (zde věznice v Kuřimi), které nemá oficiální akreditaci k výkonu ochranné léčby sexuologické, a provoz na tomto oddělení neodpovídá charakteru nemocničního (ústavního) zdravotnického zařízení (přítomnost lékařské služby zajišťované specialistou sexuologem či psychiatrem a sesterské služby po 24 hodin denně, sledování stavu pacientů a vedení dokumentace o pacientech, kde není vězeňská nemocnice, ale pouze zdravotnické středisko), nelze považovat za stav v ústavním léčení podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, kapitoly |
| 5 Afs 79/2007 | 27. 11. 2007 | A | I. Pro porušení povinnosti vyplývající z §24 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách – odevzdat oprávnění vydané osobě pověřené přijímat sázky – nelze provozovateli uložit pokutu podle §48 odst. 1 písm. e) tohoto zákona, protože toto ustanovení se vztahuje jen na ztrátu oprávnění vydaného podle §24 téhož zákona. II. Z §24 odst. 1 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, který upravuje náležitosti, jež musí oprávnění k přijímání sázek obsahovat (jméno, rodné číslo a fotografii osoby pověřené přijímat sázky, číslo oprávnění, označení provozovatele, datum vydání a razítko a podpis orgánu státního dozoru), a který stanoví, že oprávnění je platné pouze pro územní obvod orgánu státního dozoru, který je vydal, je třeba dovodit, že nebylo úmyslem zákonodárce omezit platnost oprávnění jen na konkrétní provozovnu. Pokud tak orgán státního dozoru v rozporu se zákonem učinil, nelze k omezení platnosti přihlížet. III. Ukončil-li provozovatel provoz je ... |
| 8 Afs 71/2006 | 27. 11. 2007 | A | Podání dodatečného daňového přiznání nebrání předchozí přezkoumání správního rozhodnutí soudem [§41 odst. 4 písm. c) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků], pokud se toto daňové přiznání opírá o skutečnosti, které nebyly uplatněny v původním řízení a nebyly ani předmětem zkoumání soudem. |
| 8 Afs 104/2006 | 27. 11. 2007 | B | Z plné moci udělené pro daňové řízení by mělo být vždy bez jakýchkoliv pochyb patrné, kdo ji udělil, komu a že jde o plnou moc pro toto řízení. Pokud správní orgán má pochybnosti, zda se o takovouto procesní plnou moc jedná, musí především vyzvat účastníka řízení k odstranění této nejasnosti. |
| 2 Afs 82/2007 - 58 | 23. 11. 2007 | B | Podle §49 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků může správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno, rozhodnout o odvolání sám, pokud mu v plném rozsahu vyhoví. Je tak oprávněn změnit napadené rozhodnutí. Změnou rozhodnutí však není, pokud správní orgán (celní úřad) sice vysloví, že mění výrok rozhodnutí o zajištění výrobků, ale ve skutečnosti pouze změní a doplní důvody zajištění a doplní opomenutá poučení. |
| 9 Afs 55/2007 | 22. 11. 2007 | A | I. Vykonává-li daňový rezident Slovenské republiky na území České republiky činnost sportovce, pak podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou a Slovenskou republikou mají být příjmy plynoucí z této činnosti zdaněny v České republice. II. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v §7 odst. 3 a §22 odst. 1 písm. f) podrobuje příjmy z osobně vykonávané činnosti sportovce – daňového nerezidenta samostatnému základu daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§36 uvedeného zákona). Ustanovení §22 odst. 1 písm. a), odst. 2 tohoto zákona se v případě výše uvedených příjmů nepoužijí. |
| 5 Afs 24/2007 | 22. 11. 2007 | A | Ustanovení §36 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zvýhodňuje zdaňování příjmů na území České republiky plynoucích z pořizování movitých věcí ze zahraničí u tuzemských subjektů formou finančního pronájmu. Z gramatického výkladu tohoto ustanovení nelze dovodit, že by jeho aplikace byla podmíněna předem dohodnutou smluvní povinností předmět nájmu po ukončení doby trvání finančního pronájmu koupit. Tato povinnost je ve smyslu §24 odst. 4 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nezbytnou podmínkou pouze pro uznání určitého výdaje spojeného s finančním pronájmem do daňově uznatelných nákladů, nikoliv však určujícím kritériem pro posouzení charakteru nájemní smlouvy, tzn. zda se jedná o operativní, či finanční pronájem. |
| 8 As 52/2006 - 74 | 21. 11. 2007 | A | Kasační stížnost tvrdící nesprávné posouzení právní otázky soudem [§103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] může účinně mířit toliko proti těm důvodům rozhodnutí krajského soudu, na nichž je toto rozhodnutí zbudováno a které jsou jako důvody rozhodovací pro správní orgán závazné. Polemizuje-li stěžovatel toliko s právním názorem krajského soudu vysloveným o určité otázce jen obiter dictum, a nenapadá vlastní rozhodovací důvod (zde: zrušení rozhodnutí správního orgánu pro nepřezkoumatelnost), jako kasační důvody uplatňuje důvody jiné než uvedené v §103 s. ř. s. Taková kasační stížnost je ve smyslu §104 odst. 4 s. ř. s. nepřípustná. |
| 3 As 2/2007 | 21. 11. 2007 | B | Účinné náhradní doručení podle §24 odst. 2 správního řádu z roku 1967 je vyloučeno tehdy, pokud se adresát písemnosti prokazatelně nezdržoval v místě doručení alespoň po dobu zákonné lhůty, po jejímž uplynutí nastává fikce náhradního doručení. |
| 6 As 20/2007 | 21. 11. 2007 | B | Stavební úřad má při projednávání návrhu na kolaudaci pouze omezené, zákonem striktně stanovené důvody, pro které může rozhodnout o kolaudačním řízení jinak než vydáním (kladného) kolaudačního rozhodnutí. Okruh důvodů, pro které stavbu nezkolauduje, nemůže Stavební úřad svévolně rozšiřovat, a to ani na základě požadavku účastníka řízení (§81 Stavebního řádu z roku 1976). |
| 3 As 24/2007 | 21. 11. 2007 | B | I v případě, že nejsou určité části stavby výslovně zmíněny ve výroku stavebního povolení týkajícího se zbytku stavby, je možné dospět k závěru, že se i na ně stavební povolení vztahuje, jestliže je záměr jejich vybudování zřejmý z projektové dokumentace, která byla podkladem pro povolení stavby. |
| 8 Afs 108/2006 | 20. 11. 2007 | B | Obsahuje-li žaloba proti rozhodnutí o dodatečném vyměření daně z přidané hodnoty (§65 a násl. s. ř. s.) námitky vztahující se pouze k zákonu o dani z příjmů a neobsahuje-li žádné žalobní body vztahující se k dodatečnému vyměření daně z přidané hodnoty, soud takovou žalobu zamítne. |
| 6 Ans 2/2007 | 15. 11. 2007 | A | I. Ustanovení §29 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, které svěřuje příslušnému silničnímu správnímu úřadu pravomoc nařídit odstranění pevné překážky z pozemní komunikace, se vztahuje i na veřejně přístupné účelové komunikace. II. Řízení o odstranění pevné překážky z veřejné pozemní komunikace lze zahájit i na návrh osoby, která tuto komunikaci pravidelně užívá z naléhavé komunikační potřeby, tedy zejména pokud daná komunikace zajišťuje přístup k nemovitostem vlastněným či užívaným touto osobou nebo podmiňuje určitý způsob využívání těchto nemovitostí. III. Působnost obecního úřadu jakožto silničního správního úřadu „ve věcech veřejně přístupných účelových komunikací“ dle §40 odst. 5 písm. c) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v sobě zahrnuje i pravomoc tohoto silničního správního úřadu v pochybnostech posoudit, zda se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, či o neveřejnou účelovou komunikaci umístěnou v uzavřeném prostoru či objektu (§ ... |
| 9 As 69/2007 - 86 | 15. 11. 2007 | A | I. Smyslem §17 odst. 5 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, je zákonný požadavek, aby pozemky začleněné do jedné honitby byly z důvodu ochrany v honitbě chované zvěře souvislé, a to proto, aby se zvěř mohla volně pohybovat v prostoru celé honitby, aniž by byla vystavena nebezpečí při pokusu překonat eventuální překážku v pohybu. II. Hladina přehradní nádrže, která protíná honitbu, přerušuje souvislost honebních pozemků začleněných do honitby a představuje překážku v pohybu zvěře ve smyslu §17 odst. 5 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. |
| 9 Aps 5/2007 | 15. 11. 2007 | A | I. Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podle §82 s. ř. s. spočívajícím v umístění a následném zadržování cizince v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště podle §73 zákona o azylu v souvislosti s §46 odst. 2 zákona o azylu je přípustná; aplikace §200o o. s. ř. a násl., jež upravují řízení o propuštění cizince ze zajištění, se v daném případě per analogiam neuplatní. II. Žalobami ve věcech mezinárodní ochrany ve smyslu §31 odst. 2 s. ř. s. se rozumí žaloby proti rozhodnutím Ministerstva vnitra ve věci mezinárodní ochrany, mezi něž podle §2 odst. 11 zákona o azylu patří: rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany, rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany, rozhodnutí o zastavení řízení, rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné a rozhodnutí o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany. |
| 5 Afs 181/2006 | 15. 11. 2007 | A | Vyměří-li správce daně na základě podaného daňového přiznání nadměrný odpočet postupem dle §46 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, přeplatek na osobním účtu daňového subjektu vzniká dnem následujícím, nikoli až uplynutím třicetidenní lhůty stanovené pro vrácení přeplatku (§37a zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty). |
| 3 Ads 91/2007 - 65 | 14. 11. 2007 | A | Po dobu, kdy byl policista podle §27 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, zproštěn výkonu služby, náležel mu pouze nárok na výplatu zkráceného služebního příjmu podle §27 odst. 3 tohoto zákona. Nárok na doplatek rozdílu vznikl až ukončením zproštění výkonu služby. K prodlení s výplatou doplatku po dobu zproštění výkonu služby proto nemohlo dojít a ani nevznikl nárok na výplatu úroků z prodlení. |
| 1 Ans 5/2007 - 195 | 14. 11. 2007 | A | Ustanovení věty druhé §79 odst. 1 s. ř. s. vylučuje žalobní legitimaci v případech, kdy sice správní orgán ve skutečnosti požadované rozhodnutí nevydal, avšak v důsledku splnění podmínek stanovených zvláštním zákonem vznikla fikce, že rozhodnutí o určitém obsahu bylo vydáno. V takových případech není založena pravomoc soudu poskytovat ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle dílu druhého hlavy druhé části třetí soudního řádu správního a soud se žalobou nemůže meritorně zabývat. Chybí tak základní podmínka řízení, za které soud může jednat a rozhodovat ve věci. |
| 1 As 13/2006 - 90 | 14. 11. 2007 | B | Uloží-li inspektor Úřadu pro ochranu osobních údajů v rámci kontroly nad dodržováním povinností stanovených zákonem při zpracování osobních údajů [§29 odst. 1 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů] opatření k nápravě (§40 téhož zákona), jde o správní rozhodnutí podřízené soudnímu přezkumu. |
| 3 Ads 37/2007 | 14. 11. 2007 | B | I. Rozhodnutí o době a rozsahu péče uvedené v §6 odst. 4 bod 11 zákona č. 582/1991 Sb. vydávané v řízení podle §85 cit. zákona je svojí povahou rozhodnutím o účasti na důchodovém pojištění a tedy rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s. II. Toto rozhodnutí je na základě §89 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. vyloučeno ze soudního přezkumu jen v případě, pokud bylo vydáno po podání žádosti o dávku důchodového pojištění (§87 odst. 1 cit. zákona). |
| 1 Afs 53/2007 | 14. 11. 2007 | B | Je ponecháno na úvaze soudu, zda okolnosti seznatelné ze správního spisu i dalších soudních písemností zavdávají příčinu pro zrušení rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, zruší-li však i toto rozhodnutí, je jeho povinností takový postup řádně odůvodnit. Je jeho povinností stranám sporu ozřejmit, jakými úsudky byl veden a k jakým závěrům dospěl. |
| 2 As 35/2007 | 9. 11. 2007 | A | Zájem na hospodářském přínosu podle §1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, nemůže vyvážit zájem na ochraně před rušivým zásahem do krajinného rázu. Není proto dána ani zákonná povinnost, aby v každém jednotlivém případě, bez ohledu na povahu a rozsah zasažení krajinného rázu, bylo zkoumáno, zda ekonomický přínos stavby nevyvažuje zásah do krajinného rázu. Posouzení ekonomických přínosů tak není v řízení podle §12 odst. 2 cit. zákona rovnocennou otázkou ve vztahu k vlastnímu zkoumání možnosti snížení či ovlivnění krajinného rázu. |
| 4 Ads 18/2006 | 9. 11. 2007 | B | Ústní ujednání účastníků o výpomocných pracích, které zahrnovalo druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce a za které pracovník pobíral v pravidelných výplatních měsíčních termínech pro zaměstnance odměnu podle množství vykonané práce, splňovalo všechny povinné náležitosti vzniku pracovní smlouvy.Při nepravidelné výpomoci je zaměstnanec činný na základě takového úkonu účasten nemocenského pojištění zaměstnanců podle §18 a násl. vyhlášky č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech. |
| 3 As 49/2007 | 8. 11. 2007 | A | Rozdílný režim pro platbu v hotovosti a platbu stravenkami při nákupu potravin nezakládá diskriminaci spotřebitele, neboť se nejedná o srovnatelné platební prostředky a srovnatelné transakce. Diskriminací spotřebitele podle §6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je třeba rozumět takové obchodní praktiky, které při srovnatelných transakcích nedůvodně znevýhodňují některé spotřebitele před jinými. |
| 3 As 54/2007 | 8. 11. 2007 | A | Skutečnost, že v průběhu zkušebního provozu čistírny odpadních vod byly postupně stanoveny pro tento provoz dvojí emisní limity, nezakládá platnost pozdějších a mírnějších limitů pro trvalý provoz, ani povinnost správního orgánu stanovit pro trvalý provoz tyto pozdější a mírnější limity. |
| 9 Afs 50/2007 | 8. 11. 2007 | A | I. Oprávněnost tvorby rezervy na opravu hmotného majetku, tj. její nezbytnost, způsob výpočtu její výše a způsob jejího použití včetně případného rozlišení na opravy a technické zhodnocení, prokazuje daňový subjekt. II. Zjištěnými okolnostmi, k nimž musí správce daně při daňové kontrole ve smyslu §16 odst. 8 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, přihlížet, jsou všechny okolnosti, které byly při daňové kontrole zjištěny, s výjimkou těch, pro jejichž dodatečné uplatnění stanoví zákon výlučně formu dodatečného daňového přiznání. Je přitom nerozhodné, zda jde o okolnosti mající za následek zvýšení či naopak snížení daňové povinnosti a zda jsou tyto okolnosti zjištěny z podání, která vůči správci daně učiní daňový subjekt. Rozhodné je pouze to, zda se v průběhu daňového řízení ukáží jako pravdivé a zda jejich zohlednění v průběhu daňové kontroly není zákonem vyloučeno. |
| 5 Afs 172/2006 | 8. 11. 2007 | A | I. Platná právní úprava nedovoluje správci daně z majetkových přírůstků, u nichž zdanění v minulosti nebylo fyzickou osobou prokázáno, doměřit bez dalšího daň z příjmů v roce, kdy je z takového příjmu uskutečněn výdaj. To neplatí, jedná-li se o výdaj (příjem, resp. vklad), o němž je účtováno, resp. o něm účtováno být v souladu s právními předpisy mělo; na takový případ plně dopadá §31 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní poplatků, a důkazní břemeno stíhá osobu, která výdaj (příjem, resp. vklad) uskutečnila (srov. §42 téhož zákona účinného do 31. 12. 1994). II. Důkazní břemeno dle §31 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, stíhá daňový subjekt ohledně všech skutečností, které v daňovém přiznání uvedl, resp. byl povinen uvést, nebo k nimž byl správcem daně vyzván. Důkazní břemeno ve smyslu citovaného ustanovení však není postaveno na prokázání „negativní skutečnosti“, tedy toho, co daňový subjekt netvrdí, ale na tom, co sám uvádí. Nelze proto vyzvat daňový ... |
| 1 Ans 8/2007 - 49 | 8. 11. 2007 | B | I. Zruší-li krajský soud rozhodnutí správního orgánu, věc mu vrátí k dalšímu řízení a správní orgán dále ve věci nekoná, je možné se domáhat žalobou proti nečinnosti správního orgánu vydání nového rozhodnutí. Je-li však následně zrušující rozsudek krajského soudu zrušen Nejvyšším správním soudem, nelze považovat původní rozhodnutí správního orgánu za zrušené a nečinnostní žaloba domáhající se vydání nového správního rozhodnutí se stává nedůvodnou. II. Ustanovení §81 odst. 1 soudního řádu správního platí i pro rozhodování Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti. |
| 1 Ans 6/2007 - 47 | 8. 11. 2007 | B | Ustanovení §48 odst. 2 písm. c) s. ř. s. upravuje fakultativní přerušení řízení; je ponecháno na předsedovi senátu, aby s ohledem na konkrétní situaci účastníka uvážil, zda je u něj dána taková překážka, která by mu dlouhodobě znemožňovala činit úkony a hájit svá práva v řízení před soudem. Důvodem přerušení řízení podle citovaného ustanovení by mohla být skutečnost, že je u obecného soudu vedeno řízení o způsobilosti účastníka k právním úkonům. V takovém případě však soud přihlíží také k tomu, zda přesto tento účastník je schopen samostatně a kvalifikovaně činit procesní úkony. |
| 9 As 49/2007 | 8. 11. 2007 | B | I. Při posouzení zachování lhůty k podání žaloby dle §72 odst. 3 věta poslední s. ř. s. není vyloučena aplikace §40 odst. 4 s. ř. s. Žaloba je tedy podána včas, je-li poslední den lhůty předána orgánu, který má povinnost ji soudu doručit. II. Žaloba není dle §68 písm. a) s. ř. s. nepřípustná z důvodu nevyčerpání řádných opravných prostředků před správním orgánem, pokud prvostupňové rozhodnutí bylo k opravnému prostředku jiného na újmu práv žalobce zrušeno. |
| 6 As 72/2006 - 224 | 8. 11. 2007 | B | Bylo-li řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ve vztahu k jednomu ze žalobců zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku, nebyl tento žalobce nadále účastníkem řízení a jeho kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu ve věci samé je nutno odmítnout [§46 odst. 1 písm. c) ve spojení s §120 s. ř. s.]. |
| 3 As 33/2006 | 7. 11. 2007 | A | Potvrzení Českého báňského úřadu vydané podle čl. II bodu č. 3 zákona č. 206/2002 Sb. a podle čl. IV zákona č. 150/2003 Sb. je osvědčením správního orgánu o skutečnostech v něm uvedených, nikoliv rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s. |
| 2 Afs 165/2006 - 114 | 7. 11. 2007 | A | Ustanovení §25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 2000, vylučovalo uznání úroků z půjček nad stanovený limit v případě, že byla naplněna alespoň jedna z forem přímé nebo nepřímé účasti mezi poskytovatelem a příjemcem půjčky. |
| 6 As 51/2005 - 122 | 7. 11. 2007 | A | Podá-li v řízení o odstranění stavby provedené bez stavebního povolení (úpravy bytu) dle §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona), nájemce bytu žádost o její dodatečné povolení, je stavebníkem jen tehdy, předloží-li o tom písemnou dohodu s vlastníkem stavby (majitelem domu) dle §58 odst. 3 téhož zákona; vlastníkem stavby je nutno rozumět osobu, jež je vlastníkem stavby v době rozhodování stavebního úřadu o dodatečném povolení stavby. |
| 8 As 27/2006 | 5. 11. 2007 | A | I. Úvaha, zda je ve věci dán závažný veřejný zájem (§66 odst. 2 s. ř. s.), nepodléhá přezkumu správními soudy. II. Pojem sousedních pozemků je nutné vykládat v rámci stavebního řízení extenzivně a není možné omezit jej na nemovitosti, které bezprostředně hraničí se stavebním pozemkem. |
| 8 As 51/2007 - 67 | 5. 11. 2007 | A | I. Výkon shromažďovacího práva, uplatněného oznámením konkrétního shromáždění správnímu orgánu, nemůže být přenesen na jinou osobu úkonem svolavatele nebo správního orgánu. Při oznámení shromáždění neexistujícím subjektem správní orgán věc bez dalšího odloží [§43 odst. 1 písm. a) správního řádu z roku 2004, za použití §154 téhož zákona]. II. K omezení shromažďovacího práva může dojít pouze výjimečně, za podmínek stanovených shromažďovacím zákonem (§10 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím), a zejména v případě konfliktu s ústavním pořádkem chráněnými právy třetích osob. Takový konflikt je třeba vždy řešit za použití principu proporcionality, přičemž zákaz shromáždění představuje krajní způsob řešení. Správní orgán může odůvodnit zákaz shromáždění jeho nedovoleným účelem, byť i odlišným od oznámeného, svůj závěr však musí prokázat a nese odpovídající důkazní břemeno. |
| 2 As 46/2006 - 100 | 31. 10. 2007 | A | I. Žalobu poškozeného proti správnímu rozhodnutí v řízení o přestupku krajský soud odmítne podle §46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. proto, že byla podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou, v té části, v níž žalobce napadá výrok správního rozhodnutí týkající se viny obviněného z přestupku či sankce (přičemž výrokem týkajícím se viny je i výrok o zastavení řízení o přestupku). II. Žaloba poškozeného proti správnímu rozhodnutí o přestupku v části týkající se výroku o náhradě škody podle §70 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, je přípustná; k projednání žaloby jsou příslušné soudy rozhodující ve správním soudnictví. III. Důvod odmítnutí žaloby proti rozhodnutí správního orgánu pro nepřípustnost podle §46 odst. 1 písm. d) ve spojení s §68 písm. a) s. ř. s. má přednost před důvodem odmítnutí pro její opožděnost podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. |
| 4 Ads 83/2006 | 31. 10. 2007 | A | Nárok na příplatek k důchodu podle §25 odst. 7 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, může uplatnit pouze poškozený, neboť nejde o samostatně stojící nárok, ale o dávku vyplácenou současně s dávkou důchodového pojištění.Ustanovení §81 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, neumožňuje zahájit řízení o dávku důchodového pojištění (sociálního zabezpečení) ani o její úpravu po smrti poživatele dávky na žádost dědiců. |
| 5 As 61/2005 - 183 | 29. 10. 2007 | A | Vyloučení jednání uvnitř hospodářské jednotky, které nemá vliv na subjekty mimo tuto jednotku (ostatní soutěžitele či spotřebitele), z působnosti předpisů soutěžního práva může být zásadně oprávněné. To však předpokládá „společnou hospodářskou jednotku“, v jejímž rámci dceřiné společnosti nemohou skutečně autonomně určovat své jednání na trhu, nýbrž musí následovat pokyny mateřské společnosti, která je kontroluje. Kritériem nemůže být pouze to, zda jedna společnost má většinový podíl v jiné společnosti. Důležité je, zda obecně a v konkrétním posuzovaném případě zvlášť mateřská společnost dává dceřiné společnosti pokyny a je reálně schopna jejich realizaci vynutit. V žádném případě nepostačuje možnost mateřské společnosti určité jednání dcery blokovat. |
| 4 As 82/2006 - 73 | 29. 10. 2007 | B | I. Řízení o pozemkových úpravách zahájená před účinností zákona č. 139/2002 Sb. – s výjimkou případů vymezených v §24 odst. 2 tohoto zákona – dokončí podle dosavadního právního předpisu, tj. zákona č. 284/1991 Sb., pozemkové úřady zřízené zákonem č. 139/2002 Sb. II. Oznámení rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav jeho vyvěšením na úřední desce podle §9 odst. 5 zákona č. 284/1991 Sb. nemá ve vztahu ke známým účastníkům řízení účinky doručení a lhůta pro podání žaloby známým účastníkům plyne od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. |
| 8 Afs 103/2006 | 29. 10. 2007 | B | Stanoví-li rozhodnutí o poskytnutí dotace povinnost příjemce dotace „vést příspěvek odděleně v účetnictví“, nelze z této formulace dovodit povinnost příjemce dotace ke konkrétnímu způsobu takového oddělení např. formou členění nákladů v analytické podobě. |
| 8 Afs 37/2007 | 29. 10. 2007 | B | Dojde-li k uspokojení navrhovatele teprve v době řízení o kasační stížnosti, není namístě zastavení řízení o kasační stížnosti podle §62 odst. 4 s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. ani postup podle §110 odst. 1 věty první s. ř. s. |
| 8 Afs 75/2007 | 29. 10. 2007 | B | Směřuje-li žaloba (§65 a násl. s. ř. s.) proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, má být žalovaným správním orgánem tento úřad, nikoliv jeho předseda. |
| 2 Afs 36/2007 - 84 | 26. 10. 2007 | A | I. Správce daně je povinen připustit tlumočníka při každém úkonu, který se za přítomnosti toho, kdo o tlumočníka požádal, provádí, ledaže by z okolností případu bylo patrné, že se jedná o požadavek, který má mařit či jinak bezdůvodně ztěžovat či zdržovat postup v řízení. II. Lze-li mít na základě skutkových okolností za to, že ten, kdo před správcem daně má jednat, tlumočníka potřebuje, třebaže o něj sám výslovně nepožádal, je správce daně povinen dotyčnou osobu způsobem jí nepochybně srozumitelným a pro ni pochopitelným poučit, že má právo na tlumočníka, kterého si ona sama opatří nebo který v případě, že si jej sama neopatří, se daňového řízení zúčastní na výzvu správce daně ve smyslu §30 odst. 2 písm. b) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Dále je třeba dotyčnou osobu poučit o tom, že náklady na tlumočníka, ať již si jej opatří sama, anebo se tento řízení zúčastní na výzvu správce daně, ponese zásadně ona osoba sama. III. Skutkovými okolnostmi nasvědčujícími tomu ... |
| 2 As 9/2007 - 54 | 26. 10. 2007 | B | I. Zastoupení družstva jako účastníka správního řízení advokátem lze prokázat i jinak než plnou mocí podepsanou dříve, než advokát začal v řízení jednat za zastoupeného, dvěma členy představenstva zastoupeného. II. Plná moc, nepochybně udělená v průběhu správního řízení, zhojuje vadu předtím udělené plné moci a zpětně schvaluje úkony na základě takovéto vadné plné moci zástupcem učiněné, není-li z obsahu plné moci či z jiných rozhodných okolností patrné, že uvedené úkony nebyly učiněny na základě zmocnění. |
| 4 As 10/2007 | 26. 10. 2007 | B | Ustanovení §8 odst. 1 věty druhé zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, svěřuje orgánu ochrany přírody při rozhodování, zda povolí kácení dřevin, správní uvážení, správní orgán má tedy určitý prostor pro vlastní úvahu a tuto skutečnost musí správní soudy respektovat. Dané Ustanovení však zároveň stanoví meze takové úvahy. Pro povolení kácení dřevin musí existovat závažné důvody a musí mu předcházet vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Z rozhodnutí orgánu ochrany přírody tak musí být patrné, jakou úvahou se správní orgán při posouzení těchto otázek řídil a zda význam těchto dřevin na straně jedné i závažnost důvodů pro jejich pokácení na straně druhé dostatečně zhodnotil. |